Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracené dcery - 2. kapitola

08.03.2011 (07:45) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1333×

„Co je?“ ptala se Baryk.

Přitom se na ně všichni tak nějak divně podívali.

„Přijdou Volturiovi, měli byste hned odjet,“  otočil se na ně konečně Carlisle.

„Právě jsme přijely! Nikam nejedu! Už mě to nebaví,“ ozvala se otráveně Vevi.

„Do háje, už nás našli,“ vyhrkla Baryk, než si stačila uvědomit, co dělá.

„Cože?“ dotázala se Rosalie i za ostatní.

„To neřeš, je to dost složitý i na blondýnku!“ odpověděla Vevi vyhýbavě.

„Máte co říkat!“ urazila se Rose.

„Je to složité,“ snažila se z toho vykroutit Baryk.

„Kdy přijdou?“ vyptávala se Vevi.

„Za čtyři hodiny. Jsou blízko, a tak se nás rozhodli navštívit,“ odpověděla Alice.

„Co s nimi máte společného?“ vyptával se Carlisle.

„O to se nestarej!“ odpálkovala ho Baryk.

„Začaly jste mít sebevražedný sklony?“ optal se se zájmem Emmett.

„Rozhodně máme větší šanci přežít my dvě, než ty!“ ujistila ho Vevi.

„No, i když…“ nedořekla Baryk.

„Žádný i když… máme!“ přerušila ji Vevi.

A jelikož jim to nechtěly vysvětlovat, neboť toto téma nesnášely, tak se pěkně potichu vytratily do pokoje.

Cullenovi, tedy nejvíce Carlisle, se sice snažili zjistit více informací, ale holky byly neoblomné a trvaly na tom, že nikam nepůjdou ani nepojedou.

Za čtyři hodiny

„Carlisle, tak rád tebe a tvoji rodinu opět vidím,“ ozval se arogantně Aro.

„Vítej, Aro,“ promluvil Carlisle.

„Ony jsou tady, kdekoliv jinde bychom je hledali, ale ony se napakují ke Cullenům!“ zazněl zespodu hlas Aleca. Určitě zavětřili jejich pach.

Pro jiné úplně obyčejný. Jen ne pro ty, kdo ví, co jsou zač. A tentokrát pro holky, bohužel.

„A to upíry nemohou ani cítit!“ rozčilovala se Jane.

„Vás nemůžeme ani cítit!“ odsekla si pro sebe Vevi, ale věděla, že ji všichni slyší.

„Kde jsou?“ Ano, po třech rocích se o ně opět zajímal, nebo je spíš našel, jejich otravný strejda Aro.

„Aro, nech si to vysvětlit,“ snažil se to rozumně vysvětlit Carlisle, i když to sám nechápal.

„Víte vůbec, co s námi mají ty dvě společného?“ ozval se nyní Caius se zájmem.

„Geny!“ odpověděly mu Baryk s Vevi, které právě scházely schody a šly se v klidu posadit na pohovku.

„Cože?“ dotázali se všichni přítomní Cullenovi.

„Ta peroxid bloncka je náš otec! Viď, papínku!“ odpověděla jim Vevi.

„Veronico!“ okřikl ji automaticky Caius. Vevi na něj jenom vyplázla jazyk a hodila úšklebek.

Obě se jen divily, že si na to už za ten čas nezvykl.

„Bohužel!“ doplnila ji Baryk.

„Jak to, že nám to dokázaly zatajit. Všechny možné blbosti o nich víme, ale toto ne,“ začal vyzvídat Edward.

„Mají velice zvláštní dary!“ odpověděl mu Aro a propaloval ty dvě očima.

„Je tady jenom minutu a už zase nám dělá mluvčího!“ prskala Vevi.

„Jaké jsou jejich dary?“ ptal se opatrně zvědavý Carlisle.

Aro se podíval po holkách, ale těm se do vysvětlování nechtělo. Chtěl to tedy vysvětlit sám, ale chvilku předtím, než promluvil, skočila mu do řeči Vevi. Její oblíbená činnost.

„Mám schopnost převzít si a používat dary ostatních, s kterými jsem se setkala a komunikovat myšlenkami.  A Edwarde, máme vrozený štít,“ začala vysvětlovat Vevi, i když se jí nechtělo.

„A já mám chuť do něčeho praštit!“ pokračovala Baryk.

„Felixi, k noze!“ zavelela tedy Vevi.

„Tak to by stačilo,“ ozval se výchovně Caius.

„Ale nestačilo. Já si hraji s živly a měním rozhodnutí ostatních,“ dořekla to Baryk a koukla po Carlisleovi i ostatních Cullenových.

„A navíc, Alecu, my jsme tu na návštěvě!“ upozornila je Vevi tvrdým hlasem.

„Vidím, že z této návštěvy si něco odvezeme!“ radoval se Aro.

„Já nejsem něco!“ objevila se před ním Vevi, ale to už jí po boku stál Felix s Demetrim.

„Vy blbečci, v čem si myslíte, že mi zabráníte?“ optala se beze strachu Vevi.

„Návštěva skončila!“ pronesl Aro.

„Naše i vaše.“

„Barbaro, Veronico vracíte se domů!“ rozhodl za ně Caius.

Lidi, doufám, že se vám to líbí. Jen taková poznámka autorek: Minule 'jsme provětraly' Cullenovy, teď jsou na řadě Volturiovi. :D :D

Zanechte nám komentáře, díky.

Prolog a 1. kapitola *** 2. kapitola *** 3. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ztracené dcery - 2. kapitola: