Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prezidentova dcera 6.kapitola

TW boty


Prezidentova dcera 6.kapitolaPokráčko!! Je to delší, jako omluva za včerejšek. Mimochodem moc se omlouvám za ten konec a ptám sse, co dál?? Chcete Cullenovi? Má přežít a nebo umřít? Chcete proměnu?? Je to jen na vás. TAké záleží na počtu komentíků, co nejvíc, zanmená díl brzy!!!

Ukázala jsem Gab její pokoj a ona v něm hned zůstala s omluvou, že je unavená. Kývla jsem a šla k sobě dělat úkoly. Ty jsem měla hotové za chvilku a tak jsem si vzala ipoda a pustila si nějaké písničky. Poslední dobou miluju Evanescence, Within Temptation a Enyu. Asi za 3 hodiny jsem šla dolů, kde už na mě čekala večeře, Gab a Jane.

„Udělala jsem ti omeletu. Dobrou chut´.“ popřála mi a já přikývla. Bylo to vynikající. Po večeři jsme se s Gab odebrali ke mně do pokoje.

„A jak ses vlastně celou tu dobu měla?“ zeptala jsem se.

„Skvělý. Ve Francii nuda nehrozí. Co ty tady?“ zeptala se.

„Ted´ka chodím na vysokou a jsem mimo to dění. To se mi strašně líbí.“ řekla jsem s úsměvem.

„Máš už přátele?“ zeptala se.

„Jo, ale jen jednoho.“ řekla jsem a začervenala se.

„Kluka? Jaký je? Líbí se ti?“ hrnula na mě otázky. TA je horší než moje máma.

„Jmenuje se Edward. Je hezkej, ale tohle já posoudit neumím. No a je milej.“ řekla jsem jí.

„Páni. Ty ho miluješ, že jo.“ řekla a já přikývla a začala se strašně moc červenat. To jí jako odpověd´ stačilo. Mám z ní docela strach, ona je schopná si ho sbalit. Budu se muset mít na pozoru. On je totiž přesně její typ. Inteligentní, krásný, milý, pozorný přesně tohle Gab miluje. S ní jsme si ještě povídali, ale potom jsem ji vyhnala musela jsem jít spát. Jakmile jsem se ráno probudila, uvědomila jsem si, že je dneska pátek. A to sem má přijet Edward. Ještě, že bylo docela brzo, protože jsem se dala do úklidu mého pokoje. Jsem totiž strašná bordelářka. Uklizeno jsem měla asi za hodinku a to jsem už ze zdola slyšela zvuky. No jasně Weis mi zrovna dělal snídani. Hned jsem se do ní dala a o chvilku později přišla Gab. Usím jí to říct.

„Víš Gab, my dneska nepřijedeme sami.“ řekla jsem.

„Fakt? A kdo ještě přijede?“ zeptala se.

„Edward. My spolu musíme udělat projekt.“ oznámila jsem jí a všimla si jiskřiček v jejích očích. Ty se mi moc nelíbili. Edward je můj a já jí ho nedám!!!! Co to melu, vždyt na něm nemám napsáno majetek Isabelly!!! Mé myšlenky přerušila Jane s tím, že budeme muset jet. Ani jsem si nevšimla, že přišla. U školy to probíhalo naprosto stejně jako včera. Edward na mě čekal na parkovišti a odcházel se mnou na dějepis. Spolu jsme se sešli zase až u oběda.

„Edwarde, kolik máš hodin?“ zeptala jsem se.

„Ještě jednu.“ odpověděl mi s úměvem. A sakra, kdybych stála určitě by se mi podlomila kolena.

„Sejdeme se na parkovišti. Já pojedu s tebou a Jane s Isabellou. Ano?“ zeptal se Weis a Edward jen přikývl. Jak se řeklo, tak se taky stalo. Po hodině jsem Edwarda uviděla na parkovišti u nějaké audi. Jeho auto. Já a Jane jsme šli spolu k BMW.

„Nemohla bych řídit?“ zeptala jsem se.

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad.“ řekla mi. Prosebně jsem se na ni podívala a ona po chvilce kývla. Konečně!!! Řidičák mám už dost dlouho, ale pokaždé mě vozí. Jane mi dávala pokyny.

„Neboj se. Něco si snad ještě pamatuju.“ řekla jsem tajemně a Jane se raději připoutala.

„Můžu jet rychleji, že?“ zptala jsem se. Jane jen kývla. Ok. Nastartovala jsem, zařadila a vyjela. Wau. Tohle autíčko jede dost rychle a to se mi dost líbí. Za námi jela o dost poamleji ta audina.Domů jsme dojeli docela brzy. Gab už čekala venku, a sakra.

„Ahojky, jak ses měla?“ zeptala jsem se.

„Šlo to.“ odpověděla mi a koukala na audi a hned potom na Edwarda. Gab si odkašlala, no jo já je zapoměla seznámit.

„Edwarde, tohle je Gabriella. Gab, tohle je Edward.“ řekla jsem a usmála se.

„Těší mě.“ řekl bez zájmu Edward.

„Ráda tě poznávám a tykej mi, jsem Gab.“ řekla mu a políbila ho na tvář. Viděla jsem ten její pohled, který říkal“On bude můj!!!“ To nesmí, já ho chci. Budu se muset rozhoupat. Weis šel Edwardovi ukázat jeho pokoj a já šla do svého. Převlékla jsem se, uklidila věci ze školy a šla jsem dolů. Tam jsme narazila na Edwarda a Gabriellu. Ta mu vyprávěla o svých nákupech v Paříži.

„Edwarde, ůjdem pracovat na tom úkolu?“ zeptala jsem se a on jen kývl. Šla jsem tedy k sobě a on mě následoval. Jakmile jsem zavřela dveře tak si oddechl.

„Jsem ti strašně dlužný. Dík, že jsi mě od ní vytáhla. Nebaví mě poslouchat řečičky o nákupech.“ řekl mi a usmál se.

„Ty Gab neznáš vid´?“ zeptala jsem se. On jen zakýval hlavou.

„Gabriella je dcera francouzského prezidenta.“ řekla jsem mu a on se na mě podíval tím svým pohledem.

„Mimochodem máš moc krásný dům.“ řekl mi po chvilce.

„Děkuji. Máš v pokoji vše?“ zeptala jsem se.

„Jo. Přesně takový styl pokoje mám rád.“ řekl mi a usmála se.

„Dáme se do toho?“ zeptala jsem se a on přikývl. Ze stolu jsem vyndala učebnice a papíry. Docela jsme si na tom vyhráli. Smáli jsme se spolu a blbli jsme spolu. Přišlo mi to jako kdybychom se konečně poznali, ale všechno tohle přerušila Gab s tím, jsetli by jí Edward nemohl pomoct. Ten jako gentleman kývl a odešel s ní, ale předtím mi do ucha zašeptal: „Já se vrátím.“ Kývla jsem a usmála se. Edward dlouho nepřicházal, a tak jsem se po něm šla podívat. Jane mě potkala na schodech.

„Nechod´tam.“ řekla mi.

„Proč?“ zeptala jsem se, ale ona mi neodpověděla. Šla jsem tedy dolů a to co jsem uviděla mě zarazilo. Myslela jsem si, že Gab je kámoška, ale tohle kamarádky nedělají. Já ji zabiju a hned potom Edwarda. Myslela jsem si, že jsme na dobré cestě, ale on to zazdil. Parchant. Všimla jsem si, že se u nás najednou objevil Weis. Jane mu kývla a on se o ně šel postarat. Jane mezitím přinesla Edwardovi věci. Gab i Edward byli venku.

„Vypadněte, oba dva!!!“ řekl jim Weis a hodil mu věci.

„Bello, já ti to vysvětlím.“ řekla Gab. Já jen zakroutila hlavou.

„Vypadněte oba dva. Než se postarám o to, aby jste neodešli živí!!!“ řekla jsem rozzloběne a oni zmizeli spolu. Já je dala dohromady!!!!! NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE! Šla jsem k sobě do pokoje, zamkla dveře a vstoupila do koupelny. Můj život už nemá cenu. Nenávidím se!!! Vzala jsem si žiletku a udělala tahy přes žíly. Nebolelo to, naopka přinášelo mi to úlevu, kterou jsem hledala. Cítila jsem, jak s každou ztracenou kapkou krve, má bolest mizí. Nevnímala jsem kolem sebe nic, jen ten klid a tiché údery srdce, které zpomalovalo. Po chvilce jsem necítila nic. Je tohle konec???

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prezidentova dcera 6.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!