Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakletá Popelka Prolog + 1. kapitola

Líbánky BD


Zakletá Popelka Prolog + 1. kapitolaTohle je moje druhá povídka na pokračování. Nechala jsem se inspirovat filmem A zase jedna popelka, takže je děj někdy stejný, ale přidala jsem tam něco ze své fantazie a vzniklo tohle.

Bella se narodila v Beverly Hills. Její otec je právník a její matka tanečnice, ale zemřela při porodu. Její otec to neunesl a dával to Belle za vinu. Od jejího dětství se k ní choval jako ke služce, která se z Belly taky stala. V Belliných dvanácti letech se znovu oženil se ženou se dvěma dcerami. Když bylo Belle osmnáct let, přeměnil ji upír a rok po její přeměně zemřel její otec. Ale než zemřel, seslal na Bellu kletbu, která bude trvat navždy. A o tom je vlastně tento příběh.

Prolog

 

Upírství. Co na něm může být skvělého? Nic, absolutně nic. Je mi jednadvacet let a jsem otrokyně. Bydlím v Beverly Hills v krásném domě, který patřil mému otci a teď patří mé maceše.

Narodila jsem se jako normální člověk, ale na mé osmnácté narozeniny mě přeměnil neznámý upír. Byla jsem na procházce v lese, kde jsem našla muže, který se opíral o strom a držel se za břicho. Chtěla jsem mu pomoct, ale když jsem k němu přišla blíž, chytil mě za ramena a kousl mě do krku. Co se dělo pak nevím, ztratila jsem vědomí a probudila se jako upír.

Máma byla profesionální tanečnice, ale zemřela při porodu a táta je právník. Velmi úspěšný, bohatý a chtěný právník. A jeho koníček je černá magie. Neumí kouzlit, ale uvalovat kletby. Na mě uvalil hned dvě.

První byla, že se oženil s nějakou ženskou Clover, když mi bylo dvanáct. Clover je zpěvačka, ale ne moc známá a má dvě dcery. Tanyu a Jessicu. Tanya je z nich dvou ta chytřejší, ale mělo by to být naopak.

Charlie mě nikdy neměl rád, a tak si mě celá rodina zotročila, ale tak to bylo už od mého narození, dávno před tím, než přišla Clover a její dcery. Sotva jsem se narodila, už jsem byla služka a tak to zůstalo až do dnes. Ano, jsem jenom jejich služka.

Nikdy mě nikdo neměl rád, protože mě mé sestry vždycky ponižovaly, a tak se ode mě všichni drželi dál a vyhýbali se mi obloukem jako čert kříži. Slovy nemůžu říct, jak mě to bolelo a bolí mě to i teď, ale já nesmím projevovat jakoukoli slabost či odpor. Pak je to jen horší.

Na mé devatenácté narozeniny Charlie zemřel. Byl to infarkt, který jsem nejspíš zavinila já, protože jsem ho neposlechla a on se na mě rozkřičel. Rudl a funěl, jako by byl lokomotiva, a po pěti minutách se skácel na zem a nemohl dýchat. Snažila jsem se mu pomoct, i přes to všechno, co mi udělal, byl to můj otec, ale bylo pozdě.

Ale než vydechl naposledy a jeho světlo opustilo navždy tento svět, uvalil na mě druhou kletbu. Musím Clover, Tanye a Jessice sloužit a plnit jim všechna přání. Navždy. To bylo to nejhorší, co mě mohlo potkat.

Možná se ptáte, proč je nevysaju, když jsem upír, k tomu skoro novorozený. Měla bych šílet po krvi, ale brání mi v tom ta kletba. Kdybych je zabila, zabila bych sebe. Někdy mám podezření, že Charlie věděl, že je ze mě upír, protože teď jim musím sloužit navždy. Já to navždy mám.

Dělají mi ze života peklo. No, peklo je oproti mému životu ráj. Ale i peklo se může změnit v ráj.

 

1. kapitola

 

Jako každý den jsem se připravila do školy. Sestrám a maceše to bylo jedno, ani pořádně nevěděly, kolik mi je let. Tak jsem jim vždy řekla, že sedmnáct. Jen kývly a dál se věnovaly něčemu jinému.

Když jsem byla hotová, zaslechla jsem před domem zatroubit klakson auta. Usmála jsem se a vyšla ze svého pokoje. Ony mají sestry s mámou celý dům, krom jednoho pokoje s koupelnou, který mám já, propojený s jejich. Aspoň tak.

Můj zrak spočinul na kanárkově žlutém Porsche. Sedla jsem si na sedadlo spolujezdce a otočila se na řidiče.

„Ahoj, Alice.“ Alice je moje nejlepší a jediná kamarádka. Je celkem malá, má černé krátké vlasy, kulatý obličej a hnědé, jindy zlaté, oči. Ano, zlaté. Je upírka a vegetariánka, stejně jako já. To ona mě navedla na vegetariánství. Živíme se zvířaty, ona nechce být zrůda a mně v tom brání kletba, ale i kdyby mi nebránila, pila bych zvířata.

Alice má veliký dar. Vidí budoucnost. Já mám taky dar. A ne jeden. Mám dva. Štít, psychický i fyzický, a měnění podoby, ale já tomu říkám odborně maskování. Můžu si libovolně změnit podobu a dokonce se i změnit na člověka.

To je velice výhodné, a tak jsem většinou přes den člověk a přes noc upír, ale i přes noc jsem někdy spící člověk a přes den akční upír. Jako člověk jsem přesně jako upír, jen nemám studenou a bledou kůži, ne tak nízkou rychlost a můžu na slunce, aniž bych se třpytila.

Alice to má stejné jako já. A to Porsche si koupila, protože pracuje jako módní návrhářka v nějaké velmi úspěšné firmě. To jí změním podobu, aby byla starší a blonďatá a její jméno je Liliana Roxel. Takhle ji nikdo nepodezírá. Pracuje teprve pár let, ale už ji zná celý svět. Často si odjedeme na nákupy a jsme tam celý den.

Obléká mě jako modelku, která má jít na molo a stará se o můj vzhled jako kosmetička. Jsem jí velice vděčná. Ona je první, komu na mně skutečně aspoň trochu záleží. Nevím, co bych si bez ní počala.

„Ahoj, Bello,“ odpověděla mi s širokým úsměvem a bez dalšího slova nastartovala. Celou dobu se přiblble usmívala. Takhle se usmívá, jen když jde o něco, o čem nevím. Má něco za lubem.

„Alice, co se děje?“ zeptala jsem se jí po pár minutách jízdy přímo. Nerada patlám med kolem pusy. Ani se na mě nepodívala a dál sledovala cestu. To mi jen potvrdilo, že má něco za lubem.

„Co by se mělo dít?“ zeptala se mě nevinně, ale o očích jí nebezpečně jiskřilo. Mně to bylo hned jasné. Něco chystá, tím jsem si jistá na sto procent, nebo jestli jde víc, tak na dvě stě procent.

„Alice, jsem tvoje nejlepší kamarádka a poznám, když máš něco za lubem a něco přede mnou tajíš. Tak to vyklop. Měla jsi nějakou vizi, že jo?“ Udeřila jsem na ni přímo, ale byla mnohem odolnější, než se zdála.

„Dozvíš se to ve škole.“ A tím naši konverzaci ukončila. Dál se jelo mlčky, ale vládla divná atmosféra plná očekávání. Když jsme zaparkovaly před školou na našem obvyklém místě, vystoupila jsem a čekala na Alici.

„Hej!“ zařval někdo za mnou. Otočila jsem se a někdo po mně hodil otevřenou flašku s colou. Před sebou jsem viděla Kabriolet, ve kterém seděly mé sestry a Viktorie. Viktorie je královna školy a mé sestry její nohsledky. Jedna blbější než druhá.

„Oh, moc se ti omlouvám, Bello. Vůbec jsem si tě nevšimla. Jako bys byla neviditelná,“ řekla Viktorie, jako by ji to mrzelo. Jenom to hrála. Ona a mé sestřičky mě neustále zesměšňují a nikdy toho nelitují.

Mohla bych jí klidně během vteřiny prokousnout hrdlo, aspoň by byl klid. Ale já piju jedině zvířata, protože nechci být zrůda, kterou ona, na rozdíl ode mě, je. A to je člověk. Má jedině štěstí.

Po boku se mi zjevila rozzuřená Alice a vypadala, jako by právě chtěla vyvraždit celé lidstvo. Nic proti tomu nemám, ale já musím sloužit své "rodině". Kdyby je zabila, zabila by i mě a moc dobře to věděla.

„Počkej, až dostaneš mou neviditelnou pěstí,“ řekla děsivě Alice a začala se napřahovat. Naštěstí jsem ji včas zastavila a ta nána vyděšeně odjela. Tak je to správně. Až jednou budu volná, udělám jim ze života peklo a nechám je zešílet jejich paranoiou.

„Tys to věděla?“ zeptala jsem se jí, když jsme osaměly a otočila se na ni jako bohyně pomsty. Ona se jen vyděsila a kroutila hlavou jako šílená zleva doprava. Nevím proč, ale moc jsem jí to nebaštila.

„Nevěděla. Rozhodla se hned, jak tě viděla. Ale měla jsem menší tušení, tak jsem ti zabalila nové oblečení. Převlékni se v autě. Počkám na tebe,“ řekla a do ruky mi strčila velkou tašku. Vlezla jsem do auta a vyndala obsah tašky. Byly to šaty a lodičky. Usmála jsem se. Její nový výtvor? Asi jo. Oblékla jsem si to a vystoupila.

„Sekne ti to.“ Alice si mě změřila pohledem a podala mi zlatou kabelku s mými věcmi. Taky jsem si Alici prohlédla. Vypadala velmi krásně. Na nohou krásné lodičky na vysoké platformě – ona je taky vysoká jako skřítek – bílé džíny, top a černá kabelka.

„Dík, tobě taky, ségra,“ složila jsem jí kompliment. Ano, je pro mě jako skutečná sestra, protože Tanya a Jessica jsou… Žádná nadávka není dostatečná, všechny jsou moc chabé, nebo je nevystihují.

„Dík. Pojď, ať nepřijdeme pozdě,“ popohnala mě a společně jsme šly ke škole. Ozvalo se první zvonění. Naproti nám šli tři fotbalisti ze školního týmu. Mike, Tyler a Ben. Kapitán týmu, Mike Newton, je zamilovaný do Alice. Ale protože on je populární a Alice je se mnou v hanbě, nechce s ní chodit, nebo spíš si nechce zkazit pověst.

„Halloween je v říjnu, krasavice,“ řekl výsměšně Mike směrem k Alici, ale já tam cítila jisté okouzlení její osobou. Ona k němu necítí nic víc než odpor. Je to prostě kamarádka, která vás nezradí, ani když jde o kluka.

„Tak proč ses dneska převlekl za blbce?“ zařvala na něj Alice pohrdavě, ale nikdo si nás nevšímal. Zatáhla jsem ji za ruku a tím si získala její pozornost. Podívala se mi do očí a v těch jejích jsem viděla tu nenávist.

„Neví, jak ti říct, že se mu líbíš. Sekne ti to, sestro.“ Usmála jsem se na ni a složila jí další kompliment. Malinko do mě šťouchla. Ona nemá ráda, když ji chválím, když, prý, jsem já ta hezčí. Není to pravda, ona je z nás dvou ta hezčí.

„Řekni mi něco, co nevím,“ odpověděla mi taky s úsměvem. Malinko mě překvapila. Vždycky řekla díky, nebo tobě víc a dneska tohle? Najednou přímo přede mnou zařvala Angela, kapitánka roztleskávaček.

„Ó můj bože! To je Edward Masen!“ zařvala jako na lesy a rozeběhla se ke dveřím. Všichni se drali ven k přijíždějícímu autu podobnému limuzíně. Já zamrzla na místě a nebyla schopna ničeho.

Edward Masen? Edward je světově známý zpěvák, výborný tanečník a model. Miluju jeho hudbu a vůbec jeho celého. Zamilovala jsem se do něj věčnou upíří láskou. A co mi hraje do karet, Edward je taky upír. Vegetarián jako já.

On je můj vzor. Toužím být tak dobrá tanečnice jako on. Chci se dostat na Manhattanskou akademii umění a později se proslavit jako tanečnice a možná i zpěvačka, nebo jako modelka. Alice několikrát chtěla, abych předváděla její modely.

Vrátila jsem se do reality a s nasupeným výrazem plným nepřátelství jsem se otočila na Alici, která se na mě culila jako měsíček na hnoji. Já věděla, že to nebude nic příjemného, ale že by až takhle?

„Tak to bylo to, kvůli čemu ses v autě usmívala a odmítala mi to říct?“ zeptala jsem se naštvaně s očima plnýma blesků. Jen přikývla. Dobře ví, že nemám ráda překvapení, ale tohle bylo horší.

„A to jsi mě nemohla varovat? Nebo mě na to aspoň připravit? A to si říkáš moje kamarádka?“ řvala jsem na ni a musela jsem se krotit, aby to slyšela jen ona, ale těžké to nebylo, protože všichni byli venku.

„Mělo to být překvapení. Vím, že nemáš překvapení ráda, ale neodolala jsem. A pojď, ať nepřijdeme pozdě na hodinu.“ Chytila mě za ruku a táhla do třídy na matiku. Máme stejné rozvrhy. Díky bohu. Alice si ho zařídila podle mě.

 

***

  

Hodina utekla rychle a než jsem se nadála, zazvonilo. S Alicí jsme vyšly ze třídy a šly jsme ke skříňkám pro učebnice. Vzala jsem si desky, učebnici a potřebné sešity na literaturu, skřínku zavřela a otočila se na Alici. Chtěla jsem jí něco říct, ale někdo do mě zezadu narazil a já upustila všechny učebnice.

„Promiň, moc se omlouvám. Já… Nedávala jsem pozor.“ Automaticky jsem spustila moře omluv. Otočila jsem se, abych viděla, kdo do mě narazil, a uviděla… Pane bože! Edward Masen.

Koukal na mě zkoumavých a frustrujícím pohledem. A jo, já zapomněla, že čte myšlenky, ale můj štít ho blokuje. Když se naše oči setkaly, viděla jsem jenom jeho. Byli jsme sami na pláži v západu slunce a za námi křišťálově čisté moře.

„Ahoj Edwarde, dlouho jsi mě nepolíbil.“ Vytrhl mě ze zasnění Viktoriin namyšlený hlas. Chytila Edwarda za zátylek jeho košile a přitáhla si ho k polibku. Já nezmínila, že Edward s Viktorií spolu chodili, ale rozešli se. Spíš on se rozešel, ona je stále vidí jako pár.

To mě probralo z mého chvilkového zasnění, sehnula jsem se a začala sbírat učebnice, které mi popadaly. Alice se taky sehnula a pomáhala mi a něco, čemu jsem nerozuměla, si brblala pod vousy.

„Páni, Viktorie, ahoj,“ řekl jí Edward, když se od sebe odtrhli, ale nezněl zrovna dvakrát nadšeně. Viktorie se na něj koketně usmála a mrkala na něj jako mrkací panenka. Ta je tak odporná.

„Proč jsi nezavolal?“ zeptala se ho podle ní svůdným a káravým hlasem. Ale podle mě byl hrozně slizkej, jako had.

„Byl jsem na turné. V Japonsku. Víš?“ odpověděl jí trochu vykolejeně a snažil se ze sebe sundat její ruce.

„Ten rok bez tebe byl děsnej,“ pokračovala až moc sladce. Zvedal se mi z ní žaludek. Ona je tak hnusná! Jak je možné, že to vidím jenom já? Edward se na mě podíval opět frustrovaně. V očích jsem mu viděla něco jako zájem. O mě? To určitě, pomyslela jsem si ironicky. Otočil se zase na Viktorii.

„Hele, Viktorie…“ Chtěl pokračovat, ale ta čůza mu skočila do řeči. Ta je ale nevychovaná.

„Pěkně popořádku. Prý přijdeš dnes odpoledne na taneční hodinu.“ Chytila ho za ruku a táhla pryč. Bylo mi ho líto. Když Viktorie někoho polapí, velmi těžce se od ní odtrhne a dostane na svobodu.

„Zachraň mě,“ sykl k jednomu klukovi, který stál nad námi, ale ten ho asi neslyšel, protože pohledem probodával Alici, která se mnou sbírala učebnice. Narovnala jsem se, pořádně jsem si ho prohlédla. Jasper Whitlock. Edwardův nevlastní bratr a jeho manažer. Taky upír.

Když se narovnala i Alice, jejich pohledy se setkaly a bylo vidět, že se Alici stalo to samé, co mně. Zamilovala se. Hm, tak to bude pořádný výslech, kterému jen tak neuteče, ani kdyby mě podplatila.

„Pěkné oblečení,“ řekl omámeně Jasper, když se malinko vzpamatoval, aby tahle situace nevypadala blbě. Alice se stydlivě usmála. Bylo to tak roztomilé. Ona se nikdy před nikým nestyděla, ale najednou přijde Jasper a je jako vyměněná.

„Děkuji,“ řekla, ale nebyla jsem si jistá, jestli to věděla a pro sebe si zamumlala: „Myslím.“ Tak ona si myslí? Jasper Whitlock jí vysekl poklonu a ona řekne myslím? Budu ji muset dát pár rad.

„Jsem Jasper. Ale říkej mi Jazzi.“ Natáhl k ní ruku. Alice ji přijala a pevně ji stiskla. Vypadala, že ji už nehodlá pustit, ale bude muset. Alice na něj jen čuměla jako v mrákotách. Malinko jsem do ní šťouchla. Zamrkala a to ji zřejmě probralo. Ještě chvíli tam tak stál a koukal na Alici. On se do ní taky zamiloval.

„Ještě se uvidíme,“ řekl, otočil se a s okouzleným úsměvem odešel. Já se začala smát. Alice se na mě koukala provinile a omluvně. Jako na povel jsme se rozesmály obě naráz. My si můžeme udělat legraci i ze zlých věcí.

„Jsi snad natvrdlá, Bello?“ štěkla Jessica, která se i s Tanyou znenadání objevila přímo před námi. Ty dvě mi snad nedají pokoj. Ještě že jsou jen lidé, takže mi dopřejí klid aspoň v noci, když spí.

„Není, za to vy dvě jo,“ obořila se na ni Alice a měla v plánu na ni skočit. Musela jsem ji rukou zastavit. Málem mi tu ruku ulomila, jak se nakláněla k těm blbkám. Nejraději bych ji nechala.

„To je naše chodba. Nebo jste snad zapomněly?“ zeptala se Tanya a tvářila se jakoby vražedně. To chce zabít pavouka? Kdybych já ukázala své zuby v ďábelském úsměvu, ještě by s křikem utekla.

„Vážně? Chceš mi to připomenout?“ zeptala se jí Alice a zase se k ní přiblížila. Za chvíli ji ani já neudržím a běsnící Alice není nic hezkého. Měla jsem to potěšení, když jí jedna holka vyfoukla před nosem boty od Prady. Ta holka odešla s monoklem a polovinou vlasů, než měla původně.

„Pojď, Alice. Kašli na ně. Takový ubožačky ti nestojí za to, abys je zmlátila.“ Tu poslední větu jsem zašeptala tak, aby to slyšela jenom ona. Chytla jsem ji za ruku, obešla je a šla na další hodinu.


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zakletá Popelka Prolog + 1. kapitola:

 1 2 3   Další »
24. AliceCullen2
30.06.2013 [16:48]

je to dobre len tá Bella mi vadi ma štit a aj premenovanie. Edward a slavny spevák to je divne dala by som iny nazor lebo ako ZUZKA napisala nieje to nič čo by som už nevidela vo viacerich filmoch pospajanych do jednej knihy Emoticon Emoticon

23. zuzka
07.03.2013 [15:13]

prepáč ale ani nemá chuť to čítať, je to celé ako film... nič originálne so nevidela, len si tam hodila iné mená a zmeny žiadne. Škoda, tak som sa tešila... Emoticon

05.08.2012 [11:18]

Michangela Emoticon Emoticon Emoticon

09.07.2012 [15:49]

jesikataDalsi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. mmonik
09.07.2012 [12:08]

mmonik Emoticon Emoticon

09.07.2012 [9:26]

CatherineCullenPlánuju tak padesát kapitol. Třičet jich bude určitě, a čtyřicet asi taky, ale nevím, jak mi to vyjde. Emoticon Emoticon Emoticon

09.07.2012 [7:50]

jesikataDalsi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.07.2012 [7:35]

Gwendolindobrý Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. Jasmínka
09.07.2012 [0:04]

jůůů...moc pěkný a moc se těším na další dílek :-)

09.07.2012 [0:02]

Irmicka1no je to podobné docela hodně jako film, ale co na zkrácenídlouhé chvíle je to ok... A kolik chceš mít kapitol? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!