Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Give in to me! 2.kapitola

17.10.2009 (13:30) • LoveCullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2707×

Kapitola Druhá: zuřivost a bezmoc
Pohled: Edward Cullen

Od té doby, co jsem odešel od Belly, jsem byl jako tělo bez duše. Sžírala mě obrovská bolest. Tolik mě bolelo, když jsem viděl její uplkaný obličej, když jsem jí LHAL! Když jsem si vymýšlel tu nejhorší lež mého života. Tvrdil jsem, že jí nemiluji a že ji už nechci. Myslel jsem, že ji budu muset přemlouvat hodiny, alespoň trochu zpochybnila mou lásku k ní. Ale ona mi uvěřila, jakmile jsem to vyslovil. Viděl jsem na ní, že nechce, abych jí opustil, ale věřila tomu, že už jí nechci. Jako bych mohl já bez ní existovat. Ona byla důvod mé existence. Jak tomu mohla uvěřit, když jsem jí tisíckrát před tím, řekl jak moc ji miluji. Zranilo mě to.

Alice se mnou nesouhlasila hned ze začátku. Nesouhlasila s tím abychom jí opouštěli. Stejně tak jako Emmett. Ale všichni se mi podřídili. Věděl jsem, že bych měl dát Belle možnost žít normální život. Na život plný dětí a lásky.

Věděl jsem, že budu trpět. Ale raději budu trpět sám, než abych jí ublížil. Bella pár posledních měsíců před tím než jsem ji opustil, mě přesvědčovala, abych nebyl tak opatrný. Abych se s ní miloval. Ale já se strašně bál. Bál jsem se toho, že jí ublížím a to jsem nechtěl. Tak strašně moc mě to bolelo, to že ji musím odmítnout. A ona si blázínek myslela, že jsem s ní kvůli tomu, že mi voní její krev a že jí nechci jako ženu.

Přál jsem si, aby na chvíli měla Jasperův dar, aby mohla cítit co k ní cítím. Jak se musím přemáhat, abych si nevzal její tělo pokaždé, kdy se mě třeba jen letmo dotkla. Probouzela ve mně opět muže. Byl jsem s ní tak šťastný. Tak moc jsem si přál se s ní milovat, ale můj strach mi to nedovolil. Byla tak strašně křehká. Tak strašně rozbitná. Stačilo by jen abych jí v návalu vzrušení chtěl pohladit a mohl jsem jí zabít.

Už to byl měsíc co jsem byl za rodinou a tak jsem se rozhodl, že je čas se tam ukázat. Esmé z toho byla nešťastná. Bella jí také chyběla jako celé rodině. Trápila se tím, že s nimi nejsem, ale já jsem s nimi nemohl být. Pořád jsem měl na talíři ty jejich myšlenky, i když se to snažili eliminovat na minimum tak jsem pořád slýchal to jakou jsem udělal chybu a jak ji Bells chybí. Pokaždé, když jsem slyšel v jejich myšlenkách její jméno tak mě bodlo u srdce. Otevřela se rána, kterou jsem měl v hrudi a jako pokaždé jsem se otočil a utekl do svého pokoje, kde jsem se stočil do klubíčka a vzlykal bez slz.
***

„Ahoj.“ zvolal jsem ve dveřích našeho nového domu, který jsme měli na Aljašce, kam jsem se přestěhovali poté co jsme takřka utekli z Forks.
Celá rodina se ke mně přihnala, ale první byla Esmé, která mě teď drtila ve své náruči. Kde se v ní brala taková síla?

„Ahoj brácha.“ bouchl mě Emmett do ramene až to zadunělo.
„Emmette!“ okřikla ho Esmé.
„Ahoj Edwarde.“ vstoupil Carlisle do pokoje a na tváři měl radostný úsměv.

Něco mi tu, ale nesedělo. Chyběla mi tu Alice s Jasperem.
„Kde je Alice a Jasper?“ zeptal jsem se potichu, protože jsem byl ponořený do vlastního rozjímání.
Nikdo mi neodpovídal a hlavně na to nikdo ani nemyslel. Opravdu mi to začínalo být podezřelé.

„Kde je Alice s Jasperem?“ zopakoval jsem otázku ještě jednou a zřetelněji. Byl jsem si jist, že i poprvé mi dokonale rozuměli.

Carlisle se už nadechoval, ale mě zavibroval v kapse mobil. Podíval jsem se na display a zjistil, že volá Alice. Hlavou mi prolétlo rčení ´my o vlku a vlk za dveřmi´

„Alice!“ zavrčel jsem do mobilu
„Edwarde uklidni se!“ prosila mě.
„Jsem v pohodě.“ chtěl jsem za každou cenu vědět co se děje.
„Kde jste?“ zeptal jsem se stroze. Měl jsem totiž neblahé tušení, že..
„Jsme ve Forks.“ řekla mi klidně jakoby se nechumelilo. Dostal jsem vztek.
„Neříkal jsem ti snad, že si nepřeji, aby jste se Belle míchali do života?“ zuřil jsem. Byl jsem vzteky bez sebe, protože mě neposlechli.
„Edwarde měla jsem vizi. Přísahám ti, že jsem jí nesledovala, ale už jsem na ní vyladěná. Viděla jsem jak se seznámila s novým klukem…..“ pocítil jsem vlnu žárlivosti. No tak Edwarde seber se! Tohle jsi přece chtěl, aby byla šťastná!, nabádal jsem se v duchu, ale nemohl jsem se uklidnit. Chtěl jsem zabít toho dotyčného. Chtěl jsem zabít toho, kdo se bude dotýkat mé lásky. Mé Belly.

„Alice! Nechej toho. Bella má právo na svůj vlastní život!“ zahřměl jsem do telefonu ta slova, která mě bolela u srdce. U mého mrtvého srdce!

„Edwarde, já jsem viděla jak se Bella s ním vybourá na motorce a nebude moci chodit.“ řekla Alice tu strašnou zprávu a mě se zastavil svět.
„Kdy?“ zeptal jsem se.
„Dnes večer.“ řekla sklesle
„Alice budu tam.“ řekl jsem rychle a zaklapl telefon.

Emmett se ke mně přihnal a podával mi obálku.
„Tady. Alice říkala, že ti to mám dát.“ podával mi jí. Rychle jsem jí otevřel a byla v ní letenka a klíče od auta, které mi nechala na letišti v Seatlu.

Na nic jsem nečekal. Rychle jsem se rozloučil s rodinou a upaloval za Bellou. Nemohl jsem dopustit, aby se stalo tohle.
***

O pár hodin později jsem už seděl v autě a byl na cestě do Forks. Jel jsem šílenou rychlostí. Být upír má své výhody. Pousmál jsem se a ještě přidal.

Přijel jsem k našemu domu ve Forks a okamžitě vystoupil z auta. Běžel jsem do domu, kde na mě už čekala Alice s Jasperem. Alice se ke mně přihnala a objala mě. Jasper se na mě jen usmál. Vždy byl mírně odtažitý, ale já věděl, že v tom není nic osobního, jak už mi jednou vysvětloval.

„Edwarde musíš sebou hodit.“ dodala rychle a táhla mě do mého pokoje, kde pro mě měla nachystané oblečení.

Byly to černé kožené kalhoty, košile, rukavice a maska na tvář. S nadzvíženým obočím jsem se podíval na Alice.
„Bude se ti to hodit uvidíš. A teď sebou hejbni nebo to opravdu….“ položil jsem jí prst na ústa, aby přestala mluvit a co nejrychleji jsem se oblékl.

Vzal jsem si klíče a běžel k autu.
Hlavně si nezapomeň nasadit tu masku a vzít rukavice. Nesmí tě poznat. Jela do klubu v Port Angels. Posílala mi poslední instrukce Alice a já jsem se vydal na cestu.

Byl jsem tak nervózní. Opět uvidím svou lásku . Ale v náručí někoho jiného a to mě ničilo. Musel jsem si stále opakovat, že já jsem se tak rozhodl, že jsem jí chtěl dopřát normální lidský život.

Zaparkoval jsem auto před klubem a vystoupil.  Hlídač chtěl po mě průkaz. Sáhl jsem si do kapsy u kalhot a jako obvykle jsem se ujistil, že má důkladná sestřička myslela na všechno. Vstoupil jsem do klubu, kde hrála muzika na plné pecky. Neměl jsem rád tenhle typ muziky.

Prošel jsem kolem líbající ho se páru a zamířil k baru. Ale v půlce cesty jsem se zastavil. Uviděl jsem ji. Viděl jsem svou Bellu.

Projel mnou pocit zuřivosti, když jsem viděl jak se vedle toho kluka svíjí a dotýká se ho. Byla naprosto sexy. Měla na sobě černé upnuté černo červené šaty se šněrováním. To šněrování se jí rozcházelo s oblasti výstřihu a šaty jí končili opravdu jen těsně pod hýžděmi. Na nohou měla kozačky na podpatku. Jak moc se změnila.

Její dlouhé vlnité vlasy jí poletovaly kolem hlavu v rytmu hudby. Byla tak neuvěřitelně sexy. Jen jsem se na ní podíval tak mnou projel chtíč. Chtěl jsem jí držet pevně ve svém náručí a vášnivě jí líbat. Laskat jí na místech na které jsem si nedovolil ani sáhnout. Zavřel jsem oči a zatřepal hlavou, abych se vzpamatoval.

Dj, chtěl zrovna spustit ploužák a to byla má šance. Nasadil jsem si rukavice a masku, kterou mi připravila Alice. Světla se ztlumila a já se vydal pro svou lásku. Ten kluk se k ní přimknul a chystal se jí políbit. Zrychlil jsem krok, aby se tak nestalo. Vím, jsem strašně sobecký, ale nevydržím pohled na mou lásku jak je v náručí někoho jiného.

Jejich tváře se k sobě přibližovali.
„Mohl bych si tě vypůjčit na jeden tanec?“ přerušil jsem je ve chvíli, kdy je skoro nic nedělilo. Ten kluk na mě hodil nevěřícný pohled. Z jeho myšlenek jsem usoudil, že mě chce zabít. Musel jsem se nad tím pousmát. Jedině by si ublížil.

Bella se na mě usmála. Vyrazilo mi to dech. Viděl jsem jí z blízka. Znovu mnou projel ten nesnesitelný chtíč.

„Proč ne?“ zněla její odpověď a mé mrtvé srdce se zatetelilo blahem. Její nový přítel vymýšlel nápady jak se ´mě zbavit. Ale já mu nevěnoval pozornost, viděl jsem jen toho nádherného anděla. Který se dnes choval jako ďábel. Odvedl jsem jí dále od toho kluka a stulil si jí do náručí. Byl to nádherný pocit jí opět cítit ve svém náručí. Její srdce se rozlétlo neuvěřitelnou rychlostí. Viděl jsem na ní, že má tolik otázek, ale já měl tak málo času být s ní.

„Kdo jsi?“ zeptala se mě tím nádherným hlasem. Dostal jsem chuť jí políbit.
Nezmohl jsem se na odpověď. Bál jsem se, že poná můj hlas. Že mě můj vlastní hlas zklame a tak jsem jí jen položil prst na rty a přejel přes ně. Slastně si povzdechla a zavřela oči.
Usmál jsem se.

Přitiskla se více ke mně a já jí pevně chytil. Bál jsem se jí pustit. Bál jsem se, že už jí nikdy v náruší držet nebudu.

Otevřela své nádherné oči a její rty se přibližovali k mým……

Doufám, že se vám tato kapitolka líbila

 Nechejte prosím komentář. Vaše LoveCullenka
PS: Všem děkuji za vaše komentáře

Autor: LoveCullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Give in to me! 2.kapitola: