Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » When the stars fade away - 15. kapitola (1. část)

u auta11


When the stars fade away - 15. kapitola (1. část)Další kapitola, která nese název svatba, je tady, a jak již název napovídá, Bella se bude vdávat, ačkoliv, jak jistě tušíte, nepůjde o veselou záležitost. Je to zatím jen první část, tu druhou vám dodám co nejdrřív. Prosím vás o komenty a přeji příjemné čtení ;-) :)

15. kapitola – Svatba

Obdivně jsem shlížela sebe samu v zrcadle. Můj odraz mi sice nebyl příliš podobný, na mě byl až moc krásný a okouzlující, ale stále jsem poznávala určité rysy své osoby. Nervózně jsem se zasmála a znovu se přejela očima od hlavy až k patám. Musela jsem uznat, že dnes jsem vypadala nejlépe za celý svůj dosavadní život. Bílé splývavé šaty až na zem mi padly naprosto přesně a perfektně tak vystihovaly mou štíhlou postavu. Vysoce vyčesaný drdol s pár předními spuštěnými pramínky, které lemovaly můj obličej, mi zvýraznili mou šíji a lehce narůžovělé tvářičky podtrhovaly mou jemnost. Dnes bych se na sebe dokázala dívat hodiny, možná i dny, ale tušila jsem, že dole na mne někdo čeká. Byla jsem z toho kapku nesvá a maličko vyděšená, ale zároveň jsem pociťovala neskonalou radost a štěstí z pocitu, že můžu být s tím, koho doopravdy miluji.

Naposled jsem se ještě zhluboka nadechla, než jsem začala sestupovat po schodech dolů, k mému milému. Rozhlížela jsem se kolem a zjistila, že tu jsou všichni lidi, které mám ráda. Já nyní ale hledala pouze jednoho. Téměř okamžitě jsem ho také našla, jak čeká u oltáře a netrpělivě podupává nohou. Když mne spatřil, věnoval mi jeden ze svých dech beroucích úsměvů. Nedalo mi to a musela jsem se usmát také. Kontrast mezi jeho běloskvoucí pokožkou a tmavým oblekem byl na první pohled velmi patrný, ale jenom mu to dodávalo na kráse. Vlasy medové barvy měl jako vždy pečlivě upravené a já se jen těšila, až mu do nich znovu zabořím prsty. Ale to nejkrásnější na něm, byly jeho oči barvy tekutého zlata. Vpíjela jsem se do nich a nemohla jsem přestat. A vůbec mi to nevadilo. Prostě a jednoduše řečeno, Edward byl dokonalý!

Uličkou jsem došla až přímo k němu a svou ruku vložila do té jeho, už předem natažené. Znovu jsme se na sebe usmáli a hned na to začal oddávající odříkávat svůj text, který jsem vůbec nevnímala, až do doby, kdy jsme se museli zapojit i my dva.

„Slečno Isabello Swannová, berete si zde přítomné Grega Dawsona?“ Můj výraz zkameněl na jakémsi přechodu mezi vyděšením a zlobou. Tázavě jsem pohlédla na Edwarda, ale najednou to už nebyl Edward. U oltáře se mnou stál Greg a ďábelsky na mne cenil zuby ve svém úšklebku. Zaječela jsem a...

... a když jsem znovu otevřela oči, zjistila jsem, že ležím v naší posteli, šíleně se potím a brečím zároveň. Byl to jen sen. Prachsprostý obyčejný sen, který ve své konečné fázi nabral rozměry noční můry. Ale bohužel opravdové noční můry. Dnes se totiž koná svatba. Svatba mě a Grega, přesněji řečeno svatba mě a tyrana Grega.

Koukla jsem se vedle sebe na postel, ale Greg už v ní neležel. Rychle jsem si setřela poslední slzy, co mi zbyly ještě z toho snu, ale zjistila jsem, že je to zbytečné, protože se mi po tvářích ihned začaly koulet další. Najednou se prudce rozrazily dveře a do ložnice vtrhla má máma, ku podivu stejně uplakaná jako já.

„Zlatíčko! Dorazila jsem, jak nejdřív jsem mohla! Ach, ani nevíš, jak ráda tě zase vidím!“ vykřikovala a pak si všimla mé pochmurné nálady. „Ty pláčeš?“ zeptala se udiveně a sama pro sebe už hledala kapesník.

„Mami, ty taky brečíš,“ řekla jsem jí a pokusila se o úsměv. Podle mámina výrazu jsem poznala, že šlo o velmi chabý pokus.

„Ale to jenom proto, že tě mám ráda a ještě pořád jsem se nijak nesmířila s tím, že se mi dnes vdáváš,“ říkala a rozplakala se nanovo. Tentokrát jsem to byla já, kdo vyndával kapesníky.

„Ale no tak mami, nemusíš mít strach,“ povzbuzovala jsem ji i sebe zároveň a po krátkém přemýšlení jsem dodala: „Greg je hodnej a dobrej člověk, postará se o mě. Neměj obavy.“ Máma si mě měřila podezíravým uslzeným pohledem a pak mne objala.

„Přijel taky Phil?“ zeptala jsem se a schválně tím změnila téma.

„Samozřejmě. Takovou slávu si přece nesmí nechat ujít,“ pokývala hlavou a zasněně se zadívala z okna. „Ubytovali jsme se v hotelu v centru města. Už se na tebe strašně těší. Na rozdíl ode mě, Phil věřil, že se jednou vdáš, a že to bude brzy. Já myslela, že budeš rozumnější.“

„Ale mami! Nesnaž se mne kárat! Svatbu stejně už nezrušíš, tak prosím přestaň.“ Renee znovu pokývala hlavou na souhlas a pak mne ještě jednou objala. „Myslíš, že bys mi dnes mohla pomoct s přípravou? Neobjednávala jsem se k žádné profesionální kadeřnici nebo tak něco,“ požádala jsem ji a tím jí okamžitě vylepšila náladu. Občas se moje matka radovala i z takových maličkostí, jako je česání své vlastní dcery (ignorovala jsem, že to je na svatbu...).

Usoudila jsem, že Greg se už někam odešel chystat za svými přáteli, a proto jsem si mohla dovolit trochu víc svobody. Svou ranní horkou sprchu jsem si prodloužila o minimálně deset minut a posnídala jsem co mi pod ruku přišlo. Takže jsem pak spořádala půlku čokolády, vaječnou omeletu, tři nožičky párků a dva krajíce chleba namazané nutellou. Nebylo to sice nic zdravého, ale byla to velká a příjemná změna oproti těm hnusným dietním vločkám, které mi obvykle nutil Greg – prý, abych si udržovala lepší postavu, pche!

Jen, co jsem všechny tyhle nezdravé a kalorické dobroty měla v sobě, chopila se mne máma a začala mě dávat do pořádku. Určitě to se mnou neměla lehké. I normálně se nespokojeně vrtím a škubu sebou, když se mi někdo vrtá ve vlasech, nebo mi šahá na obličej a podobně, ale dnes to bylo ještě horší, protože za ty měsíce, kdy jsem na svůj vzhled v podstatě kašlala, jsem musela vypadat opravdu k politování. Nápad na tu krásnou a usměvavou nevěstu z mého snu jsem mohla okamžitě zapomenout. A vůbec mi to nevadilo.

Renee si mne posadila před velké zrcadlo v ložnici a snažila se být co nejjemnější a nejšetrnější k mým zacuchaným a poničeným vlasům. Dost dobře jí to nešlo, ale já se nezlobila. Spíš jsem obdivovala její trpělivost a snahu, jelikož vynakládala obrovské úsilí na to, abych vypadala přinejmenším líp než obvykle. Když byl účes a make-up hotov, začal jsem se šněrovat do těch sněhově bílých, nevinně vypadajících šatů, které mi místo šatů “princezny“ připomínaly spíš vězeňský úbor. Alespoň jsem se v nich tak cítila.

Máma byla se svou výslednou prací očividně spokojena. S širokým úsměvem na tváři okolo mne chodila a prohlížela si mne pečlivě z každé strany. Nakonec obdivně zahvízdla a pak už jí nezbylo nic jiného než si mě znovu přitáhnout na svou hruď.

„Mami, umačkáš mě k smrti!“ zabručela jsem. Ale ne že by mi smrt dnes nějak vadila...

„Promiň. Vypadáš úžasně, zlatíčko! Pokud přidáš ještě o něco víc úsměvu a o něco míň svraštěného obočí, budou vaše svatební fotky vypadat úžasně!“ jásala nadšeně. „No a já bych se teď asi měla přesunout dolů a pomoct jim při závěrečných přípravách, ano?“ zeptala se a skoro ani nečekala na odpověď. Začínalo jí to čím dál tím víc bavit. A čím byla ona nadšenější, tím jsem byla já vyděšenější.

Obřad se kvapem blížil a já na něj čekala v ložnici jako na rozsudek smrti. Ze zdola jsem slyšela šramocení a ruch, posouvání nábytku a nové organizátorské hlasy, které udávaly příkazy co a kam postavit. Samozřejmě, že jsem se mohla jít dolů podívat, protože Greg by tu ještě stále neměl být, ale nechtěla jsem to vidět. Nechtěla jsem vidět, jak se buduje moje vězení, můj pomyslný hrob.

Myšlenkami jsem bloudila ve své hlavě a kladla si nejrůznější otázky, na které jsem stejně nedokázala odpovědět. Bude tohle už navždy? Budu muset jeho chování trpět napořád? Změní se časem, nebo zůstane pořád stejný, nebo dokonce bude horší? Jak to dopadne s chudinkou Ellie? Přijde Edward skutečně na svatbu také?! Jakmile jsem ve svých myšlenkách vyslovila jméno Edward, zatmělo se mi před očima. Když jsem ho viděla naposled, nechal mne schoulenou, zrazenou a zklamanou, se zlomeným srdcem, skrčenou v koutku křesla. Tehdy mi došlo, jak příšerně naivní jsem byla. Jak jen jsem si mohla namlouvat, že ho miluji, a že i on snad něco cítí ke mně? Byla jsem ubohá a pitomá! Možná jsem si jen všechno namlouvala, protože jsem někde v hloubi duše strašně moc chtěla opravdovou lásku, a ne to, co jsme k sobě předstírali s Gregem, a Edward byl první muž, který se mi k tomu dokonale hodil. Od té doby, co mi přiznal, že ke mně nic necítí, jsem přestala věřit už i vlastnímu tělu a pocitům. Nemohla jsem věřit nikomu, už vůbec nikomu...

„Bello! Výzdoba je dokončena, kromě tvého otce už tu všichni jsou a Greg dorazí také do několika minut,“ ozval se z dolního patra hlas mé matky. Šokovaně jsem pohlédla na hodinky. Bylo skoro jedenáct hodin, čas, kdy měla začít naše svatba.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek When the stars fade away - 15. kapitola (1. část):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!