Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Volterovi ženy - 14. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Volterovi ženy - 14. kapitola Další kapitola, strašně se omlouvám za to, že je tady tak pozdě a za to, že je tak krátká, ale bohužel jinak se to nedalo_ A nyní zakládám i anketu: Kdo má umřít? Bella nebo Nicole? xD Nezapomeňt napsat, jinak umřou obě dvě_xD Ještě jednou se omlouvám a prosím abyste mi tady zanechali komentáře!:-*

02.12.2009 (21:30) • Natali09 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1483×

Co to znamená?

 

Bella:

Přestala jsem se zaobírat, tím „stručným“ schématem a přemýšlela, jak by asi Nicole vypadala s ptačíma nohama. Najednou zazvonilo. Okamžitě jsem se sbalila a vydala se za Nicole, bohužel mi cukaly koutky úst směrem nahoru, takže mluvit jsem moc v plánu neměla.

„Tak jak šla hodina?“ zeptala jsem se jako první, a muselo to ze mě vypadnout hodně rychle, abych zadržela smích.

„Ty jsi to četla, že?“ Zeptala se mě. Znovu jsem si vzpomněla na ten text a raději jsem kývla, jinak by to mohlo dost špatně dopadnout.

„Co máme další hodinu?“ zeptala se rychle, aby změnila toto téma.

„Matiku, španělštinu a tak dále.“ Odpověděla jsem, ale po španělštině se mi už nechtělo nic říkat a stejně jsem nic jiného nevěděla.

„Takže nebudeme mít moc společných hodin, co?“ Zeptala se s trochu smutným tónem.

„No, co se dá dělat.“ S těmito slovy jsme vyšly na chodbu a začaly hledat další třídu. Já to měla na matematiku jednoduché, ale Nicole zas až tak ne.

„Uvidíme se v biologii.“ Řekla jsem na rozloučenou a zapadla do svojí třídy. Hodiny bez Nicole byly strašně nudné, ale konečně nastala hodina biologie. Setkaly jsme se s Nicole u dveří do třídy. Vešly jsme společně do třídy, učitel nás přivítal a stačilo už jen vybrat si místo. Místo bylo buď vedle upíra, nebo vedle nějakého kluka. Nicole okamžitě vystřelila za tím klukem a poslala v myšlenkách.

„Vedle toho upíra si sedni ty!“ to už si sedala vedle toho kluka. Zrádkyně, zasmála jsem se v duchu, ale posadila jsem se vedle něho. Hodina uběhla „celkem“ rychle a už byl na čase oběd. Vešly jsme do jídelny a rovnou za Stefanem, který na nás mával.

 

Nicole:

 

Šly jsme za Stefanem vedle sebe jakoby nic, když v tom jsem se v polovině kroku zastavila. Bolest! Okamžitě jsem se otočila a utíkala na záchod, Bella samozřejmě za mnou. Vešla jsem do dveří a v tom jsem naprosto zkolabovala; cítila jsem prudký náraz do hlavy a dál nic…

 

Bella:

Nicole v polovině kroku najednou ztuhla, nemusela jsem vědět proč, já to cítila. Stefanova ruka, s kterou nadšeně mával nahoře nad sebou, se v tom okamžiku sekla úlekem. Nicole se otočila a běžela k záchodům, pochopila jsem, že je zle a vydala se za ní. Nicole rychle otevřela dveře, ale v tu chvíli zkolabovala. Okamžitě jsem byla u ní a převracela jí na záda.

„Nicole!?“ plácala jsem jí jemně po tváři, aby se vzpamatovala. V tom na záchody vešel Stefan. Věděla jsem, že je mu jedno, jestli jsou to pánské, nebo dámské záchody, jediné co jsem věděla, e mu není jedno je Nicole; když se k ní však přiblížil, dostala Nicole šílený záchvat. Pevně jsem jí tiskla k sobě, ale v tom jsem viděla něco nemilého: Stefan Nicole házel o zdi. Nicole, která byla samá modřina předním klečí na kolenou a s pláčem ho prosí, aby toho nechal… Dostala jsem šílenou zlost!

„Ty… Ty jeden mizerný šmejde!“ vrhla jsem se mu po krku.

„Co to děláš?“ ptal se mě zaskočeně plný obav.

„Cos jí provedl?“ třískla jsem jeho hlavou o zeď. Byla jsem tak rozzuřená. Já ho zabiju! V tom se prudce probudila Nicole.

„Pusť ho! Co to děláš?“ zakřičela po mně. Okamžitě jsem ho pustila a rychle objala Nicole.

„Nicole, vzpomínáš si, co jsi se Stefanem dělala?“ ptala jsem se jí vyděšeně.

„Co bych s ním měla dělat?“ zeptala se mě, teď už celkem naštvaně.

„Ublížil ti?“ ptala jsem se pořád dál.

„Cože? Proč by měl, a jak by vůbec mohl?“ překvapeně jsem se otočila na Stefana, který měl na tváři vítězný úsměv.

„Tak co se tady stalo?“ zeptala se Nicole naštvaně.

„Víš Nicole, tvoje sestřička zešílela. Vrhla se na mě.“ Řekl nevinně ten malý bastard.

„Proč jsi to udělala Bello?“ zeptala se mě vyděšeně.

„Nicole, svírala ses tady v bolestech, a když jsem tě tiskla k sobě, viděla jsem, jak s tebou Stefan třískal o zeď a ty ho na kolenou prosíš, aby toho nechal.

„O čem to mluvíš? Stefan by něco takového nikdy neudělal, jsi cvok! Jsem už dost dlouho Bello, znám ho.“

„Cože? Jak to myslíš?“ zeptala jsem se jí vyděšeně, vůbec jsem nechápala, o čem to tady mluví.

„Já a Stefan jsem spolu pořád, ne snad, nikdy jsem se od něho nehnula dál než dvacet metrů.“ S milým úsměvem se otočila na Stefana.

„Nicole?! Co to tady povídáš?“ pak jsem se zeptala na jednu otázku.

„Pamatuješ si na Demetriho?“ zeptala jsem pochybně.

„Kdo to je?“ zeptala se mě Bella. Sakra, co to má znamenat? Vyděšeně jsem se postavila na nohy a vyletěla na parkoviště k autu. Nastartovala jsem a jela domů. Ať si domů jede, klidně s tím svým Stefanem! Dojela jsem domů, našla mobil, a co nejrychleji vytočila Arovo číslo. Nemusela jsem čekat dlouho a už byl v telefonu ten známý hlas.

„Co se děje má drahá?“ zeptal se mě, Aro s tím svým přívětivým hlasem.

„Ahoj… Tati. Co víš o Stefanovi?“ vybalila jsem to na něj rychle s tím malým pouvažováním u slova tati. Nastala chvilková odmlka, ale potom odpověděl.

„Stefan? Velmi cenný upír. Umí vymazat paměť a dokonce jí nahradit něčím jiným, čili dokáže změnit úplně paměť. Proč?“

„Dá se ta paměť nějak vrátit?“ zeptala jsem se slzou v oku a se smutným hlasem.

„To nevím má milá, proč to potřebuješ vědět?“ nedokázala jsem odpovědět, můj knedlík v krku mi to nedovolil, když jsem si znovu přehrála ten obraz plačící Nicole a smějící se ho Stefana.

„Není tam doufám Stefan s vámi.“ Pořád jsem nemohla odpovědět a náhle se ze mě vyprostil vzlyk.

„To snad ne! Vysvětlil jsem mu to minule dost jasně! Já ho…“ rozhovor skončila vybitá baterie. Nikdy jsem neviděla Ara tak rozzuřeného. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat…

15. kapitola

Autor: Natali09 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Volterovi ženy - 14. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře