Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žít vzpomínkami se nevyplácí - 2. kapitola

natáčení


Žít vzpomínkami se nevyplácí - 2. kapitolaTato kapitola je z pohledu Jacoba. No myslím, že si tady užijou čtenáři, kteří nejsou team Jacob. Protože jsem ho ztvárnila, jako menšího hajzla, kterému na Belliných citech skoro vůbec nezáleží. Přeju pěkné počtení. :)

Jacobův pohled:

 

Čekal jsem s bratry před domem a zíral do blba, jak idiot. Museli jsme tu všichni stát, protože přijede nějaká kamarádka Emily. Ostatním to nevadilo. Hlavně Paul a Embry byli natěšení. Vůbec je nechápu. Oni nepochopili, že se budou muset vzdát volnosti? Všichni si budeme muset dávat pozor, aby něco nezjistila. Sam to vůbec nebere na vědomí. Teď tu stojím a očekávám někoho, koho jsem tady vůbec nechtěl.

 

 

„Jo, už jedou. Jacobe, tváříš se jak idiot,“ řekl Quil, ale já si z toho nic nedělal.

 

„Jo, Jacobe, kdyby tě ta holka odmítla, nezačni brečet, jako před dvanácti lety, když tě odmítla tvá láska Isabell,“ řekl Embry a všichni se zasmáli.

 

„No, ha ha to bylo vtipné. Radši zklapněte a hleďte si svého,“ řekl jsem nakvašeně.

 

Zahleděl jsem se do dálky, kde zastavilo Samovo auto. Nejdřív vyšel Sam se třemi velkými kufry. Hmm... Ta holka fakt nejede na lehko. To bude zas nějaká umělá Barbie, která bude na všechny dělat tss... To jsme fakt potřebovali! Byl jsem tak zamyšlený, že jsem si nevšiml Emily, která právě vystoupila a za ní byla... No to si ze mě dělá srandu, ne? To nemůže být Isabell, nebo jo? Vypadá ještě lépe, než předtím.

 

 

Začala se představovat a já jen zíral jak ochotně se nechala každým obejmout. Je úplně jiná, než jakou si ji pamatuju. Je nádherná. Ta pleť, ty vlasy, které se jí krásně rozvíří kolem obličeje, když zafouká vítr, ta postava. Už není tak děcky zakulacená jako předtím. Vždycky jsem si říkal, že už na ní kašlu, ale když jsem ji teď viděl, měl jsem děsnou chuť ji políbit.

Byla neuvěřitelně sexy a vím, že nejsem jediný, kdo si to myslí. Paul z ní nespouští oči, ale jestli si myslí, že Bella bude další holka na jeho dlouhém seznamu, tak se plete!

 

„Já jsem Jacob,“ řekl jsem a šel pryč.

 

Jsem neuvěřitelný idiot! Choval jsem se jako pitomec. Potřeboval jsem se proběhnout, takže hned jak jsem došel do nejhlubší části lesa, jsem se proměnil. Jen jsem tak obíhal celý západní perimetr pořád dokola. Zanedlouho jsem nebyl sám. No jistě, co pak nemůžu mít trochu soukromí?

 

„Co to s tebou ksakru je, Jacobe?“ zeptal se Quil.

 

„Hele starejte se o sebe a mě nechte na pokoji.“

 

„Aha. Ty jsi ještě pořád zamilovaný do Belly?“ zeptal se Embry a měl co dělat, aby se nerozesmál.

 

„Ne, nejsem blbečku. Jenom nezměním názor na věc, jenom proto, že ten kdo přijel je Bella,“ řekl jsem.

 

„A co ti na ní vadí? Je fajn,“ řekl Jared.

 

„A navíc je děsně sexy. Není to žádná puťka, takže nebude dlouho trvat a mám ji. Myslím, že v posteli bude fakt dobrá,“ řekl Paul a přitom si to představoval.

 

„Bells nebude další z tvého seznamu, jasný? Nebo ti to mám vysvětlit jinak?“ řekl jsem.

 

„Jak mi v tom zabráníš? Dobře víš, že slovo alfa samce na nás platí jen ve vlčí podobě, takže to nezabere.“

 

„Já ti to nehodlám zakazovat jako alfa, ale jako bratr,“ řekl jsem a čekal co odpoví.

 

„Nezakážeš mi to. Na to nemáš,“ řekl.

 

„Myslíš, že tě bude chtít, když budeš bez jedné nohy?“ optal jsem se.

 

„Snažíš se být vtipný, jo? Hmm... ok, takže sázka,“ řekl Paul.

 

„Sázka o Bellu? Ses zbláznil, ne?“ řekl jsem podrážděně.

 

„Jsem věděl, že na to nemáš. Bojíš se, protože víš, že jsem silný protivník.“ No, tý jo. Ten kluk má, ale sebevědomí. No, jak chce. Půjdu do toho, ať vidí, že hrát si na kasanovu a být jim, je rozdíl.

„Jdu do toho. Celý jeden měsíc se budeme o Bellu snažit. Kdo se s ní dostane nejdál vyhraje,“ řekl jsem, ale nebyl jsem si jistý, jestli ten měsíc co tu bude je dostačující.

„Ok, ujednáno. Ten kdo prohraje, vezme hlídky toho druhého na celý měsíc,“ řekl Paul.

 

„Ok, jsem rád, že si konečně odpočinu,“ řekl jsem sebevědomě a kluci se začali smát.

 

Chvíli jsem čekal jestli odejdou, ale vypadalo to, že budu mít společnost hodně dlouho. Tak jsem běhal zase tam a zpátky a přemýšlel. Je divné, že Sam na naší sázku nic neřekl, protože on je většinou proti všemu. Doufám, že to neřekne Emily jinak je konec. Čekal jsem co mi na to odpoví, protože není pochyb, že na tohle něco řekne.

 

„Jacobe, neříkám, že je mi to jedno, ale vy ponesete všechny následky, ať jsou jakékoliv. Ale říkám vám oběma, že pokud té dívce ublížíte, už nikdy nebudete mít na nějaké sázky čas, protože budete mít co dělat, aby se ve vašem čase našlo místo na spánek,“ řekl.

 

„Jasně, Same. Jsem si toho vědom,“ řekl jsem.

 

„Paule, pro tebe to platí taky!“ řekl Sam.

 

„Jasně, vznešený alfo, tvá slova si beru k srdci,“ řekl Paul a všichni se začali smát.

 

„Však tebe sranda přejde a pak se budu smát já,“ řekl Sam.

 

„Hele kluci, nechci rušit vaši fakt zajímavou debatu, ale mám hlad a Em nebude ráda, když přijdem pozdě k večeři,“ řekl Quil.

 

Kluci běželi napřed, ale já jsem potřeboval být chvíli sám. Nevěděl jsem jestli tam mám jít. Byla tam přece Bella a já bych se zas choval, jak idiot. Obíhal jsem západní perimetr a přemýšlel, jestli si nemám raději něco ulovit, ale pak jsem si řekl, že je naprostá blbost stranit se Belly, když ji teď budu vídat celkem často a pak je tu ta sázka. A to rozhodlo. Nemohl bych nechat Paula vyhrát, on může mít každou, ale Bells budu mít já.

Doběhl jsem rychlostí blesku na kraj lesu a tam se proměnil, do mého normálního zjevu.

Oblékl jsem se a mířil k domu, když jsem byl skoro u něj, uslyšel jsem bratry. Seděli u stolu a cpali se. Jen Bella stála u stěny a zírala ven ze dveří. Co tam hledá?

 

Postavil jsem se do dveří a prohlížel si ji se zaujetím. Byla tak obyčejně neobyčejná. Sakra nesmím se do ní zamilovat, to by všechno zničilo. Prostě jenom vyhrát sázku, vysmát se Paulovi a žít si svůj (občas) až příliš nudný život. Ale ta holka mě doháněla k šílenství. Být po mém, vyspím se s ní a pak bych jí prostě řekl, sorry nefungovalo by to. Já vím, možná jsem hovado, ale nenechám se znovu ponižovat. Tak jako ona předtím ponížila mě, tak já ponížím ji. Chvíli jsme na sebe tak koukali. Já se zaujatým výrazem a ona se širokým úsměvem na tváři. A pak řekla něco, co jsem nečekal.

 

„Jsem ráda, že tě znovu vidím, Jacobe.“

 

Tu sázku bude lehké vyhrát. Měl bych se sázet častěji. Volno navíc se vždy hodí.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žít vzpomínkami se nevyplácí - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!