Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nečekaná láska - 22. kapitola - Svatba

EW1

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nečekaná láska - 22. kapitola - Svatba Tak opět přicházím po dlouhé době s dalším dílkem. Snad se vám bude líbit a na mou povídku jste za tu dobu nezapomněli. Moc se omlouvám, že to tak trvá. Ona ta múza je někdy vážně potvora. :-) Jak už napovídá název, bude zde svatba. No schválně jestli uhodnete koho? :-) Tak přeju hezké počtení a budu ráda za komentík. Veruuuu P.S.: Také jsem vás zavalila písničkami, tak snad nebude vadit. :-)

24.10.2009 (15:00) • Veruuuu • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2864×

Edwardův pohled:

 

 

„Protože, takhle… S tímhle pocitem nemůžu žít Edwarde,“ řekla mi.

„Lillian tohle mi neříkej,“ odpověděl jsem. Ten smutek, co se mnou šířil. Jak jsem jí to vůbec mohl udělat? Jak jsem ji mohl přeměnit? Ohrozit ji a hlavně její rodinu… Zemřela by… Ano, kdyby se to všechno takhle nestalo, ona by zemřela… Nemohl jsem na to více myslet.

„Lillian,“ řekl jsem a natáhl k ní ruku, ona se na mě zkroušeně podívala a čekala, co řeknu.

„Když jsem tě potkal, můj svět byl černý. Ne bílý, ne šedý, ale černočerný, jen tma… Žádné světlo. A pak jednou… Byl jsem na lovu… Plížil jsem se tou temnou uličkou a něco jsem ucítil. Slabou vůni, nevoněla jsi mi tak, abych tě chtěl sníst. Byl jsem zvědavý, kdo se v takovou hodinu může potulovat sám. A pak jsem tě spatřil. Měsíc tě trochu osvítil a tvá bílá pokožka… Stála jsi tam a kouřila, chtěl jsem přijít blíž, ale nechtěl jsem tě vyděsit. Byla tam ta zatracená větvička a já se prozradil, ty jsi na mě pohlédla. Nevěděl jsem, co dělat. Utéct? A pak jsem tě poznal. Nejkřehší bytost… Asi lituješ po tom všem, co se událo, že jsme se vůbec poznali, ale já toho prostě litovat nemůžu. Ty,“ odmlčel jsem se.

Lillian se dotkla mé ruky, přistoupila blíž a pohladila mě po tváři.

„Nelituju, Edwarde, ale ty výčitky svědomí... Je to nesnesitelné.“ Sklopila zrak.

„Lillian, to ty jsi mi přinesla světlo do mého černého života. Teď už není černý, ale točí se všemi barvami,“ dopověděl jsem a přitiskl jsem ji k sobě. Zvládneme to… Společně to zvládneme.

 

** o 3 roky později**

 

Lillian

,,Edwarde, rychle nebo to snad nestihneme,“ zakřičela jsem nahoru do schodů. Najednou se vedle mě objevil můj miláček ve smokingu.

„Nestihneme?“ pousmál se na mě a potom se obdivně podíval. Začervenala bych se, ale už nemůžu.

„Jak mi chybí, že už se nečervenáš,“ zašeptal mi do ucha. Pousmála jsem se.

„Jsme už všichni?“ řekla jsem a rozhlédla jsem se okolo sebe. V místnosti jsme byli všichni, až na Rose.

„Kde je Rose, Emmette?“ zeptala jsem se ho.

„Určitě tu hned bude,“ mrkl na mě šibalsky.

„Tak potom přijeďte, první část do aut,“ zavelela jsem. Já, Edward, Alice a Jasper jsme se odebrali k autu. Řídit bude samozřejmě Edward.

 

**

 

Stojím tady v řadě s kyticí bílých růží v ruce a dívám se na svou sestru Claru. Je překrásná. Bílé korzetové šaty s dlouhou vlečkou dokonale obepínají její postavu. Podívám se na Rayena naproti a vidím, že přemýšlí nad tím, co já. Dokonce mám pocit, že se v jeho očích lesknou slzy.

Ano, má sestra se vdává. Alec se na ni dívá stejně oddaně jako se na mě dívá Edward. Vybrala si správně. Ještě několikrát se porozhlédnu okolo sebe. Kostel, v lavicích sedí spoustu lidí. Máma sedí hrdě v první řadě. Dnes jí to moc sluší a po dlouhé době jde vidět, že je opravdu šťastná. Vedle mě stojící Summer, která chodí s Raynem. Má na sobě tytéž šaty jako já. Světle meruňkové, jak si nevěsta přála. Vidím, jak na sebe s Rayenem vrhají láskyplné pohledy a tak se podívám na mého vyvoleného. Edward můj pohled zachytí a obdaří mě tím nejkrásnějším úsměvem.

Pak už se věnuju jenom svatbě, proslovu kněze a hlavně mé sestřičce.

„Alecu Braiene Smithe, berete si, zde přítomnou, Claru Elizabeth Black za svou právoplatnou manželku a budete ji milovat a ctít dokud vás smrt nerozdělí?“ táže se kněz Aleca.

„Ano,“ odpoví mu tím nejšťastnějším tónem.

„A vy, Claro Elizabeth Black, berete si, zde přítomného, Aleca Braiena Smitha za svého právoplatného manžela a budete ho milovat a ctít dokud vás smrt nerozdělí?“ otázal se kněz tentokrát mé sestřičky.

„Ano,“ odpověděla dojatě.

„Pokud je zde někdo, kdo zná důvod proč by tito dva nemohli být sezdání ať promluví teď, nebo ať mlčí navěky,“ řekl kněz.

V kostele se každý otáčel, jeden na druhého a kostelem se rozprostíralo jenom ticho. Alec se usmál na Claru. Je to tady, má sestra bude vdaná! Mám z toho obrovskou radost.

„Jelikož nikdo nic nenamítá nevidím důvod, proč by tohle manželství nemohlo být uzavřeno. Z moci právní a duchovní vás prohlašuji mužem a ženou. Můžete políbit něvěstu,“ dopověděl kněz jeho poslední slova.

Alec přistoupil blíže ke Claře, závoj jí dal dolů z obličeje a políbili se. První manželský polibek. Podívala jsem se na mou maminku, která už spolu s ostatními stála a tleskala této šťastné události. Opět jsme se s Edwardem střetli pohledem a usmáli se na sebe.Třeba také jednou budu paní Cullenová… Usmála jsem se sama pro sebe. Clara s Alecem procházeli uličkou z kostela a všichni na ně sypali rýži a okvětní lístky z růží.

„Byla to nádhrená svatba,“ řekla jsem mamince, když jsme stály vedle sebe a čekaly až všichni popřejí novomanželům Smithovým.

„To ano,“ souhlasila se mnou. Obejmula jsem ji. Zase se jí v očích zaleskly slzy.

„Neplač maminko,“ pošeptala jsem.

„Ale neboj, já pláču štěstím,“ řekla mi. Dala jsem jí polibek na tvář a dále jsme mlčky čekaly. Bylo tu totiž spousta lidí a každý chtěl novomanželům popřát.

 

**

 

 

 

„Můžeme,“ řekla Clara a držela svého muže za ruku. Všichni já, maminka, Rayen, Clara a teď už i Alec jsme nastoupili do auta a vydali se na nám tak známé místo. Auto zastavilo před velkou železnou branou. Mlčky jsme vstoupili a hledali tu správnou řadu. Ano, byli jsme na hřbitově. Clara to tak chtěla, i když na sobě měla ještě svatební šaty, řekla, že musí jít za svým tátou v den, kdy se vdá. Stáli jsme nad bílým mramorovým kamenem a nikdo se neopovážil proluvit. Každý dumal nad svými vzpomínkami a myšlenkami.

„Ahoj tatínku,“ prolomila ticho Clara.

„Tak jsem tady se svým mužem. Vím, že by jsi s touhle svatbou souhlasil. Někomu to možná přijde morbidní, ale já chtěla ať mě takhle vidíš, ve svatebních šatech s mým mužem a v můj svatební den.“ Claře začaly ukapávat slzy. Alec jí pevněji stiskl ruku a potom ji objal. Kdybych nebyla upír, plakala bych také, ale takhle jsem nemohla…

„Chybíš mi... Vím, že už je to dlouhá doba, ale i tak jsem chtěla, aby ten, kdo mě povede k oltáři byl můj otec... Děda Tě sice zastoupil skvěle, ale táta je táta,“ pokračovala.

Ano, Billy Black stále žije. Myslím, že až odejdeme, přistoupí k tomuto hrobu i on.

„Snad se tam nahoře máš hezky,“ zavzlykala a další slzy jí tekly z očí. I máma plakala a Rayen k tomu neměl daleko.

„Tak… Tak mě tu vidíš… Snad se ti líbím, tati, a mysli na mě... Mysli na nás, tak jako myslíme my na tebe, tati. Miluju tě,“ a pracně si vyprostila bílou růži, kterou měla zapletenou ve vlasech a položila ji na hrob. Vzlkyla jsem... I mně chybíš tatínku, pomyslela jsem si.

„Tak půjdeme, ne?“ řekla Clara a my se pomalu odebrali zpět k železné bráně a na hostinu, která byla pro Claru a Aleca připravena…

 

Předchozí kapitola

Další kapitola

Shrnutí

Autor: Veruuuu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nečekaná láska - 22. kapitola - Svatba :

 1
1. zuzka88
15.09.2011 [17:13]

zuzka88Hezké, jsem ráda, že jsou spolu. Už jsem se bála, aby Lillian neudělala nějakou hloupost. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře