Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomenutá duše 16. kapitola

04.04.2010 (11:30) • misppule • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2710×

16. kapitola

„Chci být s Edwardem a ostatními, za každou cenu."

Nic neřekl, jen luskl prsty a já se objevila ve Forks, na Edwardově louce.

„Bello?" ozvalo se z druhé strany, otočila jsem se a tam stál Edward.

Upíří rychlostí ke mě přiběhl, viděla jsem jen rozmazanou šmouhu. Je nezvyk, když vidíte i zrnko prachu, připadala jsme si jako slepá.

Edward mě zuřivě objal, docházel mi kyslík a jeho objetí docela bolelo, „Edwarde pust!" sykla jsem na něj.

„To docela bolí!" Edward ztuhl.

„Ty jsi člověk," zašeptal nevěřícně.

„Jo, už to tak vypadá," usmála jsem se.

„Kde jsi byla?" zdálo se mi to,nebo posmutněl.

„No, zavolal si mě bůh, naštvala jsem ho a ten zmetek ze mě udělal člověka, ale jedno ponaučení z toho plyne."

Edward se na mě nechápavě podíval, "Jaké ponaučení?"ptal se.

„Nikdy neštvi Boha," zasmála jsem se a nedaleko uhodil blesk, "no jo no," zabručela jsem.

Edward si mě pořád zvědavě prohlížel. No jo, je to nezvyk, vidět mě, jako člověka.

„Kde je Carine?! ptala jsem se, "na letišti si ji vyzvedla její  matka."

„Pojď, Alice tě ráda uvidí," rozeběhl se upíří rychlostí domů.

„Edwarde!" křikla jsem na něj, on se během chvíle objevil vedle mě, lekla jsem se ho.

„Ehm... Já nemůžu," usmála jsem se, on si mě hodil na záda a běžel se mnou lesem.

Žaludek se mi zhoupl, bylo mi špatně.

Edward zastavil u domu, rukou jsem se opřela o zeď a držela jsem se za břicho.

Edward za mnou tiše čekal, jestli něco vyklopím.

Nestalo se tak, vzal mě za ruku a táhl mě do domu.

U dveří na mě číhala Alice, jen co mě uviděla, skočila mi kolem krku.

„Alice pozor!" křikl na ní Edward.

Alice mě pustila a nechápavě se podívala na Edwarda, "je to člověk!" usmál se.

Alice na mě vyvalila oči a prstem mě píchla do břicha.

„Jau!" sykla jsem, Alice nadšeně vypískla.

No jo, má další panenku na hraní usmála jsem se.

Dolů přišel zbytek rodiny, nechápavě se dívaly na Edwarda s Alicí.

„To je Bella," usmála se Alice a táhla mě nahoru, vlezla do skříně a hodila mi, hedvábnou košilku?

„Alice, k čemu mi to bude?" ptala jsem se.

„Uvidíš usmála se," lehla jsem si na postel a usnula?

Probudila mě až nádherná vůně, která se pomalu linula z kuchyně.

Vedla sebe, jsem ucítila něco studeného, rukou jsem šmátrala kolem sebe.

nahmatala jsem něco chladného, rukou jsem po tom přejížděla.

„Bello, já vím, že si vzhůru, ale na zadek mi šahat nemusíš."

Rychle jsem strhla ruku pryč a otevřela oči, „promiň," pípla jsem.

„Ja se snažila zjistit kdo to je." Nevině jsem se usmála a zčervenala.

Edward se usmál a pohladil mě po tváři, „jsi roztomilá, když spíš," usmál se a mě zakručelo v břiše.

Zamračila jsem se, měla jsem hlad. Je to nezvyk.

„Esmé ti udělala snídani, „usmál se a vzal mě za ruku.

Ve dveřích se objevila Alice a mračila se, šel z ní docela strach.

„V tomhle nikam nepůjde!" zamračila se a táhla mě za ruku do nějakého pokoje.

Na hlavu mi hodila nějaké oblečení, rychle jsem to na sebe hodila, bylo mi fuk co mám na sobě, hlavně abych se už najedla.

Sešla jsem do kuchyně a všichni se na mě zvědavě podívaly, zčervenala jsem.

Edward se usmál, chytl mě za ruku a šel se mnou do kuchyně.

Nandal mi na talíř jídlo, nádherně to vonělo, posadila jsem se ke stolu.

Edward mi to přinesl a posadil se naproti mě, pustila jsem se do toho.

Alice přišla a sedla si vedle mě, oba se na mě dívaly, cítila jsem, jak rudnu.

„Co je?" ohradila jsem se, „jsi člověk," usmál se Edward, „musím si tě prohlédnout"

„Já čekám až se najíš, pojedeme na nákupy!" vypískla Alice.

Rychle jsem do sebe naházela zbytek snídaně, Alice mi sebrala talíř umyla ho a táhla mě za ruku do její ho pokoje.

Hodila po mě nějaké oblečení, „to se zase mám převlíkat?" zasténala jsem.

„Venku je zima, nastydla bys!" zpražila mě naštvaným pohledem.

Prohlédla jsem si to co mi hodila, byly to kalhoty, mikina a bunda.

Oblékla jsem si to Alice ke mě přitančila a zatáhla mě do koupelny.

Začala mě česat a malovat, usínala jsem v křesle.

„Hotovo!" vypískla a mě tím probudila, lekla jsme se a spadla z křesla.

Edward dole se začal příšerně smát, Alice se na mě mračila.

„Promiň," usmála jsem se a snažila se zvednout hrozně mě bolel zadek, „jau!" sykla jsem.

„Žiješ?" ptala se Alice, „ne asi, kdybych byla mrtvá, tak bych se nehýbala."

Alice protočila oči a táhla mě do garáže.

Zastavila se až u auta, strčila mě do vnitř a zabouchla za mnou dveře, doopravdy je šílená.

Druhá verze

Autor: misppule (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zapomenutá duše 16. kapitola: