Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hon za svobodou Prolog

1.Evvelyn-New Moon


Hon za svobodou PrologKdyž už, tak už! Zřejmě nemám co dělat a proto mě napadají nové a nové povídky. No nic. Když už mám jít k čertu tak proč ne? Huh.. no tak lidi je to moje další povídka. Je o Belle a Edwadovi. Samozřejmě. Bella je dcerou Ara, ovšem není tak spokojena s komfortem, který se jí nabízí. Proto udělá něco co její život docela změní. Za to Edward není upír a ani vlkodla. Je to člověk. A jaký? Co všechno se stane? Poznají se vůbec Edward a Bella? A co Cullenovi? Budou tam? To všechno a mnohem, MNOHEM více v mé další povídce Hon za svobodou.

Prolog

 

Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.

 

 

,,Mami podívej,“ vykřikla malá dívka a ukázala na velkou sněhovou hromadu, ,,sněhulák,“ dodala a zasadila dva černé kamínky nejvýš kam dosáhla. Žena v proutěném křesle na verandě se jen usmála a pokývala hlavou. Tolik se jí podobala a zároveň se podobala jejímu otci. Otci, který ani nevím, že existuje.

 

Tato malá dívenka je jiná, než ty ostatní. Umí rychleji běhat, slyší líp a má lepší zrak. Roste rychleji a také je nadaná. Je jiná, než ostatní, ale nedělá si s tím hlavu. Je jiná stejně tak jako její maminka.

 

,,Pojď už domů,“ vyzvala ji a pomalu vstala. Smrákalo se a na městečko padala tma.

 

,,Ještě chvilku,“ žadonila a dál tvarovala svého nového sněhového kamaráda. Nechodila do školky a už vůbec né do školy. Neměla kamarády ani kamarádky. Měla jenom maminku a teď i svého sněhového přítele. Nikdy si nestěžovala. Pochopila,  že je jiná, a že se to nikdo nesmí dozvědět. Akceptovala to.

 

,,Dobře,“ přikývla její maminka a s láskou v očích se dívala na svoji dcerušku. Ta se z nenadání otočila na svoji maminku a nasadila nevinný výraz.

 

,,Mamí?“ zeptala se. Žena přikývla

 

,,Co se děje, zlato?“

 

,,Já…jen….víš…Edemu by mohli být zima, takže by potřeboval šálu a čepici,“ natahovala některá slova a držela pořád ten stejný nevinný výraz.

 

Žena si povzdechla, ale přikývla. Otočila se a zmizela v útrobách jejího menšího domečku.

 

Měla peníze na víc, jenomže to nepotřebovala. Nechtěla to. Ona opovrhovala přepychem a penězi. Nesnášela to…..

 

Zašmátrala ve větší komodě a úsměvem na rtech vytáhla pruhovanou barevnou šálu a čepici s bambulí.

 

Vracela se pomalu zpět na verandu a pobrukovali si veselé písničky.

 

,,Mám je,“ řekla zvesela a zvedla hlavu ke své dceři. Jenom ta tam nebyla. Stála na druhé straně zahrady a povídala si s mužem v černé kápi.

 

,,Ne!“ vykřikla a rozběhla se za svou dcerou. Nemůže to udělat! Nemůže ji vzít její holčičku. Né, teď!

 

Ale on to udělal. Otec této mladé dívenky spatřil jeho dávnou lásku a pokynul strážím, aby ji zastavily. Ti přikývly a zadrželi dívenčinu matku těsně před tím než k nim doběhla.

 

,,Pust ji!“ sykla a varovně zavrčela.

 

,,Ale já ji nedržím,“ bránil se muž a usmál se. Do smíchu mu ovšem nebylo…..

 

,,To je mi jedno! Nech nás být. Nezajímal ses před tím. Nebudeš se zajímat i teď,“ vrčela jako smyslů zbavená.

 

,,Mami,“ šeptla dívenka a do očí se jí drali slzy. Takhle svoji mámu ještě nikdy neviděla.

 

,,Nemáš úplnou pravdu Susan,“ zakroutil hlavou. Pak se otočil na svoji dceru. ,,Musíme jít broučku, pojď,“ vyzval jí a čekal až příjme jeho bílou ledovou ruku.

 

Dívka se rozbrečela. ,,Ale co maminka?“ vzlykla a dívala se na svoji spírající se milující maminku.

 

,,Ona za námi za chvilku přijde.“ Utěšoval ji smutně. ,,My teď musíme jít, takže pojď….,“ pokynul ji.

 

Malá dívka skočila na tuto sprostou lež a chytla svého otce za ruku. Naposledy se koukla do tváře její maminky a pak se otočila  a odcházela.

 

,,Bello!!!“ vykřikla Susan a snažila se dostat z těch odporných rukou. Marně…Byli na ni až moc silní…

 

Stačil jediný silný pohyb a ubohá Susan přišla o svůj život…

 

Byla zima. Sníh se pomalu snášel na zem. Děti si bezstarostně hráli. Maminky se na ně s láskou dívali. Naše malá Bella seděla v letadle a fascinovaně se dívala dolů na tu krásu. Neuvědomovala si kam teď míří, o co přišla a co všechno ji ještě čeká.

 

Její otec seděl jen kousek od ní a díval se na ni. Zarmoucen tím co musel udělat. Opovrhoval sám sebou. Nenáviděl se za to…

 

A na jedné zahradě, na konci města právě přijelo další policejní auto. Lidé se zde zastavovali a zvědavě koukali za plot. Chtěli vědět co se tady stalo…

 

Uprostřed zahrady stál menší sněhulák se dvěma kamínky jako očima. Čepice a šála, které ho měli zahřát leželi pohozené na verandě a na konci zahrady ležela v krvavém sněhu mrtvá žena, která přišla o to nejcennější co měla.

 

A život to nebyl…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hon za svobodou Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!