Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nessie a Jacob: 9.část

15.08.2009 (11:00) • Terisekk • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3821×

Jednou jsme zase leželi v mé posteli. Mluvili jsme o škole. ,,Myslím, že Sam tě má ráda.‘‘ řekla jsem Chrisovi. Chtěla jsem aby se dali dohromady, slušelo by jim to, akorát je problém , že Chris je upír a ona je člověk, křehký a který má tak lákavou krev.

,,Ostatně jako všechny holky z naší školy.‘‘  řekla jsem nakonec. Byla to pravda, všechny holky ho chtěli mít, ani se jim nedivím, kdybych nemilovala Jakoba, asi bych pravděpodobně byla s Chrisem.

,,Kromě tebe‘‘ konstatoval potichu, zklamaně, ale měl pravdu, já jsem nemohla, miluji pořád Jakoba. Věděla jsem jak to cítí Chris, možná jednou bych dokázala sním být, až bych překonala tu věc s Jacobem.

,,Promiň‘‘ zašeptala jsem.

,,Nemusíš se omlouvat Nessie, já vím co ke mně cítíš, i když bych si přál abys cítila to samé co já.‘‘ objal mě a přitáhl si mě k sobě.

,,To já taky.‘‘ vyhrkla jsem najednou, nevím co se stalo. Sklopila jsem oči, nemohla jsem se na něj dívat.

Vzal mě pod bradou abych se mu dívala do očí. Sklonil ke mně hlavu a teď už měl obličej pár centimetrů od toho mého – bylo na mě co udělám.

Pak jako by mi vypnul mozek. Prolomila jsem tu vzdálenost mezi námi a spojila naše rty. Viděla jsem jak se usmál. Bylo to tak jiné než s Jacobem. Jeho ledové rty se otírali o ty moje. Chytla jsem ho jednou rukou kolem krku a druhou mu vjela do vlasů. On mě objal kolem pasu.

Nemohla jsem se od něj odtrhnout, ne že by mi v tom bránil, ale já jsem nechtěla, nenašla jsem v sobě sílu, chtěla jsem ho, chtěla jsem jen jeho.

Vtom se otevřely dveře. Odtrhla jsem se od jeho studených rtů. Ve dveřích stál Emmett. ,,J-já..s-se..promiň…‘‘ Omluvil se Emmett a hned co nejrychleji zmizel. Bylo mu trapně, stejně jako mě, proto jsem se začala červenat. Nikdy jsem ho neviděla na rozpacích, to ani nešlo je to Emmett.

Rychle jsem se vymotala z Chrisova objetí a vyběhla na záchod. Tiše přišel za mnou. Nechtěla jsem aby tam byl, tuhle nemoc musím protrpět sama.

,,Nemusíš tady být, jdi dolu za ostatníma.‘‘ mluvila jsem ochraptile, můj hlas se mi ani trošku nelíbil. Opřela jsem se o studenou mísu, krásně mě to chladilo.

,,Nenechám tě tu trpět samotnou.‘‘ řekl Chris a chytil mě za ruku. Otřel mi studeným ručníkem čelo.

V tu chvíli jsem si vzpomněla na Jakoba. Začaly se mi do očí drát slzy, nechtěla jsem aby to Chris viděl.

,,Jdi pryč.‘‘ řekla jsem mu.

,,Nessie, zůstanu tu s tebou.‘‘ řekl neústupným hlasem.

,,Běž pryč.‘‘ Zkusila jsem to znovu ostřejším hlasem. Bylo vidět jak pochybuje.

,,Jsi si jistá, že to zvládneš?‘‘ zeptal se u dveří.

,,Jo, už jdi, nechci abys mě takhle viděl, prosím.‘‘ zvolila jsem novou taktiku, budu prosit dokud neodejde.

,,Dobře, kdybys něco potřebovala, stačí zavolat, budu dole.‘‘ řekl a zmizel během vteřiny.

Konečně jsem se mohla poddat slzám. Jak jsem to mohla Jakobovi udělat? Já vím, že mě nechce, ale já ho stejně miluji. Jsem zrůda, teď jsem Chrisovi dala naději i když vím, že budu vždycky milovat Jakoba a Chris bude jen můj nejlepší přítel.

Nevím jak jsem se dostala do postele, ale vzbudilo mě ostře svítící sluníčko. Ležela jsem na posteli a přemýšlela. Najednou se mi udělalo zase špatně a já běžela co nejrychleji na záchod. Panebože to, to nikdy neskončí? Co to může být za hnus, že napadá i upíry, teda spíš lidi i upíry. Chvíli jsem nad tím přemýšlela, rozhlížela jsem se kolem sebe a pak mi to došlo, když jsem viděla na poličce malou krabičku.

Sakra! Proč mě to nenapadlo dřív. Bylo to tak jasný. Musím hned za Carlislem. Doufala jsem, že bude doma, potřebuju sním mluvit. Vyběhla jsem co nejrychleji z pokoje.

Zaklepala jsem na jeho pracovnu, kterou si postavil ve volném pokoji. ,,Dále‘‘ ozvalo se z pracovny. Díkybohu je tady. Nevím co bych jinak dělala.

Vešla jsem dovnitř, Carlisle seděl za velkým stolem a četl nějakou knihu. Když jsem vešla zvedl oči. ,,Co potřebuješ Nessie?‘‘ zeptal se v klidu, ale já jsem v klidu vůbec nebyla. Jestli se to potvrdí, co budu dělat. Všichni z toho budou nešťastní.

,,Já bych s tebou potřebovala mluvit..‘‘ začala jsem. Vůbec jsem nevěděla jak mu to mám říct, vůbec jak začít.

,,Dobře, poslouchám‘‘ odpověděl v klidu.

,,Myslím že vím co semnou je..‘‘ polkla jsem. Nemohla jsem pokračovat.

,,Pokračuj‘‘ pobídl mě. Jemu se to říká.

,,Já nevím jestli je to možné, doufám že to není možné, jsem ještě tak mladá, ale odpovídalo by to. Edward s Bellou mě zabijou‘‘ Asi ne mě, ale spíš Jakoba.

,,Nessie, co se děje? Řekneš mi to?‘‘ zeptal se, teď už byl napjatý. Dobře s pravdou ven, řeknu mu to prostě narovinu.

,,Já..jsem asi…těhotná‘‘ řekla jsem to jako by to bylo sprostý slovo.

,,Jsi si s tím jistá?‘‘ zeptal se rozrušeně Carlisle, už byl napjatý stejně jako já.

,,Nevěnovala jsem moc pozornosti tomu, že se mi zpozdila menstruace, po tom co se stalo s Jacobem jsem ničemu moc nedávala pozornost, spíš jsem jen přebývala. A dneska ráno mi to došlo, když jsem viděla krabičku tamponů a pak jsem si spočítala den, kdy jsem spala s Jacobem se mi to potvrdilo a pak…‘‘ už jsem nedokázala doříct větu, rozbrečela jsem se.

Carlisle ke mně přišel a objal mě. ,,Nessie? Můžu tě vyšetřit? A pak uvidíme co dál.‘‘ pokračoval Carlisle.

,,Samozřejmě, kvůli tomu jsem za tebou přišla.‘‘

Carlisle mě vyšetřil, udělal ultrazvuk.

,,Nessie, posaď se.‘‘ řekl vážně. Sedla jsem si naproti němu. ,,Nessie, potvrdilo se,že jsi opravdu těhotná.‘‘ začal.

,,Sakra! Bella mě zabije a Edward Jakoba.‘‘ hlesla jsem, nemohla jsem zabránit slzám.

,,Neboj já budu stát při tobě.‘‘ uklidňoval mě.

,,Je tu ještě jiná možnost?‘‘ zeptala jsem se.

,,Myslíš jako interrupce?‘‘ zeptal se s panikou v hlase. Nedokázala jsem si sebe představit jako maminu, jsem ještě tak mladá a hlavně sama.,,Nessie, je tu ta možnost, ale myslím že by jsi si měla nejdřív promluvit s rodičema a hlavně s Jacobem, má právo to vědět.‘‘

Jasně Jacob na toho jsem zapomněla, už vidím jak je štěstím bez sebe až mu řeknu, že bude taťka, ještě když má přítelkyni. Ale Carlisle měl pravdu, má právo to vědět, ale musí se to dozvědět dřív než Bella s Edwardem, hlavně dřív než Edward. ,,Máš pravdu, musím si promluvit s Jakem.‘‘

Musím zavolat Belle aby nás zaštítila svým štítem až přijede domu z lovu. Šla jsem hned vytočit její číslo. ,,Zlatíčko co se děje?‘‘ Hned byla rozrušená. ,,Nic, buď v klidu.‘‘ Jen tak mimochodem jsem v tom, ale to bude v pohodě, budeš babičkou. Pomyslela jsem si.

,,Jen chci tátu zítra překvapit a aby to neprokoukl, mohla by si se tam s tátou zdržet a zítra přijet a nás všechny zaštítit. Musím se poradit s ostatními a nepotřebuju aby to Edward věděl před tím. Vím, že Emmett nezvládne na to nemyslet.‘‘ vymyslela jsem si tuhle lež, sice jsem až zas tak nelhala, bude to pro ně velký šok.

,,Když já nevím Nessie, Edward bude zuřit.‘‘ začala Bella. Panebože co by pro Edwarda neudělala.

,,Mami prosím, kdy ho naposled celá rodina překvapila? Prosím, udělej mi radost.‘‘ začala jsem jí prosit, věděla jsem, že to zabere.

,,Dobře. Mám tě ráda.‘‘ rozloučila se semnou.

K večeru přijeli všichni domu až na Edwarda a Bellu, nemyslím že to pro ně byla zas taková oběť. Zavolala jsem si všechny Cullenovi do obýváku. Chrisovi to chci říct o samotě, tak se šel proběhnout do lesa. Všichni byli zmatení a netrpělivě čekali co řeknu, Carlisle seděl vedle mě a držel mě za ruku.

,,Musím vám něco důležitého říct.‘‘ začala jsem, bylo to mnohem těžší než jsem si představovala, všichni se na mě upřeně dívali. ,,To bych teda neřekl, když si nás sem zavolala.‘‘ rozesmál se Emmett, ale mě do smíchu nebylo. Začali mi po tváři téct slzy. Sakra jsem strašně přecitlivělá. ,,Co jsem řekl?‘‘ ptal se zmateně Emmett. ,,Nic, to je v pohodě.‘‘ rychle jsem si utřela slzy a pokračovala.

Zhluboka jsem se nadechla. ,,Když jsem měla narozeniny tak jsem strávila noc u Jakoba..‘‘ Emmett chtěl něco namítnout, ale já jsem ho sjela pohledem. Alice se na mě usmála a já jí to oplatila pokřiveným úsměvem. ,,Nebojte nebudu vám vyprávět detaily, no a to má zavinu tu mojí nemoc, není to žádná viróza, já jsem… těhotná‘‘ pořád jsem to nedokázala vyslovit. Všichni byli v šoku, ale pak se vzpamatovali a měly radost.

,,To je paráda‘‘ ozývalo se ze všech stran.

,,Kdyby takhle zareagovala Bella s Edwardem.‘‘ vzdychla jsem. Byla to pravda kéž by takhle zareagovaly, ale to se asi nestane.

,,Co na to Jacob?‘‘ zeptala se Alice. Téhle otázky jsem se bála.

,,On o tom neví.‘‘ řekla jsem jí po pravdě. ,,Jak to? Neměl by se to dozvědět jako první?‘‘

,,Promiň, byla jsem v šoku jako ty. Dozvěděla jsem se to dneska v poledne.‘‘ začala jsem se hádat. Tuhle věc mu nemůžu říct po telefonu. ,,Nechci mu to říkat po telefonu a ani nevím jestli si to nechám.‘‘ tahle informace mi vyklouzla, měl o tom vědět jen Carlisle.

,,To ať tě ani nenapadne!‘‘ zakřičeli všichni sborově. Přikrčila jsem se na pohovce, nikdy jsem se jich tak nebála, vypadali jako opravdový upíři.

,,Musím jet k Emily a ty to řekni Jakobovi nebo mu to řeknu sama.‘‘ vyhrožovala Alice.

,,Zejtra tam zajedu.‘‘ slíbila jsem jí.

,,Mohly by jste mi prosím zavolat Chrise? Budu ve svém pokoji.‘‘ zeptala jsem se jich, nechtěla jsem aby nás někdo slyšel, ne při tak vážný věci.

Sedla jsem si k sobě na postel a čekala jsem. Lehce zaklepal na dveře a vešel dovnitř.

Usmál se na mě. ,,Chtěla si semnou mluvit?‘‘ zeptal se nejistě asi nevěděl jestli si z něho nedělají srandu.

,,Jo, prosím posaď se.‘‘ přešel místnost a sedl se vedle mě. Chtěl mě vzít za ruku, ale já jsem uhnula.

,,Co se děje?‘‘ zeptal se zmateně. Já se mu nedivím včera jsem ho líbala a dneska na sebe nenechám ani sáhnout.

,,Já jsem těhotná…s Jacobem‘‘ vybalila jsem to na něj. Seděl v šoku. ,,Chrisi, je mi to líto, včera jak jsem tě políbila.‘‘

,,Mě to není líto, nemusíš se omlouvat, chápu, že chceš být s Jacobem, když čekáš jeho dítě. Nebudu dělat problémy ani nevím co jsem od toho čekal, věděl jsem co k němu cítíš. Budeš mi chybět Nessie.‘‘ zašeptal a políbil mě na čelo.

,,Ty mě taky, vždycky budeš můj nejlepší přítel.‘‘ zašeptala jsem.

Předchozí // Další

Autor: Terisekk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nessie a Jacob: 9.část: