Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smrt za život 2. kapitola - Nový domov?

Cedriku, ty žiješ?


Smrt za život 2. kapitola - Nový domov?Přidávám druhou kapitolku smrti za život. Snad se bude líbit a na otázky typu kdy bude další kapitola odpovídám, že snad brzy :-D

2. Nový domov?

 

Esme:

Vše bylo tak ostré, tak dokonalé. Dokonce jsem si říkala, že jsem už v nebi...

„Haló? Slečno, jak vám je?“ zeptal se mě líbezný mužský hlas. Asi bych se měla posadit. Najednou se mé tělo vymrštilo směrem nahoru a já v okamžiku seděla.

„Co se to stalo?“ Byla jsem hrozně vyděšená, nevěděla jsem, kde se právě nacházím. Pak jsem se podívala na toho muže, co tu byl se mnou.

„Kdo jste?“ Byl krásný. Měl blonďaté vlasy, krásný úsměv vypadal jako anděl...

„Jsem Carlisle Cullen, zdejší lékař... Podle vaší zprávy jste spadla z útesu. Bohužel vaše tělo bylo moc poškozené,“ odmlčel se.

„Takže je to pravda? Jsem v nebi?“ doktor se usmál, ale pak zakroutil hlavou a pokračoval:

„Bohužel byste nepřežila ani noc, musel jsem udělat... jistou věc... Je z vás... upír... Promiňte mi, já nechtěl jsem to udělat, ale bylo mi vás tak líto, nemohl jsem.. vás tam tak nechat... já asi jsem se...“ Vypadal tak provinile, bylo mi ho líto.

„Počkat, vy si vážně myslíte, že je ze mě mýtické stvoření, co pije krev?“ Tohle bylo i na mě moc. Ale pak najednou „Au! Můj krk, proč to tak pálí? Nemáte vodu?“ doktor na mě vyjeveně hleděl, ale pak se vzpamatoval a zakřičel: „Edwarde!“

Ihned se do místnosti přiřítil nějaký mladík, byl moc hezký, měl rozcuchaný účes, byl vysoký, a hlavně byl podobný tomu doktorovi. Oba měli až nepřirozeně světlou pokožku a takové karamelové oči...

„Co se děje?“ zeptal se. Když mě uviděl, zpozorněl.

„Už se vzbudila, pálí jí v krku,“ řekl doktor. Ten mladík se ušklíbl a zamumlal, že by se to dalo čekat.

„Jste Esme, že je to tak?“ zajímal se doktor. Jen jsem přikývla. Zatímco mě ten doktor bombardoval otázkami typu: Jak se cítíš, jak moc to pálí v krku atd. si mladík přisunul k nám židli a posadil se. Pak promluvil:

„Carlisle, tohle teď nemá cenu, měla by se nasytit, jinak by se mohlo stát něco zlého...“

„No tak moment, jak nasytit? Já nemám hlad, jen mě pálí v krku, snad to přejde...“ tedy doufám, že to přejde.

Doktor se zvedl a podal mi ruku, aby mi pomohl vstát. Byla to ohromná rychlost s jakou jsem se pohybovala... velice mě to fascinovalo.

„Pojďte, musíte si něco ulovit, jinak váš krk bude stále v bolesti.“ Jako první šel ten mladík... šel.. on běžel velice rychle. Pak mě chytil ten doktor za ruku a rozběhl se taky. Trhl se mnou a já se rozeběhla stejnou rychlostí jako on. Cítila jsem se, jako když létám... bylo to tak úžasné.

Do nosu mě praštila naprosto nádherná sladká vůně a tím se to pálení v krku ještě zesílilo. Chtěla jsem se rozběhnout za tou vůní, ale ten doktor se zastavil.

„Co se děje?“ zeptala jsem se.

„Počkejte chvilku, Edward se hned vrátí...“ Najednou se ta krásná vůně přibližovala ke mně a já měla ještě větší bolest v krku. Pak se zpoza stromů objevil ten mladík a v ruce měl... jelena? Proč by sem nosil mrtvého... a krásně voňavého jelena?

„Já jelena upéct přeci neumím! Já ráda peču, ale zvěřinu jsem nikdy nepekla...“ Mladík i doktor dostali záchvat smíchu. Nechápala jsem, co po mě chtějí...

„To se nebude péct,“ ujistil mě doktor, „ale budete to muset vypít. Vím, nezní to lákavě, ale zažene to trochu tu bolest v krku.“

„Carlisle, měli bychom jí to vysvětlit postupně, je hrozně vyděšená,“ řekl mladík. Doktor přikývl a táhl mě zpět k domu. Až teď jsem si všimla, že mají překrásný, ale moc holý dům. Takový nemilovaný dům. Asi zde žádná žena nežije...

Přišli jsme do místnosti se stolem a osmi židlemi. Zjevně to byla jídelna. Doktor mě ponukl, abych se posadila na jednu ze židlí. Pak ten mladík přede mě položil jelena a čekal, co se bude dít dál.

„Co s tím mám dělat?“ Mladík se zase rozesmál, ale pak ho doktor zpražil pohledem a odpověděl:

„Cítíte tu vůni?“ přikývla jsem. „Tak se poddejte svým smyslům a vypijte krev toho jelena, uleví se vám...“ Bylo to jak ze snu... On vážně chtěl, abych se zakousla do jelena?

Mladík přikývl. Zhluboka jsem se nadechla a zakousla se do jelena... Najednou celým mým tělem proudila krev, bylo to úžasné. Jako euforie... Byla jsem v transu, jenže pak tomu jelenovi došla krev, ale já měla stále to pálení v krku.

„Má ještě žízeň, což je pochopitelné,“ konstatoval mladík. Jak to může vědět? Usmál se, jako kdyby mi viděl do hlavy.

„Máte pravdu, vidím vám do hlavy, čtu myšlenky.“ Ou, to je úžasné... Já jsem upír, stejně jako ti dva. Piju krev a ten muž je doktor. Třeba existují jen upíří doktoři ne? A ten mladík čte myšlenky... to je povedená rodinka...

„Myslí si, že jsi upíří doktor...“ poznamenal se zaujetím mladík. Doktor se ihned ujal slova, aby vše uvedl na pravou míru:

„Myslím, že bychom měli začít znova. Jsem Carlisle Cullen a jsem lékař, lidský lékař. Asi se vám to zdá zvláštní, ale já se se svou podstatou nikdy nesmířit, tak jsem se rozhodl zachraňovat životy. Trvalo to dlouho než se má odolnost vůči krvi zdokonalila, ale teď už lidskou krev téměř nevnímám....“ Poté mi řekl celý svůj životní příběh, i o tom, jak se rozhodl nezabíjet lidi... bylo to opravdu dojemné. Také mi vyprávěl, jak narazil na Edwarda. Že byl na tom stejně jako já, umíral... Carlisle ho zachránil a stal se jeho synem... ale nikdy nemluvil o žádné ženě.

„A kde máte manželku?“ opatrně jsem se zeptala. Trochu posmutněl, ale odpověděl.

„My tu žijeme sami, já manželku nemám... Ale říkal jsem si, že pokud by jste chtěla, můžete zůstat u nás. My se o vás s radostí postaráme...“ Na rtech se mu vytvořil krásný úsměv. Souhlasila jsem. Navíc dva chlapi sami v domě... to nedělá dobrotu...

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Smrt za život 2. kapitola - Nový domov?:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!