Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ta pozemská či nadpřirozená? 30.Kapitola 2.varianta

08.10.2009 (13:00) • Reni21 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1426×

Sešla jsem po schodech ostatní tam už byli, došlápla jsem na poslední schod a obmotaly mě paže.

„Ahoj lásko“ řekl nádherný hlas.

„Edwarde“ řekla jsem a přitiskl své rty na mé.

„Ahoooj“ vykřikl Emmett a tím přerušil naše přivítání, oba jsme na něj zavrčeli

„Ale no tak Ede nebuď lakomec.“ Usmál se a drtil mně v náručí. Musela jsem se smát, bylo to strašně hezké a příjemné. Ostatní mně přivítaly decentněji.

„Jak jsou na tom?“ ptala jsem se na své rodiče

„Zatím doufají, ale berou to statečně“ zašeptal Carlisle, pokývala jsem hlavou na znamení souhlasu. Bylo mi po nich smutno a stýskalo se mi hlavně po mámě a Eli. Mrzelo mně, že jí neuvidím vyrůstat.

„Bello, půjdeš semnou?“ ptal se mě a v očích tisíce jiskřiček

„Jistě“ odpověděla jsem, ruku v ruce jsme spolu vyrazili.

„Kam to jdeme?“ ptala jsem se zvědavě

„Uvidíš“usmál se na mě svým úsměvem. rozeběhl se a já ho následovala. Neběželi jsme dlouho, zastavil se uprostřed lesa. Zavázal mi oči šátkem

„Edwarde co to?“ ptala jsem se

„Věř mi“ zašeptal mi do ucha a vzal mi do náručí, vychutnávala jsem si jeho vůni a blízkost. Zastavil se, postavil mě na zem a sundal šátek.

   Byli jsme na mýtině, tak podobné té jeho. Celá byla osvětlená tisíce svíček, uprostřed byla deka, na ní lístky růži, rudých. Bylo to krásné, kdyby mohlo tak se mi do očí vehnají slzy dojetí

„To je krása“ vydechla jsme

„Jsem rád, že se ti to líbí“ zašeptal a vzal mě na deku. Tam si poklek na jedno koleno a vytáhl černou krabičku potaženou sametem. Podívala jsem se na něj, jen se usmál. Otevřel jí a já se dívala na krásný starožitný prsten.

„Isabello Swan, jsi pro mě tím nejdůležitějším na světě. Tvá přítomnost rozzářila mou existenci, jsi mé osobní slunce. Miluji tě a chci s tebou strávit věčnost. Tímto se tě ptám, vezmeš si mně?“ řekl a já jsem překvapeně zamrkala, jeho slova mně hřála u srdce, jako kdyby chtělo znovu ožít. Díval se na mě pohledem plným naděje

„Ano“ zašeptala jsem dojatě, jeho prsty vyndali prsten a navlékl mi ho na prst

„Děkuji“ zašeptal a políbil mě, prohlubovala jsem polibek, byla jsem šťastná jako nikdy. Položil mně na deku a začal mně svlékat. Vychutnávala jsem si jeho přítomnost,tolik mi chyběl

„Miluji tě“ zašeptala jsem když mě líbal na krk

„Já tebe“ odpověděl mi a políbil mně na rty. Jazykem mi vnikl do úst a plenil mi je, já mu to oplácela, jeho ruce bloudili po mém těle, každá má částečka po něm toužila. Překulila jsem se na něj a oplácela mu jeho laskání, líbala jsem mu krku, jela jsme směrem dolů, líbala ho na hrudi. Laskala jsem mu každou částečku těla.

„Bello“ vzdychl toužebně, nechtěla jsem nic uspěchat, chtěla jsem si ho pořádně užít. Dál jsem ho dráždila, jeho vzdechy byli pořád hlasitější. Pomalu jsme mu zajela rukou do kalhot, jeho úd byl vzrušený, jen jsem ho pohladila a ve mně se vše roztřáslo. Chtěla jsem ho cítit v sobě. Potlačila jsem svou touhu a servala jsem z něj zbytečné oblečení.  Vzala jsem ho do pusy, pomalými pohyby jsme si hrála

„Bello“ zavrčel. A vysmekl se mi.

