Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dávno zapomenutá láska - 2. Přivítání ve Forks

Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dávno zapomenutá láska - 2. Přivítání ve ForksDalší dílek, ve kterém Jassmine s rodinou přijíždí do Forks...Nebojete už v příštím díle to začne být docela zajímavé. P.S. Díky za komentíky

20.06.2009 (09:00) • Krysteena • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1851×

2. Přivítání ve Forks

Cesta se nekonečně vlekla.  Nechápu, proč jsme neletěli letadlem. Jeli jsme až z Minneapolis. Do Forks nám to trvalo 3 dny. Jeli jsme dnem i nocí, avšak podle předepsané rychlosti. Takže to byla děsná nuda. Ben totiž vždycky dbal na to, abychom nijak nevybočovali z řady a Sam zase měla v malíku všechny zákony. „Teda tě pic, to je ale díra" užasla Danny, když jsme projížděli městečkem „Jak dlouho že tu budeme trčet?" zajímalo ji. „Dlouho tu nebudeme, jen pár dní" ujistil ji Ben „A teď si Danny představ, jaký to bude na Aljašce" popichovala jsem ji „Bomba, proč jednou nemůžeme žít třeba v L.A. nebo Miami?" Sam se nadechla k odpovědi, ale Danny ji přerušila „Ne, neříkej mi to. Je mi to naprosto jasný! A jen pro vaši informaci trpím!!!" „No, taky to nám dáváš docela často najevo" „Jassie nech si toho" okřikla mě a předstírala, že se zaujatě dívá z okna a hledá dům Cullenových. „Bene, kde ten Carlisle bydlí?" „Kousek za městem" odpověděl jí Ben a Danny už zbytek cesty ani nešpitla. Projet městem nám trvalo asi 20 min, tak malé bylo Forks. Bylo tu jen pár obchodů, restaurace a škola a rodinné domy. Mě tu se docela líbilo. Ruch velkoměsta mě už unavoval, všechny ty dopravní zácpy a hluk. Člověk tam skoro neslyšel vlastní hlas natož zpívat ptáky. Tady to bylo jiné. Slyšela jsem všechno na míle daleko. Krása, skoro jako v Tennessee.

Cullenovi bydleli nedaleko města, ale byli dostatečně vzdáleni od lidských pohledů, kteří by jim jejich dům mohli závidět. Opravdu bylo co. Ten dům byl fantastický. Byl velký a jeho značná část byla prosklená. Musí být fantastické v něm žít. Jen jsme zastavili, přišel nás přivítat vysoký, štíhlý, sympatický blonďák. „Bene, rád tě vidím. Jak je to dlouho? Už 60 let?" „ To bude horší, naposled jsme se viděli, v Londýně na svatbě se Sam a to už bude 80 let" řekl Ben vystupující z auta. „Koukám, že jste se rozrostli" přejel nás Carlisle pohledem „Ano, tohle jsou naše adoptivní dcery Jassmine a Danielle" představil nás Ben a Carlisle si s námi podal ruku. „Proč ještě stojíme venku? Pojďme do domu" pozval nás dovnitř. „Bene, Sam" přiběhla se pozdravit zřejmě Casrlislova žena. „Esme tak ráda tě zase vidím" Sam byla nadšená a objala se s Esme. „To jsou naše holky" řekla Sam chlubivě „Jassmine" představila jsem se a podala jsem Esme ruku, ale ta mě místo potřesení rukou objala stejně vřele jako Sam a stejně tak potom i Danny. Šli jsme do obýváku, kde jsme se posadili a „dospělí" si povídali. „A kde máte Alice, Edwarda a ostatní?" zajímalo Sam „Alice, Rose a Bella jsou ve škole, měli by se co nevidět vrátit. Emmett, Edward a Japer jsou na lovu. Ti by tu měli být až zítra večer" odpověděla Esme. V ten moment, když vyřknula jméno Emmett, mě zamrazilo. Vzpomněla jsem si na svého Emmetta. 74 let uběhlo od jeho smrti a mě to zraňuje pořád stejně. „Jassmine? Jsi v pořádku?" zeptal se Carlise „Je mi fajn a všichni mi říkají Jass nebo Jassie" „Dobře Jassie. Ben mi říkal, že jsi taky doktorka" „Ano, to jsem, ale neměla jsem moc příležitostí tohle povolání vykonávat kvůli mé mladistvé vizáži. Vždycky jsem skončila rezidenturou. Ke specializaci jsem se nikdy nedostala, což mě mrzí" „A kdybys mohla, co by sis vybrala za specializaci?" „Chirurgii a pediatrii. Psychologii už mám hotovou, protože tam jsou jiné postupy" „To sis vybrala náročné obory" „Mám ráda výzvy" Carlisle se usmál „Jestli chceš, můžeš jít semnou zítra do nemocnice. Samozřejmě jako moje asistentka nebo stážistka. Říkej tomu jak chceš." „To by bylo skvělé!!!" zajásala jsem. „Tak domluveno a co ty Danielle?" „Já jsem především Danny a vysokou zatím nemám ani jednu a ani nevím, co chci dělat" odpověděla Danny „A co tě baví?" zajímalo Esme „Nakupování" zněla odpověď Danny a Carlisle s Esme začali smát „Tak to si budeš rozumět s Alice a Rose, ty jsou nakupováním přímo posedlé" „Spíš by mě zajímali vaši synové. Všichni jsou zadaní?" „No tak Danny" odkřikla ji Sam „Ano všichni. Však brzo uvidíš" řekla Esme „Ben říkal, že máte všichni zvláštní schopnosti..." snažila jsem se změnit téma, abychom Cullenovi nenaštvali hned po příjezdu „Ano to máme. Edward čte myšlenky, Jasper mění pocity, Alice vidí budoucnost, Emmett je nejsilnější, Rosalie nejkrásnější. Esme má mimořádné mateřské city a já empatii. A co vy dvě?" „Já rozbíjím věci pohledem" ozvala se Danny jako první „ale ještě to nemám moc pod kontrolou no a  Jass umí utišit bolest, aniž by použila jakékoliv léky fakt" dodala „To je zvláštní o tom jsem ještě nikdy neslyšel. Opravdu je to tak?" řekl Carlisle zamyšleně. „Dá se to tak říct. Dokážu vycítit bolest a to jak fyzickou tak psychickou. Tu první, jak už řekla Danny, umím utišit ne-li ji zcela odstranit bez medikamentů. Ovšem s psychickou nic nezmůžu. Na to mám leda vlídné slovo. Někdy je to vysilující vnímat  hlavně bolest. Obzvlášť, když jsem zrovna v nemocnici. Možná právě proto se u mě před nedávnem objevila další schopnost. Nevím jak ji popsat. Snad je to něco jako štít." „Štít?" „Ano Carlisle, štít. Drží mi ty emoce od těla a od mysli, když to potřebuju. Zatím jsem to moc nevyzkoušela, ale pracuji na tom, když mám příležitost" „Hustý co?" pronesla Danny vážně a já jsem se musela pousmát. Byla trefná jako vždy.

Zrovna když se chtěl Carlisle na něco dalšího zeptat, vešly do domu tři osoby. Dvě upírky a jeden člověk. První vešla nebo spíš vtančila upírka s hnědými, na rozcuchané mikádo ostříhanými vlasy. „Ahoj, já jsem Alice. Ráda vás poznávám. Už jsem vás viděla ve svých vizích a jsem ráda, že tu jste. Myslím, že si budeme skvěle rozumět" řekla či spíš zazpívala a pak nás všechny objala. Jako další tu byla vysoká, štíhlá blondýna. Byla nesmírně krásná. I na upíra. Působila dojmem ledové královny„To musí být Rosalie" napadlo mě a nemýlila jsem se. Opravdu to byla ona. Neobjala nás, jako její setra ani nám nepodala ruku, jen nás sjela pohledem, řekla ahoj a posadila se vedle Esme. Poslední se s námi přišla přivítat a dívka. „Já jsem Bella" řekla nervózně a podala nám ruku. Zbytek večera se držela v povzdálí. Ani se nedivím. Cizí lidé by mi taky naháněli strach a co teprve upíři.

Celý zbytek dne jsme si povídali, dokonce jsme se s Alice domluvili, že zítra zajedeme na nákupy. K večeru jsme se já a Danny vydaly na lov. „Asi se budeme muset na delší dobu rozloučit s normálním jídlem co?" mrčela Danny „Otázkou je, co myslíš tím normální, protože to je relativní a čistě subjektivní pojem" „Achjooo, s psychologií na mě nechoď" „Ale jdi, však víš, že tě tím jen tak zlobím" „Jo vím a zlobí mě, že mě zlobíš a že se pak zlobím" „Ale jinak jsi v pořádku, že?" smála jsem se její parádní větě. Danny se taky začala smát. „Hele ty velká psycholožko, co říkáš na ty Cullenovi?" „Zatím nic, je moc brzo si o nich dělat obrázek. Bude lepší je víc poznat" odpověděla jsem. Celý lov, když jsme zrovna nehodovaly, jsme řešily Cullenovy. Danny se už nesmírně těšila na kluky, což byla její druhá nejoblíbenějží zábava hned po nákupech. mě ti kluci až tak nebrali, já jsem spíš přemýšlela co si koupím na sebe. Ovšem plány jsou jedna věc a skutenčost, která nás, tedy hlavně mě, zítra čekala, působila jako z nějakého filmu, nebo pera spisovatele. Ale i takové věci se  někdy stávají...

Autor: Krysteena (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dávno zapomenutá láska - 2. Přivítání ve Forks:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře