Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Volterra's Prodigy - Next Chapter - Prolog

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Volterra's Prodigy - Next Chapter - PrologRozhodla jsem se, po dlouhém rozmýšlení a mozkovém hloubání a dloubání, že napíšu druhou řadu Volterra's Prodigy, s názvem Next Chapter. Prolog je o ničem, spíš nastiňuje budoucí děj (se kterým jsem si dala záležet!) Doufám, že to někdo ocení, abych měla chuť pokračovat dál. Hlavní postavy se nezměnily, děj je po zhruba půl roce. Krásné čtení!

08.01.2011 (18:00) • LeeLee • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1451×

 

„Faith, mohla by ses přestat vrtět?“ napomenula jsem ji. Protočila oči a vzdychla.

„Já to viděla!“

„Promiň, mami.“

Někdo zaťukal na futra dveří. Otočila jsem se a za mnou stál Alec. Usmála jsem se na něj a vstala ze země.

„Ahoj, lásko,“ řekla jsem a políbila ho. Usmál se na mě a pak pohladil Faith po vlasech.

„Copak, princezno. Zlobíš maminku?“

„Ne,“ odpověděla svým zvonivým hláskem, „ale nebaví mě to. Chci jít za Angelem a hrát si s ním,“ odporovala.

„Ale to teď nemůžeš,“ vysvětloval jí Alec.

„Ale já chci!“ durdila se malá.

„Faith Carmen Volturi! Okamžitě přestaň! Chováš se jako rozmazlená,“ řekla jsem důrazně. Faith sklopila hlavu.

Klekla jsem si k ní na kolena a dál se věnovala lemu jejich šatů. Mezitím si před ni Alec sedl do tureckého sedu a povídal si s ní.

„No tak, princezno, nemrač se. Máš přece narozeniny, měla by ses usmívat.“ Faith zvedla hlavu a vykouzlila jeho směrem plachý úsměv. Pohladil ji po tváři.

„No vidíš, že to jde,“ pochválil ji.

Někdo vtrhl do místnosti a Alec rychle vyskočil na nohy. Po pokoji se honili Angel s Leonardem. Alec u nich byl ve vteřince a postavil se mezi ně. Leonardo vyběhl z pokoje a Angel chtěl taky, ale Alec ho zadržel.

Angel byl rozcuchaný a oblečení měl od bláta. Zvedl hlavu a díval se na přísného Aleca. Zkusil psí oči, ale Alec byl neoblomný.

„Co jsem ti říkal o běhání venku, když pršelo?“ dotázal se ho.

„Že bych neměl.“

„A proč jsi to udělal?“

„To byl...“

„A neříkej, že to byl Leonardův nápad, to je ohraná písnička,“ řekl a Angel zavřel pusu.

„Jane!“ zavolal Alec a v minutě tu byla jeho sestra.

„Co se děje? Páni!“ řekla, když uviděla Angela.

„Byl venku. Odvedla bys ho, prosím, a umyla? Oslava začíná za hodinu a já ještě musím dořešit pár organizačních věcí. A Lucia má na starosti Faith.“

„Nemusíš mi nic vysvětlovat. Udělám to ráda,“ řekla a odvedla Angela do jeho pokoje.

„Ták, hotovo,“ řekla jsem a stoupla si. Faith v těch šatech vypadala naprosto úchvatně. Měly temně růžovou barvu, ve které vynikala její smetanově jemná pokožka. Měla světlejší vlasy než její bratr, ale pořád silně kontrastovaly s pletí. Šedomodré oči měla rozjařené nadšením. Alec mě objal kolem pasu a já si opřela hlavu o jeho rameno. Faith seskočila ze stoličky, na které dosud stála a objala mě a Aleca.

„Sluší ti to, mi amore,“ řekl a políbil ji na čelo.

„Si, papa,“ odpověděla a usmála se. V tom do dveří vtrhla Alice.

„Páni, tobě to sluší, Faith,“ vyjekla a začala si ji prohlížet. Pak se obrátila na nás.

„Sál už je připravený. Dvojčata budou mít nezapomenutelné první narozeniny! Já se tak těším!“ vypískla nadšeně a začala poskakovat na místě.

„Klid, lásko,“ ozvalo se ode dveří. V nich stál ležérně opřený Jasper. Alice přestala poskakovat a místo toho šla k Jazzovi a políbila ho.

Jsem strašně ráda, že máme Cullenovi ve Volteře. Nechápu, jak jsem tu mohla žít bez nich. Když otec navrhl, aby tu zůstali, a Carlisle to přijmul, byla jsem absolutně nadšená. Ostatní se s tím smířili a myslím, že si to tu už zamilovali. Rose je teď jedna z nejmilejších osob na světě, co znám. Prý je to zázrak.

Rose je tu přece jen i užitečná. Vodí jídlo otci a gardě, přestože je vegetariánka. Někdo to dělat musí, když od nás odešla Heidi. Bylo to jako rána z čistého nebe. Nikdo neví, proč nás opustila. Občas mi opravdu chybí.

„Tak jsme tady,“ řekla Jane, která právě přišla a za ruku vedla Angela. Taky mu to moc slušelo. Měl na sobě černé kalhoty a bílou košili. Vlasy měl rošťácky rozcuchané gelem. Vypadal jako přesná kopie Aleca, jak vlasy, tak pomněnkově modrýma očima. Moc mu to slušelo, a taky jsem mu to řekla.

Sice se tváří jako rošťák, ale ve skutečnosti je to mazlík. Pokaždé, když jde večer spát, se mi stulí na klíně jako kotě.

„Tati, můžu jít za Leonardem? Prosím,“ škemral Angel.

„A já ti nestačím?“ ozvalo se mu za zády.

„Leah!“ vykřikl Angel a vyskočil jí do náruče. Držel se jí jako klíště. Když ho postavila na zem, otočila se k nám:

„Letadlo mělo zpoždění. Dělali jsme, co jsme mohli, abychom to stihli.“

„Ráda tě vidím, Leah,“ řekla jsem a objala ji. Leah byla na návštěvě v LaPush, jinak, stejně jako Jacob, bydlela na hradě.

„Kde je Seth?“ zeptal se Alec.

„Zastavil se s Felixem a Demetrim na pokec, za chvilku je tady.“

A sotva to dořekla, už stál ve dveřích. Sedl si na bobek a roztáhl ruce. Vmžiku v nich měl Faith.

Seth měl ten problém, že byl nejmladší. Musel dochodit školu v rezervaci, a jeho matka chtěla, aby šel na vysokou. Tak se začal učit italsky, aby mohl na vysokou tady v Itálii. Proto mluví s gardou jen italsky. Felix s Demetrim mu pomáhají.

Faith a Angela jsme učili oba jazyky, angličtinu i italštinu. Angelovi to stačí, ale Faith se rozhodla učit se ještě francouzsky. Na svůj věk je hodně chytrá. Ráda tráví čas s Marcusem v jeho knihovně. To já taky v jejím věku ráda dělala. Uplynul jen rok od jejich narození a už vypadají na pět let.

S oslavou jsme se hodně nadřeli. Ne tak s oslavou, ale spíš s krocením Alice. Její nápady by vybraly i banku v Zürichu. Takže nakonec máme obrovskou místnost, velkou jako louka, kde máme dva skákací hrady, spoustu dárků pro oba, miliony balonků a třicet šest druhů dortů. Taky spoustu barevných světýlek.

Na oslavu přijedou i přátelé Cullenů z Denali, i když Kate ani Tanya nám ještě neodpustily zničení Iriny. Také tu budou i ostatní vlkodlaci. Setkala jsem se s nimi už jednou, a jsou moc sympatičtí. Jared s Embrym nezkazí žádnou legraci, Sam je skvělý vůdce, a Paul? Ten si nejlíp rozuměl s Felixem. Párkrát spolu i bojovali. Vždycky je to remíza.

Rozletěly se dveře a v nich stála Alice.

„Je čas na párty!“

Autor: LeeLee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Volterra's Prodigy - Next Chapter - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře