Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Do skonání světa - 28.kapitola


Do skonání světa - 28.kapitolaTakže je tu pokračování mojí povídky. Bella si snaží na vše zpomenout a nakonec se chystá odjed s rodinou.

Z pohledu Belly:

 

„ Dobrá, tak tedy už si zpomínáš? " zeptal se mne Carlisle. „ Ne, tak dobře jak bych asi měla, ale zhruba tak nějak ano. " odpověděla jsem mu. Všem sem se podívala do očí, ale nic jsem tam neviděla, až na poslední v těch byla bolest, smutek, zklamání. Nevím proč, ale vzala sem Emma a dala ho do rukou Alici. Všichni na mě zírali co budu dělat, ale já jsem si jich nevšímala, protože jsem musela utěšit anděla, který stál přede mnou s bolestí. Když sem k němu došla, koukal se na mne co udělám, ale já na nic nečekala a objala ho.

 

„ Bello " zasténal opět stejně, jako když jsem vyslovila jeho jméno. Pevně si mě přivinul majetnicky k tělu a já jsem tomu neodporovala. Nevím jak dlouho jsme tam stály takto v obětí, ale když jsme se od sebe konečně odtrhly v pokoji už nikdo nestál jen my dva.  „ Edwarde? " zeptala jsem se nejistě. „ Ano, lásko? " nevěděla jsem jak mu to říct mno, tak vzhůru do toho. „ Jak jsme se poznaly? " chvilku se zamyslel a já mu opět viděla v očích ten smutek. „ Jednou když jsi se přestěhovala do Forks tak na hodině biologie jsme se seznámily. Na první pohled jsme se do sebe zamilovaly a po nějakém čase jsme se vzaly, ale to už jsi čekala Emmetta..." na konci se mu zlomil hlas. „ Promiň " a opět jsem ho objala. „ Ty se nemáš za co omlouvat ty za to nemůžeš. " stále mi to opakoval.

 

Do pokoje vtrhla Alice. „ Bello, Edwarde víme jak vrátit Belle paměť. " Edwardovi se rozzářily oči. „ A jak? " zeptala jsem se. „ Je tu jeden upír a ten umí vymazat, ale také vrátit paměť. " přiběhla ke mne a objala mě. Edwarda ode mne odstrčila a on na ni zavrčel. „ Jsem tak ráda že jsme našly řešení, ale teď jdeme ať ji máš co nejdříve celou zpět. " chytla mě za ruku a táhla mě ven. Rychle jsem se otočila a chytla Edwarda aby šel s námi. Cesta nám zabrala jen chvilinku konec, konců jsme běžely upíří rychlostí.

 

„ Guby? Jste tu? " zakřičela Alice na celý dům, který byl na spadnutí. „ Ano už vás čekám. Tak pojď sem Isabello. " Edward mě popostrčil dopředu a já stála přímo před tím mužem který byl o hlavu vyšší než já. Přiložil svoje ruce na moje spánky, a poté jsem jen cítila bolest a padala k zemi. Něčí ruce mě, ale zachytily a vzaly do náruče. Byl to jakoby sen, byla jsem tam já Edward a všechno se mi vrátilo. Naše první hodina Biologie. Moje nevydařená narozeninová oslava, Edwardův odchod, smutek, který jsem cítila. Chvíle kdy jsme byly spolu, když mne požádal o ruku, a když jsem se dozvěděla že jsem těhotná. A naši nepřekonatelnou lásku k němu a  celé rodině.

 

Probrala jsem se v našem pokoji ve Volteře. „ Edwarde? " zaskřehotala jsem. „ Lásko, pamatuješ si už všechno? " zeptal se s úsměvem na tváři. Kývla jsem na souhlas a vášnivě ho políbila. „ Chyběl jsi mi. " řekla jsem mu mezi polibky. „ Jsi můj život " odpověděl prostě. Někdo si odkašlal. „ Emmette. " zakřičela jsem na něj. Vykouzlil pro mě úsměv od ucha k uchu a pak mě zvedl do výšky. „ Hej ..... pust .... Mě...lámeš ... mi ...kosti. " řekla jsem mu. Rychle mě pustil na zem a já jsem se z toho musela vydýchat. „ Konečně mám zpátky sestřičku " a zase se zasmál. „ Kde je Emm? " zeptala jsem se náhle. „ Spinká. " odpověděly všichni sborově, tomu jsem se musela zasmát a Emmett nezůstal pozadu. Všichni na nás skočily a my spadly na zem. Objímaly jsme se, a potom když se uklidnily jsme si povídaly o cestě zpět. Ale to nám přerušil Aro.

 

„ Můžu s tebou mluvit o samotě? " zeptal se s hořkostí v hlase. Všichni se zvedly a odešly, tedy až na Edwarda. „ Vrátím se za chvíly " pošeptal mi a dal mi polibek na čelo. „ Isabello já tě nenechám odjed, už sem se rozhodl. " zasténala jsem. „ Pokuď mě nenecháš budu nucena ublížit všem kdo se ke mne jen přiblíží aby mne zastavil při odchodu. " vyhrožovala jsem mu. „ Isabello ty jsi pro mě moc cenná na to abych tě pustil, a pokuď tu nezůstaneš tak se stane něco Cullenům. " začal znovu. Ne to ne to nemůžu dopustit. „ Aro, narovinu ti říkám, dnes odjíždíme a to všichni včetně mě a ty nám v tom nezabráníš. Pokuď-li se o to pokusíš myslím že přijdeš o svou gardu. Já už jsem se rozhodla kdo je moje rodina a to jsou oni. " řekla jsem mu a odešla z pokoje. Jenže na mě čekalo nemilé překvapení...

<Shrnutí povídek>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Do skonání světa - 28.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!