Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomenutá duše 5. kapitola

Sněhurka-a-myslivec1


Zapomenutá duše 5. kapitolaJe tu 5.kapitola! Dodávám ji s menším spožděním:D prosím o odpuštění mám špatnou a dobrou zprávu dobrá je že mám 6kapitolu napsanou, ale sedmou se mi nějak podařili vymazat z pc :D jako vždy napište comenty a kritiku misppule =*

5. KAPITOLA

Bella

Teď přišla řada na mě. Vstala jsem a běžela do jejího pokoje. Vzala jsem oblečení a dala tam na chlup stejné a s tím starým jsem hnala na půdu schovat ho. Ještě jsem se vrátila do její ho pokoje a na zrcadlo napsala ve 3:15 zemřeš a mazala zpátky do obýváku. Píseň, kterou hrál Edward končila. Tanya seděla vedle něho a lepila se na něj jak žvýkačka na podrážku.

„Tak ona si nedá pokoj.“ Zuřila jsem.

„No počkej já ti ještě ukážu s kým máš tu čest.“ Promluvilo moje horší já.

Tanya vstala a šla do pokoje. Šla jsem za ní, měla jsem sto chutí jí shodit do studny nebo jí podkopnout nohy. Otevřela dveře a šla do skříně. Zalapala po dechu.

„Jak-kdo co se tu děje?“ Koktala.

„Nic se tu neděje, jen se tě zamilovaný duch snaží odlepit od Edwarda. Sakra, já vážně řekla zamilovaný duch? Bello ty si tak blbá! Jak si se mohla zamilovat do upíra?“ Nadávala jsem si po cestě do svého pokoje.

„Ty si nemožná.“

„Co tu děláš?“ Ozvalo se za mnou. Byla to Alice.

„Do koho si se zamilovala?“ Ptala se naoko nezaujatě. Věděla jsem, že hoří zvědavostí.

„Co jí na to mám říct? Že se bláznivej duch zamiloval do upíra? To je fuk tohle si neměla slyšet.“ Zašeptala jsem.

„Tak do koho.“ Vrčela na mě v myšlenkách. Rezignovaně jsem si povzdechla, sklopila jsem hlavu a plazila se k oknu.

„Do Edwarda.“ Řekla jsem, aniž bych se na ni podívala.

„Páni, ale vždyť si duch.“ Šeptala ohromeně.

„I duchové mají city.“ Křikla jsem na ni a běžela na louku.

Slzy se mi valily po tvářích. Sedla jsem si doprostřed louky a plakala.

„Proč si všichni myslí, že duchové nemají city.“ Šeptala jsem k nebi.

„A co jsem provedla, že jsem zde zůstala?“ Přede mnou se objevila malá holčička.

„Ahoj.“ Pozdravila jsem ji.

„Tebe jsem tu ještě neviděla. Kde si se tu vzala?“ Ptala jsem se. Ona se jen usmála a šla ke mně.

„Nebreč.“ Řekla a pohladila mě po tváři. „Tvůj osud se vyplní.“

„Můj osudů.“ Odfrkla jsem si. Ona jen kývla a zmizela.

„Počkej, kam jdeš? Jak můj osud?“ Ptala jsem se. Ničemu jsem nerozuměla.

„Tvůj osud se naplní.“ Jak to myslela tahle věta mi pořád zněla v hlavě.

Za sebou jsem uslyšela křupnutí, otočila jsem se a spatřila jsem Edwarda. Lehl si vedle mě. Chtěla jsem se dotknout jeho tváře, ale nemohla jsem. Natáhla jsem k němu ruku, ale opět jsem ji stáhla. Vstala jsem a běžela pryč. Musela jsem běžet. Stovky pocitů se draly na povrch. Smutek, nenávist, láska. Ty pocity mě užíraly. Necítila jsem tyto pocity, dokud se sem nepřistěhovaly Cullenovi. Běžela jsem, vítr mi cuchal vlasy. Doběhla jsem na nějakou pláž La Push. Sedla jsem si na kraj útesu a sledovala vlny, jak o sebe narážejí. Vzpomněla jsem si na Edwarda. Při vzpomínce na něj mě píchlo u srdce.

„Teda jestli nějaké mám.“ Pronesla jsem sarkasticky a vyrazila domů.

Mohla jsem se přenést, ale potřebovala jsem si rozmyslet pár věcí a běh mi pomáhal. Chvíli jsem před domem přešlapovala z místa na místo. Sebrala jsem poslední kousíček odvahy a vešla dovnitř. V obýváku nikdo nebyl. Se sklopenou hlavou jsem šla do svého pokoje, otevřela jsem dveře. To co jsem uviděla, mě překvapilo a potěšilo zároveň. Můj pokoj, vypadal úplně stejně jako před třiceti lety, tak jak jsem si ho pamatovala.

„Líbí?“ Zeptal se někdo za mnou. Tohle mohla udělat jedině Alice.

„Je to nádherné.“ Zašeptala jsem dojatě.

U okna byla postel úplně stejná jako ta před tím, naproti ní v druhém rohu stál stolek. U okna s druhé strany stála velká knihovna.

„To tu nebylo.“ Řekla jsem a při tom ukazovala na knihovnu.

„Ta je Edwarda. Nevešla se mu do pokoje, tak jsem ji dala sem. Bude sem chodit číst. Doufám, že ti to nevadí.“ Poslala mi v myšlenkách.

„Ne nevadí.“ Šeptla jsem a četla názvy knih. Alice se nenápadně vypařila. Sedla jsem si do houpacího křesla a přemýšlela. Najednou se otevřely dveře a v nich stál.

4.Kapitola >shrnutí< 6.Kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomenutá duše 5. kapitola:

 1
02.04.2015 [0:46]

Darkness01 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!