Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osobní anděl - 8. kapitola

03.06.2009 (18:00) • Edbe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 9461×

,, Bello, pokud bych si směl lehnout s tebou bojím se, že bych se neovládl. Ty si asi myslíš, že moje sebekontrola je pevná, ale mít tě tak blízko u sebe celou noc. Myslím, že by nezůstalo jen u toho, že bych vedle tebe ležel." Vykulila jsem oči, ale pak odpověděla:,, Edwarde? Mě by ale nevadilo, kdyby nezůstalo jen u toho." Okamžitě ode mě odskočil asi tři metry. ,, Tak to ani náhodou. Mohl bych tě zranit. Ty jsi v porovnání se mnou jako porcelánová panenka. Stále se musím kontrolovat, abych ti omylem nezlomil ruku nebo ti jinak neublížil. A ty bys chtěla tohle." Svěsil hlavu. ,, No tak dobrá na tohle zapomenu, když teda chceš. Ale nechci abys spal .........no spíš trávil noc jinde než já. Chci abys ležel vedle mě." Samozřejmě jeho opatrnost byla tak velká, že ani tohle neschvaloval. ,, Ne Bello tohle nepřichází v úvahu." Tvářil se, jako kdyby řekl tu nejhorší věc na světě. Došla jsem k němu a zvedla hlavu tak abych mu viděla do očí. Pak jsem řekla:,, Edwarde, my to spolu zvládneme. Nedovolím, aby nám tvoje přehnané ovládání zkazilo náš vztah." Stále se ale tvářil útrpne. ,, Bello to není tak jednoduché, opravdu bych ti mohl ublížit. Ani nevíš jak lehce." Začala jsem být naštvaná. ,, Jo to by si určitě mohl, ale neuděláš to a navíc pokud nespíš tak mě nemůžeš zalehnout nebo podobný pitomosti. Tak prosím přestaň být tak opatrný a jen to zkusme." Možná, že právě tímhle jsem ho přesvědčila. Zase jsme si sedli na postel a pak si dlouho jen povídali. Bylo asi půl jedenácté a já se musela Edwarda zeptat:,, Nezlob se, ale mohla bych se někde vykoupat a vyčistit si zuby??" Zasmál se. ,, No jistě lidské potřeby. Pojď ukážu ti koupelnu a taky věci, které ti Alice koupila." Vytřeštila jsem oči. Jak to mohla vědět?? ,, To ti vysvětlím až se vrátíš." Zase se mi hrabal v hlavě. Zatvářila jsem se uraženě a pak následovala Edwarda do koupelny, kterou měl hned za pokojem. Když mi vše ukázal odešel.

Jak jinak koupelna byla tak nádherná jako zbytek domu Cullenů. I přesto, že jí nikdy nepoužíval byla vybavená tak, že jste si přišli jako někde na zámku. Byla tu vana, sprchový kout, vířivka, obrovské zrcadlo, poličky a skříně na ručníky a další potřeby a samozřejmě plazmová televize a hifi věž. Všechno bylo laděné do oranžové barvy. Cítili jste se tam zkrátka jako v ráji. Rozhodla jsem se pro horkou sprchu, kde sem nakonec zůstala déle než bylo nutné. Pak mě čekalo oblečení, které připravila Alice. No pokud je tohle pyžamo, tak já musím být královna Anglie pomyslela jsem si. Z vedlejšího pokoje byl slyšet smích. Edward, kdo jiný. Po zbytek převlékání jsem si opakovala násobilku, abych myslela na něco, co ho nebude tak moc zajímat. Ozvalo se tiché zavrčení, takže jsem usoudila, že to zabralo. To ovšem nic neměnilo na tom, že jsem si tohle rozhodně nehodlala vzít na sebe. Nakonec jsem to jen zkusila, když jsem ale uviděla jak vypadám hned se mi vlila krev do tváří a já byla rudá jako rajče.

Hodila jsem na sebe saténový župan a vešla do pokoje. ,, Edwarde prosím mohl bys mě odvézt domů. Chtěla bych si aspoň vzít svoje normální pyžamo." Zasmál se:,, Ale no tak lásko nemůže to být tak hrozné jak to vidíš ty. Mohl bych se podívat prosím." Rudá už jsem stejně byla tak co. Sundala jsem župan a to co se stalo mě zase zarazilo. Edward okamžitě odběhl k oknu a zíral z něho ven. Fajn to vypadám opravdu ještě hůř než jsem si myslela já. ,, Ne v tom to není Bello to jen, protože............" Nedořekl to, ale udělal něco jiného. ,, Alice ! ! ! ! ! ! ! Okamžitě pojď sem" zařval na celý barák. Alice se okamžitě objevila ve dveřích. ,, Zbláznila si se?? Co tě to napadlo kupovat tohle. Říkal jsem něco normálního a ty koupíš tohle. To jí opravdu tak nenávidíš, že jí chceš vidět mrtvou??" trhl sebou při tom slově. ,, Edwarde, nešil. Já jen chtěla vidět tvůj výraz až Bellu uvidíš. Mám pro ní ještě jedno pyžamo. Hned ho donesu. A navíc Bellu mám moc ráda" řekla Alice a zase odtančila z pokoje. Najednou bylo v pokoji ticho, to mě dohánělo k šílenství. A tak sem ho prolomila:,, Edwarde, co se stalo?? Proč si u okna a ne u mě?? A proč si tak křičel na Alice. Mě už je to fuk, já si tu košilku klidně nechám." Přerušil mě:,, Bello já ti tady říkám, jak těžký je moje sebeovládání, když vedle tebe stojím nebo sedím a ona tě obleče do tohohle. To je jako kdyby nastrčila jehně do klece lva." Zamračila jsem se:,, Tak moment já mám být to jehně??" Jen pokýval hlavou. Chtělo se mi to řešit dál, ale do pokoje vešla Alice. ,, Nezlobte se, že ruším, ale nesu to nové pyžamo. Tohle vám snad bude vyhovovat oběma." Pak se otočila a odcházela, ale u dveří se zastavila a mrkla na nás:,, Přeju hezkou noc." A byla pryč. Vzala jsem tedy nové pyžamo a šla se převléknout. Musela jsem se znovu podívat do zrcadla. No konečně. Tohle bylo o moc lepší. Bylo sice taky saténové, ale nebylo tak vyzývavé a tak moc sexy jako to předtím.

 Do pokoje jsem se přesto vracela s obavou a tak následovalo oblečení saténového županu. Když jsem vešla Edward ležel na posteli a poslouchal hudbu. Asi aby se uklidnil. Hned jak mě viděl posadil se. ,, No tak myslím, že tohle bude lepší než to předtím" usmála sem se. ,, Ještě jsem ho neviděl tak nevím, ale pokud nechceš abych ho viděl chápu to. Nechci na tebe nějak tlačit nebo tak něco." Musela jsem se začít smát. Došla jsem k posteli a objala ho. ,, Lásko vážně pokud si myslíš, že mě někam tlačíš tak si na omylu. Ty, který si tak opatrný." A zase záchvat smíchu. ,, Nevím, co je tady tak směšné" tvářil se uraženě. Zkusila sem vyžehlit situaci:,, Tak promiň. No takže.........chceš vidět moje nové pyžamo??" Zabralo. Usmál se a pokýval hlavou. Pomalu jsem vstala a sundala župan a čekala na jeho reakci. Přistoupil ke mně a objal mě. ,, Trochu lepší. Moc hezké. Dokonce bych použil slovo nádherné. Ty jsi ale nádherná pořád." Natáhla jsem se k polibku,pochopil a sklonil hlavu. Proběhlo to jako vždy. ,, Miluju tě Edwarde Cullene." vydechla jsem. ,, Taky tě miluju lásko." Pak se zeptal:,, Jsi unavená viď??" Kývla jsem. ,, Dneska toho bylo hodně a nějak mě to zmohlo." Jen se usmál a vzal mě do náručí. Čekala jsem co se bude dít. Odnesl mě na postel, pomalu položil a přikryl jak jinak než saténovou přikrývkou. Pak si lehl vedle mě a začal mi do ucha broukat něco, co znělo jako ukolébavka. Přitiskla jsem se k němu a on mě objal. ,, Není to pro tebe těžké??" radši jsem se zeptala. ,, Ne je to lepší než jsem myslel. A teď zkus usnout lásko jsi unavená." Měl pravdu a i přesto, že jsem chtěla zůstat vzhůru mě přemohla únava. ,, Miluju tě lásko." To bylo poslední, co jsem řekla. Pak jsem slyšela:,, Taky tě miluju lásko moje." A hned nato jsem usnula.

Autor: Edbe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Můj osobní anděl - 8. kapitola: