Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Všechno bude dobré - 8. kapitola

zzzzzzzzzzzzzk16


Všechno bude dobré - 8. kapitolaJak bude probíhat bitva? Zemře někdo, nebo se stane něco, co všechny zachrání? Co Alex a Lilly, jak budou prožívat své setkání? Vaše IsabelMasen.

Alex

Stál jsem v přední linii a díval se, jak přicházejí. Kdybych byl člověk, nervózně bych se klepal a srdce by mi chtělo vyskočit z hrudi. Pozoroval jsem Cullenovy, jak se blíží, a s nimi i docela velká armáda. Neměl jsem v plánu bojovat. Až to začne, najdu Lilly a někam s ní uteču. Bledé tváře došly na druhou stranu mostu, vedoucímu k Volteře, a nenávistně na nás hleděly. Pohledem jsem vyhledal svou druhou rodinu a zalapal po dechu, když jsem ji uviděl. Její blonďaté vlasy byly o něco delší a i na tu dálku jsem viděl její pomněnkové oči. Překvapeně na mě hleděla a po tváři jí stekla slza. Udělala krok ke mně, ale její otec ji zastavil. Tiše jsem zavrčel a otočil se na gardu. Dívali se střídavě na mě a na Ara. Kývl jsem hlavou a Aro se zasmál. Podíval jsem se na něj a sjel ho znechucených pohledem. Otočil jsem se na ni a jemně se usmál. Měla na sobě přiléhavé džíny a modré triko s malým výstřihem. Bříško ještě neměla, ale věděl jsem naprosto jistě, že tam je. Naše malé děťátko.

„Přišli jsme bránit svoje bezpečí a klidný život. Dokud budete živi, naše životy budou plné strachu a bolesti,“ promluvil jeden z mnoha upírů a já na něj zvědavě pohlédl. Věnoval mi pohled plný pochopení, a když se podíval na Ara, jeho výraz se změnil na nenávistný.

„Jestli mi paměť slouží, tak to vy jste se ohrozili. My jsme jen jednali,“ smál se Aro a jeden z mnoha upírů na druhém konci mostu vystoupil z řady. Neznal jsem ho, ale v jeho očích bylo tolik odvahy, až jsem překvapeně polkl. Zabijí nás. Armáda na druhé straně nás zabije. Nebude je zajímat, že jsem vládcem jen kvůli tomu, abych mohl utéct. Zemřu před očima mé lásky.

„Děti, kterých jste se tak báli, jsou sice z poloviny upíři, ale nejsou to nesmrtelné děti. Rostou, dospívají a potřebují lidskou stravu. Nikdy nikomu neublížili,“ pověděl Arovi muž, který vystoupil z armády a já věděl, že má pravdu. Lilly byla poloupír, ale nikdy nikomu neublížila. To by radši trpěla sama, než by měl trpět někdo jiný.

„To nemění nic na tom, že v sobě mají upíří jed a kdykoliv můžou někoho napadnout,“ nedal se Aro a já se na něj otočil.

„Miluju Lilly a skoro rok jsem s ní žil. Nikdy nikomu nic neudělala a ani další děti jejího druhu nejsou nebezpeční. Raději zemřu, než se dívat na to, jak jim ubližujete,“ zakřičel jsem a slyšel vyděšený hlas Lilly. Volala na mě, ale já ji nevnímal. Díval jsem se do rudých očí tyrana, který na mě pobaveně hleděl a hladil se po bradě.

„Jsi hlupák, Alexi. Nikdy bych nezabil někoho, kdo má tak úžasný dar jako ty,“ vysmál se mi a otočil se na svou armádu. Upravil si límeček na svém plášti a spojil ruce za zády.

„Oni tvrdí, že jejich děti nejsou nebezpečné. Já mám ale jiný názor, takže se připravte. Nechci žádné zajatce, ať všichni zemřou,“ zvolal a gardisté se připravili. Neměl jsem možnost nic udělat, protože na mě Jane použila svůj dar a já se v bolestech zhroutil na zem.

„Chraňte Volterru a své životy,“ zakřičel Aro a já viděl, jak se všichni rozběhli na druhou stranu mostu. Jane běžela v první řadě, takže její dar přestal působit. Postavil jsem se a viděl Cullenovy, jak se rozbíhají a v očích mají nenávist a odhodlání. Nemysleli na to, že možná zemřou. Nebrali ohled na to, že když Volturiovi vyhrají, nikdo z nich nepřežije. Stál jsem u hradeb a díval se, jak se tyto dva klany setkaly, a začal opravdový boj.


Lilly

Stála jsem přikovaná na místě a hleděla na Alexe. Stál v první řadě a vyděšeně na mě hleděl. Jeho oči zářily rudou barvou, ale jinak mu to slušelo. Bílá pokožka matně zářila na pozdním slunci a jasně jsem viděla tu lásku, se kterou na mě hleděl. Měl na sobě černé kalhoty, bílou košili a plášť se znakem Volturiových. Byl jedním z nich, ale já ho pořád milovala. Moje srdce sprintovalo neuvěřitelnou rychlostí a měla jsem sto chutí se za ním rozběhnout a obejmout ho. Slyšet jeho melodický hlas, který mě vždycky uklidňoval a sliboval mi, že všechno bude dobré.

„Lilly, uklidni se,“ zašeptal táta, ale já nemohla. Jeho tvář ve mně vyvolala tolik vzpomínek a tužeb, které byly posledních pár týdnů pohřbené někde hluboko ve mně.

„Tati, jestli nás napadnou a budete je zabíjet, nechte Alexe žít. Jestli umře, půjdu s ním,“ řekla jsem a táta mě objal kolem ramen.

„Všem jsme řekli, ať toho chlapce nechají, neboj,“ slíbil mi a já se alespoň trochu uklidnila. Měla jsem strašný strach jak o něj, tak o to malé, které jsem nosila pod srdcem. Co když mě někdo napadne a já o to malé přijdu? Rodiče a několik dalších upírů dostali za úkol mě chránit, ale v boji nebude čas na nějakou ochranu. Každý bude chránit svůj život, a to mu zabere hodně sil a času. Já budu sama a nechráněná. Moje poloupíří geny sice byly silné, ale ne tolik, jako ty upíří.

„Připravte se, za chvilku nás napadnou,“ zašeptala Alice a starostlivě se na mě podívala. Pohled jsem jí oplácela, ale když jsem uslyšela Arova slova, můj pohled utkvěl na Alexovi. Chce zemřít, než aby nám ublížili. Aro se mu vysmál a řekl, že je hlupák. Prý má moc důležitý dar na to, aby ho zabil. Vyděšeně jsem zakřičela, ale okamžitě mě umlčeli. Jen myšlenka na to, že by mu ublížili, mě ničila. Aro vydal rozkaz a garda se rozeběhla naším směrem. Alex ležel na zemi a svíjel se v křečích. Jane. Její oči se obrátily na mě a Alex mohl vstát. Armáda Volturiových se k nám blížila a my se připravovali na boj. Táta a máma mě objali, přešli do prvních řad a rozeběhli se. Běžela jsem s nimi, ale nevnímala jsem nic kromě tváře upíra, který na mě vyděšeně hleděl a rozběhl se ke mně. Dívala jsem se do jeho očí a těšila se, až ke mně doběhne, ale uslyšela jsem strašnou ránu. Znělo to, jako když do sebe narazí několik kamenů. Bitva začala.


Alex

Běžel jsem za Lilly, ale než jsem se k ní dostal, bitva začala. Gardisté a členové armády, ve které byla Lilly, do sebe narazili a most naplnil zvuk srážky kamenů. Stál jsem někde uprostřed toho všeho a pohledem hledal moji sladkou lásku. Viděl jsem kolem sebe několik členů její rodiny, jak se brání a zabíjejí členy gardy. Emmett zrovna bojoval s Felixem, když jsem ji uviděl. Stála u své matky a dívala se kolem sebe. Hledala mě. Její oči byly plné strachu a obav, ale když mě uviděla, trochu se uklidnila. Vydal jsem se k ní a měl ji skoro na dosah ruky, když jsem ji uviděl. Jane stála u její matky a držela ji pod krkem. Lilly ležela na zemi a svíjela se v křečích bolesti. Podíval jsem se do očí blonďaté upírky a viděl na její tváři úsměv.

„Pusť je. Ať se z tebe stane popel,“ pomyslel jsem si a s překvapením hleděl na to, co se přede mnou odehrávalo. Jane pustila Rosalii a Lilly se postavila. Blonďatá upírka mě propalovala nenávistným pohledem a nejspíš mě chtěla napadnout, ale když udělala krok ke mně, její tělo se vznítilo. Během několika vteřin se z ní stal černý popel, který dopadl na kamennou podlahu. Vyděšeně jsem pozoroval scénu, která se přede mnou odehrála, a podíval se na Lilly. Stála několik metrů ode mě. Bitva, která kolem mě probíhala, najednou zmizela a já vnímal jen ji. Zlaté vlasy byly pořád stejně lesklé, jak jsem si je pamatoval. Po tvářích jí tekly slzy a lehce se třásla. Udělala jsem několik kroků, které mě od ní dělily, a vyzdvihl si ji do náruče. Cítil jsem, jak mě pevně objala a šťastně se smála. Několikrát jsem se s ní otočil dokola a nakonec jsem jí pohlédl do očí. Byly stejně nekonečně modré, jaké měla před tou událostí.

„Tak moc si mi chyběl,“ zašeptala a usmála se.

„Taky si mi moc chyběla,“ řekl jsem a políbil ji. Polibek mi oplácela, ale po několika okamžicích jsem ji musel pustit. Postavil jsem ji na zem a podíval se kolem sebe. Cullenovi a jejich armáda měli navrch. Volturiovi byli v nevýhodě a několik velice důležitých gardistů leželo na zemi a upíři nad nimi na ně házelo zapálené sirky.

„Alexi, pozor,“ zakřičel Emmett a já se podíval za sebe. Aro se k nám blížil a nebezpečně vrčel. Schoval jsem Lilly za sebe a také na něj zavrčel. Než jsem stihl cokoliv udělat, pohltila mě tma a já nic nevnímal. Kolem mě bylo jen černé nic, které mě pohltilo a ochromilo. Když jsem zase přišel k sobě, Aro držel mou sladkou Lilly pod krkem a vedle něj stál jeden z jeho poskoků.

„Bitvu vyhrát můžeš, ale nikdy nebudeš šťastný,“ vysmál se mi do obličeje a jeho stisk kolem krku mé lásky zesílil. Věděl jsem, že nemám moc času.

„Nemůžeš mě zabít. Tvůj dar na mě nefunguje, chrání mě Renata,“ řekl mi výsměšným tónem a v jeho očích jsem viděl radost a spokojenost. Věděl jsem, že je to beznadějné. Než bych se k němu dostal, zabil by Lilly.

„Nejsem si jistý, že tě pořád chrání,“ řekl Edward a já viděl, jak trhá Renatě hlavu a zbytky jejího těla zapaluje. Kouř, který se nesl nad jejím tělem, dokazoval, že už ho nechrání. Podíval jsem se na něj a jeho výraz mě pobavil. Tolik strachu a překvapení jsem viděl naposledy ve tváři mé přítelkyně, když jsem ji vzal do strašidelného hradu.

„Pusť ji a rozkaž své gardě, aby se stáhla,“ přál jsem si a ono se tak i stalo. Jeho bílé ruce pustily Lilly a chvilku poté rozkázal své gardě, aby se stáhla. Všichni ho poslechli a já se samolibě usmál.

„Ať se z tebe a celé tvé gardy stane popel,“ pomyslel jsem si a během několika vteřin se všichni gardisté, kteří ohrožovali moji druhou rodinu, vznítili a stal se z nich popel. Všechny tváře se stočily na mě a hradby naplnil vítězný křik. Podíval jsem se na Lilly a běžel k ní.

„Miluju tě,“ řekl jsem a několikrát se s ní zatočil. Cítil jsem tolik štěstí a lásky, jako nikdy předtím.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Všechno bude dobré - 8. kapitola:

 1
29.09.2012 [17:29]

kiki1Opět krásná kapitola, jenom nechápu proč Alex nepoužil svůj dar dřív. Emoticon

4. Kačka
02.05.2012 [14:04]

Tak fajn, ale co Alec a Lukas?? Emoticon Emoticon Emoticon ach jo, ti byli fajn

27.11.2011 [23:08]

zuzinecckaa Emoticon Bylo to sladké, krásné, ale zároveň zajímavé... Akorát Alex má moc jednoduchý dar. Samozřejmě, úžasný dar, ale prostě.. Vyřeší s ním všechno, a to je na mě trochu... primitivní. No jsem zvědavá, s čím přijdeš dál Emoticon Emoticon Emoticon

2. LidkaH
27.11.2011 [13:27]

Supr kapitolka, kdo ted bude vladnout? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. kiki
27.11.2011 [11:00]

krása rychle další kapitolku

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!