Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera Voltery 11. kapitola

vps_03

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bella s Karin, dívkou jež zachránila, odjíždí hned druhý den do Anglie. Karin se jí stále hrozně bojí a při první příležitosti se pokusí o útěk.

26.10.2009 (15:30) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7679×

11. kapitola

 

Dívce se zachvěla víčka. Unaveně je otevřela a zůstala hledět na cizí pokoj. Během okamžiku se jí vrátily vzpomínky. Vyděšeně se přitiskla k čelu postele a bloudila pohledem po pokoji, než zůstala vyděšeně zírat přímo na mě.

Srdce jí bušilo tak rychle a silně, že jsem se bála, aby ji nevylétlo z hrudi.

"Nikdo ti už neublíží." pokusila jsem se ji uklidnit. Nevěděla jsem ale jak na to. Lidi jsem viděla vždy jen s odstupem a já sama člověk nikdy nebyla.

"Jak se jmenuješ?"

Stále vyděšeně mlčela. Já však měla dost času, stála jsem bez hnutí a čekala.

"Karin." vydechla, že by jiní měli problém to vůbec zaslechnout.

Pokusila jsem se na ni mile usmát. Jakmile však zahlédla mé zuby vyděšeně přestala dýchat. Raději jsem to vzdala a nahodila opět svůj normální výraz.

"Ztratila jsi hodně krve, musíš odpočívat. Donesu ti zatím něco k jídlu."

U dveří jsme se ještě otočila. "Nevycházej z pokoje. Já ti sice neublížím, ale u ostatních ti to zaručit nemohu."

Celou dobu jsem se soustředila na energii jejího těla. Naštěstí mě poslechla, z pokoje se nehla ani na krok. Jediné jídlo co jsem našla, byl zbytek lupínků, které jsem dříve snídávala. Vysypala jsem se je tedy do misky a odnesla jí je.

Stále strnule seděla na posteli. Položila jsem misku kousek od ní a pak se znovu postavila na druhou stranu pokoje. Připomínala spíše lapené zvíře než člověka. Zmateně se dívala na misku.

"Bohužel jsem nic jiného nenašla."

Podívala se na mě, ale misky se ani nedotkla.

"Měla bys alespoň trochu sníst. Potřebuješ nabrat sílu, protože zítra odjíždíme."

"Proč?" zatvářila se ještě zděšeněji.

"Odjíždím do Anglie a jelikož tě mám na starosti musíš jet se mnou. Máš nějakou rodinu?"

Jen zavrtěla hlavou. Zatracená Heidy, určitě zas nalákala nějaký výlet ze sirotčince. Dětská krev prý chutnala líp a nehrozilo u nich, že je bude hledat jejich rodina, ale mě se to zdálo odporné.

"Zkus tedy něco sníst a vyspat se. Příjdu ráno."

Díky mému odchodu se jí ulevilo tak, až jsem povzdech zaslechla na chodbě. Doufala jsem, že to nějak půjde. Musí.

 

Další den jsem potichu vešla, když ještě spala. Hodnou chvíli jsem přemýšlela jak ji vzbudit. Nakonec jsem jen hlasitě zakašlala. Okamžitě na mě zírala vytřeštěnýma očima.

"Je čas. Převlékni se, já tě počkám na chodbě." kývla jsem k hromádce oblečení.

Stála jsem na chodbě a poslouchala zvuky z pokoje. Po chvíli slezla z postele a začala se oblékat. Pak zas bylo ticho. Otevřela jsem dveře a uviděla ji, jak jen stojí a nerozhodně kouká na dveře.

"Půjdeme?"

S pohledem sklopeným na podlahu ke mě nejistě vykročila. Procházeli jsme palácem. Já vepředu, ona tak tři metry za mnou. Naštěstí jsme nikoho nepotkali, protože jsem si nebyla jistá její reakcí. Možná by začala bezhlavě utíkat a já rozhodně neměla v plánu ji tu nahánět mezi tolika upíry.

Došly jsme až do garáže. Otevřela jsem jí dveře spolujezdce a sama si sedla za volant. Sotva za sebou váhavě bouchla dveřmi, rozjela jsem se ven do šeřícího se večera.

 

Auto jsem zatím řídila jen párkrát a tak jsem si opojně užívala tu rychlost. Na Karin jsem úplně zapomněla. Teprve po pár desítkách kilometrů jsem se na ni ohlédla. Strnule seděla na sedadle, ruce zatlé v pěst a zírala na míhající se krajinu.

"Děje se něco?"

"Jedeš moc rychle." zašeptala.

"A to vadí?"

"Můžeme nabourat." pípla jako by se bála, že mě rozčílí. Já se však naopak rozesmála.

"Neznám jediného upíra, co by boural. Máme velmi rychlé reflexy."

Karin došlo, že na povolenou rychlost zvysoka kašlu a tak několik dalších hodin zavládlo v autě opět mlčení.

Když jsme dorazili do přístavu v Calais tvrdě spala. Prospala i celou cestu trajektem a do Edinburgu. Tady jsem musela vyzvednout naše nové doklady. Dobře jsem zamkla auto a nechala ji spát dál.

Nacházely jsme se v ponuré čtvrti, sídlil tu však i jeden z nejnadanějších padělatelů. Už byl zvyklý na pozdní návštěvy a expresní zakázky.

S pohledem upřeným na mě mi podal obálku. Rychle jsem zkontrolovala naše doklady. Spokojeně jsem se na něj usmála a podala mu pěkně tlustou obálku. Ani si to nepřepočítal. Byli jsme jeho nejvzornější a nejvěrnější zákazníci.

Netrvalo to tedy ani půl hodiny, co jsem se opět vracela k autu. Bylo prázdné. Vztekle jsem zavrčela. Zavřela jsem oči a soustředila se. Okamžitě jsem ji našla. Byla o pár ulic dál. Vyrazila jsem naštvaně za ní.

 

<< Předchozí kapitola     Další kapitola >>

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dcera Voltery 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře