Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smrtí mi život začíná 6.díl

Renesmee Callune


Smrtí mi život začíná 6.dílJe to děj z minulé kapitoly, který byl převážně z Arova pohledu. Nyní tato kapitola odhaluje, co se dělo,když Bella prohledávala mysl ostatních a s kým navazala neverbální spojení a proč.

Bella

Viděla jsem svou rodinu a věděla že kvůli kápy kterou mám přehozenou přes hlavu nemají šanci se dozvědět o tom kdo jsem, pokud bych jim to neřekla já sama.Nevěnovala jsem ale moc pozornosti jejich seskupení a hlavě se soustředila na Ara , ke kterému jsem utíkala, zastavila jsem se a naklonila k němu tak aby mi viděl do obličeje.

,,Tati, to jsou oni, to jsou oni. Chápeš? Já nechci aby to věděli, co když mi ji vezmou, co když mi ji On vezme, tohle nemůžeme dovolit, nic jim prosím tě něříkej“ Viděla jsem na něm že vůbec nic nechápe.

,,Já ničemu nerozumím,prosím tě pomalu.“ přečetla jsem si v myšlenkách a tak jsem neochotně začala vysvětlovat.

,, Otče Edward Cullen je otec Rennesme, doufám že už mi rozumíš.Jestli to budou vědět oni, bude to vědět i on.Protože on čte myšlenky.A já se bojím že až to zjistí budou nám ji chtít vzít.“

Náhle jsem na jeho očích viděla, že pochopil a taky jsem viděla přesně to co jsem potřebovala. Viděla jsem že mě chápe a udělá to tak abych se z tohoto setkání netrápila.Byla jsem mu tak vděčná.

,,Bello, víš co podívej se do jejich myslí, prohedej všechny jejich vzpomínky, a až něco zjistíš tak mi řekni, já je zatím zabavím“ Na to jsem jen pokývala hlavou a sedla vedle na Caiusuv trůn a začala směřovat svou moc na Cullenům klan. Jediné co jsem ještě zaslechla bylo jak se můj Otec omlouvá Carlisleovi za minuty ticha, pak už jsem se jen ponořila do vzpomínek. Jako prvnímu jsem se koukla do hlavy Carlisleovi.Věděla jsem na co se mám soustředit, tedy abych to upřesnila, na KOHO se mám soustředit.Bude mě to bolet,já to vím že každá jejich vzpomínka na JEHO mě bude strašně bolet,ale tohle byla nutnost, kterou musím podstoupit.

Viděla jsem Ed.... , no prostě viděla jsem ho jak bych velmi strápený a koukat na to skrze otcovskou lásku Carlisleho, mi to rozhodně neulehčovalo. Viděla jsem o něm vše a každá vzpomínka na něj byla čím dál tím horší a má bolest byla čím dál tím větší.

Byl velmi utrápený ( čemu jsem ale opravdu nerozuměla, proč ON byl měl být uprápený ), byl až Katatonický, hodně času se vůbec ani nepohnul,ale pak se něco stalo, pro něj v dobrém ale mě to strašně zasáhlo.

Oženil se s Tanyou z Denali. Óooooo, tak bolest. Tak vzpomínka mě tak zasáhla, že jsem zbystřila a viděla jak se najednou Jasper svíjí bolestí.Cítím mou bolest a proto jsem s ním soucítila, protože za ten čas jsem si na tu neutichající bolest zvikla,ale veřím že normální člověk by na to určitě zemřel. Proto jsem z lítosti Jasperovi poslala myšlenku.

,,Jasper?“ Ihned zvedl hlavu směrem ke mně a i přes tu bolest která mu křivila obličej jsem viděla jak ho udivuje tento způsob komunikace.

,,Nemusíš nic říkal, já slyším tvé myšleky a vím že teď trpíš,ale můžu ti v mé přítomnosti pomoci, pokud budeš chtít?“

,,Ó prosím pomožte mi, já nechápu jak mužete takovou bolest snést, myslím že ikdyž jsem upír tak mě to asi zabije“

Jeho myšlenky na mě křičeli o pomoc. Přikryla jsem tedy Jaspera svým štítem,abych ho ušetřila bolesti, odezva byla automatická, ihned vypadal normálně.

Jeho myšlenky nabraly,na vděčnosti a ikdyž vůbec nechápal jak jsem mu pomohla vděčně se na mě podíval.Najednou se v úsměvu zarazil a bylo vidět že mi něco chce říci.Zaposlouchala jsem jsem do jeho myšlenek ve které vyslovoval mé jméno,aby upoutal mou pozornost.

,, Isabello?“ to bylo jméno kterým mě otec představil

,,Ano ? Poslouchál“ poslala jsem mu myšlenku

,,Jsem ti opravdu vděčný ale mám dvě otázky a ty už jistě víš jaké, odpovíš mi na ně?“

zamyslela jsem se trochu nad tím a ujistila se že pokud mu odpovím nijak mu nenapovím nic o mé osobnosti.

,,Ano vím co myslíš.Tak zaprvé necítíš vůbec žádné emoce protože jsem tě zaštítila nejen proti mým emocím,ale proti všem.“ Viděla jsem jak se na mě zářivě usmál

,,Ani si neumíš představit jak je to užasné, cítit jenom to co cítím já.Vždycky mám v sobě emoční zmatek, se kterým jsem se naučil žít,ale tohle je tak JINĚ. Děkuji, vždycky jsem chtěl něco takového zažít.“

,,Jsem ráda, že jsem ti udělala radost.“ skrytě jsem se usmála.

,,Je tu ale ta druhá věc, která mě tak zajímá a to ta tvoje bolest,ale ty to víš. Velmi mě zajímá co se ti stalo, že trpíš takovými bolestmi.“

,,Já …..., já jsem zažila strátu milované osoby“ na nic jiného jsem se nezmohla říci, stále to bylo tak bolestivé.

Viděla jsem v jeho očích lítost,ale to už jsem neřešila.Chtěla jsem víc zjistit co se stalo, že se Edward probudil a narychlo si vzal Tanyu. Věděl jsem že nejlíže k Němu byla vždy Alice,ale do její hlavy se mi fakt moc nechtělo,ale vzědavost mě přemohla. Hledala jsem v jejich vzpomínkách až jsem narazila na to co jsem chtěla.

.,, Edwarde? To jsem zase já Alice.“Vešla jsem k němu do pokoje ze kterého už přes měsíc nevyšel.

Edwarde,takhle to dál vážně nejde, tohle prostě musí přestat, slyšíš mě? Přijela jsem za námi rodina z Denali, všichni si o tebe děláme starosti.“ stále nic neříkal no jo tak to bude monolog.

Edwarde, já vím je to strašné že umřela, všechny nás trápí, vždyť já jsem ji taky milovala,ale tohle musí přestat!“

Najednou se stalo to co jsem nečekala, zvedl hlavu a podíval se utrápeně na mě. ,,Alice já ji zabil, jsem zrůda.“

,,Tak to není, sama se rozhodla,ale ty musís začít žít od začátku. Je tu Tanya a ona tě miluje, přemýšlej o tom.Ty jsi už svůj život asi stratil,ale mohl by si se pokusit, udělat ještě někoho šťastného a věř mi tvá pozornost Tanyu udělá šťastnou. A kdo ví, třeba ji časem začneš mít rád, jen prosím tě přestaň s tímhle.“

,,Alice, já snad špatně šlyším, tím chceš říci, že když jsem zničil život Belle, která mě milovala, tak ho nemám zničit další žeňe která mě miluje? To snad nemyslíš vážně.“

,,Já to vidím, rodina bude proti, protože budou vědět proč to děláš,ale Tanya bude s tebou šťastná, zkus o tom aspoň přemýšlet.“

Okamžitě jsem se vytrhla z Aliciných vzpomínek. Nechápu vůbec nic. Proč truchlí když mi napsal, že mě nemiluje. Vždyť jsem ho i časem začla chápat i já bych nechtěla být s někým koho nemiluji, určitě udělal správnou věc, když si to uvědomil, tak nechápu, tu bolest v jeho očích kterou jsem viděla skrze vzpomínky. A co mě velmi ranilo,bylo že si mysleli že jsem mrtvá. Chudák Alice, tolik jsem ji milovala a pořád miluji, věřím že to pro ni bylo velmi těžké. Lítost mě tak přemohla že jsem skoro začala přemýšlet jestli jim nemám říci že jsem živá,ale když jsem si vzpoměla na Nessie,ihned jsem tuto myšlenku zahnala.

Věděla jsem že už nechci dál pokračovat, otočila jsem se mírně na Ara abych dala najevo že jsem s PROHLÍDKOU skončila.,, Tati, koukala jsem do všech jejich myslí. A myslím že se zatím nemusíme ničeho bát.“

,,NO chvála Bohu“

,,JO Edward s nimi už dlouho nežije, žije totiž se svou ženou Tanyou v Denali. Rodina z toho svazku není nadšená, tak se už vůbec nestýkají. Proto ten obrovský smutek ze strany Carlisleho, když o tom povídal.Myslím si že kdyby se NˇAHODOU dověděli o Nessie,nijak by nás to neohrozilo,ale rozhodně to zkoušet nebudeme.“

,,Dobrá má milá, ale já je pozval, Bylo by jim podezřelé,kdybych je hned vyhodil.“ v to jsem mu musela dát

,, já ….Tati, je to jenom na tobě.Prosím rozhodni to ty.“ s tím jsem naši konverzaci ukončila s tím jsem se se od něj otočila čelem ke Cullenovím.

Aro si ještě něco vyřizoval s Carlislem,ale pochopila jsem že je Demitri odvede do jejich pokojů. Když jsem si uvědomila, že odchází, velmi jsem ji oddechla.

Ale já nikdy mít pokoj nebudu, vždycky se něco zvrtne a nyní to byla má neposlušná dcera.

,,Mamííííííííí“ …....

(navazuje na poslední část minule kapitoli, z pohledu Belli)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Smrtí mi život začíná 6.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!