Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 26

Alice a Jasper tapetka by Alice


Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 26Táááák... máme tu další pokračování a to bych chtěla věnovat svým věrným čtenářkám, protože to píšu hlavně pro ně. Už jsem si moc nebyla jistá, jak mám pokračovat a myslela jsem, že tahle povídka bude končit, ale něco mě osvítilo. Asi se vám to nebude líbit, ale prostě jsem musela... :D

,,Měli byste s Edwardem odjet a odreagovat se. Vše okolo ti to připomíná. Potřebujete odjet a být jenom spolu. Bez ostatních a mluvit spolu o tvé bolesti, ale také o bolesti Edwarda.“ Dokončila Amanda a já na ni udiveně koukala.

,,Přemýšlej o tom, Bello.“ Dořekla, pohladila mě po ruce a odešla z pokoje.

Přemýšlela jsem o tom a musela jsem naznat, že je to výborný nápad.

 

Bylo mi hned lépe. Cítila jsem to vnitřní napětí. To napětí z nového nápadu, který mi vnukla Amanda. Seděla jsem na posteli ve svém pokoji a byla tím nápadem nadšena. To je přesně to, co s Edwardem potřebujeme. Až teď jsem si uvědomila, že to musí být pro Edwarda dvakrát tak těžké, ještě z toho důvodu, že slyší myšlenky ostatních. Všichni nás litují. Doteď jsem myslela jenom na svou bolest a nevnímala jsem bolest Edwarda.

 

Jsem hrozná a toto musím napravit. Bylo to i jeho dítě. Vnímala jsem jenom svoji ztrátu a to, že mě to bolí. Edward se snažil mě té bolesti zbavit všemožnými prostředky a já na něj ani na chvíli nepomyslela.

 

Amanda měla pravdu, je to ušlechtilý muž. Chtěla jsem to okamžitě napravit. Vstala jsem z postele a chtěla jít za nimi dolů, ale to už Edward otevíral dveře do pokoje. Jistě musel slyšet, co jsme si s Amandou povídali.

 

Jeho výraz byl však nečitelný. Jakmile však viděl můj obličej jeho se vyjasnil. Musel pochopit, že jsem tím novým nápadem nadšená. Přišla jsem k němu a objala ho. Přitisknul si mě k sobě a vytáhnul z kalhot telefon. Rychle vytočil nějaké číslo.

 

,,Alice, odjíždíme… nachystej nám prosím věci… Ano… Proč jsi mi to neřekla?... Dobře… Děkuji…“

 

Dořekl a telefon položil.

 

,,Co?“ zeptala jsem se, protože jsem všemu neporozuměla.

 

,,Alice už vše zařídila. Nečekaně.“ Odpověděl a já pocítila v jeho slovech drobný smích.

 

,,To je dobře. Potřebujeme to oba.“ Řekla jsem a políbila ho. Najednou jako kdyby ze mě všechno spadlo a já se cítila volnější. Musím za to Amandě poděkovat. Hodně mi pomohla. Potřebuji být opravdu jenom s Edwardem mimo dosah všech lidí. Musím se soustředit jenom na něj a vše bude zase v pořádku. Už to nejsou jenom slova, už jsem tomu opravdu věřila.

 

Odešli jsme dolů a bavili se s Charliem a Amandou. Amanda byla opravdu úžasná a Charlie s ní zářil. Oznámili jsme jim Amandin nápad a Charlie byl také nadšený.

Byl to příjemný večer a já byla ráda. Také jsem oznámila Charliemu, že bych se chtěla přestěhovat k Edwardovi. Zezačátku nebyl nadšený, ale když jsem mu hodně dlouhou dobu vysvětlovala, že to takhle bude nejlepší jak pro mě, tak pro všechny nakonec pod nátlakem souhlasil. Na druhý den jsme se domluvili, že Alice přijede pro moje osobní věci.

 

Rozloučili jsme se a já plná dojmů a nadšení nasedala do Edwardova volva. I on byl uvolněnější. Poznala jsem to na něm. Zdvořile mě podržel dveře a už nastupoval z druhé strany. Jeho oči však byly černější než obvykle. Už je to dlouho, co nebyl na lovu. Byl neustále se mnou, protože mě nechtěl opouštět. Edward nastartoval a jeli jsme domů.

 

,,Edwarde? Půjčíš mi prosím telefon?“ zeptala jsem se a on mi ho bez mrknutí oka podával. Chtěla jsem udělat i něco pro něj. Spíše to bylo něco, co potřeboval. Vytočila jsem Emmettovo číslo.

 

,,Emmette? Co máš dnes večer v plánu s Jasperem?“ zeptala jsem se a doufala, že prozatím si nic nevymysleli, nebo že se nebudou věnovat svým druhým polovičkám.

 

,,Zatím přemýšlíme, Bello. Máš nějaký návrh?“

 

,,Vezmete Edwarda na lov.“ Řekla jsem klidným, ale přesvědčujícím hlasem. Edward se podíval mým směrem s nesouhlasným pohledem. Já byla ale neústupná. Potřeboval to.

 

,,Skvělý. Tak to bude sranda. Jistě, řeknu to Jasperovi. Ahoj.“

 

,,Ahoj.“

 

,,Já nechci jít na lov.“ Odporoval Edward.

 

,,Chceš. Vidím ti to na očích. Už jsi nebyl dlouho, Edwarde. Potřebuješ to. Já to zvládnu. Pomůžu Alici sbalit poslední věci a ráno můžeme vyrazit. Edwarde, prosím.“ Zkoušela jsem na něj, protože jsem věděla, že jak se Edward zapře, nehne s ním nikdo. Kupodivu to však nebylo ani tak těžké.

 

,,Dobře. Asi máš pravdu. Děkuji, Bello.“ Řekl a políbil mě na tvář.

 

Dojeli jsme domů a všichni zářili štěstím. Hned byla v domě jiná nálada a to mě bylo příjemné. Vše bylo uvolněnější a klidnější. Nebylo tu to napětí a strach. Odešla jsem se převléct do pokoje a mezitím Edward, Emmett a Jasper odjeli na slibovaný lov.

 

Alice uspořádala menší dívčí párty. Lakovaly jsme si nehty. Koukaly na filmy, česaly se, líčily a mě bylo fajn. Spadl mi obrovský kámen ze srdce a já mohla zase lépe dýchat.

Věděla jsem, že na své dítě nikdy nezapomenu, ale už mě to tolik nebolelo. Rosalie už na mě byla také příjemnější a docela jsem si s ní začínala rozumět. Esme mi uvařila výbornou večeři a já už se těšila na Edwarda, až se vrátí.

 

Byla to taková klidná idylka. Koukaly jsme na nějaký romantický film a já byla uvelebená na bělostné pohovce. Alice mi seděla u noh a Rosalie na druhé straně. Bylo však něco, co se nemělo stát. Vždy mi při tomto tuhla krev v žilách. Alicin prázdný výraz mluvil za vše. Něco viděla.

 

Musela jsem se okamžitě vzpamatovat, ale věděla jsem, že je něco špatně. Něco se děje a už s tím nejde nic udělat. Bylo příliš pozdě.

 

,,Alice…!!!“ vykřikla jsem a cloumala s ní, ale zkuste si pohnout s kusem kamení. Nereálné a nemožné.

 

,,Alice…!!!“ zkusila jsem to znovu a Alice se konečně po dlouhé době probrala,to už stála v obývacím pokoji také Esme a okamžitě přišel i Carlisle.

 

Carlisle promluvil klidným a vyrovnaným hlasem.

 

,,Alice, co jsi viděla?“

 

Alice zaváhala. Koukala z Carlislea na mě a já byla jako na trní. Hlavně ne Edward. Nesmělo se mu nic stát. Něco takového měla zakázaného vyslovit.

 

,,Lov se nezdařil.“

 

Krev mi ztuhla v žilách a nebyla jsem schopna vyslovit jediný slovo. Vzal to za mě Carlisle. Já myslela jenom na Edwarda.

 

,,Jak se nezdařil, Alice. Co se stalo?“

 

,,Edward zabil člověka.“

 

 

 

 Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 26:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!