Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žebračka 12. kapitola

immortals-kellan1


Žebračka 12. kapitolaHojda! Lidi, zřejmě vás začnu zabíjet za ty krátké kapitoly a useknuté konce! Tohle to mi dává velice hodně zabrat! Stejně jako i ten fakt, že nikdo se moc nehlásí o další kapitolu. Počítám, že pokud to tak půjde dál odstřelím se. Tohle to je hrůzá! :)) No, nic... jsem v pohodě, vážně. Zanechte koment, děkuji, Vaše ZabZa

12. kapitola

By twilightkacert

 

Utíkala pryč, co jí nohy stačily. Utíkala, utíkala a utíkala, až doběhla k prvním domům ve Forks. Hřbitov ve Forks byl totiž za městem na kopci, takže bylo snadné utíkat. Utíkat před smrtí, ale to si jen myslela.

Potom co doběhla k domům, otočila se dozadu, protože měla pocit, že ji někdo sleduje. A měla pravdu, šel za ní ten kluk, kterého viděla na hřbitově. Hrozně se bála. Začala se klepat, ale dál pokračovala v chůzi, ale její tempo se zpomalilo. Věděla, že musí jít.

Jenže ten kluk, Edward, jí už nechtěl ublížit, chtěl se jí omluvit, za to jak se choval. Musel se omluvit hlavně kvůli Alici, která to všechno viděla. Navíc, kdyby se neomluvil, tak bude musel jezdit s ní na nákupy ještě deset let a to on nechtěl. Neměl rád ty její nakupovací úchylky.

Dále se bude muset… poděkovat Emmettovi a Jasperovi, že ho odtáhli od ní. Byl si jistý, že kdyby nepřišli, ta dívka by byla mrtvá, ale to nechtěl nikdo. Jenom tento krutý svět a Aro. Cítil, že ho její krása svazuje. Že ho spoutává její křehkost, její nevinnost, její muší síla, která by oproti ní neměla žádné ú činky, žádnou naději.

Kolem ní projelo auto a pár metrů před ní zastavilo. Auto bylo nějaký starý model Mercedesu. Koukla se za sebe a ten kluk, už tu nebyl. To znamenalo, že jí hrozí nebezpečí od toho chlapa, co přicházel. Strachy se zastavila.

Z toho auta vylezl nějaký mohutný chlap. Zdřevěněla na místě a nemohla se vůbec pohnout. Myslela si, že smrti už neunikne, ale tohle nebyla osoba, která nosí smrt lidem. Ale osoba, která lidi ochraňuje. Jacob.

„Ahoj, Bello, co tady děláš? Jak si se sem dostala? Vždyť si byla v Seattlu, chceš jet se mnou?“ tahal ze sebe otázky Jacob. Bella se konečně uvolnila a jen si povzdechla, že je v bezpečí. Podívala se na Jacoba a on trpělivě čekal, co jí odpoví. Ona stále neodpovídala a tak se zeptal opět.

„Tak, Bello?“ křikl na ni.

„Jacobe,“ řekla a objala ho kolem pasu. Cítila z něj teplo a nemohla se ho nabažit. „Já jsem sem jela za rodiči,“ začala odpovídat na jeho otázky. „Jela jsem sem taxíkem, a kam jedeš ty?“ zeptala se opatrně, nechtěla být dotěrná a tak ho pustila.

„Já jedu za Billym do rezervace, pojeď se mnou, v autě ti bude teplo a dostaneš i najíst,“ řekla laškovně a Bella si konečně uvědomila, že má hlad. Že by měla dát Jacobovi malou šanci, aby se o ni mohl postarat. Aby jí potom dal pokoj a ona mu nemohla ublížit.

Nasedli do auta a rozjeli se do rezervace. Cestou potkali jenom jedno auto. Řidiče si moc nevšimla, ale byla si jistá, že je to byla Alice.

Dojeli spolu před malý červený baráček a šli spolu dovnitř. Když vešli dovnitř, pocítila Bella teplo, ne teplo jako teplotu, ale teplo domova. Dále, že se tu něco vaří. Jacob ji pomohl z bundy a batoh s věcmi hodila do kouta.

Vešli do obýváku a Jacob nechtěl Bellu od sebe pustit, ale ona potřebovala na záchod a tak jí ukázal směr. V koupelně si pořádně umyla ruce, přece jenom byla na hřbitově. Načež si umyla i obličej a snažila se něco udělat s vlasy. Myslela si, že je to dobrý a tak vyšla, ale slyšela hádku tak se zastavila.

„Jacobe, na co myslíš? Ona je přítelkyně Cullenů,“ Alice…lekla se.

„Já? Ten Edward ji málem ublížil, musel jsem ji pomoct,“ křičel na něj Jacob. Takže ten kluk se jmenuje Edward? Hezký jméno. Pomyslela si. Měla by už jít, ale ona chtěla poslouchat co se stane.

„Jo aha, ale stejně Jacobe. To nejde. Zítra ji vezmeš zpátky, tak odkud si ji vzal. Je mi jedno, že Charlie byl můj kamarád, můj nejlepší, ale nemůžeme ji tu schovávat. Odvez jí k ní domů,“ vyřkl rozsudek Billy. Bella byla smutná, že se o ni Billy nechce postarat. Kdyby se něco stalo Billymu, táta by si ho určitě vzal do péče, ale Billy je divný.

„Ale ona žádný domov nemá,“ rozkřičel se na něj Jacob. To už Bella nevydržela a musela se do toho vložit.

„Nechte toho, já zítra odjedu s Jacobem do Seattlu. Jestli je to nutné, odejdu už teď,“ řekla odhodlaně Bella. Nechtěla, aby kvůli ní měli problémy. Hlavně, ne Jacob. Je to její přítel. Nemůže ho ztratit.

„Jo to bude nejlepší, zítra odjedeš s Jacobem odkud si přišla,“ řekl Billy a odjel na vozíčku do kuchyně. Belle se začaly po tvářích koulet slzy jako hrachy a nemohla je zastavit. Sice byla zvyklá, že se jí někdo hnusí, ale tohle bylo moc.

Přišel k ní Jacob a snažil se ji utišit. Trochu se mu to podařilo, ale pořád se jí po tvářích kutálely slzy jako zrníčka máku.

„Odvedu tě k sobě do pokoje a přinesu ti nějaké jídlo. Já budu spát tedy na sedačce,“ ukázal na pohovku, kde před chvíli seděl. Belle se to zdálo nepřiměřené.

„Ne, ne. Já jsem přebytečná, bude spát na pohovce já,“ okřikla ho.

„Ne to teda nebudeš!“ křikl na ni Jacob. Bella nakonec svolila. Lehla si do jeho pohodlné postele, Jacob ji přinesl jídlo a pak ihned usnula.

Zdál se mi krásný sen. Byla na někde v lese a přišel k ní ten kluk. Edward. Pak ji probudil Jacob.

„Bello vstávej, už je půl desátý a já musím do Seattlu,“ culil se na ni od ucha k uchu.

Vstala, převlíkla si oblečení z toho, co měla na sobě do toho, co nosila v batohu. Mohli vyrazit. Pozdravila ještě Billyho.

„Hmmm,…“ to byla jeho celá odpověď. Nevšímala si ho. Byla na to zvyklá, protože ji pořád někdo ignoroval. Nasedla k Jacobovi do auta a byla zticha. Jake už to nevydržel a musel promluvit.

„Proč si sem jela?“ zeptal se opatrně.

„Kvůli rodičům, potřebovala jsem si popovídat,“ šeptala potichu. Bylo ji do breku, protože zase mluvila o svých rodičích. Sice je to dlouho, ale i tak to bolí a nikdy nepřestane.

„Aha,vyhodím tě na náměstí ano?“ zeptal se Jacob. Ona jen tupě přikývla a usnula. Strčil ji do kapsy pár dolarů, aby měla na jídlo a pak ji zase probudil. Vylezla z auta.

„Ahoj Jacobe a moc ti děkuju,“ řekla a zavřela za sebou dveře. Rozešla se ke kašně. Nemohla se otočil, protože věděla, že chtěla být s Jacobem. Jejím ochranářem, ale ona toužila po někom jiném. Po tom tajemném Edwardovi. Chtěla ho znovu vidět. Chtěla slyšet jeho sametový hlas.

„Bello,“ promluvil na ni s bolestí sametový hlas.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žebračka 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!