Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co bylo, už být nemusí 9.kapitola

upír se stříbrným Volvem

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Co bylo, už být nemusí 9.kapitolaPokráčko! Doufám, že se vám bude líbit a zanecháte nějaký komentík. Dík moc

24.06.2009 (16:30) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4377×

 

Rose

 

 

Hledala jsem Bellu všude v lese, ale nikde nebyla až při zpáteční cestě jsem zaslechla křik. Hodně bolestný křik. Běžela jsem, jak nejrychleji sem mohla a po chvíli se mi naskytl pohled na Bellu. V depresi. Ona vážně měla depresi. Šla jsem pomalu k ní, sedla sem si vedle ní a objala ji. Bella mi vzlykala v náručí.

„Proč mi to nikdo neřekl?" zeptala se mezi vzlyky. Tuhle otázku sem nechtěla, ale musela jsem jí odpovědět.

„Já bych ti řekla, ale mysleli jsme si že si vzpomeneš sama." odpověděla jsem jí.

„Co kdybych si nevzpomněla, nechali byste mě žít ve lži?" zeptala se.

„Já nevím. Co ted´ budeš dělat?" zeptala jsem se jí.

„Upřímně, mám chut´ ho zabít. To by bylo, ale dost morbidní." řekla mi s náznakem úsměvu.

„Mám nápad. Chceš, aby začal litovat toho, že tě předtím opustil. Ted´ ti neřekl pravdu. Pomstíš se tím i mé rodině. Já ti pomůžu a možná, že i Emmett." řekla jsem jí s úsměvem.

„Co tím myslíš?" zeptala se.

„Vyrazíme všichni tři na nákupy. Nakoupíme ti oblečení, které si v životě neměla. Budeš dělat, že ses tak trochu zabouchla do Emmetta. V mezích, samozřejmě. On ti to bude oplácet. Musíš, ale něco udělat." řekla sem s otazníky v očích.

„Co?" zeptala se po chvilce.

„Musíš mě i Emmetta zaštítit." odpověděla jsem jí. Hned potom se Bella začala soustředit a já po chvilce ucítila tlak v hlavě. To je ono.

„Ted´ka půjdeme domů. Vezmeme jeep, Emmetta a pojedeme na nákupy. Předtím ti, ale vyberu oblečení.." řekla jsem.

„Chci, aby si mě bránila před Edwardem. Když se mnou bude chtít mluvit, nepouštěj ho ke mně ani nikoho z rodiny, kromě tebe a Emmetta." řekla mi s otazníkem v očích. Mně nezbývalo nic jiného, než souhlasit. Potom jsme se zvedli ze země a rozeběhli jsme se do domu. Bella měla pravdu, všichni byli v obýváku. Edward se okamžitě přihnal k Bella, ale zarazil se. Možná, protože jsem stála vedle ní a nebo protože neslyšel moje myšlenky. Koukla sem na Bellu, ale ta měla soustředěný výraz. Jesli Edward byl předtím překvapený tak ted´ byl udivený.

„Co se to děje?" podíval se nejdřív na mě a potom na Bellu.

„Kromě toho, že si mi lhal. Vy všichni, tak asi nic!! Pojd´Rose, pomůžeš mi něco vybrat." tohle všechno mu řekla. Hned potom zmizela u sebe v pokoji. Já šla hned za ní.

„Na co se dneska cítíš?" zeptala sem .

„Na smrt." opověděla mi s klidem. Tohle mě rozčílilo. Šla jsem k ní a pěvně ji chytila za ruce.

„Na to nesmíš myslet, rozumíš?" zeptala sem se. Bells pouze kývla. Právě ted´ jsem si připadala jako matka, která dítěti něco zakazuje. Tenhle pocit nikdy nezažiju. Nikdo z nás. Je tu možnost adopce, ale kdo by mu potom vysvětloval, to že nejíme, nespíme, nechodíme ven když je sluníčko, hodně rychle se pohybujeme. Do tohohle chaosu bych ho přivést nemohla, ale chci. Při téhle úvaze, hledám Belle něco na sebe. Nakonec najdu top bez ramínek a minisukni. Dále potom bílé boty na podpadku. Do vlasů jsem jí dala šátek a jako doplněk sem jí dala sluneční brýle s bílými obroučkami a ještě stylové hodinky. Jakmile byla hotová, odešla sem k sobě a Emmett mě u ní nahradil. Oblékla sem se v podobném stylu jako ona. Jakmile sem byla hotva, šla jsem za nimi. Potom jsme byli připraveni vyrazit. Mělo to, ale háček. Museli jsme přes obývák, kde byli všichni. Jako první šel Emmett, Bells a pak já. V místnosti všichni ztichli, jakmile uviděli Bellu. Emmett šepřipravit auto. Já s Bells jsme měli jít za ním, ale ona se ještě zastavila a řekla: „To je jenom začátek." Potom jsme se sebrali a šli do auta. Emmett okamžitě vyjel do města. V autě jsme ho seznámili s naším plánem a on s ním souhlasil. Za moment jsme už parkovali v největším ochodním centru ve městě. Nejdříve jsme začali u triček a topů, sukně, kalhoty, bundy, kabáty, šaty a hned potom boty. Emmett se vydal do klenotnictví a vybíral pro Bellu náramky, řetízky a další věcičky, tohle byla jeho parketa. Sešli jsme se až za 10 hodin. Nenakupovala jsem pouze pro Bellu, ale také pro mě a Emmetta. Přemluvila sem Bellu, aby si nechala jedny z těch šatů. Byly černé, se zlatými legínami, černé baleríny. Emmett jí k tomu dodal černé hodinky a náramek. Ted´ jsme mohli vyrazit. Před domem na nás čekali ostatní, já a Emmett jsme vystouzpili jako první. Em šel otevřít dveře Belle. Jakmile byla venku, nikdo se nezmohl ani na slovíčko. Já, Bell a Emmett jsme pobrali tašky a vyrazili k ní do pokoje.

„Nechápu, proč jste toho tolik nakoupili?" zeptal se Emmett.

„Brouku, ty sis to taky užil. Přece, ne?" zaptala sem se ho.

„Jo, ale Bella nakupovala jenom oblečení. Já nakupoval zajímavější věci." ospravedlňoval se Emmett.

„Nechcete jít do obýváku?" zeptala jsem se jich. Bella záporně zakroutila hlavou a Em taky.

„Nepůjdeme dělat zajímavější věci?" pošeptal mi do ucha.

„Jasně že jo." odpověděla sem mu s úsměvem. Hned potom jsme zmizeli u nás v pokoji.

Bella

 

 

Rose a Emmett si šli užít sami sebe. Já tu musím zandat všechno nový oblečení. Musím říct, že nákupy s Rose byly úplně jiný kafe než s Alice. Jakmile sem všechno sklidila, pustila sem si nějaké CD a začetla se do nějaké knihy, kterou jsem tu měla. Byla zajímavá, ale nějak extra mě neupoutala. Pro dlouhou chvíli se mi, ale velmi hodila. Myslím si, že sem po dlouhé době našla skvělou kámošku. Rose Jednu věc jim, ale neřeknu. Protože jsou u mě ve štítu, slyším jejich myšlenky. Vím, že by si Rose přála dítě, ale také vím, že to nebude možné. Budoucnost jí ho, ale přinese. Hlavně se nesmí stát nic nečekaného. Vím, jak moje schopnosti fungují. Fungují u upírů nad kterými bdí můj štít. Slyším jejich myšlenky, cítím emoce a vidím budoucnost. Už mě nebolí jako dřív jejich popužívání, stali se mojí součástí. Tou byl i Edward, ale ted´ nevím jestli mu budu schopná odpustit. Chtěla bych za ním jít a říct mu, že je všechno ok, ale já sama se v tom nevyznám. Miluju ho, ale vezmu ho zpátky???

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Co bylo, už být nemusí 9.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře