Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smrtí mi život začíná 4.díl

10.09.2009 (12:00) • rebiseks • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2461×

Po dvou týdnech neustálého opečovávání ze strany Volturiů, jsem mi stala úžasná věc, začala jsem mít pohyby, miminko mě začalo zřetelně kopat, už před tím jsem chvilkami cítila mealé šimrání a nyní to byl nepopsatelný pocit. Doktoři pravidelně každý den docházeli za mnou a dělali na mě vše možné testy, ani už jsem nevnímala co všechno na mě zkoušely, ale museli se shodnout na tom že dítě něco chce a nemůžou stále přijít na to co. V tu chvíli bylo ale všechno vedlejší. Můj malý zýzrak se právě ve mně pohnul,tak krásně. Byla jsem šťastná a uvědomila jsem si že o tohle bych nikdy nechtěla přijít.Nemohoucně jsem ležela na posteli a volala na stráže.

,,Prosím řeknětě Arovi, že jakmile bude mít chvilku času,tak ať za mnou příjde.“ Byla jsem vždycky ráda, když za mnou přišel, vztahy jsem si tady zatím s níkým neutvořila, protože Aro nikoho ke mně nepouštěl, strašně se bál, že by se někdo neudržel, a mohl mi ublížit. Za těch pár dní, za mnou pravidelně chodil a věnoval se mi jak to jen šlo.Byl mi jako táta. Stýskalo se mi to tátovi,ale Aro mi pomáhal tuto bolest překonávat. Opravdu jsem si ho oblíbila a myslím že i on mne, ikdyž jsme se názorově lišili na způsoby stravování, vždy jsme si našli nekonfliktí téma na povídání.Nikdy,ale nikdy jsme se nebavili o Cu..., ví co se mi stalo,ale neví kdo mi to udělal, nebyla jsem schopna mu to říci. Byl na mě hodný a na toto téma se už se mnou nebavil,za což jsem mu byla vděčná.

Dále jsem přemýšlela na mým převapivým vztahem mezi mnou a Arem, z čeho mě vyrušilo tiché zaklepání.

,,Ahoj má milá, slyšel jsem že jsi pro mě poslala, co potřebuje“ Zářivě jsem se na něho usmála a rukou ukázala,aby si sedl na postel vedle mě. S ůsměvem na rtech si vedle mě sedl a ruku mi dal okolo ramen.

,, Tak povídej“

,,No ja jsem ti nechtěla nic říct,ale za to ukázat.“ Vyhrnula jsem si tričko a tak obnažila krásně zakulacené bříško. Pomalu jsem vzala jeho ruku a přiložila ho na balónek na mém těle.Při studeném dotyku, miminko zareagovalo. Arovi se při tom rozšířily oči, a věřím tomu že kdyby mohl plakat tak teď by plakal.

,,Věděla jsem že ti to udělá radost“ Dojatě se na mě podíval.

,,Jsem... jsem tak šťasný, jsem už na tomto světě skoro tři tísíce let,ale tohle je pro mě tak nové, nikdy jsem nevěřil že budu něco takového prožívat. Upíra po tak dlouhé době ani nenapadně ,že budě s někým prožívat těhotenství, proto jsem tak šťastný. Děkuji ti moc, že se o své těhotenství se mnou sdílíš, nikdy na tento moment nezapomenu.“

,,No když budeš mít trošku víc času na nás, tak si mužeš přijít kdykoliv pohladit bříško,evidentně miminku se tvůj dotek líbí.“Usmála jsem se, když jsem viděla že se tváří jako dítě co dostalo krásný dárek pod stromeček.

,,Příjdu kdykoliv budu moci.“

,,Vždy jsem ráda, když příjdeš, nikdo ke mně nechodí kromě tebe a občasných návštěv Caia.“což byl ten mládý, s dlouhými býlími vlasy.

Následndě aro odešel a nechal mě abych mohla v klidu spát.

Za dálší týden se zdravotní stav nás obou velmi zhoršoval, padlala dokonce taková slova že se ani možná porodu nedožiji.Mé tělo nepříjmalo žádnou potravu, nic jsem v sobě neudrže, až Caius přišel pro mě s velmi děsivým nápadem pití krve. Okamžitě jsem byla proti, kvůli mně nikoho zabíjet nebudou,ale když mě Aro řekl že krev koupí od dárcu, řekla jsem si že to zkusím.

Po požívání krve se můj zdravotní stav o mnoho zlepšil a tak jsme se domluvily,že dítě už je stejně dost velké tak pozítří dítě vytánou. Den D se blížil, noc před tím se mnou Aro zůstal, protože jsem rozhodně neechtěla zůstat sama.

,, Aro?“ Rychle mi přiskočil k postely z křesla na druhém konci pokoje.

,,Aro, když to nepřežiji...“ nenechal mě domluvit. ,, O tom nepřemýšlej, porod neucítíš, protože budeš mít v sobě tolik morfia,kolik toho tvé tělo zvládne a potom jakmile bude dítě venku,tak tě hned přeměním. Vše připravené a všichni vědí co dělat. Nebude hrozit žádné nebezpečí.“

,,Ale kdyby se něco stalo, chci abys to věděl.“Se zaujetím mě poslouchal a nechal mě pokračovat.

,,Pokud to nepřežiji, chci abys se o dítě postaral, chci aby mělo někoho kdo ho bude opravdu milovat a … a já vím že ty ho ochráníš a budeš to dítě mít upřímě rád.“ Jen pokýval hlavou a já na něm viděla,že není schopen slova.

,,Když to bude dívka,chci aby se jmenovala Rennesmé a chlapec se bude jmenovat Edward, Aro a chci aby mé dítě vyrůstalo jako vegetarián.Vím že proti tomu máš námitky,ale je to má prosba.“

Něžně vzal mou dlaň do rukou a políbil. ,,Bello, bude to tak jak si přeješ, a já udělám vše proto abys jsi přežila.“

,,Děkuji, jsi mi otcem, kterého jsem tolik postrádala.“

,,Teď mi prosím spi, je to tvá poslední noc co se vyspíš, pak už tě čeká jenom věčnost bez snění.“

Ráno když jsem se probudila, tak mi dali před zákrokem ještě trochu krve, ptrotože jsem byla strašně vyprahlá a Aro mě sám přenesl do místnosti, která byla vybavena jako sál v nemocnici. Byly tamvšichni doktoři, kteří mě beěhem mého těhotenství ošetřovali a pak tam byl Aro.Položil mě na malé lehátko,na které jsem se vešla jen tak tak a doktoři začalido mě zavádět různé hadičky, připojily mě na přístroj který kontroloval srdeční tep,a pak mi zavedli injekci s morfie.Nic víc už nevím pohltila mě tma, ze které mě vytrhlo strašné pálení,jako kdybych hořela.

Aro

Když Bella konečne upadla do spánku, vzal jsem skalpel a udělal podélný řez kolem Bellina břicha, škude se začala řinou krev,ale já už jsem dost starý na to abych se udržel pod kontrolou. Bohužel to nevydržel Michael, jeden z doktorů kteří mi měli být ku pomoci, hned se na něj ti druhý dva vrhli a vyhodily ho z pokoje ven.Já jsem se pak mohl nadále soustředil.

Pokusil jsem se přeříznou i vnitřní stěnu dělohy, ale bylo to tako do nějakého kovu, nemělo to vůbec žádná efekt,až teď mi došlo že skalpelem to neudělám. Na to jsem teda ale nebyl vůbec připravený,ale věděl jsem že rozhodovat se dlouho nemůžu. Přiložil jsem své zuby k břišní stěně a začal kousat, dítěti se to ale vůbec nelíbílo a začalo se v Bellině břiše kroutit a kopat a tím Belle způsobovala nenavratiteln škody. Zrychlil jsem a když jsem byl hotový, tak jsem ji uviděl, nejkrásnější holčičku, jakou jsem kdy za svých třítisíc let viděl. Byla okouzlující, měla Belliny čokoládové oči a krásné Bronzové vlásky, jako by mi někoho připomínala.,ale teď jsem neměl čas nad tím přemýšlet. Rychle jsem předal dítě doktorovi,aby zkontroloval jestli je všechno v pořádku a já jsem při tom slyšel Belliny strdeční tepy jak se zpomalují.Začal jsem jí kousat, všude kam se dalo,aby v ní bylo co nejvíce jedu, a ten se rychle vypořádal s poporodními následky, které ji zabíjely.

Pak jsem nemohl nic dělat jen čekat a čekat.

Malá Rennesmé byla velmi hodná, ikdyž se dned dožadovala krve, jinak byla velmi lidská. Stále ji tlouklo stdce,ale jako člověk moc nevoňela, její vůbě byla bližší víc nám: To bylo dobře protože nikoho nelákala jako potrava.Což měli štěstí zabil bych každěho kdo by jí chtěl ubížit.

Bellino srdce mě upozornilo, že přeměna začíná.

Čekal jsem a čekal, chtěl jsem být u ní až se bude zmítat v bolestech, chtěl jsem aby až otevře oči,aby věděla že je tady někdo s ní komu může důvěřovat a po pravdě byl jsem strašně zvědavý, co se z ní vyklube po přeměně. Je jasné že bude vyjímečná, už když byla člověk na ní ani má ani Janenina vlastnost neplatila,tak to bude určitě ohromující po přeměně, pokud její mysl funguje jinak než mysl nás ostatních, jaké talenty se u ní vyvynou, možná jich bude mít více než jeden, možná, …

,,Aro, mohu na chvilku?“ přerušil můj tok myšlenek Caius

,,Ano pojď dál, myslím že už to u Belli nebude dlouho trvat“

,,Aro,byl jsem za tím dítětem a ona je vyjímečná, vážně. Za svou existenci jsem se s něčím takovým nesetkal.Ono jí byje srdce a dokonce má růžová líčka, vůbec bych neřekl že to není lidské dítě.“

,, A už jste tedy zjistily co má do našeho druhu?“

,,No ano, po umití ji dali mojí ženě Michael, no a ona ji kousla“

To jsem začal zuřit ,,Jak to mohla udělat ja ji zabiju“ už jsem vstával že si to s ní vyřídím, když mě Caius zadržel.

,,Počkej to jsi pochopil špatně, Michael ji nekousla, to dítě kouslo ji a chtělo okamžitě sát, takže jsme tak zjistili že pije krev.Proto jsem přišel taky za tebou.Nevím jak ji máme nakrmit.“

,,Tak ji dejte NĚKOHO, to mi neříkej že tu není nikdo k jidlu“

,,NO o to jsem se pokoušel,ale má asi lidské citi,takže nechce na nikoho zautočit, je strašně inteligentní,ví že by ho tím zabila a tak se brání.Nevím co budeme dělat, nemužeme ji nechat vyhladovět.“

,,Ach Caie, ty jsi mě tak vyděsil, tomu mláděti se nesmí nic stát, je jediná svého druhu a co se týká toho stravování, máme přece po ruce krevní banku,tak to zařiď ale rychle ať malá nemá bolesti“ a s tím jsem mu ukázal, že už má jít.

Když jsem za zapřemýšlel na rozhovorem který jsem před chvíli vedl s Caiem, musel jsem se nad tím usmát. Tak náš velmi obáváný Caius se strachuje o mále dítě, kde se v něm vzali takové pocity? Kdo by to byl řekl, že ve Volteře bude někdy znít dětský smích a né křik.

Musím se jít za malou Rennesmé podívat, proč jsou všichni jí tak okouzleni a dělají vše jak ona píská.

Bella

Ach, po dlouhém mučení v žáru ohně jsem začala cítít ulevu.Věděla jsem co to znamená, za chvíli ( no konečně) bude konec a já se snad nebudu už cítim jako žhavý uhlík.

A pak vše skončilo vše i tlukot mého zlomeného srdce.

Otevřela jsem oči a uviděla spousty upírů, říkala jsem jsi co se to děje, kde to jsem, byla jsem absolutně zmatená.A pak někdo promluvil, ten hlas byl tak povědomí, jako motýlí vzpomínka kterou né a né chytit.

,, Bello? , Bello, neboj se já vím že jsi zmatená, Já jsem Aro a ty jsi teď ve Volteře.“V tu chvíli se mi do mysli nahrunuly vzpomínky,jak když se protrhne hráz.

,,Aro kde je moje dítě? A co se stalo? Je v pořádku?“ začala jsem panikařit.

,,Bello, teď se uklidni.“ Řekl přísně a pokračoval

,, Máš holčičku Rennesmé, jak jsi sama chtěla. Malá je v pořádku, nemusíš se bát,zá těch pár dní jsme si ji všichni zanmilovali, takže se nemusíš bát, je v naprostém bezpečí.“

,, Ale proč tady není, ja ji chci vidět“

,,Bello, jsi novorozená a v malé Rennesmé koluje krev,takže bude nejpeší když zprvu uhasíš svou žízeň. Demetri přiveď sem někoho“ Tázavě jsem se na něj podívala a jako té největší trubce to ještě nedošlo.Pochopila jsem až s příchodem Demetriho, který veldl nějaké lidské děvče.

,,Aro já myslela, že jsme se na něčem domluvili, já taková nebudu. To že respektuji tebe neznamená, že to budu dělat taky“ Aro se začal smát a můj hněv se ještě více změtšoval

,To jsem teda nečekal, myslel jsem si že po ní hned skočí, bude to těžší než jsem si myslel, však já ji nějak přesvědčí“

,,Ale já se Aro přesvědčit nedám, na to zapomeň“

,, TA se nám teda rozjela, to jsou ty labilní novorozenecké emoce“

,,Hele, já žádné labilní novorozenec.. nebo co jsi to říkal,nemám jasný“ Aro se na mě šokovaně podíval a já nechápala .

,, Ty mě šlyšíš?“

,,Ano proč bych tě neměla slyšet?“

,,protože já nic neříkám, co mi lezeš do hlavy“ Aro se začal smát,až jsem se lekla že si něco udělá.Najednou už to nemola vydrže Jane a musela se zeptat. ,,Pane prosím, co se tady děje, ničemu nerozumíme“

,,Ach má milá Jane, víš naše Bella slyší myšlenky a aniž bych něco řekl tak mi na ně reagovala a vůbec si nic neuvědomila“

,, No tak to je super tak to máme po soukromí, už nám stačil Aro a ještě do toho tahle“ to jsem se naštvala,ale nechtěla jsem ni říci, jen jsem si představila co bych ji asi tak řekla. ,,Má Jane ,ty jedna krávo nikdy jsem te neměla ráda,ty se jenom bojíš že někdo ohrozí tvé postavení.“

Jane se najednou napjala a chtěla po mě vystartovat,ale vložil se do toho Aro a nechápavě koukal na Jane co to do ní vlezlo. ,,Ale Pane ona mi řekla, že jsem kráva“ ,,A nejsi?“ domyslela jsem si.

Aro se na mě podíval a pak zase na Jane až najdenou mu to došlo, snad jsem i viděla jak mu svitlo.

,,Bello, má milá ty jsi umíš povídat neverbálně? Prosím řekni mi taky něco.“

,,Aro, já nic nedělám jsou to jenom moje myšlenky,ale mám jen touho že to chci řici tobě a evidentně ty to slyšíš, nic víc v tom není.“

Byl ze mě nadšený, časem se u mě vyvynulo ještě několik schopností které jsem všechny ovládala myslí.Nechal mě se živit na zvířecí krvi, a o mé obrácení na víru Vegetariánství, se už nikdo nezmínil.Většina se mě pro moje schopnosti bála a tak nechtěli proti sobě poštvat můj hněv.

Byly jsme taková velká zvláštní rodinka. Malá Rennesmé, která jakoby Edwardovi z oku vypadla, byla obklopena lidmi/upíry, kteří se jí nemohli nabažit. I u ní jsme časem poznali talenty, nekteré jasné na první pohled,ale jiné obalenédo roušky tajemství, kterému nikdo nerozuměl.

Aro mě po velmi krátkém čase odoptoval za svou dceru. Viděla jsem na něm, že po tom touží,ale rozhodující bylo,když za ním přišla malá Nessie a řekla mu DĚDO.Tohle rozhodlo,chtěl aby všichni věděli jakou má dceru a vnučku, kterou by mu mohl každý zavidět.

O mé minulosti se Otec mě už nezeptal, nevěděl, kdo byli ti co mi to udělali a i přes to že viděl že se stále kvuli tomu trápím, nestrkal klacík do hnisající rány, rány kterou může zacelit jen jediná osoba.

Autor: rebiseks (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Smrtí mi život začíná 4.díl: