Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jeden život nestačí 7. kapitola - Smích


Jeden život nestačí 7. kapitola - SmíchTak jo, po krátké dovolence, jsem tu opět a dávám další kapitolku s názvem smích...

7. SMÍCH

Vypráví Edward

... Alice měla dobrou náladu...“ Při těch slovech jsem se nechtěně nahlas rozesmál... Vzpomněl jsem si na Bellin výraz, když jsem vstoupil do toho baru... Na ten obličej nikdy nezapomenu.

Odnesl jsem Aliciny tašky do šatny a šel do obýváku. Tam se moje dobrá nálada vytratila. U šachového stolu seděl Emmett a ten namyšlenej kluk z Aljašky...

„Ahoj bráško, že se s námi podělíš o své vzpomínky a povíš nám, co tě tak rozesmálo...“ zeptal se Emmett aniž by spustil zrak z šachovnice. Frajírkovi myšlenky byly velice výrazné: Už se těším, až přijde Bella. Někam ji pozvu... ať ten pitomec (při tom slově se významně podíval na mě a nadhodil předstíraný zdvořilý úsměv) vidí, že je jenom moje... Páni, jak já ho nesnáším. Určitě se pokusí mi ji sebrat. Však já mu dám, asi bych jí měl hned zavolat..

To je pitomec, jako kdybych měl zrovna o Bellu sebemenší zájem... Úplně jsem zapomněl na Emmettovu otázku a navíc musím si s tím Frajírkem trošku pohrát.

„Ále, jen mě dneska strašně Bella pobavila... to bys musel vidět.“ Musel jsem se usmát nad Williamovým výrazem.

„Vážně? A čím tě tak pobavila, smím-li se zeptat...“ do rozhovoru se znenadání připletl Frája. Ale proč vlastně ne, měl bych být víc pikantnější...

„No, Alice mi zavolala, že jim mám vyzvednout tašky a když jsem k tomu baru přijel,“ Při slově baru se mírně zajíkl, ani nevím proč... „a když jsem přijel, tak Bells zrovna zpívala a měla při tom ten nejroztomilejší výraz, jaký jsem kdy viděl...“ Emmett se na mě významně podíval a zarazil se nad tím oslovením, později mu to budu muset vysvětlit.

„Počkat! Říkáš Bells?!“ No konečně mě to začíná trochu bavit. Já mu ukážu, zač je toho loket... Cítí ke mně tu samou zášť a nenávist, jako já k němu... S mírně samolibým úsměvem jsem mu odpověděl. „Jistě, tak se přeci jmenuje, ne?“ Tak ten se z toho jen tak nevzpamatuje. Akorát mě mrzí, že jsem do toho zapletl i Bellu. Chtěl jsem naštvat toho pitomce, a přitom to vypadá, že mám novou přítelkyni... Tak ta mi za to asi nepoděkuje...

 

Vypráví Alice

Oh, to je ale idiot. Vždyť na něj Bella bude ještě víc naštvaná než už je teď. Sice to natřel Willovi, ale sám sobě si moc nepolepšil. Musí se jí omluvit, a to co nejdřív.

„Na co myslíš, Alice?“ vyzvídala Bella, zrovna když jsem parkovala.

„Přemýšlím o Edovi a o tom, co mu uděláš, až se dozvíš-“ Z auta mě vytáhly silné paže... Jazz, zřejmě už o tom ví a určitě peče s bratříčkem...

„Ahoj, tak jak jste se dneska měli? Moc se mi po tobě stýskalo...“

„Skvěle, Bella nám dokonce i zazpívala.“

„Jo, už jsem o tom něco slyšel...“ Podívala jsem se na Bellu a i přes to šero byly vidět ty teď už naprosto rudé tváře.

K Belle přiběhl William a zuřivě ji objal.

„Jsem tak rád, že už jsi tady!“ vypadlo z něj. Bella vypadala velice zmateně, ale po chvíli taky Williama objala, ale ne tak horlivě. Spíč to vypadalo jako zdvořilostní, to je dobře... pro nás, hlavně pro Edíka...

„Ehm, díky Wille, ale trošku mě dusíš...“

Z domu jsem uslyšela hrozivé vrčení, slyšeli to všichni, ale pak k nám dolehl Emmettův hlasitý smích a překryl tak ty zvuky, které se Edwardovi draly z hrdla...

„Tak, co jste dělali s jak jste se měli? Doufám, že tě Alice moc nemučila..“ Pche, já a mučit? Ten William je nějakej vlezlej, jako kdyby si naši Bellu nárokoval. Nevím, jak se rozhodne, ještě ani nepochopila, o co Williamovi jde. Ach jo, jak já bych si přála mít teď Edwardovu schopnost, určitě bych věděla, co má za lubem...

„Přinesu ti tvoje tašky a zítra se pro tebe stavíme hned ráno, abychom konečně mohli na ten výlet...“ Musela jsem přenést směr konverzace, jinak by tu z Williama zbyla jen ohořelá troska...

„Dobře, díky Alice.“ Kuňka Bella. Při cestě do šatny mě zastavil Edward.

„Frajírek jeden, co si o sobě vůbec myslí? Já mu ještě ukážu, kdo jsou Cullenovi zač!“ Rozčiloval se tam, jako malé dítě.

„Bráško, jestli se nezklidníš, zůstaneš přes víkend doma, rozumíš? Nikdo nestojí o zbytečné tyátry...“ Jen kývl hlavou, ale každému by došlo, že tímhle to nekončí...

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jeden život nestačí 7. kapitola - Smích:

 1
1.
Smazat | Upravit | 20.02.2014 [17:50]

Mne sa tvoja poviedka velmi paci. Aby si vedela, citam ju uz druhy krat. Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!