Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibkem všechno začne22-telefon

HPA


Polibkem všechno začne22-telefonTakže je tady další dílek který trval týden asi.... ale stím Eda a Bella? to se mi dvakrát nelíbí xD uvidííme xD

Bella:

Když jsem se probudila a podívala z okna už byla tma, prospala jsem toho víc než bych čekala tak jsem se šla podívat do kuchyně. Když jsem vyšla na chodbu nemohla jsem se orientovat, náhodou jsem vlezla do dveří které byly nejblíže ale k mé smůle (štěstí) jsem poznala pozdě koho vlastně jsou.
,,Ahoj" otočila jsem se a uviděla jsem Aleca jak stojí uprostřed pokoje a má na sobě jenom kalhoty, nemohla jsem spustit oči z jeho dokonalé hrudi.
,A-a-a-ahoj" nemohla jsem ze sebe dostat nic jiného ani nevím proč. Byla jsem strašně mimo, po pár minutách jsem se podívala na zem a konečně normálně uvažovala.
,,Nemohl bys mi ukázat kuchyni?"
,,Jasně pojd za mnou" protáhl se kolem mě a šel dolů po schodech, nakonec jsme našly kuchyni a já si dojedla to to mi naši nechaly k večeři. Povídaly jsme si s Alecem dlouhou dobu a také dívaly na film, na který jsme náhodou narazily. Byl to film Princ a já, v momentě kdy skončil jsem dostala hrozný vztek, že jsem nechala svůj osud prázdný. Jako kdybych nevěděla, co vlastně chci a nebojovala o něho, ale já budu a nedám se odbýt.
,,Bells vnímáš mě?" vytrhl mě z mého přemýšlení Alec, u kterého jsem seděla namáčklá ani nevím proč.
,,Ne promiň ale musím si něco zařídit" odběhla jsem do svého pokoje a nechala ho tam samotného, hledala jsem v pokoji mobil ale nemohla jsem ho absolutně najít. Podívala jsem se ještě do kabele a batohu ale nikde nebyl, byla jsem už zoufalá.
Uslyšela jsem, jak někdo klepe na dveře ale než jsem mohla cokoliv říct Alec byl už vevnitř.
,,Co hledáš tak usilovně?" zeptal se po chvíli, když jsem mu stále předváděla to divadélko jako před chvílou sama.
,,Mobil ten hnusný mobil ale nikde není" začala jsem se vztekat, nakonec jsem si sedla vedle postele a po tváři mi tekly slzy.
,,Ale no tak prosím nebreč" řekl Alec který si sedl vedle mě a objal mě, plakala jsem mu na rameni, až ho měl úplně mokrý. Naštěstí je upír takže tady semnou může být nějákou dobu, a nemusí konat svoje potřeby kromě lovu.
,,Bude to dobrý určitě" snažil se mě utěšit, ale vůbec mu to nešlo, přemýšlela jsem co asi teď moje rodina a hlavně co ON dělá. Třeba skončil vážně s Kate a budou spolu navěky šťastný po celou jejich věčnost.
,,Pučím ti mobil, jestli chceš"
,,Neznám ty čísla na zpamět' nemyslela jsem si že to budu potřebovat" přiznala jsem poraženě, vážně jsem ale netušila že by se někdy mohlo stát něco takového.
,,Zavolej do nemocnice tam musí mít číslo na Doktora Cullena" podal mi mobil a já jsem vyťukala číslo do nemocnice. Postavila jsem se a šla jsem k oknu z kterého jsem se dívala na oblohu, na které svítily hvězdy.
,,Dobrý večer tady FORKSKÁ NEMOCNICE co si přejete?"
,,Dobrý večer tady Isabella Swanová potřebovala bych mluvit a nebo číslo na doktora Carlisle Cullena" poprosila jsem mile ale také jsem se divila že někdo tam takhle pozdě je.
,,Omlouváme se ale nemůžeme vám dát na něho číslo ale můžu mu něco vyřídit"
,,Řekněte mu prosím že volala Isabella že sním musím mluvit naschledanou" zavěsila jsem telefon a podívala se na měsíc, celý zářil a hvězdy vedle něho tancovaly.
,,Je mi to líto" ozvalo se mi u ucha a já jsem zamrzla a nemohla jsem se pohnout. Toužila jsem po něm, toužila jsem po svém Edwardovi který by byl teď u mě a šeptal mi jak mě miluje a nebo jak by jsme s Alicí vyrazily na nákupy koupit něco nádherného a.....
,,Měla by jsi jít spát budeš unavená" měl pravdu už teď jsem byla utahaná ale nechtěla jsem zavřít oči.
Ani jsem si to neuvědomila a už jsem ležela na své posteli a přikrytá, podívala jsem se ke dveřím, kde stál Alec a chtěl odejít.
,,Neopouštěj mě" zaprosila jsem a viděla jsem na jeho tváři úsměv, nakonec jsem ho přesvědčila a lehl si vedle mě. Po krátké chvíli jsem konečně usnula a zdál se mi až moc živý sen....


Carlisle:
Edward byl strašně zničený z Bellina odchodu a z toho celá naše rodina také, nejhůř to nesl Edward a když byl v jedné místnosti s Jasperem to bylo neuvěřitelné. Nemohly být spolu, protože to ani jeden nemohl ustát, Edward tedy většinou vůbec nevycházel z pokoje tedy vůbec, jenom leží na pohovce a brouká si Bellinu ukolébavku. Nevím proč ale jeho oči se nemění má je pořád černé aji když mu Alice donesla krev nezměnily se, někde jsem četl že upírovy oči nemusí změnit barvu pokud se kvůli něčemu trápí ale není to ověřené.
Právě jsem ve svojí pracovně a pokouším se najít nějaké informace a chci se trochu skrýt před rodinou. Ničí mě vidět tahle všechny smutné ale také nevím tak bych to měl napravit. Vrátit čas nemůžu a předtím Alice nic neviděla protože? Proč vlastně?
,,Carlisle můžu dovnitř?" zeptala se Esmé která stála za dveřmi.
,,Ty vždycky"
,,Přišel jsi na to co se tady děje?" zeptala se mě netrpělivě protože měla o Edwarda také starost spolu s celou rodinou.
,,Nevím to nikde se o něčem takovém nepíše jenom to stejné co předtím"
,,Spraví se tu určitě" vzala mě za ruku a spojila naše rty, potřeboval jsem cítit lásku, kterou v téhle rodině vystřídala strašná bolest.
Vyšli jsme z pracovny a šly jsme do obýváku a sledovaly televizi, Esmé utekla do kuchyně vařit, je to její odreagování protože nic jiného dělat nemůže nebo spíš nechce.
,,Kde je Kate?" zeptal jsem se najednou, protože jsem ji pár dní už neviděl, doufal jsem ale, že ji nedostali ti smradlaví vlkodlaci.
,,S Edwardem" odpověděla klidně Alice.
,,Co tam spolu dělají?"
,,Kate se snaží Edwarda svést ale on ji pořád odmítá chuděrka" zasmála se Alice a podívala se na Emmeta, přikývla a Emmet už s námi nebyl ale vtrhl do Edwardova pokoje. Kate zuřila na celý dům a vlastně i forks protože Emmet tam vtrhl, jakmile Edward už neměl sílu se bránit a furt ji odmítat.
Najednou mi zazvonil mobil a na displeji blikala nemocnice, doufal jsem, že se nikomu nic vážného nestalo protože jsem musel být u své rodiny.
,,Promiň te pane Cullene že otravujeme takhle pozdě, ale volala nějaká Isabella Swanová že potřebuje na vás číslo" nemohl jsem uvěřit vlastnímu tak dokonalému sluchu Isabella?
,,A daly jste jí ho?" zeptal jsem se netrpělivě, moje rodina to samozřejmě všechno slyšela a čekaly co uslyší stejně jako já. Dokonce také Edward vylezl z postele a poslouchal přímo vedle mě.
,,Samozřejmě že ne pane takovéhle informace nedáváme všem"
,,A její číslo?"
,,Ano takže 739 614 854 nashledanou a omlouvám se" položil mi to a já jsem ihned vyťukal číslo do mobilu ale než jsem zaregistroval tak jsem mobil už neměl, ale měl ho Edward netrpělivě u ucha a čekal.
Nejdřív to nikdo nezvedal ale potom....





Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibkem všechno začne22-telefon:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!