„Zlobíš“ řekl a překulil mě na záda, usmál se . Svou hlavu sklonil k mému klínu, nejdřív prstem mi přejel mi kalhotkách, serval je a vnikl do mé svatyně, cítila jsem jak mi jeho prsty dráždí pochvu. Jeho jazyk mě dráždil na klitorisu, moje ruce kterýma jsem ho hladila po vlasech se zaťali v pěst. Vycházela jsem mu vstříc, cítila jsem touhu mít ho v sobě

„Edwarde“ zašeptala jsem se dál si hrál s mým výběžkem, můj vrchol přišel během chvilky. Vykřikla jsem rozkoší. Vnikl do mě a začal přirážet, velmi tvrdě přirážet. Jeho pohyby byli čím dál rychlejší. Cítila jsem jak je na prahu svého orgasmu. Vybuchli jsme společně. Vychutnávaly jsme si společný orgasmus.

  Díval se mi do očí, v jeho pohledu bylo tolik lásky až jsem se bála aby to nebyl jen sen. Leželi jsme dlouho v objetí, nemluvili jsme jen jsme byli spolu. Nechtělo se mi opuštět tento ráj. Tady jsme měla vše co jsem chtěla. Byl tu semnou. Celou noc jsme se milovaly. Začalo se rozednívat proklínala jsem, že noc netrvá věčně

„Lásko, měli by jsme jít. Alice se rozčiluje“ řekl Edward  zamračila jsem se

„Ještě nechci“ řekla jsem a přitulila jsem se k němu.

„Já vím, lásko ale znáš Alice“ řekl  a políbil mně, využila jsem toho, naposledy jsme se pomilovaly. Oblékly jsme se ruku v ruce jsme běželi do domu.

  Vešli jsme dovnitř a teď tam byla i Tanya ta se na nás usmála, podivila jsme se Edward se na ní také usmál

„Jsem rád, že jsme kompletní, rád bych vám něco oznámil“ začal Edward, všichni nám věnovaly pozornost, Ang sklouzla pohledem na mou levou ruku a široce se usmála.

„Požádal jsem Bellu o ruku“ vypadlo z něj, chvíli bylo tich a na jednou se k nám všichni přiřítili a drtily v objetí.

„To jsem ráda, moje rodina bude kompletní“ zašeptala Esmé dojatě. Já na tom byla podobně.

„Bello, můžu vám zařídit svatbu?“ ptala se mně Alice se psíma kukadlama. Jen jsem se usmála

„Proč se ptáš? To neznáš odpověď?“ ptala jsem se, její rty se roztáhly do širokého úsměvu.

„Děkuji“ zapískala, objala mne a odtančila pryč.

„Teda Ede to bych do tebe neřekl, myslel jsem, že zůstaneš panic do konce věčnosti“ utáhoval si z něj Emmett.

„Nech toho“ zavrčela jsem na něj

„Nebo co?“ ptal se mne

„Uvidíme kdo z koho, pojď“ řekla jsem mu a táhla jsme ho ven

„co budeme dělat?“ ptal se mně zvědavě

„Dáme si páku, když vyhraji přestaneš se navážet do mého snoubence“ řekla jsem mu

„A když vyhraji já, tak to bude ještě horší“ ušklíbl se, plácli jsme si. Nalezli jsme velký kámen ostatní šli za námi.

„Alice?“ ptal se Edward, Alice se na něj podívala.

„To mi nedělej“ káral jí

„Počkej si“ ušklíbla se na něj. A já se začala smát, Jasper nám to odstartoval.

Emmett tlačit ale s mnou rukou to ani nehlo, cítila jsem jen tlak. Jasně jsem viděla jak se Emmett soustředí, začala jsem se smát a jedním pohybem jsem jeho ruku přetlačila. Byla to taková řacha až jsme ten kámen rozpůlily.

„Vyhrála jsem“ vykřikla jsem radostně, Emmett se mračil jako tisíc čertů.

„Hele…“ začal ale já ho utnula

„Žádný takový, sázka je sázka“ ušklíbla jsem se na něj. Jen si povzdechl a odešel do domu. Já měla pocit za dosti učinění.

  Vše se dařilo, vánoce utekly až moc rychle Alice nám připravoval svatbu, byla na vrcholu blaha. Edward s ostatními odjely po Silvestru. Ještě dva týdny a Cullenovy se přestěhují sem na Aljašku.

Autor: Reni21 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ta pozemská či nadpřirozená? 30.Kapitola 2.varianta: