Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Anděl pomsty - 4. kapitola

new moon poster


Anděl pomsty - 4. kapitolaje tu čtvrtá kapitolka, tentokráte z pohledu tajemného vraha, ale snad už všichni ví, o koho se jedná a pokud ne, tak se to dozvíte v této kapitolce. Příjemnou četbu a prosím nechte nějaké komentáře. Díky a papa

4. kapitola

O tři dny dříve - tajemný vrah (kterého už všichni asi dobře známe, že ???)

Rozhodl jsem se zkusit tento klasický způsob života. Můj stvořitel tvrdil, že se vždy najde nějaký jiný způsob potravy, samozřejmě humánnější, ale já toužil po tom jít na vlastní pěst s zkusit jiný život, než v jeho domě. Nebylo mi s ním špatně, ba naopak, ale táhlo mě to ven. Toužil jsem poznat nepoznané a vidět neviděné.

Brouzdal jsem temnými uličkami Londýna a nasával lidský pach. Byl jsem na lovu. Moje oči nabíraly temnou barvu a já toužil po lidské krvi. Už málo ve mně zbylo z toho člověka, ve kterého se mě snažil vychovat můj stvořitel. Převládal ve mně ten predátor, pravý krvelačný a žíznivý upír.

Nebyl jsem ale až tak zvrhlý, jak by se zdálo. Nevysával jsem bezbranné a nevinné lidi. Díky mému daru slyšet myšlenky, jsem mohl rozpoznat, kdo je špatný a kdo ne. Zaměřil jsem se na ty zlé a nechutné lidi. Alespoň to mě uklidňovalo, že nejsem úplně takové monstrum, v podstatě jsem lidem pomáhal, zbavoval je toho odpadu.

Jedny myšlenky jsem teď v přímo v mé mysli. Bylo to nechutné. Tento ohavný muž chodil po temných uličkách Londýna jako já, ale on znásilňoval ženy. Bídák jeden. Nejhorší bylo, že jeho mysl vytvářela živé obrazy a já to tak mohl vidět naživo. Bylo to nechutné, ten muž se vyžíval v křiku žen a moc rád je mučil. I já si s ním chvíli pohraju.

Neslyšně jsem zabočil za roh a spatřil ho. Lehce jsem se usmál. Má další kořist, jak milé. Muž si mě zatím nevšimnul a tak jsem se k němu pomalu přibližoval. Zcela jasně jsem cítil jeho krev jak pulzovala celým tělem. Muž se úlekem otočil a když mě spatřil, strach opadl. Myslel si, že jsem nějaký bezdomovec, když jsem měl na sobě dlouhý plášť a kapuci přehozenou přes hlavu. Stále jsem měl ale skloněnou hlavu. Okamžitě jsem ji zvedl a začal na něj nebezpečně hledět. Mužem otřásl strach. Pohled do mých černých a lačných očí ho utvrdil v tom, že není něco v pořádku. Stále jsem se k němu přibližoval a klouzavými kroky byl u něj.

,,Kdo jsi?" zeptal se muž se strachem v hlase. Ten strach jsem potřeboval, ať si také prožije ten pocit bezmoci, kterým trpí jeho oběti. Ten muž si nezaslouží žít.

,,Ten, kdo tě pomalu, ale jistě zabije." odpověděl jsem mu a překonal malý prostor mezi námi a zaryl své ostré zuby do jeho krku a začal sát tu blahodárnou a vláčnou tekutinu, která hasila žízeň v mém hrdle. Jeho krev proudila do celého mého těla. Sál jsem víc a víc a stále mi to nestačilo. Toužil jsem a chtěl jsem víc.

Zdáli jsem slyšel kroky a myšlenky dvou starších lidí, ale nemohl jsem se od toho bídáka odtrhnout, musím to dokončit. Slyšel jsem myšlenky dvou lidí, ale slyšel kroky tří. To jsem nechápal, ale nechtěl jsem, aby mě zrovna v tuto chvíli vyrušili.

Dostali se do mé uličky a žena strachy vykřikla. Nemohl jsem je nechat jen tak odejít, toto neměli vidět. Vysátého muže jsem upustil na zem a upíří rychlostí skočil na dva dotyčné a jedním rychlým pohybem jsem jim zlomil vazy. ,,Je mi to líto, ale jinak to nejde." Pomyslel jsem si a snažil se tím ospravedlnit můj zoufalý čin.

V uličce ale ještě někdo byl. Byla to přenádherná dívka, ale neslyšel jsem její myšlenky. Zvedl jsem hlavu a kapuce mi spadla na ramena. Ta dívka byla naprosto perfektní, měla dlouhé světle růžové šaty a skvěle jí padly, vlasy mě do půli zad a učesané do složitého účesu. Z jejího bledého pohledu čišel strach, ale také nenávist. Nenávist, protože to byly zřejmě její rodiče. Zalila mě vlna lítosti a opovržení vůči mě samému. Jsem monstrum. Zabil jsem jí milující rodinu.

Zasáhla mě ale i jiná věc - vůně její krve. Byla naprosto neodolatelná. Věděl jsem co přijde a nedokázal jsem tomu žádným způsobem zabránit. Už je to dlouho co jsem se snažil lidské krvi odolávat a tato mě přímo volala. Bylo mi té dívky líto, ale instinktům neporučíš. Jsem predátor a ona je má kořist.

Přistoupil jsem k ní. Chytil jsem ji kolem pasu a přitáhl si ji k sobě a zakousnul se do jejího hrdla. Projela mnou vlna naprostého vzrušení a poté uspokojení. Ještě v životě jsem takovou krev neochutnal. Byla tak líbezná a sladká. Poté se ale ve mně zřejmě probudila ta ukrytá lidská stránka a dívku jsem pustil a ona dopadla na zem.

Co jsem to udělal?? Zabil jsem bezbrannou a nevinnou dívku.!!!!! Stál jsem tam dlouhou chvíli a přemýšlel jak se zprovodit ze světa. Poklekl jsem k dívce a odhrnul jí kaštanové vlasy z jejího bledého obličeje. Byla tak překrásná.

V mém rozjímaní mě přerušil můj přítel Brian. Poznali jsme se zhruba před třemi roky a od té doby jsme byli jako bratři. Brian se živil lidskou krví a mnohému mě naučil. Přistoupil ke mně a také poklekl před tu dívku, ale ona zničeho nic začala hrozně křičet. Připomnělo mi to mou přeměnu v upíra.

,,Briane, neděje se to, co si myslím, že ne?" zeptal jsem se ho se strachem.

,,Ano děje Edwarde, proměna začala." Odpověděl a zvedl dívku ze země a vzal ji do náručí. Prudce sebou škubala a musela velice trpět. V tu chvíli jsem si přál aby mě na místě někdo spálil zaživa.

,,Prosím, postaráš se o ni. Já bych to nedokázal. Je tak překrásná a já jsem jí zabil rodiče a ji změnil na monstrum. Jsem ještě ohavnější jako všechny moje oběti. Jsem zrůda."

,,Jistě Edwarde, pokud myslíš, že je to nejlepší řešení."

,,Prosím neříkej jí o mě, musím jí to říct sám a také sám si nést následky za svoje neuvážlivé a neodpustitelné chování." Řekl jsem a Brian přikývnul a oba jsme odešli jiným směrem.

S jistotou jsem věděl, že mi něco takové nikdy a nikdo neodpustí. Utápěl jsem se ve svém žalu a hnusu ze sebe a myslel na tu dívku.

 

Další kapitolka bude co nejdřív a prosím o komentíky, zda mám pokračovat nebo ne...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Anděl pomsty - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!