Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí nesmrtelných - část 42.

xD Bez komentáře :D


Prokletí nesmrtelných - část 42.Už se to blíží, snažím se oddálit konec, ale není to nic platné. Brzy přijde. Chci vás trochu napínat, tak hodně kouskuju:D. Prosím o komentáře. Vaše Lareth:)

Tuto část vypráví Edward:

 

V očích se jí objevil stín strachu. „Červenoocí noční démoni vylézající z podzemních chodeb. Jejich ať malé či mohutné postavy zahalené do černých hávů kontrastujících s bledou pletí. Jeden po druhém…“ Vypadala jakoby duchem nepřítomná, pouze přešla blíže k průchodu do podzemí, který byl teď uzavřen a vzdáleným pohledem pozorovala příchozí, kteří se jí vkrádali do snů.

„Vím jistě, kde je bráška. Čeká tam dole. I s našimi nepřáteli. Je připraven na boj. Cítím, jak se rozhodl. Jeho srdce hluboce a rychle bije, víčka drží semknutá a cítí se sám,“ šeptala. Po tvářích jí začaly kanout slzy z očí, které držela stejně zavřené jako Chris. Plakala kvůli pocitům, které ovládaly obě dvojčata. Opět otevřela hnědavé oči jako dvě hluboké studny. „Tati? On v podvědomí nechce ublížit nikomu z nás, ale neví to. Potřebuje ukázat cestu, kterou se následně vydá po boku těch, které tak miluje. Nenechme ho z ní sejít. Prosím…“ znovu šeptala se stisknutými víčky.

„Neboj se, Mabe. Nenecháme ho. Vrátí se… domů,“ řekl jsem pěvně, ale věděl jsem, že to nebude celé pravda. Oni se vrátí, to vím, ale já už nejspíš ne. Cítím to. Objal jsem Mabel.

„Sbohem, miláčku. Buď silná a nevystav se nebezpečí. Miluji tě,“ zašeptal jsem jí. Poté jsem se odtáhl a otočil se k ní zády a dodal jsem: „Buď šťastná a silná.“ To jsem jí nemohl říct. Ne přímo. Postupně jsem objal celou rodinu a záměrně si nechal na konec Sophii.

„Soph… až se vrátíte domů, postarej se o něj. A předej mu toto…“ řekl jsem a podal jí lehkou obálku, do které jsem umístil už dávno dopis. Snad si ho jednou přečte. Poté jsem ji objal. „Mám tě rád,“ dodal jsem tiše. Pro všechny bylo těžké rozloučení. Rozloučení se všemi, jež zákonitě patří k sobě. Odvrátil jsem pohled, nemohl jsem se dál dívat na jejich tváře. Slyšel jsem nesourodé myšlenky, útržky a různé obrázky. Tolik lásky na jednom místě. Tolik bolesti a tolik strachu ze ztráty.

Déle jsem nemohl čekat, uvolnil jsem průchod do katakomb. Nebylo nic slyšet, jen cítit. Upíři, lidé – ztracené lidské duše, jejichž majitel propadl těm démonům.

„Půjdu první,“ řekl jsem. A poté jsem skočil. S ladným dopadem jsem se ocitl v temnotě podzemních chodem, které mi byly velice povědomé. Ostražitě jsem se poohlížel, ale nikdo uvnitř nečekal.

„Tak další,“ zašeptal jsem neochotně. Nejraději bych je poslal domů… Jako druhý seskočil Emmett, po něm Mabel, Sophie, Jasper, Rosalie, Alice, Esme a nakonec Carlisle. Rosalie s Emmettem si ještě dali poslední polibek, Jasper s Alicí si pouze hleděli do očí a Carlislem s Esme se pevně objali. Tak rád bych v této chvíli zabořil tvář do Beliných hnědých vlasů, objal ji, políbil a pobyl jen v její přítomnosti. Dal bych za to všechno.

„Jdeme,“ povzbudil nás Carlisle. Tak jsem tedy vyrazil jako první. Obezřetně jsem se rozhlížel okolo sebe. Ano, mohli bychom běžet, ale chtěli jsme využít alespoň tu poslední chvíli být spolu jako rodina. Nebylo zapotřebí slov, vše za nás dělají činy, láska a porozumění.

 

Není třeba truchlit pro maličkosti. Později přijde něco většího, pro co už nebudeš mít sílu smutnit…

 

Sunuli jsme se k boji každým krokem, se kterým se vytrácel náš strach. Do žil nám proudila síla, jež měla zachránit Chrise a ochránit každého člena rodiny. Dorazili jsme k těžkým železným dveřím. Naposledy jsem se podíval na každého a teprve poté se s řinkotem otevřely…




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí nesmrtelných - část 42.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!