Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 11

Sraz Ostrava!!! 06


Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 11ahojte lidičky, je tu pokráčko...snad mě nic neuděláte za ten konec, ale ráda vás napínám...a ještě jednu novinku pro vás - pomalu budeme končit - ještě tak 2 dílky. Takže si to prozatím užijte, pěkně si počtěte a mějte se..páčko eunta

Byla jsem sama se sebou spokojená. Řekla jsem Edwardovi, to, co jsem chtěla. Alice se k tomu nevyjadřovala, protože musela vidět, co se stalo.

V klidu mě odvezla domů. Ještě, že volala Charliemu, že jedeme nakupovat, protože jinak bych měla hodně velký průšvih. Poděkovala jsem Alici za odvoz a už vystupovala z auta, ale ona mě zastavila.

,,Bello, počkej.“ Řekla a přidržela mi ruku.

,,Ano?“ zeptala jsem se.

,,Né, že budeš zase pít.“ Řekla svým milým, ale přesto autoritativním hláskem. Svěsila jsem hlavu a nemohla se jí podívat do očí. Myslela to se mnou dobře, ale pití bylo tak osvobozující a pomáhalo mi.

,,Bello.“

,,Hm.“

,,Prosím, slib mi to.“

Odhodlaně jsem zvedla hlavu, ale při pohledu do jejích zlatých očí jsem si opět vzpomněla na Edwarda. Znovu a znovu mě to zasáhlo, protože tu pořád byla možnost, že mě opustí.

,,Alice, to nemůžu. Hrozně mi to pomáhá. Ulevuje mi to od bolesti, kterou cítím.“ Řekla jsem poraženě a slabošsky.

,,Bello, pokud ti nebude dobře zavolej a já tam hned budu. Nemusíš to řešit tímto způsobem.“ Řekla něžně, protože se mi snažila pomoci. Ale bylo mě možno pomoci ??? Nebyla jsem v tom zahrabaná až moc ???

To jsem zatím nevěděla a ani po tom netoužila.

,,Dobře.“ Odpověděla jsem jí, ale věděla jsem, že jí volat nebudu. Nerada ukazuji svoji slabost a nejhorší, že by si to potom Edward přečetl v jejích myšlenkách. To nemůžu dovolit.

Edward ví, že jsem na něm závislá, ale nemusí vědět, že tak moc. Celou noc nespím a pláču, to vidět nemusí.

Alice mě políbila na tvář, ale nevěřila mi. Tak, jak jsem si nevěřila já, že už se alkoholu nedotknu.

,,Budu tě sledovat, Bello. Nic jiného mi nezbývá.“ Řekla tajemně a poklepala si na spánek. Jasně, bude se na mě dívat. To mě ale rozčílilo, chovala se ke mně jak k malému děcku.

,,Alice, to nemusíš. Umím se o sebe postarat sama.“ Řekla jsem zvýšeným hlasem. Jejich snaha mi ubližovala a trápila mě.

,,Dobře, v klidu. Jenom, že nebudeme teď týden ve škole. Bude slunečno, tak na sebe dávej, prosím pozor.“ Řekla smutně. Srdce mi začalo opět zběsile bít. Při představě, že celý týden neuvidím svého anděla. Ne, nesmím na to myslet, musím být silná.

,,Dobře.“ Řekla jsem roztřeseným hlasem a na konci mi ještě ke všemu přeskočil. Alice věděla moc dobře, že tohle nezvládnu. Ne potom, co se stalo včera mezi mnou a Edwardem. Všechno mi ho připomínalo. Alice to moc dobře věděla.

,,Bude to v pořádku, uvidíš. Je moc tvrdohlavý. Nakonec si to uvědomí a budete zase spolu a bude vše tak, jak má být.“ Přesvědčovala mě, ale nevěděla jsem, jestli má pravdu nebo ne.

Edward se zřejmě ještě nerozhodnul, protože kdyby ano, tak bych to na ní poznala.

,,Už musím jít.“ Řekla jsem spěšně a vyrazila z auta. Alice mě ale opět zastavila.

,,Bello, něco jsi zapomněla.“ Řekla a podávala mi tašku, ve které bylo nové oblečení. Nechápavě jsem hleděla do tašky. Alice se usmála.

,,Tvoje alibi, Bello – kvůli Charliemu.“ Řekla vesele. Jasně. Na Charlieho jsem málem zapomněla. Ještě, že ta Alice je.

,,Děkuji moc, Alice. Děkuji za všechno.“ Řekla jsem už mile, protože jsem se na svoji kamarádku už nemohla zlobit. Její veselý elfí obličejík to ani nedovoloval.

,,Nemáš zač, Bello a teď už utíkej.“ Řekla a já zavřela dveře u spolujezdce a šla domů.

Charlie mi vše uvěřil a zbytečně se na nic neptal. Udělala jsem mu něco k jídlu. Po večeři umyla nádobí a šla do svého pokoje.

Potom na mě vše padlo. Úzkost, samota, strach.

Seděla jsem na posteli a začala se opět klepat. Svůj tep jsem cítila až v uších. Místnost se mi začala motat. V ruce jsem držela mobilní telefon a přemýšlela, jak moc je to zlé. Nechtěla jsem Alici obtěžovat. Nechtěla jsem být ta slabá a bezmocná.

Ruka mi automaticky vystřelila a já sáhla pod postel. Odšroubovala jsem víčko od lahve a napila se. Myslela jsem na včerejší úžasnou noc, tekly mi slané slzy proudem a já pila dál a dál. Propila jsem se až ke spánku. Jestli se tomu ovšem dá říkat spánek – spíše to byla noční můra. Edwardova nerozhodnost.

Stejně probíhal celý týden, když tu Cullenovi nebyli. Jakmile jsem vkročila do pokoje – úzkost byla zpátky. A také byla zpátky moje záchranná flaška.

Padala jsem níž a níž. Byla jsem čím dál víc unavenější a nebylo mi dobře. Vše bylo ztracené. Cítila jsem to. Myslela jsem, že Edward přijde, ale nepřišel. Bylo mi strašně a hrozně jsem se bála zítřka. Konečně mělo být zataženo. Cullenovi měli přijít do školy.

Alice mi denně telefonovala a kontrolovala, snažila jsem se znít dobře, ale věděla, že jsem na tom hůř a hůř. Na Edwarda jsem se radši neptala, protože to už by bylo na mě moc.

Následující ráno jsem se vzbudila v hrozných křečích, na čele jsem měla studený pot. Okamžitě jsem utíkala na záchod. Motala se mi hlava a hučelo mi v uších. Do školy jsem ale musela jít. Musela jsem ho vidět. Udělala jsem ranní hygienu a sedla do svého náklaďáčku. Na snídani jsem neměla ani pomyšlení. Dojela jsem ke škole během chviličky.

Zhluboka jsem dýchala, protože jsem myslela, že se zblázním. Před očima mi začaly běhat mžitky. Zahlédla jsem stříbrné volvo. Takže jsou tu. Zaparkovala jsem na posledním volném místě. Vzala batoh a vystoupila z auta, musela jsem se ho přidržovat, protože takhle zle mi ještě nebylo.

Na druhé straně parkoviště stála Alice spolu s Edwardem. Tvářil se nadšeně, když mě uviděl, ale Alicin pohled mě vyděsil. Nepřítomný výraz. Edward se otočil jejím směrem.

,,Edwarde.“ Řekla jenom a já cítila, že moje kolena se podlomila a před očima jsem měla černo. Vše ztmavlo a já omdlela.

Probudila jsem se až v nemocnici.

Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 11:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!