Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bolestivá realita6-(ne)štastný valentýn lásko

26.06.2009 (17:27) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2888×

Bella:
Když jsem se ráno probudila vůbec se mi nechtělo do školy ale jediná útěcha byla ta že tam bude můj anděl s kterým chcu být navždycky. Uslyšela jsem zvonek u dveří tak jsem valila dolů, když jsem byla u schodů zakopla jsem a spadla až dolů. Uviděla jsem že Alice a Rose vešly dovnitř a hned mi pomohly na nohy.
„Co tady děláte?já měla zamčený nebo né?“začala jsem přemýšlet jakto že vešly dovnitř??
„No tady Rose se vyzná v otevírání zámků a když jsme uslyšely ...“nedokončila větu a stále se na mě koukala jako kdybych byla nějáký duch.
„Bells ty nemáš černý vlasy?“dívaly se na mě s překvapením a mě došlo že nikdy neviděly moje vlasy.
„Já je nikdy neměla, řeknu vám to pak tedˇ potřebuju pomoct namalovat a obléct“řekla jsem a šly jsme do mého pokoje, sedla jsem si na židly a začaly mě malovat a dělat něco z vlasama. Byla jsem štastná že mám kamarádky které mi pomohou když potřebuju, nikdo takový v mém životě nebyl. 
„Bells ještě si vem něco na sebe“řekla Alice a hodila po mě nějáké uplné modré šaty a mě došlo že jsou to ty co jsem si včera koupila. Oblékla jsem se a šla jsem ještě si vyčistit zuby, po té mě Alice dala rtěnku na ústa.
„Děkuju za všechno“řekla jsem a objaly jsme se všechny dohromady.
„Edward bude s tvého dárku překvapený“odpověděla Rose a obě se usmívaly. Kolem hrudníku jsem si obmotala velkou mašly aby mě mohl rozbalit(=D)...
„Vypadáš kouzelně Bells...pojedeme už do školy ne?“já jenom přikývla vzala kabelu a jely jsme do školy. Když jsme přijely na parkoviště byl tam už spolu s Jasperem a Emmetem, tak jsem vystoupila s auta a šla jsem k Edwardovi ten se na mě koukal neschopný slova.
„Krásného valentýna“řekla jsem a políbila jsem ho ale pooučeníl mimo ale jako by se najedno probudil.
„Seš krásná“řekl a nespouštěl ze mě oči a já se dívala do těch jeho..
„Jsem tvůj dárek rozbal si mě“řekla jsem a cítila jsem jakse červenám, Edward pomalinku zatáhl za mašlu a ta se rozbalila a spadla na zem. Hned potom jsem ho vášnivě políbila a bylo vidět že je zmatený.
„Takového valentýna bych bral aji dvakrát denně“řekl a políbil mě a já mu to stáhle oplácela, stáli jsme tam snad věčnost a ani jeden jsme se od sebe neodtrhly jenom na chvílu trochu kyslíku.
„No tak vy dvě hrdličky nechcete si to nechat na doma?“zeptal se Emmet a já jsem se smála..
„Bells taky ti chcu něco dát ale musíš si to najít“řekl a usmívat se tak sladce že bych nikdy nemohla říct ne a ani jsem to nechtěla říct. Začala jsem sjíždět od ramen dolů, byl to zvláštní pocit bylo to jako kdyby mezi náma byla nějáká elektrická síla a vždycky když jsem se ho dotkla chtěla jsem víc. Sjela jsem dolů až k pásku a začala hledat v kalhotách, v přední části nic nebylo tak jsem zajela rukama do zadní kapsy jeho kalhot a tam už byla cítit nějáká krabička. Zajela jsem to té kapsy a vyndala jsem ju zní, otevřela jsem ju a viděla jsem tam náhrdelník ale na otevírání tak jsem ho otevřela. Byla tam fotka nás dvou jak jsme štastní což jsme tadˇ taky vyndala jsem ten náhrdelník a podívala jsem se na něho.
„Nasadíš mi ho?“zeptala jsem se ho, vzal si náhrdelník odemně a já se otočila aby mi ho mohl zapnout. Hned jak jsem ho měla na krku všimla jsem si že je na něm napsané Miluju tě navždy. Otočil si mě směrem k němu a znovu jsme se políbily ale potom se odtáhl.
„Měly bychom jít do školy“řekl a uvědomila jsem si že má pravdu určitě tady jsme už dlouho.
Tak jsme šly ke škole ruku v ruce, byla jsem na něho namáčklá jak nejvíc to šlo protože jsem nechtěla aby zase odešel ale osud nám nepřeje protože nemáme společný hodiny dneska. Rozloučila jsem se s Edwardem před učebnou angličtiny, naše loučení bylo strašně dlouhé odlepily jsme se od sebe až když zazvonilo a mě došlo že to nestihne na hodinu. Potom jsem si šla sednout na moje místo které bylo blýzko tomu kde sedí Mike ale naštěstí tuhle hodinu mám s Emmetem. Sedla jsem si vedle něho a smál se jako sluníčko a já ho hned následovala.
„Jsem moc rád že si tě brácha našel nikdy neměl nikoho“řekl a jeho úsměv pohasl ale hned zase se usmíval bylo vidět že nejsu jediná která si dnešek užívá, při mojí smůle otočil se k nám Mike který sedí před náma.
„Tak Bello jaký dáreček máš pro mě?“zeptal se mě a já měla strašnou chut ho uškrtit.
„Nechmě žíct Mike“v tom přišel do třídy učitel a hodina mohla začít, celou hodinu vedle mě Emmet dělal různé blbosti a nebo říkal vtipy a já se musela smát. Díky tomu jsem byla docela částo napomínaná ale vždycky jsem to schodila na Emmeta že mě rozesmívá. Když hodina skončila chystala jsem se odejít ale v tom mě někdo chytl za ruku a já se povídala komu patří.
„Vždycky dostanu to co chcu a já to dostanu“řekl Mike a pak odešel a já se koukala na jeho záda.
„Bells jseš vpohodě?“zeptal se mě Emmet já se jenom usmála.
„Jestli zůstanu po škole dostaneš“řekla jsem a tomu jsme se zase oba dva smály, ale bohužel né nadlouho protože si nás k sobě zavolal učitel.
„Slečno Swanová a Pane Cullene bohužel dneska jste na mojí hodině nedávaly pozor tak bych vás měl něják potrestat, jelikož tady slečně Swanové moje látka moc nejde našel jsem jí skvělého doučovatele a vy to chápete tak pro jednou nebudete potrestaný“řekl učitel....
„Pane učitely já už mám někoho kdo mě bude učit tedy Emmet“řekla jsem a objala jsem ho kolem pasu.
„Obavám se že tohle nepůjde, po škole tady v učebně“řekl a odešel já se koukala jak odchází.
„Sakra Emmete Cullene zabiju vás“řekla jsem a potom jsem se strašně rozesmála, chytl mě za ruku a odcházely jsme z místrnosti. Před dveřmi na mě čekal Edward tak jsem ho obejmula.
„Jakpak ses měla?“zeptal se tím svým krásným hlasem
„Skvěle až tady na pana Cullena který mě celou hodinu nenechal na pokoji budu muset být po škole a doučovat se a nevím ským“jeho úsměv pohasl a vipadal jako kdybych řekla něco špatného. Přišel knám Mike kterýho jsem nechtěla celý den vidět.
„Nazdar Cullene“řekl a potom se otočil na mě ,,Co nechápeš s angličtiny když tě mám doučovat“řekl a mě spadla pusa totálně dolů, on je ten s kterým se mám doučovat?tohle není možné...
„Nepotřebuju pomoct“řekla jsem a šla jsem na další hodinu. Celý den proběhl v pořádku z nikým jsem se už o vyučování nebavila nechcu skončit další hodiny s Mikem a jeho doučováním. Čím se blížila hodina s Mikem tím víc jsem se děsila co si mohl připravit, tedˇkom jsem měla jít na oběd ale nešla jsem tam protože by se mě mohlo udělat ještě špatně. Celou hodinu jsem měla naplanovaný zůstat na záchodech aby nešel za mnou Edward protože by mě donutil jít pryč.

Edward:
Když jsem přišel na oběd Bella neseděla u našeho stolu, řekl jsem si že se asi zpozdila tak jsme si sedly k našemu stolu. Potom tam přišla Alice a divila se že tady Bells není že vypadla ze třídy jako tornádo. Co bylo nejdivnější nikdo ji neviděl a Alice neviděla její budoucnost začínal jsem se srachovat ale Jasper mě svojí moci uklidnil. Alice nikdy neviděla Bells když nebyla rozhodnutá to bylo moje jedivý štěstí že se jí nic nestalo.

Bella:
Když zazvonilo na přestávku tak jsem šla do učebny kde jsem měla strávit hodinu s Mikem než zazvonilo na hodinu ani jsme se nepozdravily. Potom jsme si sedly vedle sebe a Mike na mě začal něco mluvit anglicky rozuměla jsem mu každé páté slovo, chytil mě silou za ruku a nepustil. Začal mě libat, snažil jsem se od něho dostat ale nešlo to tak jsem doufala že příde učitel. Nedocházel Mike začal rukou sjíždět až k okraji mých šatů a rukou pod ně zajel, snažila jsem se bránit ale nešlo to.
„Krásného valentýna“řekl ale v tom tam někdo přišel a odhodil Mika a vzal mě do náruče.
Šly jsme tak strašně rychle a než jsem se nadála byla jsem na parkovišti a seděla na kapotě nějákého auta, potom jsem si konečně všimla že to auto je volvo a ten neznámý je Edward a kolem nás jeho rodina. Přišel ke mně a objal mě a začal vzlykat ale nechápala jsem proč.
„Bells promin tohle jsem neměl dovolit“usmála jsem se sice tohle byla chvíle kdybych neměla ale udělala jsem to.
„Připadá ti srandovní že tě mohl znásilnit!!!co kdybych tam nepřišel v čas!!!co kdyby se ti něco stalo!! víš jak bych se cítil že jsem tvůj kluk a nezabránil jsem tomu!!“začal strašně nahlas křičet tohle jsem slyšela ale dál jsem ho už neposlouchala a přitáhla jsem se k němu blíž.
„Edwarde nic se nestalo nech to být prosím“obejmula jsem ho a zašeptala do ucha ,,Miluju tě“

Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bolestivá realita6-(ne)štastný valentýn lásko: