Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osobní anděl - 23. kapitola

30.06.2009 (16:00) • Edbe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2662×

Vůbec jsem nechápala proč to nefunguje, když s Emmem to bylo tak rychlé. ,, Hmm no třeba mě miluješ mnohem víc než Edwarda.“ Smál se Emmett. V jinou chvíli by to bylo vtipné, ale já se teď zaobírala tím proč to nepůsobí a byla sem proto trochu protivná.

,, Sakra Emmette teď není čas na vtipy. Nevím proč to nefunguje a chci Edwarda tady a to HNED ! !“ To chci Edwarda tady a to hned jsem opravdu zakřičela jako nějaký cvok. Ale ono to zabralo a najednou stál Edward vedle mě. ,, Páni. To bylo něco neuvěřitelného. Jako kdybych letěl. Na tu dálku je to mnohem lepší než jako předtím v pokoji.“ Já na nic nečekala a skočila jsem mu přímo do náruče. Podíval se na mě nechápavým pohledem. Pořád mě držel v náručí a přitom se ptal. ,, Copak se stalo lásko?? Proč si tak moc rozrušená?? Já jsem tady s tebou.“ Pak si mě ještě víc přitiskl k tělu aby mě tak uklidnil.

,, Ono to nejdřív nefungovalo. Volala jsem tě třikrát a až na potřetí to vyšlo.“ Otočila jsem se na Carlislea. ,, Proč to tak je??“ Chvíli přemýšlel a pak řekl. ,, No podle mého je tvoje moc ovládaná emocemi to je znatelné a jelikož je to nové a ta dálka byla opravdu až moc tak to vyšlo až na potřetí. Budeme každý den cvičit a uvidíš, že se to zlepší.“ Tím mě uklidnil. ,, Děkuju.“ To bylo jediné na co sem se zmohla. Pak jsem se znovu přitiskla k Edwardovi, který mě pořád držel v náručí. A pak jsem se omluvila Emmettovi. ,, Promiň bráško. Moc mě mrzí, že sem na tebe tak vyjela.“ Zatvářil se chápavě. ,, Já to chápu. Měla si starost aby se ti vrátil tvůj tygřík že??“ A při posledním slově už se smál tak, že jsem měla pocit, že puknou skály. Ale museli jsme se smát všichni.

Pak se najednou Alice zarazila a hleděla nepřítomně před sebe. Všichni jsme věděli, že má vizi, ale jen ona věděla jakou. Než jsem se jí stačila podíval to mysli vize skončila. Alice nebyla schopná slova a Edward jen vrčel a víc si mě tisknul k tělu. Kdybych byla člověk určitě bych měla pár zlomených žeber. Všichni je sledovali. ,, Co se stalo?? Řekne nám to už jeden z vás??“ Emmett už to nemohl vydržet, asi tak jako nikdo z nás. ,, Já …no já

Edwarde jak je tohle možný?? Já to nechápu. Tohle je hrozný. Bude to mít následky pro celou naší rodinu pokud se to stane.“ Teď už to nevydržela ani Esme. ,, Tak řekne nám někdo, co se stalo??“ Všichni byli nedočkavý a tak ani Jasper nedokázal nikomu upravit emoce. ,, Edwarde řekni mi co se stalo??“ Upírala jsem oči na Edwarda a čekala, co mi řekne. Postavil mě na zem a i když to nepotřeboval nadechl se a začal vysvětlovat. ,, Asi jsme je přehlédli když jsme s Bellou trénovali, ale bylo tu pár upírů. Nic určitého nechtěli, ale když viděli jakou má Bella schopnost.“ Odmlčel se. ,, Tak co Edwarde, co se stalo po tom co to zjistili??“ Ptala jsem se skoro hystericky. ,, Chtějí tě dostat k nim. A to po dobrém nebo po zlém. Nevzdají to dokud se k nim nepřidáš.“ Na posledním slově se mu zlomil hlas, což u něj nebylo obvyklé. ,, Pane bože. Zas problémy kvůli mně.“ Všichni zavrčeli. ,, Bello snad si nemyslíš, že ti to někdo vyčítá. Opravdu nevyčítá a mě můžeš věřit. Všude je jen strach o tebe. A mě můžeš věřit.“ Řekl mi Jasper. ,, Já vím, ale neohrozím vás kvůli mně.“ Chtěli něco říct, ale já pokračovala. ,, Jak to ovlivní celou rodinu Edwarde??“ Podíval se mi do očí a začal vysvětlovat znovu. ,, No nebudeš chtít a budeš s nima bojovat, ale prohraješ a pak je jasný co udělám já.“ Odmlčel se. Já na něj jen zírala a tak pokračoval. ,, No přece si nemyslíš, že bych to nechal jen tak. Samozřejmě tě půjdu pomstít, ale bude jich moc a tak to nedopadne jinak než s tebou. Aspoň ale nebudu ve světě ve kterým ty nejsi.“ To mě naštvalo. ,, Tak nemluv Edwarde já ti to zakazuju. A pokračuj co bude pak??“ Jen se zašklebil a pokračoval. ,, No mě bude chtít pomstít moje rodina a jedinej kdo zbude………no prostě to bude jako kdybychom nikdy neexistovali. Jedinej Carlisle to přežije.“ Celá rodina Cullenových až na jednoho zemře kvůli mně?? To nemůžu dopustit. Odejdu. A ještě dnes v noci. Tak alespoň budou v bezpečí a já už si s nima nějak poradím. Nebo prostě umřu. To je fuk na mě nezáleží. V tom mě ale z myšlenek vytrhlo Edwardovo vrčení a to dost zuřivé. Musím přiznat že po dlouhé době jsem se ho opravdu bála. Jasper to asi vycítil. A mě zalila vlna pohody a klidu. Mrkla jsem na něj.