Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Evil Angel - 13. kapitola Když se daří, tak se daří


Evil Angel - 13. kapitola Když se daří, tak se daříAhojíík... tak už se pořádné rozjíždí škola a tím i takovým lidem jako mě se krátí čas na literární výjevy, avšak snažím se psát co možná nejvíce a proto sem dávám další kapitolku. Pořád ještě se tam vlastně nic závažného neděje, ale myslela jsem,že už v té další ano, ale taky ještě ne :-D Ale hned v té další bude (podle mě) další ze zlomových bodů povídky... Jinak doufám, že stále čtete ty moje někdy až nesmyslná dílka.

13. KDYŽ SE DAŘÍ, TAK SE DAŘÍ

Jistého přítele poznáš v nejisté době... (Cicero)

Vyprávím já (nezaujatý pozorovatel)

Alice byla stále nespokojena s bratrovou odpovědí. Moc toužila poznat svou novou kamarádku, která byla bůhví kde. Chtěla se dozvědět to velké tajemství, na které nemohla přijít. To tajemství zahalující jejich dům.

Zato její bratr se naopak snažil jí vše neprozradit. Tak rád by se jí svěřil, chtěl jí vše říct, ale slíbil mlčet... avšak nebyl jediný, kdo toto tajemství skrýval. Ano, také Mary se musela přetvařovat stejně tak jako Johny... doktor Jonathan Barry.

„Hádej co?!“ zakřičela Alice na celý zámek. „Přijede Johny!“ zahučela. To potěšilo především bratra bručouna.

„A kdy se sem náš mistr dostaví?“ vyptával se Emmett.

„Za pár dní...“ oznámila Alice. Jenže to nebylo vše, co viděla. Spatřila něco, co nikdo jiný ani netušil a to to, že se brzy opět setká se svou nově objevenou nejlepší kamarádkou. Netušila, co jí k tomuto rozhodnutí dovede, ale to už měla od Alice zařízený pokoj...

A Isabella se pořád jen hádala se Simonem. Dokoce se i jednou utrhla na paní Hoffovou... samozřejmě, že šlo o Simona... opět. Pomalu toho začínala mít dost. Rozhodla se, že by se se Simonem neměli na nějaký čas vídat.

Isabella se tajně na pár dní vydala do Itálie špehovat svou rodinu. Opět spatřila svého otce, kterého tolik milovala...

Po Isabellině narození se její matka ztratila z povrchu zemského. Aro po ní okamžitě vyhlásil pátrání, avšak po pár letech našli Elizabetin přívěsek spolu s hromádkou popela... Isabella svému otci nikdy neodpustila, že se znovu oženil. Sarrah byla pyšná a Michael s Rouge byli ještě horší... Strach o jejich bezpečí nedávalo ubohé Sarrah „spát“. Bála se především Isabelly. To právě Arova biologická dcera mohla být dědičkou trůnu a Sarrah měla obavy, aby jednoho dne nepřijela a trůn si nenárokovala. Ještě štěstí, že to neměla v plánu...

Ale na druhé straně Země Simon zpytoval své svědomí. Jak si mohl nechat utéct ženu svých snů? Odešla od něj kvůli hádkám... bylo mu to tak líto. Musel si ji získat zpátky a to za každou cenu. Rozhodl se pro svou lásku zajet do Itálie a přivést zpátky domů. Nakonec ji našel v jednom hotelu kousek od Volterry...

„Ahoj,“ tvářila se velice překvapeně.

„Můžeme si promluvit... vevnitř?“ Isabella jen kývla na souhlas.

„Poslyš, chtěl jsem se ti omluvit za to, co se za těch pár dnů stalo. Vím, přehnal jsem to, ale už pojeď prosím domů,“ přemlouval ji. Isabella vlastně ani nevěděla, zda se chce vrátit domů nebo zůstat v hotely a dál tajně špehovat svého otce. Kdyby jen věděl, že se nedaleko něj skrývá jeho milovaná dcera, okamžitě by ji hledal a to Isabella nemohla dopustit, proto přikývla a konečně po dlouhé době objala svého přítele, který ji tak bezmezně věří a miluje...

Jenže láska je někdy slepá a důvěra se také občas přeceňuje. Osud těchto dvou nemusí být šťastný, mohou se minout. Možná, že Simon a Isabella nejsou a nikdy nebudou spřízněné duše. Ale co když ano? I přes všechny ty hádky a neshody mohou být navždy spolu a šťastni. Proč jsou tyto věci ve hvězdách? Proč musíme nadělat spoustu chyb? Ale k čemu vlastně chybujeme? Přeci k tomu, abychom se poučili z předešlých omylů. Jenže někteří z nás si své chyby neuvědomují, a proto... máme právo je soudit? Ne, nemyslím si...

Ani jeden z nich nevěděl, o čem vlastně hovořit... a ani jeden nechtěl mluvit. Oba chtěli chvilku na utřídění myšlenek. Simon byl šťasten, že jede domů společně se svou láskou, ale na druhou stranu nevypadala šťastně.. A taky nebyla. Celou tu dobu se jí stýskalo... ale opravdu jen a jen po Simonovi? Nebyla by radši někde jinde a s někým jiným? Možná, že ano...

„Hm, tak jak ses měla?“ nakonec prolomil ticho Simon.

„Chtěla jsem vidět otce, po dlouhé době... jenže jsem ho neviděla,“ Simon se podivil.

„Proč?“

„Nedostatek odvahy...“ přiznala. Simonovi cukaly koutky... vymýšlel různé důvody, ale zrovna, že by neměla odvahu? Ne, to ne...

„Víš... dlouho jsem přemýšlel a... mám pro tebe takové malé překvapení...“

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Evil Angel - 13. kapitola Když se daří, tak se daří:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!