Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward Anthony Masen Prokletí či osud? 6.Kapitola


Edward Anthony Masen Prokletí či osud? 6.KapitolaAhoj přicházím s novým dílem Edward... Chci se zeptat zda to mám psát dál? Tak se vyjádřete díky

 

Díval jsem se vyděšeně na Alice a přemýšlel, co je zač

„Ty nejsi člověk“ pravil jsem usmála se

„Ne jsem duch,nebo spíše nový život který se teprve zrodí. Proto mohu cestovat časem. Edwarde, kdybys věděl co já také by jsi udělal to samé. Pochopíš to, zítra odjeď s Carlislem“ pravila skrz myšlenky a rozplynula se. Dlouhou dobu jsem hleděl na místo kde byla. V hlavě zmatek, ničemu jsem nerozuměl. Pořád jsem na ní měl neuvěřitelný vztek. Jak ji to mohla dovolit, copak jsem její hračka abys semnou dělala co chtěla? Něco ve mně mi říkala, že ji mohu věřit. Přímo to na mě křičelo. Její aura byla čistá, měl jsem pocit jako kdyby patřila do mého života, nebo spíše bude patřit? Byl jsem zmaten. Lehl jsem si a snažil se usnout. Po nekonečné chvíli se mi to povedlo.

Zdál se mi sen

„Seděl jsem v podivné třídě, byla plná studentů. Do tři právě vcházela ta dívka s obrázku pár čokoládových očí se na mě podíval zachvěl jsem pod tím pohledem. prošla okolo mě a do nosu mě praštila její vůně.Monstrum ve mně se probudilo. Cítil jsem oheň v krku, ten žár byl nepředstavitelný. Sedla jsi vedle mě, podívala se na mě její oči se rozšířili strachem, viděl jsem se jako v zrcadle. Můj pohled zabíjel. Chtěl jsem její krev.“

Posadil jsem se na posteli a rozhlížel jsem se kde to jsem. Vzpamatoval jsem se rychle, byl to jen sen. Ale ještě jsem cítil tu její vůni. Vstal jsem, rozsvítil jsem abych viděl, vzal jsem do ruky její obrázek. Díval jsem se na její tvář. Pocítil jsem smutek na tím, že jí vlastně neznám. Nevěděl jsem co se to semnou dělo. Lehl jsem si zpátky držel jsem její podobiznu. Nakonec jsem usnul

Ráno jsem se probudil, vedle mé postele byla připravená taška. Sešel jsem dolů na snídani. Najedl jsem se, šel jsem do pracovny a zavolal jsi Patrika

„Přejete jsi Pane?“ řekl jakmile vstoupil do dveří.

„Dnes odjíždím, nevím jak dlouho budu pryč“ začal jsem

„Jistě, vše je připraveno.“ Odpověděl mi, pokýval jsem hlavou.

„Dobře“ propustil jsem ho. Nevěděl jsem co mám dělat, přicházel jsem se po domě, zastavil jsem se u ložnice rodičů. Váhal jsem ale nakonec jsem vešel dovnitř. Veškerý nábytek byl přikrytý bílím plátnem. Stál jsem ve dveřích. Bylo mi líto, že jsi nepamatuji co se vlastně stalo. Alice, problesklo mi hlavou. Myslel jsem, že se na ní budu zlobit ale nedokázal jsem pocítit rozhořčený.

Na obědval jsem se a šel na nádraží, byl jsem napnutý jak dopadlo setkání Carlisle a Charlese. Čekal jsem na nádraží, za chvíli se ke mně oba připojily. Byl jsem udivený, jejich tváře prozrazovaly podrážděnost a zároveň radost?

„Děje se něco?“ ptal jsem se

„Ne nic, jen rozdílný názor“ odpověděl mi bratr.

„Jsem rád, že jsi se rozhodl jet semnou, tvůj bratr je jistě vítán.“ Pronesl Carlisle. Nastoupili jsme do vlaku. Měli jsme kupé v první třídě. Sedl jsem si a čekal zda mi vysvětlí jaký názor mají rozdílný.

„Charlie“ řekl jsem

„Jde o naši stravu“ odpověděl pomalu. Pokýval jsem hlavou, to mě mělo napadnout.

„Edwarde, záleží na každém z nás aby se rozhodl. Já jsem si zvolil svou cestu. Nebudu nikoho nutit aby se ke mně přidal“ řekl Carlisle a myslel to naprosto upřímně.

„Musím, vám něco říct“ řekl jsem a vyprávěl jim o Alice, sen co se mi po té zdál jsem si nechal pro sebe, nechtěla jsem aby věděli jak slabý mohu být.

Celou cestu jsme debatovaly a uvažovaly kdo to může být, jak je možné, že když se ještě nenarodila dokáže být semnou v kontaktu. Nakonec jsme nic nevymysleli. Jediná co nám zbývalo bylo čekat. Dokážu čekat? Dokážu počkat na odpovědi? Jak dlouho budu muset čekat? Na Aljašku jsem dorazili po třech dnech. Byl jsem nervózní a nevěděl na co mám čekat. Carlisle mě uklidňoval ale i tak. Nechaly jsme se odvézt k domu uprostřed lesa. Dům veliký a honosný, na prahu stály tři upírky. Byli neskutečně krásný, se širokým úsměvem přišli ke Carlisle

„To je krásné překvapení“ řekl jedna z nich

„Irno, jsem rád, že vás opět vidím“ řekl Carlisle Objaly se pozvaly nás dovnitř

„Tohle je Edward a jeho bratr Charles“ ukázal na nás

„Těší mně já jsem Katy, a moje sestry Tanya a Irna“ přivítala nás mile

„Kde je Elezear?“ ptal se Carlisle

„Není tu byl odvolán do Volltery. Aro ho potřebuje“ odpověděla Katy

„Nevíš kdy se vrátí? Potřeboval bych s ním mluvit“ řekl Carlisle

„Nevím, ale je pryč už měsíc tak snad brzy, má to co dělat s Edwardem?“ ptala se Irna

„Ano, není úplný upír“ pokýval hlavou

„Chtěl jsem se ho zeptat zda se s tím již někdy setkal.“ Řekl dál. Bylo mi to docela nepříjemné, hlavně jak na mě Tanya koukala zkusil jsem se soustředit, poslechl jsem její myšlenky a opět to vypnul.

„Tanyo, prosím“ zašeptal jsem

„Co se děje?“ ptala se zmateně

„Edward čte myšlenky“ řekl Carlisle, Tanya se zamračila

„Aha, promiň nechala jsem se unést“ usmála se na mě.

Chýlil se večer a já byl unavený, dostal jsem pěkný pokoj a šel jsi lehnout. Doufal jsem, že se mi dnes nebude nic zdát. Celou cestu jsem nespal ze strachu, že uvidím sám sebe jak ubližuji té křehké osobě.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Edward Anthony Masen Prokletí či osud? 6.Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!