Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jared Black Cullen - Legenda o Timblood

12.09.2009 (16:00) • EGO • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1890×

Legenda o Timblood

Jacob Black

Už jsou to skoro dva dny, co se tady ukázala  Ness naposledy. Od té doby ani nezavolala a já se začínám bát, jak snáší tu ohromnou novinu. Jediná kdo u ní zůstává je Leah. Zrovna včera v noci uslyšel Seth její myšlenky, které jim vysílala. Mluvila o tom, že Ness je v pořádku, jen je stále víc a víc unavená, docela hodně jí, ale ani moc nevychází z domu. Skoro pořád jen spí. Rodina už něco tuší, ale neodhodlali se jí cokoli říct. Prý vypadá pořád stejně, jen jí trošku nepatrně narostlo bříško.

Bylo fajn, že jsem věděl alespoň nějaké novinky, ale nestačilo mi to. Chtěl jsem ji vidět na vlastní oči, ale ještě jsem musel počkat do dnešního večera. Přeměna pořád nemohla proběhnout. Billy mi ujistil, že dnes večer by se mělo dát tělo úplně dohromady a měla by se mi vrátit síla a obratnost. Už jsem se těšil na to, až jí spatřím a budu jí moci obejmout.

Dlouhou chvíli jsem si krátil přemýšlením nad tím, co to vlastně je, to co nosí moje láska v bříšku. A jak moc jí může ublížit. Jednou jedinou věcí jsem si byl jist, bude to zcela nový druh a možná velmi nebezpečný, ale já ho budu milovat, už teď jsem to malé miloval.

Odpoledne ke mně přišel Billy, zeptat se jak mi je. Už jsem se cítil mnohem lépe, ba dokonce i skvěle. Naposledy mi udělal speciální čaj, který chutnal spíš jak nějaký mýdlo, než něco dobrýho. Při té příležitosti jsem se ho zeptal na pár otázek, na což určitě čekal celé ty tři dny, co jsem zjistil co se něco děje s Ness.

„Bude Ness v pořádku?“

„Jakeu, asi na to je konečně trošku vhodná chvíle, a tak už Ti můžu povědět další a další tajemství nejen našeho rodu. Už po několik generací se vypráví jeden strašlivý příběh o milencích, jenž byl každý z jiného rodu. Mladík jménem Deiles a dívka, Glorie se sblížili na oslavách tehdejšího vládce. Psal se rok 1657, když se tito dva do sebe zamilovali, láskou tak silnou, že by jim mohl kterýkoli milovník závidět. V té době se upíři a vlkodlaci navzájem tolerovali, alespoň se o to snažili, a tak nebyl problém se někde potkat. Samozřejmě její rodina byla proti. Ona byla z rodu těch nadřazených bytostí, napůl upír, napůl člověk a on jen nějaké psisko. Stýkali se tajně a jedné noci se jim podařilo utéct do vzdáleného osamělého hradu. Tam jejich láska vyvrcholila. Milovali se celou noc, vášnivě a s obrovskou láskou. Slíbili si, že když se něco stane, nebo by snad jeden zemřel, ten druhý zemře taky. Nemohli žít bez sebe. Ráno se rozloučili a šel každý ke své rodině.

Pár dní na to se ke Glorii dostal dopis. Psal jí Deiles, byl už velmi netrpělivý, bál se, že se jí opravdu něco stalo a pozval jí na večerní schůzku, zase na jejich hrad. Glorie už v tu dobu věděla, že v sobě nosí Deilesovo dítě. Byla velmi unavená, jedla mnohem více než normálně, pila hodně krve a pomalu ztrácela sílu. Bříško rostlo docela rychle, na to že to byli 4 dny, co se stala ta noc na hradě, bylo břicho už dost viditelné. Byla velmi zesláblá a tak se ještě před večerní schůzkou pořádně nasytila krví a běžela na smluvené místo. Když tam doběhla, byla znovu unavená. Vysílená padla Deilesovi do náruče. Ten se zhrozil a okamžitě se ptal co se jí stalo. Vše mu pověděla..byl šťastný, že budou mít dítě.

Po dalších pár dnech, než bylo břicho úplně zakulacené utekly z domova. Odstěhovali se někam do Evropy. Cesta byla velmi vysilující a tak nebylo divu, že se Glorii přitížilo. Za pouhý měsíc břicho vypadalo, jako by byla v šestém. Pořád jedla, pořád pila krev a pořád byla víc a víc slabá. Uběhl další týden a Gloriino bříško vypadalo, jako by měla každou chvíly rodit. Deiles vyhledal v Evropě nějakého šamana a nechal ho poslat k nim. Ani on sám si nevěděl rady. 'Musíme čekat.' řekl jen. A tak jim nic jiného nezbývalo. Glorii bylo hodinu od hodiny víc špatně. Deiles byl stále u ní a šeptal jí slova útěchy.“

Billy se nadechl a pokračoval. Teď měla přijít asi ta nejhorší část.

„A pak to začalo. V noci Glorii praskla voda a začal porod. Pro ni to muselo být velmi bolestivé, ale byla silná. Z lůna se jí začala řinout krev, to 'něco' jí páralo zaživa. Když šaman uviděl nožičky, zhrozil se. Nebyly to normální děcké nožičky, ale zvířecí packy s drápy, porostlé hustou srstí, která byla matčinou krví zbarvena do ruda. Glorie neuvěřitelně trpěla, ale snažila se být silná. První nádech tohoto tvora změnil celé jeho tělo. Najednou držel šaman v ruce malé dítě, snědé, krásné. Matka si ho přitiskla k prsu a dítě začalo hned sát. Všichni byli šťastni, kdyby ovšem Glorie neztratila tolik krve. Byla sice napůl upír, takže měla velmi dobré regenerační schopnosti, ale na blízku nebyla žádná krev. Glorie pomalu ale jistě umírala, Deilesovi nakázala aby se o jejich dítě postaral a zůstal s ním jak dlouho bude moct. 'Miluju Tě, celým svým srdcem a budu Ti posílat energii z nebe. Nebuj se o mne má lásko.' s těmito slovy usnula navždy.“

Přistihl jsem se, že jsem skoro nedýchal. Hltal jsem každičké Billyho slovo. A začínal se bát o Nessiinu budoucnost.

„Deiles se staral o jejich dítě velmi pečlivě. Dal mu jméno Golden. Byl opravdu zlatý. Jeho kůže byla snědá a když si chtěl hrát, proměnil se ve štěně vlka. Byl krásný, jeho srst byla opravdu zlatá, proto to jméno. Deiles se snažil ho krmit stejnými věcmi jako se krmili oni, vlkodlaci. Golden tuto stravu přijímal, ale chtěl víc. Už jako štěně si troufl na mladou srnu a Deiles se začal obávat toho, že Golden začne lovit i lidi a tak ho učil dobrému vychování. Sám Golden byl velmi inteligentní a silný tvor. Za 3 měsíce vyrostl do věku čtyř let. Za půl roku mu bylo osum a za celý rok žití spolu bylo Goldenovi neuvěřitelných 16 let. Byl to zvláštní tvor a Deilesovo nový přítel, šaman ho nazval tzv. Timblood – což znamenalo kříženec upíra a vlkodlaka.

Cestovali po celém světě a jednou se zastavili na chvilku v Itálii. Deiles věděl že zde žije nejmocnější rodina upírů, ale v tu dobu zde na okraji Itálie žili i velmi mocní vlkodlaci. Vše bylo v naprostém pořádku. Upíři i vlkodlaci se tolerovali a tak nikde nenastal žádný problém. Jen kdyby nepřišli oni dva. Rodina upírů, říkali si Volturiové, se dozvěděla o zvláštním tvorovi, který cestuje spolu se svým otcem, polovičním vlkodlakem a ihned se ho chtěli zmocnit. Nastali dlouhé boje, kdy nakonec o život přišlo mnoho upírů i vlkodlaku a také i Goldenovo otec, Deiles. Goldena si vzal k sobě Aro, vůdčí celého klanu Volturiových a začal ho mučit a vykonával na něm různé pokusy. Říká se že poslední pokus byl, že ho Aro kousl. Golden byl citlivý na jed upírů a tím ho vlastně Aro zabil, otrávil. Po několika letech se po zemi roznesla zpráva, že tento úžasný tvor zemřel přirozenou smrtí."

Začalo mi postupně docházet, do jakého nebezpečí se řítíme, ale hluboko v srdci jsem doufal, že všechno zvládneme. Jen to, že budu otcem mi dávalo naději.

"Myslíš si že Ness nosí v těle tuto rasu?" zeptal jsem se i když odpověď jsem samozřejmě čekal.

"Ano Jaku, nosí. O Timbloodovi se píše že je to napůl upír napůl vlkodlak. Proto už teď ho cítí vlkodlaci, aniž by se narodil. Bude mu bít srdce ale nebude potřebovat moc kyslíku. Jíst bude normálně, ale nesmí v jeho stravě chybět krev. Nejhorší na tom je, že matka nemusí přežít." sklonil hlavu a čekal na mojí reakci. Jaká asi tak může být? Je to jasné.

"Billy, my to s Ness zvládneme. Máme Carlisle, ten nám určitě pomůže, vždyť Bella taky málem umřela a on ji zachránil."

"Jacobe, mi o tomhle tvoru vůbec nic nevíme, může být nebezpečný, má být nadměrně silný. A navíc Bellu nezachránila lékařská péče, ale to, že se z ní stal upír. To ale s Ness nepůjde. Ona má jen dvě možnosti - buď bude žít, nebo zemře."

"Ona nezemře!" vyštěkl jsem na něj, zvedl se z pohovky a vyběhl ven do lesů. Billy mi nebránil, věděl, že je to pro mně těžký.

Sedl jsem si pod smrk a nechal zvednutý stavidla svým slzám. Brečel jsem a brečel, dokud jsem neusnul. Poslední obraz, který jsem viděl bylo pár vlčích kožichů, které se ke mě přitiskly a hřály mě.

Autor: EGO (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jared Black Cullen - Legenda o Timblood: