Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí nesmrtelných - část 26.

robsten - comic-con

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prokletí nesmrtelných - část 26.Další díleček z Chrisova pohledu. Nevím, kdy stihnu napsat další, takže možná menší napětí:D. No jinak děkuji vám všem za komentáře k předchozímu dílu, moc potěšily. A ani k tomuhle nezapomeňte nějaký připsat. Děkuji. Vaše Lareth:-*

17.05.2009 (20:24) • Lareth • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2093×

Tuto část vypráví Chris:

Teď právě byly ty dny, kdy jsem se do školy opravdu těšil. Nebylo to kvůli mým zvědavým spolužákům, ale kvůli té dívce. Kvůli tomu andělu. Zrovna jsme měli historii, na které sedíme opět spolu. Vyprávěla mi, že k ní nejsou spolužáci moc milý. Proto prý seděla stále sama, ale když mě prý uviděla, okamžitě věděla, že mě nesmí nechat jen tak odejít. Naše ruce se spojily, přejížděl jsem jí palcem po hřbetu její sametové kůže na ruce. Obsah hodiny jsem vnímal stejně dobře jako melodický hlas Sophí. Ona je tak výjimečná. Druhou rukou projížděla moje malby ve skicáku. 
„To je nádhera, Chrisi. To je tvá maminka?"
Jen jsem přikývl s pohledem upřeným do její tváře. Oči jí zněžněly. Prošla první část skicáku, kde jsem měl nakreslené portréty Belly a došla k druhé části. Ze všech těch stránek na ní zírala její vlastní podobizna. Jedna s úchvatným úsměvem, další s láskyplnýma očima a jedna se zamyšleným výrazem. Její sytě modré oči se jí zalily slzami. Jedna přetekla přes řasy a klouzala se po tváři dolů. Zvedl jsem ruku a slzu jí setřel. Ještě, že sedíme až vzadu, protože jinak by si nás profesorka všimla. Byla by dost nerada, kdyby nás viděla v tomhle rozpoložení, s propletenýma rukama a s pohledy přilepenými na sobě. Naštěstí zazvonilo, vzal jsem učebnice Soph, přehodil jsem si tašku přes rameno a to vše bez toho, abych její ruku pustil. Doprovodil jsem Soph na trigonometrii, zatímco já mířil na tělocvik. Další pro mě neužitečný předmět. Nesmím svou rychlost projevovat naplno, abych na sebe neupoutával pozornost. Jakmile zazvonilo na přestávku, vyřítil jsem se, abych potkal Sophii na půli cesty do jídelny. Čapnul jsem ji za ruku a zamířil jsem k našemu stolu. Sedáváme s mojí rodinou. Vstal jsem, abych došel pro jídlo. Nabral jsem jablko, pizzu, salát a sodovku. Postavil jsem to před Soph. Stydlivě si vzala jablko a zamyšleně se do něj zakousla. Rosalie na ní zírala v zamyšlení. Jednou mi vyprávěla, že se vůči Belle nechovala fér. Prý měla strach ze sblížení se s někým nezasvěceným. Ale mně nikdo nebránil, tedy až na mého otce. Měřil si naše propletené ruce ležící na stole nesouhlasným pohledem. Podíval jsem se mu do očí. Myslíš, že když nejsi šťastný ty, nemůžu být ani já? Tvář se mu bolestně zkroutila. Rychle vstal a lidskou rychlostí z jídelny odešel. Soph zvedla hlavu. Zamyšleně ho pozorovala. Náhle se na mě tázavě podívala. Jen jsem zavrtěl hlavou. Rosalie vstala a odešla za ním. Mabel byla zmatená.

„Co je s Edwardem, Alice?" V jiném případě by Mabe věděla, co se stalo, ale nějak nebyla duchem přítomná. Alice také jen zavrtěla hlavou a situaci nějak nekomentovala. U našeho stolu zavládlo ticho rušené jen občasným chroupnutím jablka, které přežvykovala Soph. Po pár minutách jsme se od rodiny oddělili a šli jsme na poslední hodinu. Na biologii. Po škole jsem měl v plánu ukázat Sophii moje oblíbené místo. Byla zvědavá. Opět jsme šli ruku v ruce k mému sporťáku. Otevřel jsem jí dveře, aby si mohla nastoupit. Cesta ubíhala za stálého mlčení. Věci jsme si nechali v autě. Vzal jsem ji za ruku a pokračovali jsme přes rozlehlou pláň do mého světa. Právě proto jsem jí chtěl moje místo ukázat. Teď už patří do mého světa. Je pro mě jako kyslík potřebný k dýchání. Jako voda. Jako slunce hřející na tváři. Ona je můj jediný svět. Jediná květina na pláni. Jediná kapka vody v jezeru. Jediný vánek v bezvětří. Je zvláštní, jak jsem vlastně celý svůj život měl jen jednu věc pro kterou jsem žil. Tím pro mě bylo malování. Teď se mé priority změnily. 
Vešli jsme na to krásné místo. Sophie jako by nemohla najednou promluvit. Upřeně jsem jí pozoroval. Udělala krok, škobrtla o kořen stromu a dopadla holýma rukama na zem. Najednou jsem ucítil něco, co jsem ani nedokázal popsat. Ač nerad, poslechl jsem instinkt lovce a ze skrčeného postoje vyletěl jako šíp z luku.

Autor: Lareth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí nesmrtelných - část 26.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře