Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Životní zkouška ~ 15. kapitola


Životní zkouška ~ 15. kapitolaBella je konečně šťastná. Jenže nic není tak růžové, jak se zdá. Během pár hodin se může všechno změnit.

EDIT: Článek neprošel korekcí.

15. KAPITOLA ~ Zasnoubená, nezasnoubená

POHLED BELLY:

V ten okamžik všechny obavy zmizely. Přitáhla jsem si ho blíž k sobě a začala mu polibky oplácet. Na ničem jiném nezáleželo.

„Nevypadalo to, že mě nemiluješ,“ řekl, když se ode mě po chvíli odtáhl.

„Moc si nefandi,“ odvětila jsem s úsměvem.

„Já si na to vyznání počkám,“ varoval mě, ale usmíval se taky.

„Tak čekej, zašeptala jsem a znovu ho políbila.

***

„Ahoj,“ rozloučil se, letmo mě políbil na rty a odjel. Já se usmívala jako idiot a myšlenkami byla ještě na louce.

„Bello! Všichni už čekají!“ objevil se najednou vedle Embry. Chytil mě za ruku a táhnul do domu.

„Co to děláš?! Okamžitě mě pusť!“ obořila jsem se na něj. „A kdo na mě čeká?!“

„Neptej se a pojď!“

Jakmile jsme vstoupili dovnitř, tak se mi Renée vrhla kolem krku.

„Bello! Zlatíčko! Tak ty se budeš vdávat!“ říkala mi a při tom brečela. Okamžitě jsem ji od sebe nechápavě odstrčila.

„Mami, o čem to mluvíš?“

„Nech už těch tajností. Embry nám už řekl o tom vašem zasnoubení! Nemám vůbec nic proti tomu. Ale samozřejmě se vezmete, až ti bude osmnáct. Bude to nádherná svatba! Všechno naplánuju a...“

„Zadrž!“ zastavila jsem rychle její příval slov. Očividně byla nadšením celá bez sebe. „Já nejsem s nikým zasnoubená!“

„Ale, dceruško! Vážně už všechno vím! Nemusíš to tajit!“

„Mami, ty to nechápeš! Já nejsem zasnoubená a nehodlám na tom v nejbližší době nic měnit. Embry si to všechno vymyslel! A neříkej mi dceruško!“ vyjela jsem na ni, protože jsem už ztratila nervy.  Potom jsem se obrátila na Embryho.

„Co si o sobě vůbec myslíš ty... pse! Pochop už sakra konečně, že mezi námi nikdy nic nebude! Na nějaký otisk ti kašlu! Takže laskavě přestaň roztrubovat, že jsme zasnoubení!“

„No tak, lásko, nezlob se. Mám z našeho zasnoubení radost, takže jsem to tvé matce prostě musel říct,“ lhal před Renée dál a rychle mi navlékl prsten.

„Nech toho divadla! My nejsme zasnoubení! A jestli mi ještě jednou mi řekneš lásko, tak už ten prsten v životě neuvidíš!“ zaječela jsem vztekle a utekla nahoru do pokoje, kde jsem si sundala ten prsten a schovala ho do šuplíku.

Nenávidím Embryho! A Jacob v tom má určitě taky prsty! Renée mě teď bude pořád obtěžovat a přesvědčovat, abych si ho vzala. Pěkně si to vymysleli, ale mají smůlu. I kdyby mě přemlouvala celá naše povedená rodina, tak si ho nevezmu! Jenže to ti dva zjevně nedokážou pochopit. Jak může být někdo tak natvrdlý?!

Doufám, že Renée brzo odjede. Byl by alespoň zase klid. A Charlie ze svatby nebude rozhodně tak nadšený, jako ona. Embry je z La Push a to se mu určitě líbit nebude. Snad se brzo vrátí a dá všechno do pořádku.

Teď bych vážně potřebovala Angelu. Uměla by mi poradit... Do háje s upíry i vlkodlaky!

„Můžu dál?“ zeptala se Dylan, která se objevila ve dveřích.

„Tys o těch plánech věděla?!“ neodpověděla jsem na její otázku a rovnou přešla k věci. Ona vešla dovnitř a sedla si vedle mě na postel.

„Něco málo. Snažili se na to moc nemyslet, když byli ve vlčí podobě. Myslela jsem, že tě chce jen požádat o ruku a ne obelhávat Renée.

„Snažili se na to nemyslet? Proč?“ nechápala jsem.

„Když jsme ve vlčím těle, tak slyšíme svoje myšlenky, protože nemůžeme mluvit. Je to dobrý způsob komunikace, ale má to tu nevýhodu, že nemůžeš téměř nic utajit. To jsme ti ještě neřekli?“

„Ne, to jste mi teda neřekli! A proč to nevysvětlíš Renée ty, když mi nevěří!“

„No,víš... všichni by na mě byli potom naštvaní. Vlkodlaci jsou přesvědčení, že Embry je pro tebe ten nejlepší a vadí jim, jak ho odmítáš. Vlastně to nevadí jen mě a Leah, která otisk v podstatě nenávidí, protože kvůli němu přišla o Sama.

„Aha,“ hlesla jsem. Sice jsem na Dylan naštvaná taky, ale už mě unavuje na všechny křičet.

„Ehm... takže ty teď chodíš s Edwardem?“ zeptala se.

„Asi ano. Máš něco proti?!“

„Mám. Bello, on není vhodný kluk pro tebe. Vlastně to není vhodný kluk pro nikoho. Budeš jen jeho chvilkové rozptýlení, hračka a potom tě odkopne.“

„On se změnil!“ oponovala jsem. Dylan se zasmála.

„To si myslí každá. Věř mi, že takoví kluci jako on, se nezmění nikdy.“

„Říkáš to jen proto, že se s tebou rozešel!“

„Ne. Říkám to, protože jsi moje sestra a já tě mám ráda. Nechci, aby ti ublížil!“

„Ty mě máš ráda? Odkdy?“ Neodpustila jsem si ironii.

„Odjakživa.“

„Vážně? Že jsem si nevšimla. Ono to tak moc nevypadalo, když jsi se mi smála a pomlouvala mě před ostatníma!“

„To jsem...ehm...“

„To jsi mě neměla ráda!“ doplnila jsem ji.

„Podívej, na tom teď nezáleží,“ snažila se z toho vykroutit. „Důležité je, abys mu nenaletěla. Rozhodně bys s ním neměla mít nic... intimního.

„Narozdíl od tebe, co?!“ odsekla jsem jízlivě.

„Právě proto ti to říkám! Nedělej tu samou chybu co já!“

„Nestarej se! Mám právo na vlastní chyby!“

„Myslím to s tebou dobře,“ rozumovala.

„Nechápu, co to tu předvádíš. Nehraj si na něco, co nejsi! To, že ses vyspala s kdekým, z tebe nedělá chytřejší, než jsem já. Takže si laskavě nech své rady pro sebe! Nikdy jsi se o mně nezajímala a nevidím důvod na tom teď něco měnit!“ Všechen ten vztek, který jsem v sobě celé ty roky zadržovala se teď dostal ven. Co jsem říkala nebylo pěkné, ale ulevilo se mi. Vždycky jsem mlčela a neodporovala, nechala sebou manipulovat. Ale s tím je teď konec!

„S tebou to nemá cenu,“ povzdychla si Dylan a raději se dala na ústup.

„Srabe...“ zašeptala jsem, ale už mě neslyšela. Hlasitě bouchla dveřmi a já měla konečně klid.

Podívala jsem se z okna. Už se stmívalo. S Edwardem utíkal čas rychle. Zdrželi jsme se na louce dost dlouho.

Byla jsem unavená, takže jsem se osprchovala, umyla si vlasy a lehla si do postele. Usnula jsem okamžitě.

***

V neděli jsem se nemohla dočkat následujícího dne. Dne vlastně ani tak ne. Spíš... Edwarda.

Jenže čas se neskutečně vlekl, tak jsem si ho snažila zkrátit učením, na které mi teď toho času moc nezbývalo. Z pokoje jsem vycházela, jen když to bylo nutné. O setkání s Renée jsem rozhodně nestála.

***

Ráno před domem čekal Embry opírající se o svou oprýskanou červenou dodávku. Nedokázala jsem potlačit zklamání. Doufala jsem, že pro mě Edward třeba přijede.

„Chceš svést do školy?“ zeptal se a tvářil se při tom, jako by mi prokazoval bůhvíjakou laskavost.

„Promiň, ale ráda bych do školy dojela, a s touhle tvou plechovkou by se to nemuselo podařit."

„Ale...“ snažil se mě ještě přemluvit.

„Spěchám!“ přerušila jsem ho a nasedla do svého Volva.

K mému překvapení Edward nečekal ani na parkovišti. Jeho auto už tu ale bylo. Asi zapomněl, usoudila jsem a vydala se sklesle do budovy. Biologie s Edwardem je bohužel až poslední hodinu

O to víc jsem se těšila na oběd. Sedla jsem si ke stolu, u kterého jsme seděli posledně a čekala. Edward kolem mě prošel bez povšimnutí a sedl si o kus dál vedle Jessicy. Chvíli jsem na ně nechápavě zírala, pak jsem sebrala tác s nedotčeným jídlem, vyhodila ho a odešla.

V biologii se to opakovalo. Edward mě celou hodinu ignoroval. Nestála jsem mu za pohled. Co jsem mu uděla, že se mnou nemluví?!

Po hodině jsem toho už měla dost a zastavila ho před vchodem do školy.

„Můžeš mi vysvětlit, proč se mnou nemluvíš?!“

„To víš snad nejlíp ty sama,“ řekl s kamennou tváří bez známky jakýchkoliv emocí.


Strašně moc děkuju za úžasných 15 komentářů u minulé kapitoly. Cením si každého komentáře. :))

← 14. kapitola x 16. kapitola →



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Životní zkouška ~ 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!