Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 30

immortals-2


Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 30Jelikož jsem minulý týden opravdu nestíhala, tak dneska přidávám další díleček a musím naznat, že bych chtěla tuto povídku pomalu, ale jistě ukončovat. Možná ještě 2 nebo 3 dílky a chtěla bych se zase věnovat něčemu jinému. Uvidíme... Vy si ale zatím přečtěte pokráčko a jsem zvědavá na vaše komentíky, kritiku a cokoliv vás napadne... Edward a Bella se tedy nakonec chystají na cestu a máme tu loučení, protože nikdo neví, jak dlouho si tam pobudou... pěknou četbu Vaše eunta

,,Edwarde. Miluji tě. Opravdu tě miluji a na tom nic nezmění a můžu říct, že jsem na tebe pyšná. Kdybych tam byla já, udělala bych to samé. Nevyčítej si nic, protože jsi udělal to, co jsi musel a já jsem ti vděčná. Sice je jeden muž mrtvý, ale tím jsi zachránil spoustu dalších životů, které mohl zatratit.“ Řekla jsem slabým a přesvědčivým hlasem a vdechovala Edwardovu vůni, kterou jsem tolik milovala.

Povzdechl si, ale cítila jsem, že se už uvolnil. To napětí z něj pomalu odcházelo. Už jsem k němu měla blíž.

,,Nezasloužím si tě.“ Řekl a zvedl mi hlavu a políbil. Byl to velmi krásný a procítěný polibek plný vášně a chtíče, ale já ho zastavila. Chtěla jsem ho, to ano, celou svou duší a celým svým tělem, ale nebyla jsem si jistá, jestli jsem na toto připravená. Edward to zajisté okamžitě poznal. Odtáhnul se, ale já se k němu zase přitiskla.

,,Zasloužíš Edwarde a budeme šťastni… už tomu věřím. Dřív ne, dřív jsem byla zaslepena bolestí ze ztráty, ale teď už tomu věřím a chci, abys tomu věřil i ty. Bude to sice pořád v nás, ale už to není tak bolestivé a za to děkuji tobě. Omlouvám se, že děkuji až teď, ale byla jsem v té bolesti moc ponořená a nevnímala jsem okolí a nejvíce lituji toho, že jsem nevnímala tebe. Nevnímala jsem tvou bolest a to už teď sice nemůžu odčinit, ale chci ti dát to štěstí.“ Řekla jsme a lépe se uvelebila v jeho náručí.

,,Nemáš se za co omlouvat, lásko. Nejdůležitější je, že jsme spolu. Udělali jsme spoustu chyb, ale teď už to bude dobré. Také už tomu věřím.“ Řekl a já zavřela oči a užívala si tuto vzácnou chvilku.

 

***

 

Náš výlet se nakonec konal. Bylo to velmi hektické a já byla šíleně natěšená. Vše špatné jsem hodila za hlavu a jen a jen se soustředila na Edwarda. Potřebovali jsme čas jenom pro sebe a vše co se stalo si urovnat v hlavě a hlavně odtud na chvíli odjet. Vše tu bylo moc čerstvé a výlet nám určitě prospěje.

Esme se nabídla, že nám vypůjčí její ostrov, který ji daroval Carlisle. Prvně jsem nevěděla, ale nakonec mě přece jenom přesvědčila.

Alice měla již vše nachystané, jako obvykle. Já jsem si sbalila pouze své kosmetické přípravky, kterých opravu nebylo mnoho, a mohli jsme vyrazit.

Cítila jsem takové drobné mravenčení v žaludku z těšení a Edward vypadal, že se také těší. Všechny jsem je milovala, ale už jsem potřebovala vypadnout a mít svůj čas jenom na Edwarda.

Edward nosil tašky do auta a já se zatím loučila s jeho rodinou.

,,Esme opravdu děkuji, že jsi nám půjčila svůj ostrov. Ani nevím, jak ti mám poděkovat.“ Řekla jsem a objala ji. Znělo to sice blbě, protože když člověk řekne tvůj ostrov, no prostě, jen tak se to neříká.

Esme mě ale ujistila, že je to v pořádku, a že je ráda, že tam jedeme.

,,To je v pořádku zlatíčko, bude se vám tam líbit, uvidíš. Opatrujte se a zůstaňte tak dlouho, jak se vám bude chtít. Kdyby cokoliv, tak zavolejte.“ Řekla a políbila mě do vlasů. Byla jako moje druhá matka a já ji také tak brala. I Carlisle nám popřál pěknou cestu. Dále tu byl Emmett.

,,Sestřičko, né, že tam budete vyvádět…“ řekl a to následoval výbuch smíchu, já se ale moc nesmála, protože jsem si nebyla jistá, zda něco takového vůbec bude.

Emmett se také po své hlášce zarazil, protože ho Edward spražil vražedným výrazem. Chtěla jsem se milovat s Edwardem, to ano, ale bála jsem se. Zřejmě jsem na to ještě nebyla připravená a především posledně jsem měla docela velké následky a hlavně nikdy nezapomenu na Edwardův výraz na moje modřiny, které mi způsobil.

Zatřepala jsem hlavou a takové myšlenky vyhnala okamžitě ven. Zakazovala jsme si na něco takového myslet.

,,Nebudeme, neboj…“ ujistila jsme ho a také jsem chtěla ukončit tu trapnou chvíli ticha. Rosalie bude stručná.

,,Ahoj.“ Řekla a objala mě, alespoň něco. Bylo to od ní už tak dost a já byla alespoň za to ráda.

,,Ahoj Rose. Opatrujte se.“ Řekla jsem co nejmileji a Rose se usmála. To mi stačilo. Nechtěla jsem na ni nějakým způsobem tlačit.

Bavili jsme se spolu a náš vztah už byl na vyšším levelu, ale stále to nebylo jako já a Alice. I když si myslím, že takový vztah, jako mám s Alicí mít nikdy s nikým nebudu. Alice byla výjimečná žena a skvělá kamarádka.

,,Ach Bello… budeš mi tolik chybět. Musíš mi pořád volat a neboj, vše bude v pořádku.“ Řekla mi do ucha a ještě stačila mrknout a usmála se.

Periferně jsem viděla Edwarda, jak se také usmál. Aliciny vize o budoucnosti budou zřejmě na dobré cestě. Skvělé.

,,Taky mi budeš chybět. Opatrujte se. Ahoj Jaspere.“ Řekla jsem Alici a otočila se na Jaspera. Jeho vlna klidu a pohody v tuto chvíli bodla a to jsem za sebou ještě neměla rozloučení s mým otcem. Sice vím, že jsem se mu poslední dobou hodně odcizila, ale milovala jsem ho pořád.

Edward mi galantně otevřel dveře od svého Volva a všichni nám mávali. Odjeli jsme od našeho domu a zamířili si to k Charliemu. Tak to proběhlo celkem v pořádku. Amanda se pomalu stěhovala k němu a byla nadšená, že jsme se nakonec rozhodli odjet. Přála nám to a Charlie s ní souhlasil.

Měla na něj výborný vliv a můžu říct, že jsem měla Amandu také ráda. Hodně mi pomohla a já se teď mohla vydat na společné chvíle strávené jenom s Edwardem.

Na jednu stranu jsem se hrozně bála a přemýšlela, jak to vše bude vypadat, ale na druhou jsem ho milovala natolik, že jsem se šíleně těšila.

 

Cesta letadlem byla zdlouhavá a já převážně spala a Edward mi broukal do ucha moji ukolébavku. Byla jsem opravdu unavená a na posledním kousku cesty mě dokonce Edward poponášel a já už se modlila, abychom byli na místě.

Poté jsem vyčerpáním usnula a probudila se zřejmě až druhý den na místě.

 

 

 Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 30:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!