Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Začátek konce - 5. kapitola

26.03.2009 (18:33) • BJana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2212×

5. kapitola

Z pohledu Edwarda

„Kdo ale může vědět o Jamesovi a Lurentovi?" tahle Jasperova otázka byla správná. Kdo?

Victoria

Všichni na její jméno pomysleli.

„Co když je to Victoria?" jediná Esme se zeptala nahlas.

„Hodně by to vysvětlovalo." začal Jasper „Ta ví o Jakešovi a Lurentovi. Ten ji určitě řekl o nás všechno, co se dozvěděl v Denali. Proto by věděli o našich schopnostech. Dokonce by to vysvětlovalo i to, proč Bellu unesly."

„Jenže co ten Paris?" napadlo mě.

„Sakra, co to dělá." Alicin hlas byl zděšený.

Měla vizi. Viděla Rose, jak běží na sever asi do Denali. Nevypadala vůbec dobře.

„Co se stalo??? Viděla jsi Bellu?"

„Ne Emmette, jenom svoji praštěnou sestru."

„Co je s Rose??" Emmettův hlas byl plný starostí, ale zněl i trošičku naštvaně.

„Nic. Jenom ji něco napadlo. Já se o to postarám." Alice se zvedla k odchodu. „Ty Edwarde prosím zavolej Jacobovi a řekni mu co víme. Až přijdeme musíme se domluvit co dál."

Alice odešla a my jsme se rozešli. Každý měl podmět k přemýšlení.

Zavolal jsem Jacobocvi.

„Ahoj Jacobe"

„Čau Edwarde, je něco nového ?"

„Ano, Alice zase slyšela Bellu, možná ji unesla Victoria."

Stručně jsem mu zopakoval, co nám vzkázala Bella.

„To je dobrá zpráva. A já mám další. Sam slíbil, že vám pomůžeme v boji, pokud bude chtít."

„Díky Jaku. Nejdřív ale musíme sestavit plán. Určitě se ti ještě ozvu. Zatím čau."

„Čau"

Z pohledu Rose

Běžela jsem hodně daleko. Sedla jsem si a záda si opřela o strom. Bella, Bella, Bella pořád samá Bella. Od té doby, co se přistěhovala do Forks, jsou samé problémy. Nejdřív se musíme honit za Jamesem, další stěhování, Edward od nás odejde a pak Voltera. No za tu Volteru můžu sice částečně i já, ale stalo se to díky ní.

Jenže co když jsi ta špatná já?? Našeptávalo mi svědomí.

Všichni měly Bellu rádi. Nebyla zlá a ani se nesnažila nás rozdělit to je pravda. Dokonce i ke mně se chovala hezky. Vím, že po tom co nám přivedla Edwarda zpátky z Voltery, bych na ni měla bát hodná. Jenže ona si jen tak na kráčí k nám domů a požádá Carlisla, aby z ní udělal jednu z nás jako by ho žádala o to nejlepší co se jí může stát. Jak může chtít opustit svoje rodiče. Už top dál nevydržím.

„Rose na to zapomeň, to ti nedovolím" Alicin hlas mě polekal.

„Co mi nedovolíš??"

„Odejít"

„Jo aha, nenapadlo tě Alice, že to tak možná bude lepší??"

„Ne to nenapadlo. Proč myslíš, že by to bylo LEPŠÍ??"

„No, já nevím. Poslední dobou mám pocit, že už k vám moc nepatřím. Že máte raději Bellu"

„Rosalie ty víš, že tak to není."

Cítila jsem, jak se Alice naštvala.

„Nemáme Bellu radši. Nejsi k ní spravedlivá. Jsme rádi, že je s námi. Edward konečně poznal někoho, do koho se zamiloval. Je to pro něj nejšťastnější období jeho existence. Belle nevadí, že on není jako jiní kluci, že je upír. Chodí k nám domů, chová se k nám, hezky. Uvažovala jsi jak je to pro ni těžké? Chodí do domu plného upírů. Důvěřuje nám. Nesnaží se nám to dělat těžší než to je. I k tobě se chová hezky. A podle mě si to nezasloužíš. Jsi na ni hnusná. Po tom co se stalo ve Volteře jsem si myslela, že na ni budeš hodnější. Proč jsi na ni tak zlá??"

„Já nevím Alice. Já se snažím, ale moc mi to nejde."

„Víš Rose Bella by se kvůli Edwardovi vzdala i lidského života. Nejsem si jistá, že by jsi to udělala taky."

Nechápavě jsem se na ni podívala.

„Nemyslela jsem to špatně. Jenom mezi tebou a Bellou je velký rozdíl. Ty by jsi chtěla mít děti, zestárnout, vidět růst vnoučata. Vyměnila by jsi to za cokoli. Mívám pocit, že jediné co se ti líbí na tom být upírka je, že jsi potkala Emmetta. Bella ale taková není. Potkala Edwarda. Záleží ji na něm, byla by schopná pro něj cokoliv obětovat. Chce se kvůli němu stát upírem. Opustila by Charlieho, Renne i ostatní, jen aby s ním mohla být. A Edward by zase cokoliv vyměnil za to, aby s ní mohl být do konce života jako člověk. Nechce,aby kvůli němu Bella trpěla jako třeba teď. Nechce s ní ale udělat upírku, protože nechce, aby se kvůli němu stala krvežíznivým monstrem. Miluje ji a nechce ji připravit o duši. Pokus se je pochopit. Hodně bys to Belle ulehčila. Trápí ji, že ji nemáš ráda. Snaží se s tebou vycházet, ale ty jí to pokazíš. Ona se chce s tebou kamarádit."

Skočila jsem jí do řeči.

„Takže za všechno můžu já?!"

„Ne to ne. Neříkám, že za všechno můžeš. Říkám jen, ať máš pro ni trochu víc pochopení. Zkusila j sis představit, jak se Edward teď asi cítí. Nezdá se ti, že potřebuje podržet a ne vrazit kudlu do zad?"

„Je mi to líto Alice. Cítím se hrozně!" Opravdu jsem se cítila hrozně.

„To je dobře. Teď se už ale musíme vrátit. Všichni na nás čekají."

Rozeběhly jsme se domů.

Zastavila jsem se kousek u řeky. Alice se na mě povzbudivě podívala. Dál jsme šli. Na schodech se moje odhodlání ztratilo úplně.

Alice šla první. V obýváku jsem viděla jenom Emmetta. Ostatní byli v pokojích. Podíval  se na mě. A zašeptal „v pokoji"

Z pohledu Edwarda

Stál jsem uprostřed pokoje. Zatím to vypadalo dobře. Jejich plán jsem sice nechápal, ale pokud uvidím Bellu je mi to jedno. Máme velikou šanci. Oni na nás nebudou připraveni. Překvapí je, že všechno víme.

Byl jsem naštvaný na Rose. Jak může být tak bezcitná?? Nakonec se rozhodne jen tak odejít. Ne že by se mi představa nelíbila, ale jak tu mohla nechat Emmetta? On by pro ni udělal cokoliv. Někdy jsem ji opravdu nenáviděl.

Uslyšel jsem zaklepání na dveře. Nevěděl jsem kdo to je. Na nic totiž nemyslel.

„Dále"

Vešla Rose. Neměl jsem chuť se s ní bavit.

„Rose teď není zrovna dobrá chvíle."

„Prosím Edwarde jenom mě vyslechni. Pak půjdu a slibuji, že se mnou pak nemusíš mluvit, dokud nebudeš chtít."

Edwarde poslechni si ji, je jí to opravdu líto a je ta nejlepší chvíle.

Vím, že by mě Alice donutila to udělat klidně po zlém, když to jinak nepůjde.

„Fajn" řekl jsem neochotně.

Rose zavřela dveře a začala.

„Chci se omluvit. Edwarde je mi to líto. Vím, že sem se chovala hrozně. Hlavně k Belle, no a teď k tobě. Belle bych se chtěla taky omluvit. Já jsem na ni žárlila. Záviděla jsem jí, že je člověk. Vím, že mi asi neodpustíš, ale chtěla jsem ti omluvit." otočila se a zamířila ke dveřím.

Slyšel jsem v jejich myšlenkách jak moc toho lituje.

„Rose"

Otočila se ke mně. „Já vím. Sice ti nedokážu odpustit teď hned, ale časem ano. Vím, že je to pro tebe těžké. Jste s Bellou úplně jiné. Vím, že je pro to pro tebe nepochopitelné, co dělá, ale ona to dělá kvůli mně." nás, zašeptal jsem. „Nemusíš být její nejlepší kamarádka, ale zkus být na ni milejší prosím."

Pomalu jsem šel k ní a objal ji.

„Děkuji Edwarde, je něco nového ohledně Belly??"

„Ano. Myslíme si, že ji unesli na Victorin příkaz. Radili jsme se, když tě Alice uviděla."

Šli jsme do jídelny a svolali jsme ostatní.

Emmett odtáhl Rose kousek dál a začal ji líbat.

„Hej vy dva, máme teď důležitější věci na práci." zavolal na ně Jasper.

To je pravda musíme dohnat, co jsme kvůli mně zameškali

Konečně se Rose vzpamatovala už jsem myslel, že ji budu muset jednu vrazit, aby jí to došlo.

„Smečka nám přislíbila pomoc při boji." začal jsem.

„Já jsem uvažoval a Victoria je jediná kdo dává smysl. Ideálně zapadá do všech informací, které máme."

Všichni přitakali.

„Mohli bychom ji zkusit stopovat." napadlo mě.

„To není dobrý nápad. Mohla by to zjistit a nemuselo by to dopadnout dobře" Alice se zamyslela „Podle mě by bylo lepší, kdybychom počkali, až nás Victoria kontaktuje. Podle toho, jak moc touží po pomstě to dlouho nebude. Budeme dělat všechno podle jejich plánu. Oni nebudou mít pochybnosti a my je pak můžeme lépe porazit."

„Možná by i smečka souhlasila. Mohli bychom jít za Victorií s ní. Smečka by se schovala a pak na ně zaútočila. Bylo by to snazší, rychlejší a jistější."

Jasperův plán se mi líbil.

„Dobrý nápad. Zítra si promluvím s Jacobem a uvidíme.

Webhosting | Doména zdarma |

Autor: BJana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Začátek konce - 5. kapitola: