Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Whitlock brothers - 26. kapitola

15.10.2011 (08:00) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 2356×

Pohled Edwarda

Ještě než jsem odfrčel za Izz, tak jsem se musel hodit do pucu. Když se Jazz utrhl z řetězu, což jsem předpokládal, on se zdá, jako hodnej chlapík, ten co v ženách vzbuzuje touhu po velkém domě, pěti dětech a retrívru, ale ve skutečnosti je bad guy, jen to v něm spí od doby, co je ženatej. No, utrhl se z řetězu a já mu musel dělat chůvu. Já potřebuji většinou chůvu, ne on! Ale to je jedno, Alice a Jazz nechám teď bokem. Tohle čtením myšlenek nevyřeším, oni si musí sami promluvit, což bude těžké, Jazz se zavřel u Cassie v pokoji a odmítá vylézt. Alice je v jejich ložnici a neustále se obviňuje. Chápu, zradila bratrovu důvěru, ale Jazz ji moc trápí. No… nebudu poučovat, nejsem na to dobrý, vztahy jdou mimo mě, proto udržuji jen jediný vztah, já a sex. Oběma to vyhovuje.

Dal jsem si sprchu, vyfénoval si své sexy vlásky, nageloval je, oblékl se a vyrazil dolů. Pozdravil jsem Emma s Rose, kteří řešili Jazz s Al. Pak jsem se vydal autem k Izz, mrkl jsem na hodinky, silikonové, nový hit. Kruci, mám zpoždění skoro patnáct hodin, doufám, že těhotný ženský s nervy v hajzlu jsou jen ve filmech. Vystoupil jsem z auta a zazvonil u dveří.

Když se otevřely dveře, nahodil jsem úsměv alá Bambi. Izzie mě zpražila pohledem a vtáhla do domu. Pozdravil jsem její máti, to jediné jsem stihl, než za námi zabouchla dveře.

„Co je?“ zeptal jsem se.

„Co je? Kdes byl! Čekám tu na tebe jak kráva potrefená!“

„Říká se husa, Izz,“ opravil jsem ji a sundal si brýle.

„Ty! Neopravuj mě!“

„Hlavně, že ty mě můžeš opravovat neustále!“

„No a? Je to mé ženské právo!“

„A mé práva? Ty odcupitaly, nebo co? Jsem chlap, upozorňuji, sexy chlap, se zadkem, který by chtěl každej, takže se tu neodvolávej na ženské práva, a co to máš zas na sobě?“ zděsil jsem se. Došel jsem k její skříni a vybral jí nějaké věci.

„Tohle si vem a nemrč. Jo a opozdil jsem se, protože můj brácha měl problémy a já musel být s ním.“

„Nedokážeš říct promiň, že ne?“

„Až ti zlomím srdce, nebo svedu tvou mámu, tak teprve potom se budu omlouvat, možná…“

„Edwarde!“ okřikla mě, ale usmívala se. Je to v suchu, žehlím líp než žehlička od Tefalu. Vzala si oblečení a šla se do koupelny převléct. Já si upravil vlasy, nasadil opět brýle, a když vyšla z koupelny, vyrazili jsme do školy.

Na chodbě před učebnou se zastavila, já taky a stádo holek, co mě pronásledovalo taktéž.

„Potřebuji laskavost od tebe,“ řekla a podívala se na stádečko.

„Mám je snad odehnat? Víš, že mi jejich zájem hladí ego, no tak, Izz, už sis zvykla,“ škemral jsem jak malé dítě, aby mi nechala mou hračku.

„Ne, ale jedná se o tu věc, chápeš?“

Jasně, že chápu, čtu ti mysl.

„Rozumím, co s tou věcí?“

„Jóga, beru to zodpovědně, ty nejsi zodpovědný a potřebuji tam parťáka,“ oznámila mi a hodila psí oči.

„Hmmm, fajn, ale budu se tě muset dotýkat?“

„Šmankote, Edwarde, ty jsi debil! Lez dovnitř, jinak propásneme přednášku!“ obořila se na mě. Já se zaculil, což vyvolalo ach mánii u mého fanklubu, ještě jsem hodil pokřivený úsměv a k ach se přidalo i och. Pobaveně jsem následoval Izz do učebny.

„Pane Whitlocku, opustil byste přednáškovou síň?" promluvil ke mně po chvíli profesor. Zarazil jsem se, pak jsem si přečetl jeho mysl. Nedal jsem na sobě nic znát a dělal hloupého.

„Důvod?" vyzvídal jsem jak největší neviňátko pod měsícem.

„Když odejdete vy, odejde 99 % dívek v této místnosti, které tu stejně nemají, co pohledávat,“ zavrčel podrážděně. Nedivím se mu, každý by chtěl být mnou a mít fanklub.

„Izz, jdeš?"

„Ne, já jsem to jedno procento, co tu má být."

„Hastala vista, prófo, holky, jdeme,“ zavelel jsem vojenským hlasem, až by mi i Jasper zatleskal, a vyrazil ven z učebny.

…

Společně s Izz jsem vešel do budovy, kde údajně bude chodit na jógu pro těhotný a já musím být její plus jedna, teda falešný tatínek. Aspoň mé nadšení bylo falešné. Mít kolem sebe bandu těhotných ženských je noční můrou snad každého záletníka a playboye.

„Nemusel ses tak bát se mě dotknout, myslela jsem si, že si ve škole děláš srandu, ale to, cos předvedl při hodině jógy, mi bohatě stačilo. Můžeš mi říct, jak ty ženské balíš, když se jich bojíš dotknout?“ mluvila na mě Izzie, když jsem ji vezl z hodiny domů.

„U nich nemám zábrany. U nich vím, že nejsou těhotný a že nemusím zhluboka dýchat, vnímat energii naší lásky a to, že naše dítě roste, což všechno je obrovská lež.“

„Já vím, promiň, jenže nemůžu chodit na jógu s Markem, protože jsme se rozešli.“

Zastavil jsem před jejím domem, vypnul motor a podíval se na ni. „Řekla jsi to už doma?“

„Ne, ještě to neví. Budou zklamaní, že si jejich chlouba zkazila život.“

„Takhle nemluv, školu můžeš dodělat kdykoliv, rozhodla ses správně.“

„Co? To slyším od tebe? Ty jsi spíš typ, co holku pošle na potrat a ne, co půjde koupit snubní prstýnek.“

„Tady se nejedná o mě, ale o tebe,“ upozornil jsem ji.

„Schválně, kdybych za tebou přišla a řekla ti, že jsem těhotná, co bys dělal?“

„Obvinil bych tě z nevěry, jsem neplodný,“ pronesl jsem klidně, ale s Izz to trošku zamávalo. Dotkla se mého ramene a povzbudivě se na mě podívala.

„To je mi líto, sice jsi děvkař, ale podle mě z toho vyrosteš a budeš v budoucnu chtít rodinu.“

„Ne, nebudu, ale to jedno, nevadí mi být neplodný, jsem výkonný, a to mi naprosto vyhovuje.“

„Jasně, jako kdybych mluvila do zdi. Tak se měj, zítra pro mě přijedeš?“

„Jo, jasně, měj se.“

Vystoupila a já vyrazil domů.

Snaha byla, snad se díleček líbil. Příště bude pohled Emmetta. Komentáře by potěšily, děkuji.

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Whitlock brothers - 26. kapitola :