Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ta pozemská či nadpřirozená? 18.Kapitola

15.09.2009 (16:30) • Reni21 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1986×

Vešla jsem do třídy biologie, Edward ještě nedorazil. Sedla jsem jsi, připravila věci a čekala. Edward přišel asi minutu po mém příchodu, jeho obličej byl smutný

„Ahoj“ pozdravila jsem ho a slabě se usmála

„Ahoj“ odvětil. Nevěděla jsem jak začít

„Bello, myslím, že by jsi na ty hory měla jet. Paula se moc těší a Lucas také“ řekl smutně

„Nemyslím, že je to dobrý nápad, ale teď toho nechme. Jak jste se rozhodly?“ ptala jsem se

„Hlasovaly jsme a výsledek je nerozhodný, takže zatím zůstáváme. Nikdo nechce dělit rodinu“ odpověděl

„To jsem ráda“ řekla jsem a chtěla jsem ho pohladit po ruce, nakonec jsem si to rozmyslela.

„Nevím zda je to dobrý nápad, vše se trochu zkomplikovalo“ řekl a provrtával mě pohledem

„Jakou komplikaci máš na mysli? To, že to vím či, že jsi mě políbil?“ ptala jsem se a žaludek jsem měla jako na vodě

„Vlastně obojí, jsem rád, že to víš a, že se mne nebojíš. Teda moje sobecká část je ráda, ale nechci ti komplikovat život.“ Zašeptal

„To je od tebe hezký, ale jsem samostatná tak myslím, že se o sebe dokážu postarat.“ Řekla jsem a koukala se mu do jeho zlatých očí, ty potměli. Atmosféra se změnila, cítila jsem napětí která mezi námi najednou panovalo.

Najednou se otevřely dveře a vstoupili další studenti, povzdychla jsem a tím jsem ho pobavila.

„Nesměj se“ řekla jsem na oko uraženě

„Když ty jsi tak kouzelná“ pokrčil rameny, to mě velice potěšilo. Sakra proč když jsem s ním jde vše stranou? Proč nedokážu myslet na nic jiného? Nadávala jsem sama sobě.

„Hej Bello“ křikla na mě Paula

„Ano?“ věnovala jsem jí pozornost. Periferním viděním jsem viděla Edwarda jak ze mě nespouští oči.

„Tak jak teda? Pojedeš?“ ptala se nedočkavě, podle toho jsem usuzovala, že Lucas jí volal

„Zeptám se doma a třeba ano, kdo pojede všechno?“ ptala jsem se

„No já, Lucas, Cullenovy, ty, Derek, Dean, Jessica, Mike, Jenny a Penny“ vychrlila ze sebe seznam

„No to je dost lidí“ pokývala jsem

„Ty jedeš taky?“ ptala jsem se Edwarda. Ten jen pokrčil rameny

„Možná“ řekl

„No pojedeš, Alice mi to potvrdila“ vypálila na něj Paula

„Tak to je jasný, pokud ti to řekla Alice“ usmíval se a já pochopila, Alice přece vidí do budoucnosti.

„Posaďte se“ poklepal Paule na rameno učitel. Hodina začala

Po škole mně vyzvedl Lucas. Nasedla jsem do auta a nechala se odvést domů

„Tak krásko jak jsi se rozhodla?“ ptal se když jsme vystupovaly

„Zeptám se a pojedu“ usmála jsem se na něj, jakmile jsem byla z Edwardova dosahu byla jsem ráda, že je Lucas semnou.

„Tak to jsem rád“ řekl a políbil mně, polibek byl vášnivý a plný chtíče. Plně jsem se do něj ponořila. Najednou jsme byli jen my dva, chtěla jsem ho i potřebovala jsem ho. Moje tělo po něm toužilo

„Chci tě“ zašeptala jsem mu do ucha a šla dovnitř. Dům byl prázdný. Táhla jsem ho do svého pokoje a shodila na postel. Chtíč převzal kontrolu nad mým tělem. Cítila jsem naléhavou potřebu. A rozhodně potřebovala ukojit. Milovala jsem se s Lucasem, byl to rychlí a tvrdý sex. Žádná předehra nic takového jen ukojení. Po vrcholení jsem se na něj zhroutila. Byla jsem spokojená. Ležela jsem v jeho náručí a najednou mě přepadl strach. Udělala jsem dobře? Edwardovy to určitě ublíží. Na druhou stranu s Lucasem chodím.

„Co je s tebou?“ ptal se Lucas

„Nic“ zalhala jsem mu. Nechtěla jsem aby věděl jaké jsou moje myšlenkové pochody, sama jsem nevěděla co chci. A Nechtěla jsem mu ubližovat.

„Bello, jsem doma“ řekla máma a vešla do pokoje

„Ahoj“ pozdravila jsem jí

„Lucasi“ kývla na něj a bylo jí jedno, že ležíme nazí v posteli

„Pak přijď dolů“ řekla a vypadla. Lucas dusil smích. Já se šla obléknout

„Hned jsem zpět“ políbila jsem ho a šla za mámou

Šla jsem do kuchyně kde si máma vařila kafe

„Co jsi potřebovala?“ ptala jsem se jí

„Chceš taky?“ ptala se a ukazovala mi hrnek

„Jasně“ kývla jsem

„Jen jsme si dlouho nepokecaly“ řekla a pokrčila rameny

„To máš pravdu, tak já jdu vykopat Lukyho“ usmála jsem se na ní. Lucas byl už oblečený

„Já půjdu a večer přijdu ok?“ ptal se, pokývala jsem hlavou a šla ho doprovodit

„Ahoj“ křikl na mámu, políbil mě a nasedl do auta. Já šla za mamkou

„Tak holka jak to vlastně máš?“ ptala se, se smíchem

„Co máš na mysli?“ ptala jsem se ale přesně jsem věděla na co naráží

„No ty a Edward a Lucas?“ nadzvedla obočí

„Edward je kamarád“ zamumlala jsem

„Jasně a já jsem panenka Marie“ ušklíbla se. Někdy je to pech mít mladou mámu

„No jasně, já nevím sama jsem zmatená“ řekla jsem po pravdě.

„Občas se to stává, ale záleží na tobě, ty se musíš rozhodnout. Řiď se srdcem to je asi klišé ale jedině pak budeš mít šanci se rozhodnout správně“ řekla mi. Poté jsem změnila téma. Nebylo mi to příjemné své problémy jsi obvykle řeším sama. S Mámou jsme jsi povídaly celé odpoledne, vařili jsme spolu večeři. Byla jsem ráda, že jsme po dlouhé době strávili čas spolu.

Večer jsem šla do pokoje, tam byl Lucas. Stulila jsem se mu do náručí a oddávala se jeho přítomnosti. Přišlo mi to absurdní, do hlavy se mi vrátil Edward. Jeho tvář, jeho zlaté oči, studené dotyky a polibek který mi dal. Najednou mi bylo nepříjemné, že je tu Lucas semnou chtěla jsem aby mě objímaly jiné paže. Proč je tak těžké se rozhodnout. A jak se vlastně mám rozhodnout, co jsi mám zvolit? Lucas či Edward? Trápila jsem se myšlenkami.

Nakonec jsem se zvedla a šla na balkon. Potřebovala jsem být sama.

„Edwarde“ zašeptala jsem to ticha. Chtěla jsem ho vidět.

„Proč nespíš“ zašeptal sametový hlas po kterém jsem toužila

„Nemůžu usnout“ odpověděla jsem po pravdě, a hleděla jsem na Edwardovu siluetu škoda, že po tmě nevidím tak dobře

„Lucas se po tobě bude shánět“ řekl s bolestí v hlase.

„Já vím“ povzdychla jsem jsi. Přišla jsem k němu blíž a roztřesenými prsty ho lehce pohladila po ruce. Vzal mou ruku do své dlaně a přitáhl jsi jí k obličeji. Políbil mě na hřbet

„Zkomplikoval jsem ti život“ zašeptal provinile.

„Mrzí mne to. Měl bych zmizet z tvého života, ale jsem příliš sobecký, až moc potřebuji tvoji přítomnost“ řekl a hladil mě po tváři. Tím to jednoduchým gestem mi chtělo srdce vyskočit z hrudi.

„I já bych měla chtít abys zmizel, ale nechci, jen ta představa mě bolí“ zašeptala jsem s klonila hlavu. Přitáhl jsi mě blíž k tělu a objal mne. Bylo mi to víc než příjemné.

„Právě proto bych měl odejít. Nejsem pro tebe ten pravý, proč nemohu být člověk“ povzdechl jsi a já s ním.

„Víš, že se tě nebojím, je mi jedno co jsi. Pro mě jsi jen Edward, kterého mám ráda“ přiznala jsem se mu se svými city.

„A já tebe“ zašeptal mi do ucha. Bylo mi velmi příjemně ač jeho tělo studilo jako led.

„Měla by jsi jít dovnitř, nechci abys onemocněla“ povzdychl jsi a propustil mě za svého náručí. Nesouhlasně jsem zamručela, nechtěla jsem abych přišla o chvilku kdy mohu být s ním.

„Zítra se uvidíme, sladké sny Bells“ řekl a políbil mě do vlasů. Skočil z balkonu a zmizel do lesa. Ještě chvíli jsem tam stála, nechtělo se mi lehnou k Lucasovy. Nakonec jsem ale šla, lehla jsem jsi na kraj postele a nechala mezi námi prostor. Najednou jsem byla vděčná, že mám obří postel. Poslední myšlenka patřila Edwardovy.

Autor: Reni21 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ta pozemská či nadpřirozená? 18.Kapitola: