Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit, to co tolik miluju- 13. kapitola

Cullenovi hrají fotbal?

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit, to co tolik miluju- 13. kapitolaAhoj, je tu další ani nevíte kolik mi dalo práce přemluvit tátu, aby mě sem pustil. A proto další bude, až večer. No asi mě po tom konci budete chtít zabít. Ale já se sem vážně dříve nedostanu. Dnes je písnička, a komentáře prosím.

05.11.2009 (14:30) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2737×

13. Nečekané

 

Ráno mě probudilo slunce. Svítilo přes otevřené okno.Usmála jsem se a vstala. Vyšla jsem na balkon a nedechla se čerstvého vzduchu. Bylo tu tak krásně. Zavřela jsem oči a jen poslouchala volnou přírodu.

Uvědomila jsem si, co mě dnes čeká. Edwardova louka. Okamžitě jsem běžela do koupelny se umýt a obléci. Měla jsem připravené černé jeany a světle modré triko.

„Alice,“ povzdechla jsem si oblékla se. Poté jsem zamířila do kuchyně, kde na mě čekaly toasty. „Příliš mě rozmazlují,“ povzdechla jsem si a pustila se do jídla. Bylo toho jako pro armádu, skoro polovinu nechala.

„Odkdy necháváš zbytky?“ Zeptal se nevěřícně Edward a zakroutil hlavou.

„No, já se chci moct hýbat. Navíc to sním, až se vrátíme, jelikož budu unavená, abych si něco dělala.“ Usmál se. „Já ti klidně uvařím.“ Začala jsme se smát.

„Ne, diky. Rozmazlujete mě. Až se vrátím domů, bude to šok si něco udělat sama.“ Raději neodpovídal. „Jak budeme cestovat?“ Dělal, že přemýšlí.

„No jako v knize. Akorát já řídím,“ řekl se vztyčeným prstem a usmál se.

„Nemam námitky. To řízení ti doporučuji, pokud chceš ještě někdy vidět svoje Volvo,“ oba jsem se rozesmáli.

Auto stálo před domem. Jako gentleman mi otevřel dveře a já nastoupila. Jen co za mnou zavřel, už seděl na místě řidiče. Rozjel se a já se rozhlížela kolem, hlavně když jsme projížděli městem. Tam jsem taky zahlédla dvě osůbky, které mi byli až moc povědomé. A tak jsem se otočila na Edwarda. „To byl Mike a Jesica ?“ Zatvářil se znechuceně a přikývl.

Když jsme vyjeli z města, zrychlil. Jenom jsem se usmála a zavřela oči. Poslouchala jsem to tiché přední motoru. Připomínalo mi to staré časy. S Romanem jsem se podle zvuku učila rozpoznávat, jestli je motor dobře naladěn. Tenhle byl.

Najednou bylo ticho. Otevřela jsem oči. Stáli jsme na kraji lesa. Chtěla jsem si otevřít, ale předběhl mě. Šli jsme k lesu. Edward kráčel kousek přede mnou a já šla za ním a prohlížela si les. Nasadil svižné tempo, ale mě to vůbec nevadilo. Miluji chodit po lese.

Nevím, co mě to popadlo, ale sebrala jsem ze země šišku a vší silou jí hodila po Edwardovi. Trefila jsem ho přímo do hlavy. Neotočil se a tak jsem hodila ještě jednu. Pořád nic. Když jsem hodila čtvrtou, už mě začínal štvát.

Vždy jsem ho trefila do hlavy. Edward právě přecházel takový potůček. Rozeběhla jsem se a skočila mu na záda. Jelikož to nečekal, ztratil rovnováhu a skončil v  něm. Já mu seděla na zádech a smála se na celý les. Držela jsem se ho pevně, abych nesklouzla do vody.

„Jsem mokrej, až za ušima,“ stěžoval si.

„Nejsi. Za ušima máš mě a já jsem suchá,“ opáčila jsem vesele. Postavil se a se mnou na zádech šel na suchou zem. Seskočila jsem na zem a prohlédla si ho.

Měl úplně mokré kalhoty. Já jen trochu nohavice a zadek. Kapala z něj voda a já se začala znovu smát. Uraženě pokračoval v cestě a já ho se smíchem následovala. Když se zastavil, tak jsem ho obešla a pokračovala v cestě. Celou dobu jsem se dívala do země.

Ale když jsem zvedla hlavu, málem mi spadla brada až na zem. Stála jsem uprostřed louky. Byla jako z té nekrásnější pohádky. A celou jí rozzařovalo slunce. Nemohla jsem tomu uvěřit. Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla.

Když jsem je znovu otevřela, stále jsem byla na té louce. Takže to není sen. Otočila jsem se kolem své osy. Najednou mi došlo, proč tu jsem. Pohlédla jsem na Edwarda S úsměvem mě pozoroval, pořád stál ve stínu. Úsměv jsem mu oplatila a pokynula rukou, aby šel ke mně.

 

 

Chvíli váhal. Měl pořád strach, abych se ho nebála. Jenže to nebylo možné, já se ničeho nebojím.

Sundal si košili. Už jenom tenhle pohled byl za všechny prachy. Pomalu vešel na slunce. Jakmile se sluneční paprsky dotkly jeho pokožky, oněměla jsem úžasem.

Šel pomalu ke mně. Ani kdybych chtěla, nemohla jsem z něj spustit zrak. Byl krásnější než všechny diamanty světa. Když byl u mě, bez slova si lehnul do trávy a zavřel oči. Já zůstala stát jako přimrazená a s otevřenou pusou.

Udělala jsem krok k němu a opatrně jsem si sedla vedle něj. Ležel klidně, měl zavřené oči a lehký úsměv na tváři. Nevědět to, tak bych řekla, že spí. Chtěla jsem se ho dotknout, ale měla jsem strach, že se rozplyne. Že to vše, co se stalo, je jenom sen. Nakonec jsem k němu natáhla ruku a opatrně se dotkla té jeho.

Nezmizel. Usmála jsem se. Jeho pokožka byla příjemná na dotek jako hedvábí. Pomalu jsem jela prsty po jeho paži. Podívala jsem se na něj, stále měl zavřené oči a usmíval se. Připadala jsem si jako Bella.

Ale já Bella nejsem. Takové štěstí vážně nemám. Bylo to neuvěřitelné na to, aby to bylo skutečné. Vzala jsem jeho ruku a hrála si s jeho prsty. Nakonec jsem si jí dala blíž k obličeji a zkoumala jí zblízka, jestli něco nezjistím. Nic, nepřišla jsem na to, proč se třpytí.

Položila jsem jeho ruku opatrně na trávu a podívala se na nebe. A rozhodla se taky si užívat slunce. Lehla jsem si do trávy vedle něj a zvřela oči. Přemýšlela jsem o tom, co se mi děje. Jak jsem šťastná. Jak moc je mám všechny ráda. Po dlouhé době jsem se rozhodla na nic nemyslet.

V tom slunce zmizelo a já otevřela oči. Edward se nade mnou skláněl a usmíval se. Já ztuhla a nevěděla co dělat.

„Víš, co mě rozčiluje?“ Zeptal se.

„Ne.“ Tomu se usmál.

„Občas ti nemůžu číst myšlenky, hlavně když se červenáš. A taky celou tu dobu, co jsme tady na louce, nic neslyším.“ Tomu jsem se zase usmála já.

„To je dobře,“ řekla jsem se smíchem, zato on se zamračil.

Začal přibližovat. Ztuhla jsem a přestala dýchat. Jeho rty se dotkly mých. Zlehka mě políbil. Zalapala jsem po dechu. Nevím, co se se mnou stalo, ale polibek jsem mu okamžitě oplatila.

Zamotala jsem mu ruce do vlasů a přitáhla si ho k sobě blíž. Z toho opatrného a lehkého polibku se stával vášnivý a plný touhy. Nešlo to zastavit. Jednou rukou klouzal od mého krku až k bokům. Když se odtrhl, abych se nadechla, zašeptal moje jméno a to neměl dělat.

Okamžitě mě to probralo a já si uvědomila, kdo jsem a co dělám. Okamžitě jsem ho od sebe odstrčila. Zmateně na mě zíral. Bez slova a co nejrychleji jsem se zvedla a běžela do lesa. Těsně před tím, než jsem do něj vběhla jsem zakřičela.

„Chci být sama.“

A utekla jsem…

 

SHRNUTÍ

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit, to co tolik miluju- 13. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře