Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žijí mezi námi - Kapitola 5.

Eclipse


Žijí mezi námi - Kapitola 5.Edward jede do Lynnwoodu na další autogramiádu. Napsal Isanne vzkaz. Bude mít možnost jí ho předat osobně? Jaké věnování najde v knize tentokrát?

Kapitola 5.

Posadil jsem se ke stolu. Vzal jsem si dopisní papír, pero a opřel jsem si hlavu o ruku. Mysli, Edwarde, mysli.

Vážená Isanne,

Nezní to divně? Vážená Isanne… Ne, ona mi také napsala, Vážený Edwarde. Zamyslel jsem se, jak pokračovat. A pak začala moje ruka psát písmenka, která tvořila slova a ta slova dále tvořila věty.

Vaše kniha mě skutečně zaujala.

Rád bych Vám odpověděl na Vaši otázku.

Příběhy lásky se odehrávají každou minutu, možná dokonce vteřinu, všude na světě.

Pokud jste ale měla na mysli příběh lásky, včetně bytostí, které se v knize vyskytují,, mám pro Vás i já otázku.

Věříte, že opravdu Žijí mezi námi?

S neskonalou úctou

Edward Cullen

Přečetl jsem si po sobě ještě jednou svůj vzkaz pro Isanne a usoudil jsem, že je to dostačující a přesně vystihující. Vzal jsem do ruky obálku a na ni jsem napsal:

Isanne Siddon

Složil jsem dopis, vložil ho do obálky a zalepil. Byl nejvyšší čas se vydat na cestu. Vyšel jsem z pokoje a na chodbě jsem potkal Alice.

„Hodně štěstí, Edwarde,“ popřála mi.

„Díky," řekl jsem, usmál se na ni a už jsem spěchal po schodech dolů. I ostatním jsem četl v myšlenkách, že mi přejí úspěch. Bylo jim jasné, kam se chystám, takže jsem na ně jen mávnul a vyběhl jsem z domu ke svému autu.

 

Po cestě jsem došel k závěru, že i kdyby tam Isanne zase nebyla, o čemž jsem byl přesvědčený, stejně jsem se do Lynnwoodu těšil.

Tentokrát jsem přijel akorát, takže jsem jen zaparkoval auto nedaleko knihkupectví a už jsem se hrnul dovnitř. Jen padla šestá hodina, objevila se za pultíkem, již tradičně, Amanda. Přelétla všechny přítomné pohledem a na malý okamžik se její oči zastavily u mě. Trošku se na mě usmála, a pak spustila svoji řeč. Opět omlouvala Isanne, že nemohla dorazit… Už jsem to znal, takže jsem ji ani moc neposlouchal. Všichni přítomní byli rozhořčení, ale když jim Amanda slíbila podepsané výtisky knih, zklidnili se.

Čekal jsem, až začne číst. Byl jsem zvědavý, jakou pasáž jí pro tentokrát Isanne vybrala k předčítání.

Zaposlouchal jsem se do příběhu. Edric si začal ve škole všímat lidské dívky, která se ale nezdála, že by o něj jevila přílišný zájem. Amanda nám postupně odkrývala, jak se ti dva sbližovali, až zjistili, že jsou do sebe zamilovaní.

Nemohl jsem si pomoct, ale zase mě přemohla závist. Záviděl jsem Edricovi, že se mu poštěstilo poznat lásku. Kéž bych i já měl takové štěstí. Byl jsem v rodině jediný, kdo nikoho neměl.

Zvedl jsem hlavu a podíval se na Amandu, která právě končila svoje předčítání. Nenápadně jsem se zvedl ze židle a pomalým krokem jsem se blížil ke stolečku s knihami. Ozval se potlesk, tak jsem také zatleskal a už jsem viděl Amandu, která se přibližovala ke mně.

„Dobrý den, Edwarde. Nevadí vám to oslovení, doufám,“ pozdravila mě a posadila se za stolek.

„I já vás zdravím, Amando. Mám na vás velkou prosbu,“ řekl jsem jí šeptem, protože jsem si všiml, že se nějaký muž za mnou naklání, aby slyšel, o čem se bavíme.

Pokynula mi hlavou, tak jsem pokračoval. „Myslíte, že by bylo možné, předat slečně Isanne tento dopis?“ zeptal jsem se a natáhl k ní ruku s obálkou. Usmála se na mě, vzala si ode mě obálku a zastrčila ji do kapsy u vesty.

„Nebojte se, dopis jí předám ještě dnes," ubezpečila mě. „Jestli se nemýlím, budete chtít výtisk knihy, podepsaný autorkou, je to tak?“ Přimhouřil jsem oči a kývl na souhlas. Amanda sáhla vedle sebe a vzala knihu, která ležela stranou od ostatních. S úsměvem mi ji podala.

Něco se mi na tom nezdálo. Věděla, že přijdu a tu knihu už pro mě měla připravenou? Jak by to ale mohla vědět?

Vzal jsem si ji od ní, poděkoval jsem a rozloučil se s ní.

Těším se na další setkání, Edwarde. Pomyslela si ještě a začala se věnovat ostatním, kteří si také přišli pro podepsanou knihu. Těším se na další setkání? Měla mi ta její myšlenka něco naznačit nebo to byla jen zdvořilostní fráze, která ji zrovna napadla? Mírně jsem zatřepal hlavou a přestal se tím zabývat.

Vyšel jsem z knihkupectví a nemohl jsem se dočkat, až si sednu do auta a podívám se do knihy.

Jen se za mnou zavřely dveře Volva, otevřel jsem knihu na stránce, kde bylo v předchozích dvou napsané věnování. I tentokrát tam bylo.

E.,

tato kniha je věnována Tobě.

S láskou

Isanne Siddon

Lynnwood 10. 05. 2010

Vykulil jsem oči a přečetl si to věnování ještě jednou.

E. jako Edwarde? Myslela tím Isanne mě? Proto měla Amanda tu knihu odloženou stranou? Bylo snad v těch ostatních knihách jiné věnování, než jaké bylo v  knize? Musel jsem to zjistit. Přemýšlel jsem, jak to provést. Zpátky za Amandou jsem jít nemohl. A pak jsem dostal nápad...

Vystoupil jsem z auta a vydal se zpět ke knihkupectví. Vycházeli z něj lidé a v rukou drželi Isanneinu knihu. Chvíli jsem čekal nedaleko knihkupectví a vyhlížel jsem vhodný objekt. Po chvíli jsem si všiml mladé dívky, která právě vyšla ven a přemýšlela, jestli už má jít domů nebo ještě něco podniknout. To se mi hodilo.

„Ahoj,“ pozdravil jsem ji milým hlasem, když jsem došel až k ní. Zvedla hlavu a chvíli si mě prohlížela. Pak se jí ústa roztáhla do úsměvu.

„Ahoj,“ odpověděla mi stručně a stále se usmívala.

Hmm, ten by stál za hřích. Pomyslela si. Byl jsem zvyklý na takové myšlenky, takže jsem to ignoroval.

„Já jsem Edward, jak se jmenuješ ty?“ zeptal jsem se jí. Trochu jsem se do toho hovoru musel nutit. Bylo mi úplně jedno, jak se dotyčná jmenovala. Jediné, o co mi šlo, byla kniha, kterou svírala v rukou.

„Já jsem Katrin,“ řekla. Co teď? Přece jí tu knihu nemůžu vytrhnout z rukou. A když ji o ni požádám, bude si myslet, že jsem se zbláznil.

„Nemáš chuť si zajít… třeba na skleničku?“ zkusil jsem.

Tenhle kluk zve MĚ na skleničku? Zrovna mě?

Tvářila se, že přemýšlí, ale já už jsem věděl, že bude souhlasit.

„Proč ne. Znám tady kousek jeden podnik, kde bychom se mohli něčeho napít a možná se o sobě dozvědět i něco víc,“ pronesla takovým podbízivým tónem a zase se usmála. Mrkl jsem na ni a nechal se vést.

Přišli jsme k takové malé zastrčené hospůdce a vešli dovnitř.  Bylo tam celkem prázdno. Posadili jsme se ke stolku a za několik vteřin se k nám přiřítil barman.

Zeptal jsem se Katrin, co si dá k pití a ona mi odpověděla, že vodku s džusem.

„Dvakrát vodku a džus, díky,“ řekl jsem barmanovi naše přání. Jen odešel, tak Katrin spustila. Mluvila o škole, jak se chystá na vysokou… Poslouchal jsem ji jen tak napůl ucha.

Pak začala mluvit o knize. To pro mě bylo zajímavější téma na rozhovor. Rozplývala se, jak by chtěla být na místě Annabelly, jak se zamilovala do Edrica… Zavětřil jsem příležitost.

„Tohle je ta kniha?“ zeptal jsem se jí. Byl jsem si jistý, že si mě v tom knihkupectví nevšimla, takže jsem mohl hrát blbého.

„To je ona. Mrkni se na ni, jestli chceš,“ řekla a podala mi ji.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jaké věnování najde Edward v knize Katrin?

V příští kapitolce se to určitě dozvíte, teď si můžete tipnout.

Děkuji všem za komentáře.

Vaše EdBeJa

 

Kapitola 4. - Shrnutí - Kapitola 6.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žijí mezi námi - Kapitola 5.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!