Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jared Black Cullen - Vezmeš si mě?

Victoria

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jared Black Cullen - Vezmeš si mě?Tak po dlouhém váhání přidávám další kapitolku a rozjíždím tak další vlak se jménem Jared Black Cullen. Díky za komentáříky a samozřejmě s nimi nešetřete dál..jako nešetřete i s kritikou. Doufám, že každá kapitolka bude vypracovanější a tím pádem i lepší. Jak už sám název napovídá..Jake udělá jednu z nejdůležitějších věci v životě, aniž by věděl co se bude dít dál.

22.08.2009 (12:00) • EGO • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1673×

Vezmeš si mě?

Renesmee Cullen

Probudil mě paprsek sluníčka, jenž se na pár okamžiků dotkl mé tváře aby mi řeklo sbohem, stejně jako dnešnímu dni. Odcházelo na kutě.

Otevřela jsem oči a naskytl se mi krásný obraz člověka mě nejmilejšího. Jacob ležel pode mnou, koutky mírně zvednuté do nepatrného úsměvu. Ježeček, kterého měl na hlavě, tak jsem říkala jeho sestřihu, ožil díky větříku, který zde mírně foukal. Chtěla jsem se trošku nadzvednout, ale jeho ruce mě držely v zajetí, i když tohle zajetí se mi nesmírně líbilo a hlavně mi bylo teplo. Uvědomila jsem si že jsme pořád nazí a vlilo se mi trocha ruměnce do tváří..zrovna v tu chvíli ten krásný člověk pode mnou otevřel oči a promluvil nádherným, lehce nakřáplým hlasem, plným lásky a něhy.

„Ahoj krásko, ty se červenáš?“ no jistě. Ihned to musí poznat.

„Jenom trošku.“ přiznala jsem a líbala ho na ten jeho nosánek. Sevřel ještě více objetí a druhou rukou si má ústa přitáhl ke svým a dlouze mě políbil. Zase se ve mně rodila nová vlna touhy, ale věděla jsem, že už budeme muset jet domů, čeká na nás moje rodina. Mírně jsem se odtáhla a on se na mě překvapeně podíval.

„Děje se něco, Ness?“

„Ale vůbec ne, jen bysme už měli vyrazit domů.“

„Dobře,“ řekl a pomalu mě položil vedle sebe. Instinktivně jsem se stočila lehce do klubíčka a zakryla většinu mé nahoty. On ale nebyl stydlivej. Otočil se na mě a s posměšným pohledem se na mě podíval. Vzal si své šatstvo a šel se obléknout kousek opodál, vytvořil mi tak trošku soukromí. Rychle jsem našla všechny svršky, poházený kolem sebe, oblékla se a lehce sčísla lokny do falešného culíčku. Zbytek mých vlasů se stočil po ramenou a přetékal přes ně jako zlatý vodopád.

„Ness,“ začal když jsme se pomalu blížili k domovu, „co když přijdeš domů o pár minut později?“

Vůbec jsem netušila co má za lubem, ale byl a jsem ráda že mu mohu říct, že Cullenům opravdu vadit nebude kdy dorazím. Mamka Jacobovi vždycky věřila..měli spolu krásný vztah a já jsem proto neměla problém být s Jakem vždy a všude.

„Pojď, něco Ti ukážu.“ zavedl mi na místo, které mi bylo důvěrně známé, jen nebyla zima a nebyl tady sníh..naopak. Bylo jaro, všechny květy zářily, všelijaká zvířata dováděla, ať už v trávě nebo v korunách stromů.

„Od té doby, co jsme Tebe i ostatní zachránili jsem tady nebyl. Ale vždycky jsem chtěl, aby tohle místo bylo naše oblíbené. Jen mi dlouho trvalo, než jsem se odvážil Tě sem vzít.“ váhavě se na mě díval a čekal na mojí reakci.

„Já vím Jaku, v zimě by mi tu asi nebylo dobře, ta atmosféra a tak. Ale na jaře, v létě a na podzim sem chodit můžeme, co ty na to?“

Jeho oči se okamžitě rozzářili, vzal mě do náručí a zatočil se mnou.

„Ach Jakeu, ty mě jednou rozmačkáš.“

„Ale no tak, ty moje malá pijavičko..nerozmačkám. Jen bych se Tě chtěl na něco zeptat Reneesme Carlie Cullenová.“ udělal dramatickou mezeru, mrkl na mně a cosi hledal v kapse. „Víš, už jsem to chtěl udělat dávno, ale teď si myslím že je na to ten správný okamžik.“ Začala jsem se tak trochu bát. Nedůvěřivě jsem mu koukala do očí a nervózně si mnula zápěstí.

„Ať se stane cokoliv, vždycky chci být s Tebou. Až navěky věků..“ mírně se usmál. „Takže asi tak,“ řekl a začal se pomalu blížit jedním kolenem k zemi, stále však ve svém proslovu pokračoval a já už zase začala cítit teplo, které se mi vlévalo do tváří.

„Reneesme Carlie Cullenová vezmeš si mě za muže?“ podal mi malou krabičku a šibalsky na mě mrknul. Já snad přestala i dýchat a hlavně jsem nevěděla co dělat, udělala jsem však to, co mi přišlo nejpřirozenější a to, co jsem mu dělala už když jsem byla malá. Vzala jsem si do ruky krabičku, sklonila se k němu, položila mu ruku na hruď a začala přemýšlet. Nevím jak se mi to vždycky podařilo, ale věděla jsem že Jake vidí vše na co myslím a já si teď znovu vybavovala ty nejkrásnější okamžiky. První polibek, bylo to na podzim pod tím nejkrásnějším javorem a kolem poletovali listy různých barev. První společná noc, kdy jsme si celou noc jen povídali a leželi si navzájem v náručí. Vtipné scénky s ním a s ostatníma ze smečky, ale také scénky s mojí rodinou a s ním a nakonec to nejkrásnější, naše první milovaní, taková souhra dvou těl..naprostá dokonalost. Poslední obraz který jsem mu věnovala byly ty slova, co jsem řekla – Miluji Tě!

Trošku jsem se od něj odtáhla, počkala až se vzpamatuje a řekla to nejkrásnější slovo v té chvíly.

„Ano!“

„Miluji Tě, Ness.“ už nic víc nebylo potřeba dodávat. Políbil mě a v tom polibku bylo všechno. Důvěra, láska, touha, vášeň, ale hlavně upřímná radost která z jeho chování přímo čiřila.

Po chvilce jsem se odtáhla a otevřela malou tmavě modrou krabičku ve tvaru srdíčka. Oslnilo mě světlo, které odtamtud vycházelo. Párkrát jsem zamrkala a konečně zaostřila na malý stříbrný předmět. Jake mě předběhl, vyndal jej ven a pomalu mi ho nasadil na prsteníček levé ruky. Nebyla potřeba něco říkat, všechno už jsme věděli. Jen jsem se na něj usmála a objala ho. Na ruce mi zářil krásný prsten s modrým oválným kamínkem uprostřed.

„Už bysme měli jít.“ proťala jsem ticho. Jen tiše přikývnul vzal mě za ruku a rozběhl se se mnou. Běželi jsme lidskou rychlostí a pořád se drželi za ruce.

Už jsme byli před dveřmi vily Cullenů, když se ven vyřítil můj otec, Edward Cullen a z očí mu šlehali blesky na všechny strany. Za ním vyběhla moje maminka a ihned za nimi Alice. Všechno nám ihned došlo.

Smutně jsem se podívala na Alici a ta jen nadzvedla ramena. Bylo mi to jasný. Všechno viděla ve vizi a nedokázala to udržet v tajnosti. Jakea jsem stále držela za ruku a mírně jsem se k němu naklonila.

„Nebuj lásko, spolu to zvládneme!“

Nadechla jsem se nahodila úsměv a pozdravila.

„Ahoj tati.“

 

Autor: EGO (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jared Black Cullen - Vezmeš si mě?:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře