Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » A walk to remember - 1. kapitola


A walk to remember - 1. kapitolaahojte, přidávám první kapitolku povídky A walk to remember, teprve se to rozjíždí, takže snad se to bude i tak líbit. Přidávám písničku od Mandy Moore - Cry, jinak prosím o komentíky a vaše názory.... http://www.youtube.com/watch?v=phoEeveU0-c

1. kapitola

,,Zbožňuji lásku. Její sílu, její něhu, její nedočkavost, její závrať, její porozumění, její vášnivost, její náročnost, její tajemnost i její hrůzy....pro ten pocit štěstí, že se člověk aspoň na chvilku stane vyvoleným - vyvoleným středem něčí pozornosti.“

Každý den v mém životě se neuvěřitelně táhnul a byl naprosto beze změny. Bez kroku kupředu.

Celý svůj dosavadní život jsem strávila v malém deštivém městečku Forks se svým otcem. Maminka zemřela při porodu a můj tatínek se s tím velice špatně srovnával a v podstatě mě zezačátku neměl vůbec rád.

Ani se mu nedivím, vždyť jsem mu sebrala jeho lásku a jeho celý svět. Časem se ale naučil mě mít rád a vše bylo na dobré cestě. Jak šeredně jsem se ale mýlila.

Otec mě pojmenoval Isabella, ale doma mě oslovoval Bello a i spolužáci si na to docela rychle zvykli. Právě jsem byla v třetím ročníku na střední škole. Patřila jsem spíše do té skupiny lidí, kteří nepotřebují hýřit a spíše se drží při zemi.

Jelikož byl můj otec farář, vždy mě učil k bohu vzhlížet a věřit v něj. Dokonce jsem zpívala ve sboru. Každý můj hlas chválil a zpěv mě činil velké potěšení. Dalším velkým potěšením byla četba zajímavých knih a především sledování oblohy.

Když jsem se dívala na hvězdy opustily mě veškeré chmury a mohla jsem být sama sebou a nemyslet na ty špatné věci v životě, které mě ještě čekají.

***

Ráno jsem se probudila do dalšího deštivého dne v našem rodném Forks. Rozhodila jsem si postel, oblékla a šla dolů připravit otci snídani.

Ráno většinou spěchal na faru a tak jsem si musela pospíšit. Připravila jsem mu obvyklá smažená vajíčka a k tomu jsem mu z pomerančů vymačkala džus.

,,Děkuji Bello, je to milé.“ Poděkoval mi a já mu pomohla obléct ležérní sako, které si na faře stejně sundával, políbil mě na čelo a udělal rukou drobný křížek.

,,Ať máš hezký den.“ Řekl ještě mezi dveřmi.

,,Tobě taky tati.“ Stačila jsem vykřiknout, snad mě slyšel.

Upravila jsem si šaty, také se trochu nasnídala, vzala batoh na záda a nasedla do svého starého Chevyho a vyrazila směr škola.

Dorazila jsem zhruba 10 minut před zvoněním, tak jsem si musela pospíšit. Z auta jsem se snažila vytáhnout krabici s výkresy a pomůckami, ale nedařilo se mi to. Nakonec se krabice lehce natrhla, ale já mohla konečně vyrazit.

Šla jsem opravdu na poslední chvíli. Byla jsem před poslední chodbou, když do mě někdo vrazil a celá krabice se vysypala na zem. Vzhlédla jsem a podívala se, s kým mám tu čest. A to mi skoro vyrazilo dech. Jistě, proslulý Edward Cullen. Frajer školy. To mi ještě scházelo.

,,Oh, promiň, posbírám ti to.“ Řekl a byl z toho v šoku stejně jako já.

,,Ne, to je v pořádku, zvládnu to sama, stejně už jdu pozdě.“ Odpověděla jsem a snažila se rychle vše nasoukat do krabice. Oba jsme se ve stejnou chvíli natáhli pro stejný výkres a já se setkala na kratičký okamžik s jeho rukou. Byla taková chladná a přitom venku taková strašná zima nebyla.

Okamžitě jsem rukou trhla, aby to neměl za špatné. On udělal to samé a připadal mi snad i nervózní.

On? Ten, kterému vše prochází a tahá se s tou nejhorší partou na škole. I jeho vlastní ,,nevlastní“ (protože doktor Cullen všechny své děti adoptoval) sourozenci se k němu veřejně neznají.

Je to takový vyvrhel z jejich rodiny a přitom ostatní Cullenovi se sice moc s ostatními nebaví, ale připadají mi milí. I když si myslím, že tu drobnou Alici to velice mrzí, že se takto chová.

,,Už musím jít.“ vyhrkl najednou a než jsem se otočila byl pryč. A přitom ta chodba byla tak dlouhá. To jsem nechápala. Řekla jsem si v duchu, tak ahoj.

Do třídy jsem samozřejmě přišla o dvě minuty pozdě, ale učitel se nezlobil, protože jsem byla vzorná studentka a nikdy se mnou neměl sebemenší problém.

,,Tak studenti, připravil jsem si pro vás malé překvapení. Na letošní konec roku si nachystáme a nacvičíme divadelní představení.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek A walk to remember - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!