Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyléčitelná-12. kapitola

03.10.2009 (14:15) • Freecoollinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3347×

XII.- Nová škola

Dole už byli všichni až na Alici která všechno ještě musela doladit.

„Alice pojď už nebo přijedeme pozdě“ křikl na ni Jasper

„Jo jo už tam budu jen minutku“ ozvala se Alice z koupelny. Slítla dolů a mohli jsme vyrazit. Jasper nám ještě každému hodil peněženku s doklady a tak jsem je zkontrolovala. Byl tam pas občanka a řidičák.

„Jaspere můžu se zeptat kdo ti říkal ať mi necháš udělat řidičák?“ ptala jsem se s řidičákem v ruce.

„Co… proč?“ byl trochu zmatený

„Já jen že auto řídit neumím“ přiznala jsem se a pokrčila rameny.

„Bello ty neumíš řídit?“ ptala se Alice

„Ne nebyl čas si ho udělat“ řekla jsem jí a viděla na Edwardovi že je pobavený

„No tak už vím co budeme dělat tenhle týden“ prohlásila Alice a mě bylo jasné že mě budou učit řídit. Vyrazili jsme do školy ve dvou autech já jsem jela s Rose a Emmettem v Jeepu a Alice Jasper a Edward jeli ve Volvu. U školy jsme byli v půl osmé protože jsme potřebovali ještě něco zařídit. Vlezli jsme do kanceláře a Jasper se nabídli jako vyjednavač. Chvilku se tam zdržel a byl zpátky. Podal nám plánky od školy a nějaké papíry.

„Edwarde máš stejný rozvrh jako Bella protože jí máš na starosti“ oznámil mu Jasper. Edward ho probodával očima ale mě to bylo jedno. Poslední dobou je mi všechno jedno. Bylo za deset minut osm tak jsem vyrazila. Dohnal mě Edward a tak šel vedle mě. Vypadal jako vy všem chtěl utrhnout hlavu.

„To je hrozný furt je poslouchat“ bručel Edward

„Dyť nikdo nic neříká“ řekla jsem mu

„Ale jejich mysli jo třeba tamhleta holka mě vidí a už si představuje hrozné věci ale například tamten kluk nás vidí a myslí si že spolu něco máme“ dal mi příklad Edward

vešli jsme do třídy a jediná volná lavice byla ta před katedrou alespoň byla u okna. Sedla jsem si a koukala na tabuli. Pak zazvonilo a hodina angličtiny mohla začít. Hodinu jsem vydržela relativně v pohodě, když si vezmu že se mi do třídy nahrnulo 28 lidí plus učitel. Sotva zazvonilo už jsem byla na chodbě.

„Nechceš radši pryč?“ zeptal se mě Edward

„Ne budu si zvykat“ řekla jsem mu a pokračovala na další hodinu. Dorazili jsme do učebny matematiky. Poslední dvě místa byla rozdělená. Jedno bylo v zadu ve třídě a druhé ve předu. Přišla jsem k holčině která seděla v zadu a poprosila jí jestli by si nemohla sednout k tomu klukovi do předu.

„Zase sedíme společně? Myslel jsem že budeš radši když mě budeš mít přes v celou třídu“ okomentoval to

„Ani ne jsem klidnější když sedíš vedle mě kdyby tu byl nějaký člověk……“ nedokončila jsem myšlenku. Otočila jsem se na židli směrem k učiteli a poslouchala vyklad z matematiky. Pak jsme pokračovali dějepisem. Dějepis je hrozná nuda a tak jsem si hrála s propiskami co leželi na stole. Při hraní jsem používala i svůj dar.

„Bello můžeš prosím tě přestat“ špitnul ke mně Edward tak že jsem to mohla slyšet jen já

„Ne, dějepis je hrozná nuda“ obhájila jsem se a pustila jsem Edwardovi propisky na hlavu, které před tím létaly ve vzduchu. Ten jen obrátil oči v sloup a mávl rukou. Konečně se blížil konec hodiny děsu. Zazvonilo a já skoro vylétla ze třídy. Na další hodinu jsme s Edwardem dorazili jako první kdo taky miluje fyziku kromě mě? Když přišel učitel začal vykládat o gama záření začala jsem tomu dávat pozor

„Přesně takhle si vypadala i na matice“ smál se mému výrazu Edward

„Ššššššš neruš poslouchám učitele“ okřikla jsem ho

Po obědě jsme šli předstírat že taky jíme. U stolu už všichni seděli. Edward byl furt vysmátý z mého výrazu.

„Zvláštní a já myslel že už budete na kousíčky.“ podjeboval Jasper

„Co tě pobavilo Edwarde“ ptala se Rose

„Belliň výraz při fyzice“ napodoboval mě

„Nu moc ti to nejde“ řekla jsem mu a udělala vysoce koncentrovanou osobu

„No Bello už si nás pobavila tak přestaň“ dostal přes smích Emmett

„Když tě něco zajímá tak asi nebudeš dávat pozor, ne?“ vytkla jsem mu

„Brrr jak někohozajímat fyzika“ otřásla se Alice

Pak jsme si chvíli povídali o tom co nás zajímá či nezajímá. Když končila přestávka tak jsme zase šli na další hodiny. Mě a Edwardovi zbývala akorát občanka a španělština. Občanka byla v pohodě. Děláme nějaký projekt o nadpřirozených silách.

„To je ironie co“ plácala jsem když jsme šli na španělštinu.

Do třídy vstoupila mile vypadající profesorka a něco řekla ovšem ve španělštině tak jsem tomu kulový rozuměla. Edward něco taky řekl a zachránil situaci.

„A slečno Haleová jaké máte zkušenosti se španělštinou“ ptala se mě učitelka

„Žádné dělala jsem němčinu“ řekla jsem učitelce

„Aha no tak aby vás někdo naučil základy“ mumlala si pro sebe.

„Slečno Monroová já bych Bellu mohl naučit základy“ ozval se vedle mě Edward a ona jen kývla hlavou. Pak pokračovala  ve vykládání látky a já si zase hrála s propiskami. Proč se mama kurňa učit nějaký jazyk když mám jako rodný angličtinu a ta je považovaná jako celosvětový? A navíc mě jazyky nebaví. Hodina uběhla celkem rychle. Už zbývalo jen jet domů. J8 Alice a Edward už jsme měli po vyučování kdežto Emmett Rose a Jasper měli ještě hodinu. Sedli jsme si teda do Volva a jeli domů. Doma na nás vítala Esme.

„Ahoj tak co jak ste se měli?“ ptala se nás

„Ale docela jsem to zvládala“ řekla jsem jí a šla do svého pokoje. Lehla jsem si na postel kterou stejně nepotřebuju a vdechovala vzduch bez příměsi lidské krvé. Ležela jsem tam asi hodně dlouho protože se tu najednou objevila Rose s Alicí a otázkou jestli nechci jít na lov. Zvedla jsem se tedy z postele a šla s holkama lovit. Vyběhli jsme ven směrem k horám. Lovili jsme hlavně vysokou zvěř ale jí si zaběhla i medvěda. Domů jsme se vrátili tak kolem půlnoci a holky šli ještě za svejma protějškama. Já jsem si vzala svůj nový notebook a šla si sednout do naší haly na našem patře. Sedla jsem si na gauč. Posbírala důležitá CD a začala instalovat různé programy.

„Co děláš“ zeptal se mě Edward který právě vyšel z pokoje.

„Programuju do notebooku nějaký vecičky jdeš hrát?“ zeptala jsem se ho nazpět.

„Jestli mi nebudeš nadávat“ sedl si na židličku k piánu.

„Ani ne trocha hudby neuškodí“ řekla jsem a věnovala se notebooku. Edward začal hrát a mě upoutala ta melodie a tak jsem se zaposlouchala

„Co to je to neznám“ zaklapla jsem notebook

„Líbí? Zrovna mě to napadlo“ řekl při hraní a zachvilku to ukončil

„Celý?“ už jsem stála u piána. Něco mi ta melodie připomínala

„Zatím mi došla inspirace“ odpověděl a měl se k odchodu

„A nebral sis za inspiraci nás dva“ zeptala jsem se na to co mi to připomínalo

„Jak si to uhádla?“ tvářil se udiveně

„Připomnělo mi nás to“ řekla jsem a znovu seděla s notebookem na klíně

„Víš co je divný ještě jsme se nepohádali ani neuráželi“ řekl Edward a byl opřený o futra.

„To je pravda ale snad se musíme furt hádat ne?“ nadhodila jsem

„Asi máš pravdu" zavřel dveře od pokoje

znova jsem se dala do instalací na notebooku a programovala. Pak jsem zašla na net se podívat co je nového ve světě. Zabloudila jsem i na stránky mojí bývalý třídy. Koukla jsem se na fota. Bylo mi líto toho že už se s nikým z nich neuvidím a kdybych byla člověk snad by mi ukápla i slzička. Dozvěděla jsem se že Lusy chodí na univerzitu v Kalifornii Jess se letos v listopadu bude vdávat a tak různě. U mě byla jen fotka s textem že na mě rádi vzpomínají a že jim už jim nikdo nemůže radit a vysvětlovat znova látku kterou nepochopili. Radši jsem tam odsaď utekla a vypnula notebook. Šla jsem do pokoje a kouknula se co mám dneska za předměty. Viděla jsem chemii a hned jsem měla o něco veselejší náladu. Bylo těsně nad ránem a já jsem se pomalu ale jistě začala připravovat do školy.

Autor: Freecoollinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nevyléčitelná-12. kapitola: