Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska napříč životy - 19. Čas nadějí

Jacobova sestra?! Ne, to je Jacob =D

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Láska napříč životy - 19. Čas nadějíDalší kapitolka je tady, jak to bude dál s Bellou a co se jí vlastně stalo. Přežije nebo...

22.09.2009 (19:00) • Serrenity • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1864×

19. ČAS NADĚJÍ

 

ROSE

Bello, Bello… prosím probuď se, neodcházej. Upadala do šoku a ztrácela vědomí. Nepodařilo se mi ji udržet vzhůru. Poranila si dost ošklivě hlavu, byla celá potlučená a zřejmě měla zlomenou i nohu. Možná je nakonec lepší, že tu bolest nebude naplno cítit. Emmet už mi dýchal na krk a nevěděl, co dělat. Měla jsem sto chutí utrhnout mu hlavu, ale teď na to nebyl čas, ještě přijde vhodná doba mu to vytmavit, jen doufám, že se z toho Bella dostane. „Nekoukej tak ty pitomče, musíme ji okamžitě dostat do nemocnice.“

V tu chvíli už u nás byla Alice s Jasprem. Stihli dojet k nám domů a vzít Emmetův jeep. Alice už tu hroznou nehodu musela vidět a dojeli k nám ve vteřině. Opatrně jsme všichni Bellu naložili na zadní sedadlo jeepu a uháněli jsme do nemocnice. Carlisle má dneska naštěstí službu, takže o ni bude dobře postaráno. Alice už po cestě Carlislovi zavolala, aby vše připravil, bude potřebovat okamžité vyšetření, ta hlava nevypadala vůbec dobře. Byli jsme všichni pitomí, když jsme ji donutili jít s námi jezdit a nedali jsme ji ani helmu, za to nás její táta roztrhne. Jen doufám, že bude v pořádku. Opakovala jsem si stále dokola a dokola, ani Alice si nebyla jistá, jestli to zvládne.

 

Do nemocnice jsme dorazily za pár minut. Zajely jsme přímo ke dveřím, kde jindy mohly zastavovat pouze sanitky, ale tentokrát celý lékařský tým v čele s Carlislem čekal pouze na nás. Okamžitě Bellu naložili na nosítka a už ji vezli dovnitř. Carlisle se na nás jen rychle podíval a než odešel, naznačil, že teď je to jen v rukách doktorů. Zaparkovaly jsme auto na parkovišti pro návštěvy. Když jsme byly v půlce cesty do nemocnice, dohnali nás Jaspre s Emmetem. Bellu jsme vezli jen já a Alice. Jaspre ještě moc nezvládá tu věc s krví a navíc Emmet potřeboval zklidnit. Vyšiloval jako stará hysterická ženská a to jsme v tu chvíli vůbec neměli zapotřebí. I teď jsem nevěděla co mu říct, pořád bych ho nejradši zaškrtila. Hodila jsem po něm jen vražedný pohled a pokračovali jsme dál do nemocnice.

 

ALICE

Seděli jsme v čekárně už několik hodin a stále jsme neměli žádnou zprávu, jak to s Bellou vypadá. Jaspre mě držel kolem ramen a snažili jsme se navzájem utěšovat. Rose pochodovala po místnosti sem a tam, jako tygr v kleci už od doby, kdy jsme sem došli. Měla Bellu už od začátku ráda, ale nikdy nedávala najevo, jako moc a to, co se jí teď stalo, ji opravdu sebralo. Emmet seděl v koutě a vypadal, jako hromádka neštěstí. Jaspre se ho několikrát snažil uklidnit, ale moc to nepomáhalo. Vše si dával za vinu a popravdě nebyl daleko od pravdy. Ale i mi, jsme byli zodpovědní za to, co se stalo. Nikoho nenapadlo dát Belle helmu, všichni si mysleli, že se jí nemůže nic stát, že se o ni postaráme, a když Emmet z ničeho nic narazil na Rose s Bells, nečekal, že to budou zrovna ony. V tu chvíli jsme si hráli já, Emmet a Jaspre na honěnou a schovávanou zároveň, myslel, že je to jeden z nás. Nečekal, že potká zrovna Bellu s Rose.

 

Konečně se ve dveřích objevila osoba, na kterou jsme všichni už snad celou věčnost čekali. Carlisle, zvolali jsme všichni najednou. První pohled do jeho očí, ale všem naznačil, že poslem dobrých zpráv nebude. Všichni jsme zatajili dech a čekali na to, co nám Carlisle přišel oznámit. „Bella utrpěla mnohá zranění. Má hodně pohmožděnin a oděrek, taky si zlomila nohu, ale to vše je nic ve srovnání se zraním hlavy. Uhodila se opravdu silně a její mozek utrpěl silný otřes. Nevíme přesně, jestli její mozek byl nějak poškozen nebo ne. Ač jste ji dovezli do nemocnice v rekordně krátkém čase, upadla do šoku a mi jsme byli nuceni nastolit u ní umělé koma. Kdybychom to okamžitě neprovedli, hrozilo těžké poškození mozku a smrt. Podle toho jak se bude její tělo zotavovat, rozhodneme se, kdy umělý spánek ukončíme. Nic však teď nemůžeme zaručit. Jak už jsem řekl, nevíme, jestli její mozek nebyl poraněn už samotným nárazem. Nemusí se z komatu vůbec probrat. Teď nám nezbývá nic jiného, než jen čekat a doufat.“

Všichni jsme se zhroutili do svých křesel. Tohle nikdo nečekal, každý z nás si udržoval naději, že Bella přece bude v pořádku. Nejhůře to nesl Emmet. Carlisle už musel jít, slíbil nám, že se o Bellu postará osobně, a kdyby se něco změnilo, dá nám okamžitě vědět. Dneska nás za ní ještě nepustil, ale možná zítra. Teď ale zbývalo udělat tu nejtěžší věc. Někdo to musí oznámit Charliemu. S Rose jsme se dohodly, že bychom to měly být my. Charlie byl celý víkend na rybách, ale už by mohl být snad doma.

S těžkým srdcem jsme opouštěli nemocnici, ale nebylo nic, co bychom mohli pro Bells udělat. Jaspre si vzal na starost Emmeta a my jsme se vydaly za Charliem. Zastavili jsme před domem. Na příjezdové cestě už parkovalo policejní auto. Charlie už byl doma. Jen jsme se na sebe navzájem s Rose podívaly a ani jedna z nás nevěděla, jak mu to oznámit.

Charlie se málem zhroutil. Bella je jeho jediná dcera a málem o ni přišel. Okamžitě se vydal do nemocnice. Chtěli jsme ho tam zavézt, ale o naši společnost očividně nestál. Neřekl to přímo, ale dával nám to za vinu a nešlo se mu divit.

 

Čas ubíhal jako voda, ale u nás doma jako by se zastavil. Ode dne oné nehody se u nás nikdo ani neusmál. Každý z nás cítil velkou prázdnotu a beznaděj. Už od doby, co nás opustil z dosud neobjasněného důvodu, Edward, mohli jste cítit to prázdno, ale když přišla Bella, alespoň částečně tu prázdnotu zaplnila. Možná proto teď více než kdy jindy, jsme všichni pocítili touhu je mít zase oba doma.

Několikrát jsem se snažila s Edwardem spojit, ale marně. Naposled jsem s ním mluvila den před Bellinou nehodou, ale od té doby ne. Nešlo se mu dovolat. Permanentně měl vypnutý mobil, a když mi jeho hlasová schránka při desáté zprávě, kterou jsem mu tam nechala, oznámila, že paměť už je plná, došlo mi, že si nevyzvedává zprávy. Netušila jsem, co se s ním děje, že s námi naprosto přerušil kontakt, ale musel k tomu mít nějaký důvod. Nakonec jsem svou snahu se s ním spojit vzdala a rozhodla jsem se, že to nechám na něm, až bude chtít, ví, kde nás najde.

 

Doktoři se po týdnu rozhodli, že Bellu z umělého spánku probudí. Podle Carlisle, byl její stav natolik stabilizovaný, že bylo na čase zkusit zjistit, jak je na tom její mozek. Všichni jsme ten den byli jako na trní. Doufali jsme, že Bella prostě otevře oči a koukne na nás a třeba i něco řekne. Lékaři jí léky navozující koma vysadili už den předtím, takže se nedalo přesně určit, kdy se probudí, ale to nám nevadilo. Ten den jsme všichni strávili s ní v jejím pokoji. Nic se však nestalo a nic se nestalo ani následující den. Naše nově získaná naděje začala znovu pohasínat.

Každý den někdo z nás hlídkoval u Belly. Charlie ze začátku nebyl s naší přítomnosti příliš nadšený, ale časem ho ten vztek jak se zdálo, přešel. Jednou se mi dokonce za své chování omluvil, ví, že máme Bellu opravdu rádi a že jsme ji nechtěli ublížit, že to byla jen nehoda a ty se stávají. Každý den jsme čekali na sebemenší náznak toho, že se její stav změní, ale stále se nic nedělo. Z umělého spánku přešla do přirozeného komatu a Carlisle byl s každým dnem více zamyšlenější. Všichni jsme věděli, že čím déle bude mimo, tím se šance na její probuzení zmenšují.

Uplynuly skoro další dva týdny. Edward se ani jednou neozval a Bella byla stále mimo. Poslední dobou jsem u ní nejvíce času trávila já. Četla jsem jí oblíbenou knížku a snažila se na ni mluvit, co nejvíce. Vyprávěla jsem jí všechno, co se dělo ve škole a vůbec. Nebylo toho moc, ale někde jsem četla, že když na člověka v bezvědomí mluvíte, slyší vás a já doufala, že to Bellu přivede zpět.

Dočítala jsem poslední odstavec, poslední kapitoly její oblíbené knihy, když zvuk pípání vycházející z přístroje, který monitoroval Bellinu srdeční frekvenci, začal zrychlovat. Okamžitě jsem odložila knížku a přistoupila blíž k Belle a chytla ji za ruku. Zkoumala jsem její obličej a čekala na sebemenší záchvěv jejich víček, nebo čehokoliv, když jsem najednou pocítila nepatrný tlak na mé ruce.

Autor: Serrenity (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska napříč životy - 19. Čas nadějí:

 1
2. terezie
28.01.2016 [16:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. AliceCullen2
27.06.2013 [19:19]

do paroma kde ten Edward len je ? kde do paroma trčí už mám až fobiu ,že hľadám texty dopredu kedy sa len jeho meno znovu objaví

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře