Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proměna - vstupenka do ráje!16

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Proměna - vstupenka do ráje!16Další kapča. Bella zůstává sama s Edwardem doma, co by se tak asi mohla stát, hmmm??! Snad vás konečně potěším..komentíky, kritika..cokoliv..

17.09.2009 (14:15) • EGO • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1249×

Bella:

Anie si nakonec přišla pro kluky sama. Ještě jsme chvilku blbli a v půl jedné nás vyrušil domovní zvonek. Úplně jsem ztratila pojem o čase. Bylo to všechno tak krásný. Edward dělal s klukama všechny možné kravinky. Nejvíce je však zaujal znalostmi o dinosaurech a nezapomněl i na nadpřirozené bytosti. Sama jsem se přistihla, že hltám každé jeho slovo. Byl skvělý řečník. Když on mluvil, kluci ani nedutali a popravdě já taky ne.

„Dane, Jamie, už musíte běžet.“ Zavolala jsem zpoza schodů.

Seshora se však ozval nesouhlas. Chvilku jsem slyšela jak se nějak dohadují a pak se na schodišti objevil Jamie za ním Dan a kousek za nimi šel Edward, ověnčený kuframa. Musela jsem se usmát. Náhodou jsem uslyšela tiché povzdechnutí za mými zády. Byla to Anie. Otočila jsem se na ní a ona jen s omluvným pohledem dodala, „Wou, to je krásný chlap. Akorát pro Tebe, Bell,“ a mrkla na mě. Radši jsem to nekomentovala, kdyby věděla celou pravdu.

„Doufám, že tady budeš, až se vrátíme.“ Zeptal se Dan na rozloučenou a mírně se na mě ušklíbl.

Edward s odpovědí neváhal. „Určitě, chlape. Ovšem jestli mě ségra do té doby neuškrtí.“ Šťouchl do mě. Jamie na oplátku šťouchl zase do Edwarda. „Tak nám jí tu hlídej, Edwarde.“ Řekl Jamie a nezapomněl šťouchnout i do mě.

„Tak, už musíme jet.“ Ukončila rozhovor Anie. Kluci si vzali od Edwarda kufry, líbli mě na tvář a už si to štrádovali k Anie domů. Ta se se mnou rozloučila o něco pomaleji.

„Hlavně se opatruj, ano? A dávej na sebe pozor, Bello.“

„Nebuj, An. Mám tady ochránce.“ Mrkla jsem na Edwarda.

„Budu na ní dávat pozor,“ řekl a já mu opravdu věřila.

Naposledy jsem se na všechny tři podívala a zavřela dveře. Zůstali jsme v prázdném domě jen my dva.

Edward:

Musel jsem Bellu vidět co nejdřív. Po včerejší večeři jsem zjistil, že bych jí už nedokázal ublížit. Naopak. Měl jsem ohromnou chuť jí opatrovat a navíc mě něčím hrozně přitahovala. Bál jsem se o ni a chyběla mi. Neudržel jsem se a včera vklouzl k ní do pokoje. Už spala a tak jsem se posadil do proutěného křesla, stojícího v rohu útulného pokojíku a odtud jí pozoroval. Jak moc mne potěšilo když k ránu z jejich úst vyšlo mé jméno. Přiblížil jsem se až k jejímu obličeji a jemně jí po něm přejel. Byl jako samet. Už jsem se nemohl dočkat až ji uvidím znovu a budu s ní moci i mluvit. Proto jsem dorazil tak brzo.

Trošku mě překvapil klučina, který mě přišel otevřít. Voněl taky tak hezky jako Bella, ale ne tak intenzivně, pro jistotu jsem si došel ještě na lov, abych na ni neměl chuť, ale pořád jsem tu vůni cítil i z jejích sourozenců. Když jsem uslyšel Bellu z pokoje, jak se ptá kdo to je, dal jsem si na znamení ticha ukazováček doprostřed rtů. Bellin bráška ihned pochopil.

„Nikdo“, zavolal nazpátek a pokynul mi, abych šel za ním. Ihned se mě začali vyptávat kdo jsem a odkud znám jejich sestru. Já se od nich naoplátku dozvěděl jejich jména, a že dnes odjíždějí s tetou Anie k moři. Tohle opatření určitě vymyslela Bella, asi se o prcky bála. No každopádně mě tím ujistila hned, jak mě uviděla s klukama v kuchyni. Radši jsem poslal kluky do pokoje, když jsem si všiml jak soptí. Řekl jsem si, že jí ještě trošku pobídnu a trošku si s ní pohraju. Ďábel se ve mně neprobouzel a tak jsem mohl myslet i na jiné věci, o to lepší náladu jsem měl.

„Nechceš si sednout?“ prolomil jsem ticho. Zdálo se mi že skoro nedýchá. „Aby si náhodou zase nespadla, nebo v horším případě neomdlela.“ Hodně jsem se bavil, ale když jsem se všiml, že opravdu nevypadá moc dobře, radši jsem přestal s vtipkováním. „Nevypadáš zrovna nejlépe.“ Prohlédl jsem si jí detailně. Oči měla unavené, ale stejně pořád zářily. Rty měla k nakousnutí, jen se přiblížit..

‚Ale no tak, Edwarde!‘ Křičel jsem na sebe. Chtěl jsem jí pomoci si sednout, aby se vůbec na tu židli strefila, ale překvapila mě. Sedla si rychleji, než jsem se jí stačil dotknout. Trošku mě to mrzelo, ještě jsem se jí za ten den nedotknul.

„Co tady děláš?“ vyjela na mě. Pravdu jsem jí samozřejmě říci nemohl a tak jsem se začal vymlouvat. Bála se o brášky, potvrdila mě to, ale já jí uklidnil, že se nemá čeho bát. Vzal jsem si své věci a vydal se směrem do volného pokoje ihned vedle jejího, který jsem si vyhlídl dnes v noci. Tušil jsem, že jí to zase rozlobí, ale stále tam seděla a pohled upírala na moje záda. Prostě jsem si to nemohl odpustit, chtěl jsem jí trošku poškádlit, ani nevím kde se to ve mně vzalo.

Najednou jsem však uslyšel vrznutí židle, na které seděla a kroky směrem ke mně. Kroky najednou vynechaly a já se akorát otočil. Vyděl jsem ji jak ve vzduchu lape po něčem, co by jí mohlo udržet na nohou, neměla šanci. Jednal jsem ihned a chytil jí do náruče, akorát se mi zarazila o hruď a ihned vzhlédla. Naše pohledy se setkaly a ve mně touha jí políbit stále narůstala. Radši jsem opět prolomil ticho:

„Nechápu, jak si mohla s tvojí nemotorností ještě přežít.“

Uslyšel jsem však tiché šeptání a podíval se tím směrem, musel jsem se v duchu pousmát, ti dva rošťáci se schovávali za rohem a všechno to pozorovali. Postavil jsem omámenou Bellu na nohy a vydal se za nimi nahoru.

Byli skvělí. Ukazovali mi spousty knih a já jim rád vyprávěl příběhy. Některé se opravdu staly, některé ne, ale proč jim to řikat..jsou malí, věří na pohádky.

Po poledni si pro ně došla Belliina sousedka. Už jsem se nemohl dočkat, až budu s Bellou sám. Měl jsem pro ní připraveno hrozně moc plánů a první byl jasný.

Rozloučili jsme se a Bella zavřela dveře. Zůstala stát, hlavu sklopenou a pravděpodobně přemýšlela. Nebyl jsem si jistý ničím, neviděl jsem jí do hlavy jako ostatním a velice mě to znervozňovalo. Už jsem to nevydržel a promluvil.

„Můžeš jít na chvilku k sobě do pokoje a pobýt tam třeba cca dvacet, třicet minut?“

Tázavě se na mě podívala. Chtěl jsem jí udělat první překvapení a nechtěl jsem to prozradit hned teď.

„Prosím,“ žadonil jsem a zkusil se na ní podívat smutným pohledem. Opět mě vnitřně rozesmála, protože zase přestala na chvilku dýchat a srdce jí malinko poskočilo. Bavila mě a tak jsem si řekl, že to zkusím ještě jednou. Opřel jsem se o dveře, kde jsme dál stáli a pomalu se naklonil na její levou stranu. Malinko jsem se nadechl, ale jen tolik, abych netvora v sobě udržel spícího a ucítil její krásnou vůni, pak jsem znovu promluvil:

„Bello, mohla bys prosím,“ na tohle slovíčko jsem dal větší důraz, „jít na chviličku nahoru?“ Musel jsem se trošku usmát a hlavně jsem se musel držet, věděl jsem že bych tu krásnou chvilku, kdy jsem slyšel její srdce bít hrozivě rychle a její dech se zrychloval, pokazil. Ještě jednou jsem zažadonil a šel s klidem do kuchyně. No jestli se tomu dá říci klid, byl jsem taky velmi rozrušen, ale na druhou stranu moc šťasten.

Ještě chvilku tam stála, srdce ji pořád tlouklo jako o závod, a po chvíli se sebrala a utíkala do pokoje. Čekal jsem až klapnou dveře a dal se do práce.

Autor: EGO (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proměna - vstupenka do ráje!16:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře