Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smrtí mi život začíná 9.díl

15.09.2009 (15:00) • rebiseks • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2045×

,,Tak jak jste si užili lov? A kde je Rennesmé?“ zasypal nás otázkami a při tom obejmul Alice, která se ho už nemohla dočkat. Najednou se ale všechno změnilo. Alice ustrnula z očima do dáli.

Já věděla co to znamená,ale nevěděla jsem co to pro mě znamená. Alice měla vizi.

Rychle jsem vzkouzla do její mysli,abych byla přítomna její vize, která se jí právě promítala.

Edward s Tanyou, před domem ve Froks.

Prohledávájí dům a pak nalézají Arovu pozvánku do Voltery. Edward vytáčí číslo na letiště do Itálie.

Jakmile jsem to viděla, začal ve mně boj, tak ráda bych ho viděla,ale druhá strana řvala Nééééééé.

Když jsem se vzpamatovala a Alice taky, věděla jsem že musíme rychle jednat.

,,Alice, kolik máme času, než přijede do Frosk?“ Byla zmatená a vůbec nevěděla čeho se chytit.

,,Já nevím,já vážně nevím, ale vidím pro jsi se rozhodla. Nevidím jestli to stihneme, protože se jestě nerozhodl Carlisle a Esme,ale myslím že to půjde.“ To bylo přesně to co jsem chtěla vědět, tedď se musíme co nejdříve dostat do hradu.Ale Nessie byla stále schovaná a Emmetovi myšlenky plné netrpělivosti, z toho co se děje,na mě křičeli.

,,Emmete, přijede Edward do Froks a když vás tam nenajde, tak pojede sem. Což je přesně to co nechci, tak si asi můžeš domyslet, co máme v plánu.“

,,Ale vždyť jsme právě přijeli!“ oponoval mi,ale neměl žádnou šanci mi argumentovat.

Rychle jsem stáhla štít z Nessie a Rosalie a během pár vteřin jsme slyšeli hlasitě ,,MÁM VÁS“ následné pištění holek.

,,Musíme rychle zpátky,abychom se domluvili.“ řekla jsem všem trochu víc nahlas aby mě slyšeli všichni, to už u nás byla Rosalie i malou a Caiusem a tak jsme utíkali, jak nejrychleji mohli.

Jakmile jsme dorazily, poslala jsem malou Nessie do pokoje, z důvodem že si něco musím vyřídit s Cullenovými sama. Poslechla a pěkně naštvaná si to odkráčela k sobě. Ostatním pokynula aby mě následovali do mých komnat, které se skládali, z ložnice s koupelnou a šatnou a přijímacím sálónem a knihovnou. Když jsme došli do knihovny, která byla co nejdále od pokoje Rennesmé, zavolala jsem Jane ať pošle pro Carlisleho a taky Ara.

Za necelou chvilku byly všichni shromážděni u mě a Jane mi jenom poslala myšlenku,že si zatím bude hrát s Rennesmé v pokoji,aby ji zabavila.

,,No Aro, Carlisle, máme problém., Alice měla vizi, že se za vámi do Froks jede podívat Edward a pokud zjistí že tam nejste, pojede sem, čemuž já chci za každou cenu zabránit.Proto bych byla ráda kdyby jste spěchně odjeli a pak přijeli zpátky po jeho odjezdu, tedy pokud budete chtít.“ Zdělila jsem to nejnutnější a vnitřně se modlila,aby na to přistoupily. Na Carlislově tváři jsem bolužel našla nesouhlas, z jeho myšlenek jasně vyznívalo, že by se to měl dozvědět.Než stačil reagovat, zachránila mě Alice.

,,Víš, Carlisle, slíbily jsme se to Edwardovi neřekneme a Bella nám místo toho nebude bránit scházet se s Rennesmé.“ No na Carlislově tváři jsem viděla ještě větší nesouhlas,ale okamžitě se smířil s tím co slíbila jeho rodina.

,,Dobrá tedy odjíždíme, je mi ale velmi líto, že jsem s vámi strávil tak málo času.“

,,No to je ale dálší věc, kterou jsem s vámi chtěla probrat. Alice máš ponětí, na jak dlouho by se chtěl zdržet?“

,,Bello, vždycky když přijel bylo to na velmi krátkou dobu, nikdy se nezdržel déle jak týden, to víš kvůli našim myšlenkám.“ odpovídala smutně Alice, když si vzpoměna na to neustále odloučení od milovaného bratra.

,,No tak to je skvělé, totiž důvod proč vás Aro pozval byl ten že plánuje narozeninovou oslavu pro Rennesmé a já myslím, že vzhledem k tomu jak si vás oblíbila by jste neměli chybět. Oslava se koná za týden, tak bych byla ráda, kdyby jste si Jemu něco vymysleli, přijeli včas.“

,,NO to asi nebude problém,ale já vidím větší problém, jak udržíme ve skrytu své myšlenky o Nessie. Nejsem si totiž jistý jestli jsme schopni to před ním utajit.“ ptal se mě Carlisle, který nebyl přítomen prozrazení mých schopností.

,, Já mám Carlisle schopnost vás na dálku zaštítit, takže si nepřete vaše myšlenky. Vím že mu to příjde dost divné, ale s humorem mu jen sdělte, že jste konečně přišli na způsob jak se vůči němu obrnit. Dělejte si z toho srandu a budeme jen doufat, aby to dál neřešil.“

,,Bello s jseš si jistá, že něco takového zvládneš? O nečem takovém jsem ještě nikdy neslyšel.“ Ach jak je Carlisle naštěstí nevědomí a neví čeho všeho jsem schopná.

,,Carlisle, nepochybuj, ona je opravdu mocná,že se ti o takové moci ani nezdálo.“ reagoval na Jeho slova Aro a já myslela že snad praskne pýchou když to říkal.

,,Tak myslím že je to všechno, teď ještě musíme vyřešit jeden problém.“ podívala jsem se na Caia a on pochopil že mi v tom bude muset pomoci. ,,Co myslíš Bello? ´´ zeptal se mě.

,,No musíme to nějak říci malé Rennesmé,ale tak aby si svou mocí nevynutíla jejich přítomnost.“

Carlisle byl zase mimo,ale Esme k němu přišla a dala pusu na tvář. ,, Víš ona je vyjímečná.“ pošeptala mu,ale slyšleli to všichni. Caius se ale začal strašně smát, protože věděl čeho je malá Nessie schopná. ,,No to vážně bude problém.“

,,Já myslím že by všichni jste si měli zbalit vše co potřebujete a já si půjdu s Nessie promluvit a Rosalie?“

,,Ano Bello“ Byla hned vedle mě.

,,Půjdeš se mnou, myslím že v tobě našla opravdovou kamarádku, tak by jsi mi to mohla ulehčit, když ji slíbiš že se vrátíš. Ano?“

,,Jásně“ řekla nadšeně a já viděla jak je šťastná z každé chvilky, kterou může trávit s Nessie.

Když už jsme se blížili k jejímu pokoji, slyšeli jsme za dveřmi jak se hádá s Jane. ,,Esme, takhle se to nedělá,tohle neplatí, ty podvádíš. S tebou se tohle nedá hrát.“ zlobila se Jane.

,,Ale Jainy, ty jenom neumíš prohrávat.“

To už jsme ale s Rosalie otvírali dveře do jejich pokoje a já viděla velké pexeso, které bylo po celé zemi v jejím pokoji,bylo to všude a malá Ness otáčela více kartiček najednou.

,,Jane, nechala by jsi nás prosím tě osamotě, věřím že stejně tě to nebavilo, když tady ta potvůrka podvádí.“ koukla jsem na ten můj největší poklad, který se na mě mračil, že jí beru zábavu.

,, Rennesmé pojď ke mně.“ Nessie ke mně přiskočila a spolu jsme si sedli na postel.

,,Já tady s tetou Roslalie, ti potřebujeme něco říci.“ jak jsem to řekla, Rosalie si dosedla vedle nás a Nessie se natahovala do její náruče. Trochu mě to mrzelo,ale přece jenom mě má porád.

,,Teta a její rodina musí zase na pár dní odjet a ..“

,,Ale mami, néééé, tohle mi nedělej konečně mám kamarádku néé a já....“

,,Zadrž Esme ještě dřív než řekneš něco. Oni se zase za pár dní vrátí, nemusíš se ničeho bát, věř mi.“

,,Ale mě se bude stýskat.“ pronesla se slzičkami v očích, které mi vždycky trhaly srdce.

,,Prosím já chci aspoň tetu Rosalie.“ pokračovala s brekem. A DOPRČIC a je to venku, jsem zvědavá, jak se tohle zase vyvyne. Nad tím jsem ale už nemusela přemýšlet, protože k nám do pokoje vrthl Emmet.

,,Hele, holky, právě jsem se domluvil s Felixem, že tu zůstanu a budu s ním pravidelně bojovat v aréně, no není to supééér. A Bello, nemrač se na mě, Alice říkala,že si nemáš dělat starosti, že MU řekne že jsme na nějaké svatební cestě, ZASE. Prosím, prosím, že můžu zůstat a samozřejmě Rosalie se mnou. Vždyť víš že se bez ní nehnu a ….“

A pokračoval a pokračoval a já si jen zase povzdychla nad tím ,co zase moje dcera způsobila. Podívala jsem se na ní a celá štěstím zářila, když si všimla mého pohledu usmála se na mě.

,,Mamí to znamená,že Rosalie zůstane se mnou?“

,,Ano tak to asi vypadá.“

Rosalie se na mě koukla Jak je to možné, to jsem ještě nikdy nevyděla, to je nuvěřitelný, jen co to dořekla tak přišel,chápeš to?

,,Ne Rosalie,já to tak nechápu, a nikdy mě to nepřestane překvapovat. Víš co je zvláštní Emmet si myslí že na to přišel sám, že to všechno vymyslel on, ale opak je pravdou.Opravdu zvláštní.“

Pomyšlení na to jak si Emmet myslí, jak chytře to SÁM vymyslel nás obě rozesmálo. Emmet a Nessie se na nás nechpavě koukali. ,,Mami když chceš něco říci tak to řekni nahlas,víš jak to nemám ráda, když si takhle povídáte s Dědou.“ mračila se na mě s těmi čokoládovými očkami Rennesmé ale byla tak roztomilá a nevinná, že jsme se žačali všichni smát ještě více.

Smířila jsem se tedy s tím, že Emmet a Rosalie zůstanou a se zbytkem rodiny jsme se rozloučily, protože opravdu spěšně odjížděli. Alice když viděla jak Carlisle se rozhodl, tak se ji potvrdilo, že všechno klapne,tak jak má, Edward nebude mít žádné podezření.

Já jsem celý týden trávila s malou Rennesmé a Rosalie, která mi vyprávěla vtipné příhody z Emmetova života, takže bylo o zábavu postaráno. Já na žádnou misi jet nemohla, protože jsem se soustředila na svůj štít, kterým jsem chránila mysl mé rodiny ve Froks.Tak byla Jane s Alecem nadšeni, že mají zase něco na práci.

Věděla jsem od Alice,že všechno proběhně v pořádku,ale vnitří pocit nejistoty mě neopouštěl. Řekla jsem si ale že si to tím nebudu kazit, Cullenovi sami nic neřeknou a On na nic nepřjde.A tak jsem se dala do příprav narozeninové oslavy pro Rennesmé, před kterou jsme to už moc dlouho neudrželi v tajnosti.

Týden se chýlil ke konci a já v očekávání vyhlížela příjezd Cullenů. Když se konečně ke mně doneslo, že už přijeli, nechala jsem se ihned pozvat do hlavního sálu, aby nám řekli jak probíhalo setkání s Edwardem.Když jsem ale viděla vcházet do hlavního sálu, myslela jsem že dostanu infarkt. Jeden upíř přibil a tu osobu jsem rozhodně nikdy nechtěla spatřit na vlastní oči.

,,Bello, tohle je moje vina, omlouvám se ale jinak to nešlo.“ pověděla mi na uvítanou Alice a čekala mou reakci, které jsem nebyla zatím schopna.

(přístě bude Alicin pohled při setkání ve Froks)

Autor: rebiseks (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Smrtí mi život začíná 9.díl: