Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co bylo, už být nemusí 3.kapitola

18.05.2009 (20:11) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5969×

Edward:

Všiml jsem si, jak Alice ztuhla a dívala se směrem ke dveřím. Podíval sem se tam stejně jako ostatní. Právě přicházelo 8 lidí , 4 holky a 4 kluci. Kolem proplouvali myšlenky ve smyslu „ To jsou oni, jak já jim závidím. Zvlášt´ tý v tom černým, tváří se jako by tohle všechno měla být poprava." Podíval jsem se na tu dívku, ale ztuhl sem, stejně jako ona. Vypadala jako Bella, ale ta přece byla ve Forks nebo snad ne? Bohužel jsem neměl čas se vzpamatovat, protože hned prošli kolem nás a zmizeli v jedné třídě. Šli jsme si vyzvednout rozvrhy a hned potom jsme se rozešli do svých tříd. Alice: „Edwarde promiň, ale já sem nic neviděla, zakázal jsi mi to." „Já vím, ale víš co je zajímavý?" zakývala hlavou „Její krev už není mojí la tua cantante." odpověděl sem jí. Alice: „To není možné." Zmohl sem se jen na: „Nevím."

Bella:

Všimla sem si, jak nás všichni pozorují. Lucy vedle mě se uchichtla a po chvilce jsme pokračovali na hodinu dějepisu. Všichni jsme byli ve čtvrťáku a já se snažila si to s nimi užívat. Dařilo se mi to. Pouze do dneška. Ptáte se proč sem v téhle partě? Já to nevím přesně, ale určitě to má nějakou spojitost s tím, že sem docela bohatá. To jsme byli v této partě všichni. Lucy na mě furt mluvila, ale já sem ji nevnímala, bála sem se abych je někde nepotkala. Celý mi splýval v jedno, teda do doby než jsme vstoupili do jídelny, jak jinak pohromadě. Rozhovor utichl a všechny pohledy se stočili na nás, všetně jejich. K mému neštěstí byl poslední volný stůl vedle toho jejich. Šli jsme si koupit něco k obědu, i když sem zrovna neměla pomyšlení na jídlo. Proč tu jsou? Chtějí mi znovu ublížit? Proč se tohle děje zrovna mně? Lucy do mě po chvilce drcla. Podívala sem se na ni s otazníky v očích a ona jen ukázala, že sem na řadě. Na jídlo sem neměla ani pomyšleníi a tak jsem si vzala jenom nějakou voodu. Hned potom jsme se vydali do jámy lvové. Doufám, že mý přátelé nebudou moc výřeční jako vždy. Sedla si od jejich stolu, co nejdál. Takže vedle Chrise. On je největší vtipálek na téhle škole. Jakmile sem si sedla spustil: „Čemu vděčím za to, že sedíš vedle mě? To jsem takový okouzlující, že musíš být vedle mě. To bych bylo moc rád." „Moc si nefandi. Ty seš všechno, jen ne okouzlující. Upřímně, nevím, co na tobě holky vidí."odpověděla sem mu s úsměvem. Lucy s Amandou se zasmáli a já s nimi jakmile sem uviděla jeho výraz. „Co budeš dneska odpoledne dělat? Chtěli jsme vyrazit na velké nákupy. Přidej se." zeptal se Michael. „Promiň, ale dneska si chci dovybavit byt. Furt to odkládám. Nakupovat půjdu, ale sam. Možná se mnou pojede Liz, ale to nevím jistě." odpověděla sem mu. „Ty pojedeš s Liz?" zeptala se Lucy smutně. „Jo, promiň. Vím, že ji nemáte rádi, ale ona je pro mě důležitá." odpověděla sem jí. Pokládáte si otázku, kdo je Liz. Ta se mi stará o peníze. Obchoduje s nimi na burze. Díky ní jsem milionářka. Taky jsem jí za to strašně moc vděčná. Ona je něco jako Alice, Esme a Rose v jedné osobě. Pomáhá mi, radí mi a spoustu dalšího. Než jsem se nadála zazvonilo na přestávku a my museli jít. Kluci se neustále poštuchovali, Chris neudržel balanc a tak jsme spadli na zem. Já se však zachytila Lucy a ta Amandy. Vytvořili jsme krásnou kupu rukou a nohou. Já na tom byla nejhůř, vyrazila jsem si dech. Lucy si toho všimla a ihned ze mě odstranila Chrise. S jejími instrukcemi se mi dech začal vracet a po chvilce jsem se dokázala zvednout. Podívala sem se kolem a viděla Cullenovi s jejich výryzy. Bolest, lítost, strach a ten poslední mě zarazil byla tam snad i láska. Ne to určitě ne, hned potom jsem vyrazila spolu s ostatními do třídy. Tahle hodina byla vcelku nudná. Jaké štěstí, že je hned potom konec. Konečně se ozvalo moje spasení. Zazvonilo. Než jsem, ale vyrazila k autu, musela jsem si vzít ze skříňky nějaké věci. Když sem odcházela, tak ke skřínkám přišla Alice a Jasperem. Ajajaj já mám skřínku vedle nich. To už sem, ale byla venku a šla ke svým přátelům. Lucy se ozvala jakmile sem byla na dohled: „Bells, budeme v Obchodním centru na hlavní ulici. Jestli si to rozmyslíš." „Myslím, že ne. Promiň.

Pojedu s Liz. Musím ji od toho počítače taky někdy vytáhnout." odpověděla sem a vyrazila k autu, které bylo nedaleko. Než sem nasedla, podívala sem se po parkovišti. Cullenovi mě celou dobu sledovali, můj pohled skončil na Lucy. Zamávala sem jí a ona mě. Hned potom jsem byla vevnitř. Hledala sem nějaké CD, vylovila sem CD Miley Cyrus a hned tam zapla její písničku 7 things. Tahle písnička plně vystihuje mojí náladu. Jeho Volvo jelo za mnou, jaké neštěstí, že můj byt je v komplexu na konci města a oni zřejmě zase bydlí v lese. Zrovna, když sem se ponořila do slov písničky mi zazvonil telefon. JACOB. Co ten mi chce? „Ahoj, děje se něco?" zeptala sem se. To co mi odpověděl mi vyrazilo dech. Charlie je mrtvý. Nějaký vrah ho zastřelil. Dál už jsem nevnímala. Thle bylo dostačující. Už nemám ani jednoho rodiče. „Ne tohle by mi neudělal. Tohle musí být vtip."zašeptala sem. Na telefonu sem našla číslo na letiště. Objednala sem si letenku do Seatlu. Tam si půjčím auto a zjistím pravdu. Jakou? Charlie je mrtvý.

Edward

Celý oběd sem ji bedlivě sledoval. Všiml sem si, jak se vůbec nesměje a když už tak to jen hrála. V očích jí chyběla ta jiskra, která tam byla, když se mnou chodila. Byl jsem strašně hloupý, když jsem ji opustil. Jasper by se z toho určitě dostal. Alice v mojí budoucnosti viděla, že budeme zase spolu, ale bude to trvat dlouho. Ona si furt myslí, že ji nemiluju a Alici nenávidí. Odešla aniž by se s ní rozloučila. Zaslechli jsme, že půjde na n ákupy a Alice to hned chtěla využít. Náhodně by se s ní setkala. Posla sem jí, ale myšlenku, aby to nedělala. Poprvý za mojí existenci mě konečně někdo poslechl. Hodina utekla strašně rychle a my museli do tříd. Bella se taky zvedla a odcházela s jejími přáteli. Dva kluci se pošt´uchovali, ale jeden z nich neudržel balanc a spadl na mého anděla. Nejdřív byla v šoku, ale to co mě děsilo víc, byl tlukot jejího srdce. Zeslaboval se. Holka vedle ní, jí radila, jak dýchat a kupodivu po chvilce bylo, jak splašené. „Dívá se na nás." poslala mi Alice myšlenku. Podíval sem se, ale viděl už jen její záda. Hodinu sem vůbec nevnímal a pouze čekal na zvonění. Jakmile jsme přicházeli ke skříńkám, Bella od nich odcházela. „Má skřínku hned vedle té tvojí." poslala mi Alice. Pouze sem kývl a vydal jsem se ke svému volvu. Viděl jsem ji u svých přátel a potom šla k černému audi. „Ta holka má vkus, ale taky zrovna nešetří. Tohle je novinka."slyšel jsem myšlenky Rose. Potom jsme vyjeli. Jak se zdá, tak Bella bydlí na stejné straně města. Akorát, že mi krapet v lese a ona v bytěv nějakém komplexu. Zaslechl jsem, že jí někdo volá a to slovo, které řekla ta osoba. Charlie je mrtvý. A ji, jak si šeptala, že by tohle neudělal. Hned potom, jak si rezervovala letenku do Seatlu, a jak volala nějeké Liz, aby na ni čekala na letišti. Prudce strhla auto do protisměru, měla štěstí, že tam nikdo nejel a pokračovala na letiště. My jsme museli domů. Probrat nějaké věci. Alice začala zase vnímat její budoucnost, ale viděla pouze Bellu v černých šatech před zrcadlem. A potom taky upírku.

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Co bylo, už být nemusí 3.kapitola: